2 VSPH 371/2012-A-24
MSPH 89 INS 21331/2011 2 VSPH 371/2012-A-24

USNESENÍ Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Karety a ze soudců JUDr. Jiřího Goldsteina a Mgr. Tomáše Brauna ve věci dlužníka Václava Říhy, bytem Ronešova 1135, Praha 9, zahájené na návrh dlužníka, o odvolání dlužníka proti usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 89 INS 21331/2011-A-19 ze dne 29.února 2012

takto:

Usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 89 INS 21331/2011-A-19 ze dne 29.února 2012 se v bodě III. výroku z r u š u j e a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Městský soud v Praze usnesením č.j. MSPH 89 INS 21331/2011-A-19 ze dne 29.2.2012 rozhodl pod bodem I. výroku o tom, že se zjišťuje úpadek Václava Říhy (dále jen dlužník), insolvenční správkyní ustanovil JUDr. Lenku Žídkovou (bod II. výroku), na majetek dlužníka prohlásil konkurs (bod III. výroku), věřitele vyzval, aby do 30 dnů přihlásili své pohledávky do insolvenčního řízení, pokud tak dosud neučinili, a aby insolvenční správkyni neprodleně sdělili, jaká zajišťovací práva uplatní (body IV. a VI. výroku), osoby, které mají závazky vůči dlužníkovi, vyzval, aby plnění neposkytovaly dlužníkovi, ale insolvenční správkyni (bod V. výroku), na den 23.5.2012 nařídil přezkumné jednání a svolal schůzi věřitelů (body VI. a VII. výroku), dlužníkovi uložil, aby do 5 dnů sestavil a insolvenční správkyni odevzdal seznamy majetku, závazků a zaměstnanců (bod VIII. výroku), insolvenční správkyni uložil, aby mu do 8.5.2012 předložila seznam přihlášených pohledávek a do 18.5.2012 zprávu o hospodářské situaci dlužníka (bod IX. výroku), a rozhodl o tom, že svá rozhodnutí bude zveřejňovat v insolvenčním rejstříku a že účinky rozhodnutí o úpadku nastávají okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku (body X. a XI. výroku).

V poučení soud uvedl, že se toto usnesení podle ust. § 169 odst. 2 občanského soudního řádu neodůvodňuje.

Proti tomuto usnesení Městského soudu v Praze, a to proti bodu III. výroku, jímž bylo rozhodnuto o prohlášení konkursu na jeho majetek, případně výrokům na něj obsahově navazujícím, se dlužník včas odvolal a požadoval, aby je odvolací soud v této části zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. V odvolání namítal, že insolvenční soud napadené usnesení vůbec neodůvodnil, přestože podmínky vymezené v ust. § 169 odst. 2 občanského soudního řádu nebyly v daném případě splněny. Poukazoval přitom na to, že se na insolvenčním soudu domáhal nejen vydání rozhodnutí o úpadku, ale i povolení oddlužení. Aniž by rozhodl o návrhu na povolení oddlužení, soud bez dalšího rozhodl, že jeho úpadek bude řešen konkursem. Dlužník poukazoval na to, že splňuje podmínky oddlužení, neboť není podnikatelem, nemá žádné dluhy z podnikání a v jeho případě nejsou dány žádné okolnosti bránící povolení oddlužení. Vrchní soud v Praze přezkoumal usnesení insolvenčního soudu v části napadené odvoláním včetně řízení jeho vydání předcházejícího a dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Podle ust. § 7 odst. 1 insolvenčního zákona se pro insolvenční řízení a incidenční spory použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu, nestanoví-li insolvenční zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na nichž spočívá insolvenční řízení. Podle ust. § 5 téhož zákona spočívá insolvenční řízení zejména na zásadě, že a) musí být vedeno tak, aby žádný z účastníků nebyl nespravedlivě poškozen nebo nedovoleně zvýhodněn a aby se dosáhlo rychlého, hospodárného a co nejvyššího uspokojení věřitelů, b) věřitelé, kteří mají stejné nebo obdobné postavení, mají v insolvenčním řízení rovné možnosti, c) nestanoví-li tento zákon jinak, nelze práva věřitelů nabytá v dobré víře před zahájením insolvenčního řízení omezit rozhodnutím insolvenčního soudu ani postupem insolvenčního správce, d) věřitelé jsou povinni zdržet se jednání směřujícího k uspokojení jejich pohledávek mimo insolvenční řízení, ledaže to dovoluje zákon.

Podle ust. § 169 odst. 2 občanského soudního řádu nemusí vyhotovení usnesení, kterým se zcela vyhovuje návrhu na předběžné opatření, návrhu na zajištění důkazu, návrhu na zajištění předmětu důkazního prostředku ve věcech týkajících se práv z duševního vlastnictví nebo jinému návrhu, jemuž nikdo neodporoval, nebo usnesení, které se týká vedení řízení, anebo usnesení podle § 104a, obsahovat odůvodnění; odůvodnění nemusí obsahovat rovněž usnesení, kterým bylo rozhodnuto nikoli ve věci samé, připouští-li to povaha této věci a je-li z obsahu spisu zřejmé, na základě jakých skutečností bylo rozhodnuto; v tomto případě se ve výroku usnesení uvedou zákonná ustanovení, jichž bylo použito, a důvod rozhodnutí.

Ze spisu odvolací soud zjistil, že se dlužník za použití předepsaného formuláře domáhal na insolvenčním soudu vydání rozhodnutí, jímž bude rozhodnuto o jeho úpadku a povolení oddlužení. Protože o prohlášení konkursu na majetek dlužníka rozhodl insolvenční soud bez návrhu, je zřejmé, že byl povinen své rozhodnutí odůvodnit. Protože tak neučinil, je jeho rozhodnutí nepřezkoumatelné.

Za této situace nezbylo odvolacímu soudu než podle ust. § 219a odst. 1 písm. a) a § 221 odst. 1 písm. a) občanského soudního řádu zrušit usnesení insolvenčního soudu v napadeném bodě III. výroku, na němž není žádný z dalších výroků závislým, a věc vrátit v tomto rozsahu soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

V Praze dne 27. března 2012

JUDr. Jiří K a r e t a, v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Brožová Eva