2 VSPH 365/2011-A-58
MSPH 88 INS 15715/2010 2 VSPH 365/2011-A-58

Usnesení

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Karety a soudců JUDr. Jiřího Goldsteina a Mgr. Tomáše Brauna ve věci dlužníka ZÁMECKÁ ZAHRADA, s.r.o., sídlem Václavské náměstí 831, Praha 1, zahájené na návrh a) Zdeňka Steinitze, bytem Vratislavská 388/3, Praha 8, zast. advokátkou JUDr. Boženou Montagovou, sídlem Mánesova 19/864, Praha 2, a b) manželů Pavla Kočalky a Kláry Kočalkové, bytem , zast. advokátem Mgr. Jiřím Stránským, sídlem Na Veselí 938/17, Praha 4, o odvolání navrhovatelů b) proti usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 88 INS 15715/2010-A-22 ze dne 7.března 2011

takto:

Usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 88 INS 15715/2010-A-22 ze dne 7.března 2011 se v bodě I. výroku mění tak, že se insolvenční řízení zastavuje jen ve vztahu k navrhovateli Zdeňku Steinitzovi.

Odůvodnění:

Městský soud v Praze usnesením č.j. MSPH 88 INS 15715/2010-A-22 ze dne 7.3.2011 v bodě I. výroku zastavil řízení o insolvenčním návrhu, jímž se Zdeněk Steinitz (dále jen navrhovatel a) domáhal vydání rozhodnutí o úpadku a prohlášení konkursu na majetek společnosti s ručením omezeným ZÁMECKÁ ZAHRADA (dále jen dlužník). V bodě II. výroku rozhodl o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, a v bodě III. výroku rozhodl že se předchůdci navrhovatele a) České spořitelně, a.s. vrací po právní moci usnesení záloha na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000,-Kč.

V odůvodnění usnesení soud uvedl, že dne 7.3.2011 vzal navrhovatel a) zpět insolvenční návrh, který podal jeho předchůdce Česká spořitelna, a.s. Proto postupoval podle ust. § 130 odst. 1 insolvenčního zákona a insolvenční řízení zastavil. Současně rozhodl o vrácení zálohy, neboť z ní nebylo čerpáno.

Proti bodu I. výroku tohoto usnesení Městského soudu v Praze se včas odvolali manželé Pavel a Klára Kočalkovi (dále jen navrhovatelé b) a požadovali, aby je soud prvního stupně podle ust. § 95 insolvenčního zákona, nebo odvolací soud změnil tak, že řízení zastaví jen vůči navrhovateli a). V odvolání uvedli, že dne 8.3.2011 podali insolvenční návrh směřující proti dlužníkovi, jímž se podle ust. § 107 insolvenčního zákona domáhali přistoupení k řízení. To však bylo napadeným usnesením zastaveno.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení včetně řízení jeho vydání předcházejícího a dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Podle ust. § 7 odst. 1 insolvenčního zákona se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Podle ust. § 107 odst. 1 insolvenčního zákona se další insolvenční návrh podaný na majetek téhož dlužníka dříve, než insolvenční soud vydá rozhodnutí o úpadku, považuje za přistoupení k řízení. Od okamžiku, kdy takový návrh dojde insolvenčnímu soudu, u kterého probíhá řízení o původním insolvenčním návrhu, se osoba, která jej podala, považuje za dalšího insolvenčního navrhovatele. Podle odst. 2 téhož ustanovení platí pro dalšího insolvenčního navrhovatele stav řízení v době jeho přistoupení k řízení.

Podle věty první ust. § 130 odst. 1 insolvenčního zákona platí, že je-li insolvenční návrh vzat zpět, insolvenční soud řízení zastaví. Z odstavce druhého téhož ustanovení pak vyplývá, že je-li insolvenčních navrhovatelů více a insolvenční návrh vezme zpět jen některý z nich, insolvenční soud zastaví řízení jen ve vztahu k navrhovateli, který vzal návrh zpět.

V daném případě odvolací soud z obsahu spisu zjistil, že po vydání napadeného usnesení, avšak dříve než nabylo právní moci, podali insolvenční návrh směřující proti témuž dlužníkovi navrhovatelé b). Dle ust. § 107 insolvenčního zákona se tedy okamžikem doručení svého návrhu stali účastníky dříve zahájeného insolvenčního řízení se všemi procesními právy a povinnostmi včetně práva podat odvolání proti napadenému usnesení.

Soud prvního stupně nepochybil, když z důvodu zpětvzetí tehdy jediného insolvenčního návrhu směřujícího proti dlužníkovi insolvenční řízení zastavil. V době rozhodování odvolacího soudu jsou však insolvenčními navrhovateli také navrhovatelé b), jejichž insolvenční návrh je podkladem pro zkoumání podmínek pro rozhodnutí o úpadku dlužníka, jehož se domáhají. V této situaci s ohledem na ust. § 130 odst. 2 insolvenčního zákona nejsou dány podmínky pro zastavení insolvenčního řízení jako celku, ale pouze k zastavení řízení ve vztahu k navrhovateli a), jenž vzal insolvenční návrh zpět.

Z těchto důvodů postupoval odvolací soud podle ust. § 220 odst. 1 ve spojení s § 167 odst. 2 občanského soudního řádu a napadené usnesení ve smyslu toho, co uvedeno shora, změnil.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.

V Praze dne 8.června 2011

JUDr. Jiří K a r e t a , v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Vladimíra Chalupová