2 VSPH 348/2011-B-62
KSPH 38 INS 6837/2009 2 VSPH 348/2011-B-62

Usnesení

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Karety a soudců JUDr. Jiřího Goldsteina a Mgr. Tomáše Brauna ve věci dlužnice TF výroba, s.r.o., sídlem Malotice 96, do níž vstoupilo státní zastupitelství, o odvolání Luďka Nezmara, bytem Na Vápence 423, Psáry, zast. advokátem JUDr. Pavlem Musilem, Ph.D., sídlem Hellichova 458/1, Praha 1, proti usnesení Krajského soudu v Praze č.j. KSPH 38 INS 6837/2009-B-52 ze dne 3.února 2011

takto:

Usnesení Krajského soudu v Praze č.j. KSPH 38 INS 6837/2009-B-52 ze dne 3.února 2011 se potvrzuje.

Odůvodnění:

Krajský soud v Praze ve výroku označeným usnesením uložil Luďku Nezmarovi (dále jen odvolatel), jednateli TF výroba, s.r.o. (dále jen dlužnice), pořádkovou pokutu ve výši 10.000,-Kč.

V odůvodnění usnesení soud uvedl, že usnesením ze dne 14.12.2010 odvolateli uložil, aby do 10 dnů od doručení usnesení předal insolvenčnímu správci dlužnice JUDr. Jaroslavu Hrnčířovi (dále jen správce) veškeré doklady, jež jsou nezbytně nutné pro další pokračování v insolvenčním řízení, včetně úplného účetnictví dlužnice. Ze zápisu ze schůze věřitelského výboru ze dne 22.12.2010 a sdělení správce ze dne 5.1.2011 zjistil, že odvolatel tyto povinnosti nesplnil přesto, že se k tomu na výslechu konaném dne 16.9.2010 zavázal. Soud cituje ust. § 53 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen OSŘ) uzavřel na tom, že odvolatel svým dosavadním chováním hrubě ztěžuje průběh insolvenčního řízení, a uložil mu pořádkovou pokutu ve výši 10.000,-Kč.

Proti tomuto usnesení se odvolatel včas odvolal a požadoval, aby je odvolací soud zrušil. V odvolání poukazoval na to, že vynaložil veškeré úsilí k tomu, aby požadované účetnictví správci předal, když s účetní firmou uzavřel dohodu o narovnání, v níž se zavázal uhradit jí z vlastních zdrojů dlužné částky za vedení účetnictví dlužnice. Za důvod nesplnění své povinnosti označil okolnost, že účetnictví dlužnice bylo v roce 2009 zničeno při požáru archivu v provozovně Chabařovická.

Vrchní soud v Praze přezkoumal usnesení soudu I. stupně v napadeném rozsahu i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k těmto zjištěním a závěrům: Podle ust. § 210 odst. 1 a 2 insolvenčního zákona (dále jen IZ) je dlužník povinen poskytnout insolvenčnímu správci nebo předběžnému správci při zjišťování majetkové podstaty všestrannou součinnost, zejména dbát pokynů insolvenčního správce nebo předběžného správce. Je-li dlužníkem právnická osoba, mají povinnosti podle odstavce 1 její statutární orgány a jejich členové nebo likvidátor, jde-li o právnickou osobu v likvidaci. Jestliže postavení statutárního orgánu má více osob oprávněných jednat samostatně, lze splnění těchto povinností požadovat od kterékoli z nich. Uvedené osoby mají tuto povinnost i v případě, že jejich postavení zaniklo v posledních 3 měsících před zahájením insolvenčního řízení. Podle ust. § 210 odst. 3 téhož zákona může insolvenční soud vyžadovat splnění povinností podle odstavců 1 a 2 také od osob, které jsou společníky, zaměstnanci nebo členy právnické osoby, a to v rozsahu jejich oprávnění jednat za právnickou osobu.

Podle ust. § 211 odst. 1 a 3 IZ je východiskem zjišťování majetkové podstaty seznam majetku, který je dlužník povinen předložit současně s insolvenčním návrhem, případně na základě rozhodnutí insolvenčního soudu. Nemůže-li insolvenční správce nebo předběžný správce dosáhnout úplného zjištění majetkové podstaty proto, že mu nebyla poskytnuta požadovaná součinnost, oznámí to insolvenčnímu soudu a navrhne mu přijetí příslušného opatření.

Podle ust. § 214 IZ může insolvenční soud na návrh insolvenčního správce nebo věřitelského výboru předvolat dlužníka nebo osoby jednající za dlužníka k výslechu a vyzvat je k prohlášení o majetku, jehož obsah určuje ust. § 215 téhož zákona.

Z citovaných ustanovení vyplývají povinnosti ke zjištění podstaty, jež tento zákon ukládá dlužníkovi (event. osobám, jež za dlužníka-právnickou osobu jednají), lhůty, v nichž mají být tyto povinnosti splněny, a postup, jakým lze splnění těchto povinností vynutit.

Podle ust. § 7 odst. 1 IZ se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory použijí přiměřeně ustanovení OSŘ, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení. Protože IZ neupravuje pořádková opatření (vyjma dílčí úpravy pořádkové pokuty uvedené v ust. § 81, již však nelze pro daný případ použít), je v takovém případě třeba v insolvenčním řízení přiměřeně použít ust. § 53 nebo § 54 OSŘ. Podle ust. § 53 OSŘ může předseda senátu uložit tomu, kdo hrubě ztěžuje postup řízení zejména tím, že se nedostaví bez vážného důvodu k soudu nebo neuposlechne příkazu soudu, nebo kdo ruší pořádek, nebo kdo učinil hrubě urážlivé podání anebo nesplnil povinnosti uvedené v ust. § 294 a 295 OSŘ, usnesením pořádkovou pokutu do výše 50.000,-Kč. Uloženou pořádkovou pokutu může předseda senátu dodatečně, a to i po skončení řízení, prominout, jestliže to odůvodňuje pozdější chování toho, jemuž byla uložena. Pořádkové pokuty připadají státu.

Smyslem uložení pořádkové pokuty je výchovně působit na toho, komu je ukládána s cílem, aby se činnost, jednání nebo opomenutí, která jí byla sankcionována, v budoucnu neopakovala. Ze spisu odvolací soud zjistil, že: -dne 30.12.2009 byl zjištěn úpadek dlužnice a prohlášen konkurs na její majetek, -dne 13.1.2010 se odvolatel zavázal, že správci do 22.1.2010 předá kromě jiného účetnictví dlužnice a seznamy jejího majetku, závazků a zaměstnanců (dále jen seznamy), -dne 8.3. a 19.4.2010 oznámil správce insolvenčnímu soudu, že mu odvolatel nepředal účetnictví dlužnice ani seznamy, a navrhl, aby ho soud podle ust. § 214 IZ předvolal k výslechu a k prohlášení o majetku, -dne 31.5.2010 DEWA Consult, s.r.o. (dále jen účetní firma) sdělila soudu, že zpracování účetnictví dlužnice převzala v roce 2009, avšak z důvodu neuhrazení jejích pohledávek byly další práce zastaveny a účetnictví je od konce roku 2007 v zásadě nepoužitelné , -dne 3.6.2010 se odvolatel nezúčastnil výslechu a prohlášení o majetku, -dne 16.9.2010 se odvolatel v průběhu výslechu o prohlášení k majetku dlužnice zavázal poskytnout správci při zjišťování podstaty tam specifikované listiny a součinnost, -dne 1.12.2010 oznámil správce insolvenčnímu soudu, že odvolatel nesplnil nic, k čemu se zavázal podle protokolu o prohlášení majetku dlužnice, -dne 14.12.2010 uložil soud odvolateli, aby do 10 dnů předložil správci veškeré požadované doklady včetně úplného účetnictví, -dne 27.12.2010 sdělil odvolatel soudu, že dne 21.11.2010 uzavřel s účetní firmou dohodu o narovnání, dle níž by mělo do 60 pracovních dnů dojít k předání účetnictví dlužnice, -dne 5.1.2011 navrhl správce po předchozím pokynu věřitelského výboru soudu, aby odvolateli z důvodu nesplnění povinností při zjišťování majetkové podstaty uložil pořádkovou pokutu.

Za popsaného stavu věci odvolací soud konstatuje, že odvolatel jako jednatel dlužnice neposkytl správci dostatečnou součinnost při zjišťování majetkové podstaty, neboť mu v přiměřené lhůtě po ustanovení do funkce, resp. v zákonné patnáctidenní lhůtě po prohlášení konkursu dle ust. § 279 odst. 1 IZ nepředal veškeré nutné doklady včetně účetnictví dlužnice, čímž neumožnil plynulý průběh insolvenčního řízení. Odvolatel měl ke splnění těchto povinností dostatečný časový prostor (více než rok). Povinnost zajistit vedení účetnictví svěřuje zákon o účetnictví daňovému subjektu a v případě společnosti s ručením omezeným ukládá tuto povinnost obchodní zákoník v ust. § 135 odst. 1 přímo jejím jednatelům, kteří jsou povinni předat účetní doklady v případě prohlášení konkursu insolvenčnímu správci, na něhož přechází povinnost vést účetnictví podle ust. § 246 odst. 1 IZ. Této odpovědnosti se nelze zprostit poukazem na uzavření smlouvy s účetní firmou či na zničení účetnictví v roce 2009, jak odvolatel činí v odvolání.

Soud prvního stupně proto nepochybil, pokud za této situace postupoval podle ust. § 53 odst. 1 OSŘ a rozhodl o uložení pořádkové pokuty odvolateli blízko dolní hranice zákonného rozpětí. Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora postupoval odvolací soud podle ust. § 219 OSŘ a napadené usnesení jako věcně správné potvrdil.

Pouze pro úplnost považoval odvolací soud za vhodné připomenout, že uloženou pořádkovou pokutu může předseda senátu insolvenčního soudu podle ust. § 53 odst. 2 OSŘ dodatečně prominout, jestliže to bude odůvodňovat pozdější chování odvolatele.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.

V Praze dne 11.května 2011

JUDr. Jiří K a r e t a , v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: V. Chalupová