2 VSPH 368/2017
KSHK 35 INS 12405 / 2013 č. j. 2 VSPH 368 /2017 A-122

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném zpředsedy Mgr. Martina Lišky a soudců ]UDr. ]iřího Karety a ]UDr. Petra Vaňouse ve věci dlužníka Mgr. Bc. Petra anonymizovano , anonymizovano , sídlem Na Nové 43, Černožice nad Labem, IČO: 16203143, zahájené na návrh c) TTC TELSYS, a.s., sídlem Úvalská 1222 / 32, Strašnice, Praha 10, ICO: 25641051, zast. ]UDr. Lukášem Chudobou, bytem Mazurská 524, Praha 8, d) Roberta Peška, sídlem Průmyslová 941/15, Hradec Králové, IČO-. 66830206, zast. advokátem _jUDr. ]anem Malým, sídlem Sokolovská 5/49, Praha 8 a e) VÝTAHY KVADRO, s.r.o., sídlem Hnátnice 315, PSČ 561 01,1čo: 47455616, 0 odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové č.j. KSHK 35 INS 12405/2013 A-98 ze dne 24. října 2016 takto:

Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové č.j. KSHK 35 INS 12405 / 2013 A 98 ze dne 24. října 2016 se v bodech l. a II. výroku potvrzuje.

Odůvodněnh

Krajský soud v Hradci Králové shora označeným usnesením vbodě l. výroku zjistil úpadek Petra anonymizovano (dále jen dlužník), vbodech ll. a V. výroku prohlásil na jeho majetek konkurs a rozhodl, že bude projednán jako nepatrný, v bodě 111. výroku ustanovil insolvenční správkyní 1. správcovskou a konkurzní, v.o.s. (dále jen správkyně), konstatoval, že účinky rozhodnutí nastávají okamžikem jeho zveřejnění v insolvenčním rejstříku (bod lV. výroku), navrhovatelům c), d) a e) uložil povinnost zaplatit společně a nerozdílně soudní poplatek 2.000; Kč (bod Vl. výroku), vyzval věřitele, kteří tak dosud neučinili, aby ve lhůtě 2 měsíců ode dne zveřejnění rozhodnutí podali přihlášky svých pohledávek, a poučil je o následcích zmeškání lhůty (bod Vll. výroku), věřitele vyzval též ke sdělení, jaká zajišťovací práva na věcech, právech, pohledávkách nebo jiných majetkových hodnotách dlužníka uplatní s poučením o následcích pro případ, že tak neučiní (bod lX. výroku), osoby, jež mají závazky vůči dlužníkovi, vyzval,

V aby napríště plnění neposkytovaly jemu, ale správkyni (bod Vlll. výroku), dlužníku uložil povinnosti v souvislosti s rozhodnutím o úpadku a prohlášením konkursu (bod X. výroku), nařídil přezkumné jednání, svolal schůzi věřitelů a stanovil její program (bod Xl. výroku), správkyni uložil předložit zpracovaný seznam přihlášených pohledávek a zprávu o činnosti

V

(bod Xll. výroku) a deklaroval, že jeho rozhodnutí budou zverejňována v insolvenčním rejstříku (bod Xlll. výroku).

2 vséfi 368/2017

insolvenčním návrhem navrhovatele a) ]iřího Bezvody doručeným soudu dne 2.5.2013 bylo

návrhem doručeným dne 23.5.2013 k insolvenčnímu řízení přistoupil navrhovatel b) Michal Haviar,

návrhy doručenými dne 17.6.2013, 18.6.2013 a 26.6.2013 k insolvenčnímu řízení přistoupili navrhovatelé c) TTC TELSYS, a.s., (1) Robert Pešek a e) VÝTAHY KVADRO, s.r.o., / dále jen navrhovatelé c), d) a (i)/,

usnesením ze dne 13.8.2015 (č.d. A 60) byl insolvenční návrh navrhovatelů a) až c) zamítnut, k odvolání navrhovatelů bylo toto rozhodnutí usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 15.1.2016 zrušeno a věc byla vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Napadené rozhodnutí je tak již třetím rozhodnutím ve věci. Při rozhodování o důvodnosti návrhu přitom vyšel insolvenční soud ve skutkové rovině z toho, že:

1) z dodacích listů vystavených dlužníku navrhovatelem c) dne 11. května 2012, č. 817324, 6. srpna 2012, č. 817466, 16. srpna 2012, č. 817483, 10. října 2012, č. 817589, 9. listopadu 2012, č. 817642, 16. listopadu 2012, č. 817681, a 26. listopadu 2012, č. 817681, zjistil, že v kolonce převzal je nečitelný podpis bez razítka dlužníka (cr Cisla občanského průkazu přebírající osoby) který byl uveden jako zákazník , u posledně uvedeného dodacího listu nebyl v kolonce převzal žádný podpis,

z faktur ze dne 11. května 2012, č. 413977, 6. srpna 2012, č. 414203, 16. srpna 2012, č. 414223, 10. října 2012, č. 414387, . ' V ' ' ' '

[ navrhovatel c) vyúčtoval dlužníkovi na základě jeho objednávek cenu dodaného zboži,

z uznání závazku ze dne 14.3.2013 zjistil, že dlužník dluh vůči navrhovateli c) ve výši 820.292,60 Kč uznal i co do důvodu (s uvedením faktur),

z uznání závazku ze dne 7.5.2013 soud zjistil, že dlužník dluh vůči navrhovateli c) ve výši 806.383,60 Kč uznal i co do důvodu (s uvedením faktur),

- z reklamací ze dne 3.9. a 4.11.2013 a 21.1. a 28.2.2014 zjistil, že dlužník reklamoval zboží dodané navrhovatelem c), navrhovatel c) dopisem ze dne 4.2.2014 reklamaci odmítl,

z reklamací ze dne 3.9. a 5.11.2013, 13.1. a 27.2.2014 zjistil, že dlužník reklamoval zboží dodané navrhovatelem c), navrhovatel c) e mailem ze dne 10.9. 2013 a 21.1.2014 reklamaci odmítl.

2) z navrhovatelem d) předložené faktury č. 2 ze dne 28. března 2011 zjistil, že na základě ústně uzavřené smlouvy o dílo navrhovatel d) vyúčtoval dlužníkovi stavební práce na rekonstrukci

V výtahové šachty vcetně sanačních omítek a hydroizolací na akci Povodí Labe v celkové

-z předžalobní výzvy ze dne 18.3.2013 zjistil, že zástupce navrhovatele d) vyzval dlužníka k zaplacení částky 30.000, Kč, čímž navrhovateli d) vznikly náklady na právní zastoupení ve výši 8.131, Kč,

pokračováni

v e-mailu ze dne 13.6.2015 sdělilo Povodí Labe, s.p., zástupci navrhovatele d), že dílo, tj. rekonstrukce výtahů na budovách Povodí Labe, s.p., bylo předáno, v záruční době nebyla uplatněna reklamace,

z e-mailu ze dne 13.7.2015 zjistil, že Povodí Labe, s.p., sdělilo, že s dlužníkem dne 28.7.2009 uzavřelo smlouvu o dílo na realizace akce Budova A , rekonstrukce výtahů s termínem dokončení do 18.12.2009 a dne 9.12.2010 smlouvu o dílo na realizace akce Budova (Z , rekonstrukce výtahů s termínem dokončení do 31.3.2011; obě akce byly protokolárně předány a převzaty, u obou byla sjednána záruka za jakost díla v délce 84 měsíců na všechny práce a materiály dodané zhotovitelem,

-podle sdělení provozovatele nebyla z jeho strany u zhotovitele uplatněna reklamace v záruční době,

-z výpisů z účtu dlužníka ze dne 22.7.2011, 29.9.2011, 30.11.2011, 20.2.2012, 28.3.2012 a 3.5.2012 zjistil, že dlužník na cenu díla částečně platil, a to dne 22.7.2011 částku 17.713, -Kč,

29.9.2011 částku 10.000, Kč, 30.11.2011 částku 10.000,-Kč, 20.2.2012 částku 10.000,-Kč,

28.3.2012 částku 20.000, Kč, 3.5.2012 částku 10.000, Kč, 10.7.2012 částku 5.000,-Kč, 26.2.2015

částku 5.000, Kč; celkem tak dlužník navrhovateli d) z vyúčtované částky zaplatil 87.703,-Kč,

z reklamací ze dne 5.11.2013, 13.1. a 28.2.2014 zjistil, že dlužník reklamoval stavební práce provedené navrhovatelem d),

' navrhovatel d) dopisem ze dne 11.2.2014 s reklamací nesouhlasil, považoval ji za účelovou,

-z faktury ze dne 18.10.2011 č. 8/ 2011 zjistil, že ]iří Borecký vyúčtoval dlužníkovi 29.400,-Kč za stavební práce vybourání poškozené dlažby, opravu podkladního betonu nivelaci a pokládku nové dlažby ve výtahové šachtě a v chodbě u suterénní stanice výtahu v budově Povodí Labe,

z faktury ze dne 11.3.2014 č. 14/2014 zjistil, že Petr ]arkovský vyúčtoval dlužníkovi 52.308,- Kč za opravu výtahové šachty- rozebrání a složení dlažby, částečnou výměnu poškozených dlaždic podlahy, sanaci a nátěr proti vlhkosti a vodě v budově Povodí Labe,

2 kopie inspekční zprávy č. 0010-11 Vč/ 1 zjistil, že Technická inspekce CZ, s.r.o., zjistila u elektrického hydraulického výtahu určeného pro dopravu osob v objektu Povodí Labe, budova

C, že spodní část výtahové šachty nebyla dostatečně chráněna proti pronikání vody (v šachtě byla voda a byly znatelné průsaky vody),

z kopie montážního (stavebního) deniku za období od 4.2.2011 do 28.3.2011 zjistil, že v něm je obsažen zápis ze dne 4.2.2011, jenž byl dopsán mezi ostatní zápisy, ve znění Nesouhlas s návrhem p. Peška s použitím izolace z PVC oproti asfaltové izolaci. , a dne 25.3.2011 u zápisu

Zprovoznění výtahu, dokončení elektroinstalace byl dopsán zápis V šachtě je viditelné rosakování vody ,

-dne 28.3.2011 deník obsahoval zápis dokončení stavebních úprav podlahy, kontrolní den ,

z knihy výtahu ze dne 28.3.2011 zjistil, že v kolonce popis závad, které odstraní dodavatel/ montážní firma byl zápis Na dně šachty je znatelný průsak vody, řešeno se subdodavatelem R. Peškem. Závada bude odstraněna do 10 / 2011. ,

-ze zápisu v knize výtahu ze dne 17.10.2011 zjistil, že obsahuje zápis, že závada byla odstraněna .

3) z navrhovatelem e) předložených dodacích listů ze dne 23.1.2012 č. 006/12, 13.2.2012 č. 022/12, 14.2.2012 č. 028/12, 21.2.2012 č. 038/12/3, 27.3.2012 č. 097/12, 29.3.2012 č. 101/12, 23.4.2012 č. 147/12/3, 3.5.2012 č. 157/12, 9.5.2012 č. 159/12, a 18.5.2012 č. 165/12/3 zjistil, že v dolní části dodacích listů byl nečitelný podpis přebírajícího,

z faktur ze dne 22.3.2012 č. 231200092 a 16.5.2012 č. 231200219 zjistil, že navrhovatel e) vyúčtoval dlužníkovi cenu dodaného zboží 464.313,60 Kč,

-předžalobní výzvou zástupce navrhovatele e) vyzval dlužníka k zaplacení částky 439.313,60 Kč.

2 vsiŠH 368/2017

4) dlužník předložil seznam majetku, v němž uvedl peněžní prostředky v hotovosti 7.300, Kč a v bance 20.643, Kč, věci movité (3 osobní automobily Renault, lednice, sporák, pračka, botník, skladové police, skladová skříň, dílenský stůl, kancelářská otočná židle, kancelářská pevná židle, boiler) v odhadované ceně celkem 637.000,- Kc, nemovrté veci parcelu č. st. 55/ 1, jejíž a parcelu č. 606/7 - zahradu, zapsané v katastru nemovitostí na listu vlastnictví č. 132, pro katastrální území a obec Cernožice s odhadovanou cenou 6.900.000, Kč, obchodní závod 8 odhadovanou cenou 4.000.000, Kč, soubor věcí jako skladové zásoby s odhadovanou cenou obohacení ve výši 180.786, Kč, za lng. Radkem Jásenským z obchodniho styku (servis výtahů) ve výši 500, Kč, za Elektrárnou Opatovice, a.s., z obchodního styku (servis výtahů) ve výši 2.460, Kč, za IZOMAT Praha, s.r.o., z obchodního styku (servis výtahů) a za Robertem Peškem z titulu náhrady škody ve výši 51.708, -Kč a zustatek životního pojištění u Generali pojišťovny, dluznik předložil seznam závazků, v němž označil věřitele, uvedl výši závazků, jejich splatnost a vyjádření, zda je uznává či nikoli; u většiny závazků přitom uvedl, ze je neuznává, některé uznal částečně (ČEZ Prodej, s.r.o., RCI Financial Services, GE Money Bank, a.s., Allianz pojišťovna, a.s., RWE Energie, s.r.o., Marius Pedersen, a.s., Generali Pojišťovna, a.s., Telefónica Czech Republic, a.s., Komerční banka, a.s.) a u uznanýchVWšeobecná zdravotní pojišťovna (Šeské

5) dlužník předložil znalecký posudek lng. jiřího Vogela č. 948/2016 ze dne 19.5.2016, jímž byla stanovena obvyklá cena nemovitých věcí v k.ú. Černožice na 6.900.000, Kč, a znalecký posudek téhož znalce č. 949/2016 ze dne 18.5.2016, jímž byla stanovena obvyklá cena nemovitých věcí v k.ú. Dohalice na 950.000, Kč,

na nemovitých věcech dlužníka váznou omezení vlastnického práva- zástavní práva, zahájení exekuce či exekuční příkaz k prodeji,

6) do insolvenčního řízení se přihlásilo 28 věřitelů s pohledávkami za dlužníkem v celkové výši 4.636.531,99 Kč (bez věřitelů, kteří vzali své přihlášky zpět); z nich jsou tři pohledávky vykonatelné -konkrétně u věřitelů P1 Michala Jahny (splatná ke dni 7.4.2013), P21 Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR (splatná k 22. 11.2013 a 31.3.2014) a P32 České republiky ČSSZ (splatná k 31.3.2013).

Na základě uvedeného soud v rovině právního posouzení dospěl k závěru, že pohledávky navrhovatelů c) a e) za dlužníkem jsou sporné a nebyly osvědčeny. Poukazoval přitom zejména na to, Ze:

dlužník dodání zboží od navrhovatelů c) a e) sporoval s tím, že bylo objednáno neoprávněnou

dlužník měl námitky i proti uznání dluhu , které podle něj proběhlo v tísni a omylu, neboť o spornosti závazku v době uznání nevěděl,

pokračováni

Kupní smlouvy mezi navrhovateli c) a e) a dlužníkem měly být uzavřeny ústně, dodací listy však

V vykazují vady, neboť absentuje identifikace přebírající osoby za dluzníka (včetně razítka),

-k prokázání pohledávek navrhovatelů c) a e) by tak bylo zapotřebí provést přinejmenším výslechy svědků - bývalých zaměstnanců dlužníka (Haviara, Bezvody či Runštukové), což by však zjevně přesahovalo důkazní možnosti insolvenčního řízení,

-rozpornými tvrzeními navrhovatelů c), e) a dlužníka a provedenými důkazy nebylo prokázáno, že navrhovatelé c) a e) s dlužníkem skutečně uzavřeli ústní smlouvy, že dlužník skutečně zboží objednal a že mu bylo skutečně dodáno.

U pohledávky navrhovatele d) však soud dospěl k závěru, že její existence osvědčena byla. Vyšel přitom z toho, že: bylo prokázáno, že mezi navrhovatelem d) a dlužníkem byla uzavřena smlouva o dílo ústní formou, že navrhovatel d) po zhotovení díla vyúčtoval dlužníkovi cenu díla ve výši 117.713,00 Kč fakturou ze dne 28.3.2011 a dlužník na vyúčtovanou cenu díla navrhovateli d) částečně platil v období od 22.7.2011 do 26.2.2013 částku 87.703,-Kč, čímž pohledávku navrhovatele d) uznal, bylo prokázáno, že Povodí Labe, a.s., jako investor neprovedl žádnou reklamaci vůči dlužníkovi, jenž by následně mohl uplatnit reklamaci vůči navrhovateli d), -dlužník byl poučen soudem, že má prokázat svoji obranu spočívající v tvrzení, že má vůči navrhovateli d) pohledávku k započtení / dlužník tvrdil, že na vlastní náklady odstraňoval vady díla provedeného navrhovatelem d), což dokládal fakturami jiřího Boreckého a Petra jarkovského/ , avšak břemeno tvrzení a důkazní neunesl, -dlužník neprokázal, že by tvrzené vady díla řádně u navrhovatele d) reklamoval, -bylo prokázáno, že dílo bylo navrhovatelem d) předáno 28.3.2011, přičemž dlužník neprokázal, že by řádně u navrhovatele d) uplatnil reklamaci; tu prokazoval až po déle než dvou letech (5.11.2013), tedy až po zahájení insolvenčního řízení, - dlužník neprokázal účelnost tvrzených nákladů na odstranění vad díla, které měl objednat u ]iřího Boreckého a Petra jarkovského, neboť řádně neuplatnil reklamaci vůči navrhovateli d), a nemohl tak provést volbu odstranění případných vad dila.

Na základě uvedeného soud uzavřel, že pohledávka navrhovatele ci) je oprávněná, nezanikla započtením ze strany dlužníka, neboť dlužníkem provedený úkon směřující k započtení (při jednání dne 1. června 2015) nebyl vůči pohledávce navrhovatele d) účinný; navrhovatel ci) je

0 tak aktivně legitimován k podání insolvenčního návrhu vuči dlužníkovi.

Při posuzování stavu úpadku dlužníka soud vyšel z toho, že: dlužník má ve smyslu ust. $ 3 odst. 1 písm. a) insolvenčního zákona (dále jen IZ) více věřitelů, a to navrhovatele d) a přihlášené věřitele % vykonatelnými pohledávkami pod P1-Michala jahnu, P21- Všeobecnou zdravotní pojišťovnu CR a P32 Ceskou republiku- CSSZ, -dlužník zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků a neplní je po dobu delší 3 měsíců /j1z v době zahájení insolvenčního řízení měl dlužník závazek vůči České republice- ČSSZ splatný 31. března 2013 a vůči navrhovateli d)/ .

K majetku dlužníka soud uvedl, že: dlužník sice označil v seznamu majetku obchodní závod 8 odhadovanou cenou 4.000.000,- Kč, avšak tuto cenu (ani po výzvě) nedoložil, a jako další položky označil movité věci v odhadované ceně 637.000, Kč; ty však zjevně (alespoň zčásti) slouží k jeho podnikání, stejně jako skladové zásoby v odhadované ceně 700.000,-Kč; seznam majetku proto v této části hodnotil jako nepodložený,

2 VSPH 368/201 práv prosté; tento majetek není likvidní, neboť by zástavní práva a exekuce na něm váznoucí bránily dlužníkovi v prodeji, vzhledem omezením vlastnického práva mají nemovitosti dlužníka nižší skutečnou hodnotu, než je uvedena ve znaleckých posudcích.

Na základě uvedeného soud prvého stupně uzavřel, že dlužník je ve smyslu ust. 8 3 odst. 1 písm. a), b) i c) ve spojení 8 odst. 2 písm. a) a b) IZ v úpadku.

S poukazem na to, že dlužník byl usnesením ze dne 21.11.2014 (č.d. A 38) poučen o možnosti podat návrh na povolení oddlužení, avšak tento návrh nepodal, soud konstatoval, že zde není v úvahu připadající jiné řešení úpadku než konkurs; proto rozhodl o způsobu řešení úpadku dlužníka podle 5 148 odst. 1 ve spojení s S 149 odst. 2 písm. b) IZ konkursem s tím, že konkurs bude projednáván jako nepatrný.

Proti tomuto usnesení podal dlužník včasné odvolání, jež směřovalo proti bodům l. a II. výroku. Shrnul vněm obsah předchozích rozhodnutí soudu prvého stupně ve věci a zrušujících rozhodnutí odvolacího soudu a poukázal na to, že ve druhém zrušujícím rozhodnutí Vrchní soud v Praze uvedl, že úkolem soudu prvého stupně bylo se s procesní obranou dlužníka řádně vypořádat, tj. posoudit okruh pravne významných skutečností, tyto řádně označit a uvést k nim relevantní důkazní prostředky, které by musel provést. V souvislosti s tím uvedl že byl usnesením ze dne 21.4.2016 (č.d. A 83) vyzván, aby prokázal opodstatněnost své obrany vůči navrhovatele d) zanikla. Protože smlouva o dílo byla s navrhovatelem d) uzavřena ústně, měl za to, že bude třeba dokazováním zjistit jeji obsah, a bude třeba též posoudit, zda dlužník neměl

V

Dále soudu prvého stupně vytýkal, že při posuzování skutecnosti, zda kzániku pohledávky navrhovatele d) došlo započtením, nesprávně přenesl důkazní břemeno na dlužníka v situaci, kdy v řízení vyšla najevo potřeba provést další dokazování stran sporných právně významných skutečností; tím zatížil řízení procesní vadou spočívající v tom, že nesprávně rozložil důkazní břemeno mezi navrhovatele d) a dlužníka. Soud dle jeho názoru nesprávně vyložil rovněž judikaturu Nejvyššího soudu, na níž poukazoval odvolací soud ve svém druhém nepřezkoumatelné,

pokračováni

A val-LLUUVI

pokud jde o skutkové závěry, není vůbec patrné, z jakých důkazů soud vycházel a jakými úvahami se při jejich hodnocení řídil,

-jsou neodůvodněné závěry soudu, že dlužník neprokázal, že by tvrzené vady díla řádně u navrhovatele d) reklamoval, a že bylo prokázáno, že dílo bylo navrhovatelem d) předáno

28.3.2011, -soud konstatoval, že dlužník svá tvrzení nedokázal, avšak vůbec se nevypořádal s tím, že tyto skutečnosti měly být prokázány jím navrženými důkazními prostředky (výpovědi navržených

V svědků a znaleckým posudkem), soud tak měl toliko posoudit, zda dluzníkem navržené důkazní. prostředky jsou způsobilé prokázat jeho skutková tvrzení, když skutečnost, že jejich provádění by bylo nad rámec insolvenčního řízení, mělo vést k jednoznačnému závěru o zamítnutí insolvenčního návrhu navrhovatele d),

úpadek ve formě platební neschopnosti na jeho straně není dán, neboť v jeho případě se nejedná o platební neschopnost, nýbrž o pouhou neochotu platit neexistující (sporné) pohledávky

V ! . navrhujících věřitelů; stejně tak není dána ani žádná z vyvratitelných domněnek neschopnosti plnit závazky,

-věřitel, jenž svou pohledávku vůči dlužníku může vzhledem k majetkovým poměrům dlužníka bez obtíží vydobýt výkonem rozhodnutí (exekucr), nemůže uspět s návrhem na prohlášení o o konkursu na majetek dlužníka pro jeho platební neschopnost, není dán ani úpadek ve formě předlužení, neboť porovnáním majetkové podstaty dlužníka s výší přihlášených pohledávek je zřejmé, že jen hodnota nemovitých věcí (podložená znaleckým osudkem) značně převyšuje hodnotu všech přihlášených pohledávek,

soud nikdy dlužníka nevyzval, aby doložil hodnotu obchodního závodu znaleckým posudkem; pokud by tak učinil, dlužník by výzvě vyhověl,

-úvaha soudu o nižší ceně majetku dlužníka než stanoví znalecké posudky, je spekulativní; naopak při stanovení hodnoty dlužníkova majetku mělo být vzato v úvahu zejména to, že přes značná omezeni daná insolvenčním řízením nadále vykonává podnikatelskou činnost, není ztrátový, a naopak nadále vykazuje zisky, přičemž již tato skutečnost sama o sobě potvrzuje, že se ve stavu úpadku nenachází.

S ohledem na uvedené dlužník navrhoval, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu prvého stupně k dalšímu řízení.

Navrhovatel c) ve Výjádření k odvolání uvedl, že nesouhlasí se závěrem soudu prvého stupně, že jeho pohledávka je sporná, neboť ji dlužník dvakrát uznal, a břemeno tvrzení

. v a důkazní její neexistence tak přešlo na něho. V souvislosti s tím zdůraznil, že dlužník na jedné straně tvrdil, že mu zboží nebylo dodáno, a na druhé straně prokazoval, že jej reklamoval.

Ke schopnosti dlužníka použít majetek. k úhradě závazků uvedl, že dlužník sice prokázal, že vlastní nemovitosti, avšak jedna je velmi špatném stavu a druhá by mohla být prodána za cenu stanovenou znaleckým posudkem pouze v situaci, kdy by k tomu bylo dost času; pokud by však nebyla zpeněžována v konkursu, uplatnili by věřitelé své vykonatelné pohledávky v exekuci a nemovitost by se prodala za nižší cenu, neboť by vznikly náklady na exekuci. Dodal, že nelze ohlédnout ani od toho, že insolvenční řízeni tvá od roku 2013, takže v případě prodeje exekucí by narostly i úroky z prodlení, a uzavřel, že skutečnost, že nemovitosti dlužníka mají dle znaleckých posudků vyšší cenu než součet pohledávek navrhovatelů, neznamená, že dlužník je schopen plnit své závazky. Navrhoval proto, aby odvolací soud napadené usnesení potvrdil.

Navrhovatel d) se ve vyjádření k odvolání ztotožnil s napadeným usnesením a požadoval, aby je odvolací soud potvrdil. S poukazem na ust. Š 141 12 uvedl, že námitky dlužníka proti jeho oprávněné pohledávce nejsou relevantní, neboť i kdyby odvolací soud seznal, že pohledávku

.. wu Lid TUO! LU-lá

2 vSPH 368/2017 za dlužníkem nemá, nejednalo by se o důvod pro zrušení či změnu rozhodnutí o úpadku. Dále argumentoval tím, že:

lze k jednání o odvolání využít přihlášek pohledávek věřitelů, neboť rozhodné skutečnosti nastaly před rozhodnutím o úpadku,

- do insolvenčního řízení se přihlásilo celkem 40 věřitelů s celkovou výší pohledávek 5.451.023,77 Kč, z nichž 876.902,40 Kč tvoří pohledávky vykonatelné,

- vykonatelná pohledávka věřitele č. P15 je z titulu dlužného výživného z roku 2014; tato

podnik dlužníka má nejen nízkou hodnotu, ale především je ztrátový; nelze tedy očekávat, že by dlužník jakkoliv byl schopen odvrátit svůj úpadek jeho budoucím provozováním,

s přihlédnutím k dalšímu provozování podniku je hodnota majetku dlužníka významně nižší, než dlužník tvrdí, resp. dokonce i než usoudil soud prvního stupně. právnickou osobou nebo fyzickou osobou podnikatelem, je v úpadku i tehdy, je li předlužen, tj. má li více věřitelů a souhrn jeho závazků prevyšuje hodnotu jeho majetku. Z uvedeného plyne, že pojem úpadku je vymezen dvojím způsobem jako úpadek projevující se platební neschopností (insolvencr) dlužníka a jako úpadek projevující se jeho předlužením, přičemž kvydání rozhodnutí o úpadku postačuje zjištění, že dlužník je buď insolventní, nebo že je předlužen, jinými slovy, Zjisteni úpadku v obou zákonem vymezených formách není nezbytné. resp. pokud se dlužníkovr nepodaří některou z nich vyvrátit, platí, že je platebně neschopným ve smyslu ust. $ 3 odst. 1 IZ.

pokračováni

O předlužení jde pak podle ust. S 3 odst. 3 IZ tehdy, má li dlužník více věřitelů a souhrn

. u jeho závazků převyšuje hodnotu jeho majetku. Při stanovení hodnoty dlužníkova majetku se přihlíží také k další správě majetku, případně k dalšímu provozování podniku, lze li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že dlužník bude moci ve správě majetku nebo v provozu podniku pokračovat.

Podle ust. Š 141 12. není proti rozhodnutí o úpadku vydanému na základě insolvenčního návrhu dlužníka odvolání přípustné. Proti rozhodnutí o úpadku vydanému na základě insolvenčního návrhu věřitele se může odvolat pouze dlužník; odvoláním však lze namítat pouze to, že rozhodnutí o úpadku nemělo být vydáno proto, že úpadek není osvědčen, nebo proto, že tomu brání překážka stanovená v tomto zákoně. Ke skutečnostem, které nastaly nebo vznikly po vydání rozhodnutí soudu prvního stupně, se v odvolacím řízení nepřihlíží (odst. 1). ]e-li osvědčen úpadek dlužníka, není důvodem k tomu, aby odvolací soud zrušil nebo změnil rozhodnutí o úpadku, skutečnost, že insolvenční navrhovatel nedoložil, že má proti dlužníkovi splatnou pohledávku, ani skutečnost, ze insolvenční navrhovatel v průběhu odvolacího řízení ztratil způsobilost být účastníkem řízení (odst. 2).

Dlužno poznamenat, že ust. Š 143 IZ vymezuje podmínky, při jejichž splnění zamítne insolvenční soud insolvenční návrh. Podle jeho odstavce 2 takto rozhodne o insolvenčním návrhu podaném věřitelem, jestliže nebylo osvědčeno, že insolvenční navrhovatel a alespoň jedna další osoba má proti dlužníku splatnou pohledávku, přičemž se za další osobu nepovažuje osoba, na kterou byla převedena některá z pohledávek insolvenčního navrhovatele proti dlužníku nebo její část v době 6 měsíců před podáním insolvenčního návrhu nebo po zahájení insolvenčního rízení

Doplněním dokazování odvolací soud zjistil, že:

přihláškou pohledávky ze dne 4.11.2016 přihlásil Michal ]ahna vykonatelnou pohledávku za dlužníkem ve výši 332.326,90 Kč z titulu ceny za opravu vozidel a nákladů nalézacího a exekučního řízení přiznanou mu v rozsahu jistiny 170.086, Kč s příslušenstvím a nákladů řízení v částce 38.997,- Kč rozsudkem Okresního soudu v Hradci Králové č.j. 121C 190/20111-198 ze dne 13.2.2013, jenž nabyl právní moci dne 3.4.2013; z vyrozumění o zahájení exekuce ze dne 23.5.2013 a exekučního příkazu ze dne 13.6.2013 se podává, že k vymožení pohledávky byla nařízena exekuce; pohledávka je splatná (po částech) počínaje dnem 22.9.2009;

- přihláškou pohledávky ze dne 22.11.2016 přihlásil Michal Haviar vykonatelnou pohledávku za dlužníkem ve výši 94.089,40 Kč z titulu nákladů řízení přiznanou mu rozsudky Okresního soudu v Hradci Králové č.j. 10 C 288/2014 88 ze dne 22.12.2016 a Krajského soudu v Hradci Králové č.j 24 Co 180/2016 125 ze dne 15.6.2016, jež nabyly právní moci dne 19.7.2016; splatnost pohledávky nastala dne 23.7.2016,

-přihláškou pohledávky ze dne 8.4.2014 přihlásila Lenka Kadlecová vykonatelnou pohledávku za dlužníkem z titulu dlužného výživného za únor 2014 přiznanou jí rozsudkem Okresního soudu v Hradci Králové č.j 0 NC 279/2011 32, 23 P a Nc 275/2011 ze dne 29.11.2011, jenž nabyl právní moci dne 18.1.2012; splatnost pohledávky nastala dne 5.2.2014,

přihláškou pohledávky ze dne 16.11.2016 přihlásila Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky vykonatelnou pohledávku za dlužníkem ve výši 36.799, Kč z titulu pojistného a penále na zdravotním pojištění na základě vykonatelného výkazu nedoplatků č. 6141301106; splatnost pohledávky nastala 22.11.2013,

- přihláškou pohledávky ze dne 21.12.2016 přihlásil Finanční úřad pro Královéhradeck' kraj vykonatelné pohledávky za dlužníkem ve výši 69.827 Kč z titulu daní, úroků a penále, jejichž splatnost dle výkazu nedoplatků nastala počínaje dnem 29.3.2016,

_ ....L 10 lóůl'UD/ZUI3



přihláškou pohledávky ze dne 21.12.2016 přihlásila Ceská republika- -Česká správa sociálního zabezpečení pohledávky za dluzníkem ve výši 505.326,- Kč z titulu dlužného pojistného

Dle ust. 8 141 odst. 2 IZ je li osvědčen úpadek dlužníka, není důvodem ke zrušení či změně rozhodnutí o úpadku odvolacím soudem ani skutečnost, že (žádný) insolvenční nelze, neboť se vztahy mezi ním a navrhovatelem c) při dodávkách výtahové techniky a souvisejících sluzeb (coby výkonu podnikání) řídily obchodním zákoníkem, přičemž dle ust. Š 267 odst. 2 obchodního zákoníku neplatí ve vztazích upravených tímto zákonem ust. $ 49 občanského zákoníku. Námitka dlužníka, že závazky vůči navrhovateli c) uznal v tísni, tak nemůže obstát (Viz např. Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 330/2012 ze dne 26.6.2012 neprokázal ani to, že by jeho zavazek zanikl zaplacenlm (či jinak). Odvolací soud proto dospěl k závěru, že navrhovatel c) sv0ji pohledávku za dluzníkem ve výši 786.383,60 Kč (po částečné úhradě ve výši 20.000, Kč provedené dlužníkem po uznání závazku) doložil. O účelovosti obrany dlužníka přitom svědčíi to, že v uznání závazku ze dne 7.5.2013 potvrdil že fakturované zboží a služby mi byly řádně a včas společností TTC TELSYS, a.s., dodány , v reklamaci dodávek

pokračovanr elektrokomponentů ze dne 4.11.2013 rovněž tvrdí, že zboží vyúčtované týmiž fakturami-dodané. mu vletech 2011 a 2012 vykazuje vady, aby následně coby obranu proti pohledávce navrhovatele c) namítal, že mu zboží dodáno nebylo.

Na základě výše uvedeného tak i odvolací soud dospěl k závěru, že bylo prokázáno, že dlužník je v úpadku ve formě insolvence. V řízení bylo totiž zjištěno, že po dobu delší 30 dnů neplní své splatné závazky vůči více věřitelům, jimiž jsou vedle navrhovatele c), jehož pohledávky jsou splatné od 11.6. do 26.12.2012, též výše označení věřitelé s vykonatelnými pohledávkami splatnými v rozmezí od 22.9.2009 do 23.7.2016. Existenci závazků vůči navrhovateli c) ani dalším uvedeným věřitelům přitom dlužník relevantně nezpochybnil a nevyvrátil ani domněnku, že nebyl (není) schopen je plnit, založenou na ust. $ 3 odst. 2 písm. b) a d) IZ, tj. na tom, že je neplnil po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti. Skutečnost, že by měl dostatek disponibilních prostředků k úhradě všech svých závazků, dlužník rovněž neprokázal.

S ohledem na skutečnost, že úpadek dlužníka byl výše uvedenými důkazy osvědčen, považoval odvolací soud za nadbytečné zabývat se pohledávkami navrhovatelů d) a e) včetně

. odvolací argumentace k nim směřující a důkazy provedené k nim na jednání již nehodnotil.

K námitce dlužníka, že má (zejména nemovitý) majetek, jehož hodnota postačuje k uspokojení jeho závazků, a proto není insolventní, považoval odvolací soud za potřebné uvést následující:

Nejvyšší soud v R 83/2012 (také s odkazem na usnesení sp. zn. 29 Cdo 4462/2011, jehož závěry měl za použitelné i pro insolvenční řízení), na dané téma uzavřel, že věřitel, jenž svou pohledávku vůči dlužníku může vzhledem k majetkovým poměrům dlužníka bez obtíží vydobýt výkonem rozhodnutí (exekuci), nemůže uspět s insolvenčním návrhem. Insolvenční řízení není dalším (vedle vykonávacího či exekučního řízení) řízením určeným primárně k prosazení individuálního nároku věřitele nebo věřitelů dlužníka, nýbrž (v intencích ustanovení $ 1 písm. a/ insolvenčního zákona) slouží k řešení úpadku a hrozícího úpadku dlužníka některým ze stanovených způsobů tak, aby došlo k uspořádání majetkových vztahů k osobám dotčeným dlužníkovým úpadkem nebo hrozícím úpadkem a k co nejvyššímu a zásadně poměrnému uspokojení dlužníkových věřitelů.

Tento svůj závěr později precizoval v usnesení 29 NSCR 113/2013 ze dne 12.12.2013, v němž vysvětlil, že schopnost dlužníka uhradit splatné. závazky se posuzuje nejen podle výše částek, s nimiž dlužník aktuálně disponuje (hotovost nebo zůstatek na bankovním účtu dlužníka), ale také podle jiného majetku dlužníka (movitých a nemovitých věcí, pohledávek a jiných

. majetkových hodnot). Teprve tehdy, není li dlužník schopen využít k úhradě v insolvenčním řízení osvědčených splatných závazků ani tento svůj jiný majetek (např. pro omezení dispozic s tímto majetkem nebo pro jeho obtížnou zpeněžitelnost či dobytnost), nepřihlíží se k němu při úvaze o tom, zda je dlužník v platební neschopnosti ve smyslu ustanovení $ 3 odst. 1 a 2 insolvenčního zákona.

V dané věci dlužník hodnověrně doložil toliko cenu svého nemovitého majetku oceněného znaleckým posudkem na 6.900.000,- Kč, resp. 950.000,-Kč. Tento majetek (jak vyplývá z příslušných listů vlastnictví) je však, jak správně uzavřel soud prvého stupně, vesměs zatížen četnými zástavnírni exekutorskými právy, exekučními příkazy k prodeji nemovitých věcí, zástavním právem z rozhodnutí správního organu a záznamy 0 nařízení exekuce, přičemž nejstarší exekuční řízení byla zahájena již v roce 2013. Argument, že za daného stavu (kdy má dlužník omezenu dispozici s nemovitým majetkem) mohou věřitelé bez obtíží vydobýt výkonem rozhodnutí (exekucr) své pohledávky, proto nemuže obstát.

Směřovalo li odvolání dlužníka též proti výroku o prohlášení konkursu na jeho majetek, je třeba poukázat na to, že ač byl soudem prvého stupně 0 této možnosti poučen- návrh na oddlužení nepodal. Jiné argumenty, jež by správnost tohoto výroku zpochybňovaly, dlužník nenabídl, přičemž ani odvolací soud v rámci přezkumné činnosti dle ust. 5212a odst. 1 o.s.ř. důvody nasvědčující jeho nesprávnosti neshledal.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí

V Praze dne 24. listopadu 2017

Mgr. Martin I.. i š k a , v.r. předseda senátu



Za správnost vyhotovení:

]. V/ai'á/ém/á