2 VSPH 340/2013-A-17
KSUL 79 INS 31998/2012 2 VSPH 340/2013-A-17

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Karety a soudců Mgr. Tomáše Brauna a Mgr. Martina Lišky ve věci dlužnice Stanislavy Praženkové, bytem Družby 9, Duchcov, zahájené na návrh dlužnice, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. KSUL 79 INS 31998/2012-A-11 ze dne 4.února 2013

takto:

Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. KSUL 79 INS 31998/2012-A-11 ze dne 4.února 2013 s e p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Krajský soud v Ústí nad Labem ve výroku označeným usnesením uložil Stanislavě Praženkové (dále jen dlužnice), jež se insolvenčním návrhem domáhala vydání rozhodnutí o svém úpadku a povolení oddlužení, aby do 3 dnů od právní moci usnesení zaplatila zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 3.000,-Kč.

V odůvodnění soud citoval ust. § 108 odst. 1 a 2 insolvenčního zákona a konstatoval, že v dané věci lze očekávat řešení úpadku dlužnice oddlužením formou splátkového kalendáře, přičemž záloha bude použita-v souladu se závěrem vyjádřeným v usnesení Vrchního soudu v Praze č.j. KSHK 40 INS 2229/2010, 1 VSPH 620/2010-B-19 ze dne 25.8.2010-rovněž k úhradě nákladů insolvenčního správce za období od rozhodnutí o úpadku do posledního dne měsíce předcházejícího měsíci, v němž nastanou účinky schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře. Proto považoval za přiměřené uložit dlužnici povinnost zaplatit zálohu ve výši 3.000,-Kč.

Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem podala dlužnice včasné odvolání, v němž namítala, že si minulý měsíc musela půjčit na odhad bytu, a není již v jejích silách další peníze sehnat. Proto požadovala, aby odvolací soud napadené usnesení změnil tak, že zálohu stanovenou insolvenčním soudem sníží, popř. jí povinnost hradit ji promine.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Podle ust. § 108 odst. 1 až 3 IZ může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení až do částky 50.000,-Kč, je-li to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak. Nebude-li záloha na náklady insolvenčního řízení ve stanovené lhůtě zaplacena, může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu insolvenční řízení zastavit, a neučiní-li tak, může přikročit k jejímu vymáhání; o tom musí insolvenčního navrhovatele poučit.

Účelem institutu zálohy je především překlenout nedostatek finančních prostředků po rozhodnutí o úpadku a umožnit tak insolvenčnímu správci výkon jeho funkce, a rovněž poskytnout záruku úhrady odměny a hotových výdajů správce pro případ, že by je nebylo možno uhradit z majetkové podstaty. Zálohu na náklady insolvenčního řízení soud nepožaduje po insolvenčním navrhovateli, který je zaměstnancem dlužníka.

Pro rozhodnutí o povinnosti zaplatit zálohu a určení její výše je podstatné, jaký způsob řešení úpadku dlužníka lze očekávat; má-li být úpadek řešen oddlužením, je významná i forma, jíž bude nejspíše provedeno. V posuzované věci navrhuje dlužnice oddlužení plněním splátkového kalendáře, přičemž z údajů obsažených v insolvenčním návrhu plyne, že její majetek, jenž není předmětem zajištění, tvoří pouze elektrické spotřebiče v odhadované hodnotě 4.500,-Kč a hodnota majetku, jenž tvoří předmět zajištění (byt v odhadní ceně cca 308 tisíc Kč), zdaleka nedosahuje ani výše zajištěných závazků (přes 700 tisíc Kč); s ohledem na očekávané příjmy z důchodu a daru však pravděpodobně bude schopna splatit nezajištěným věřitelům částku, jež nebude nižší než 30 % jejich pohledávek.

Okolnost, že v projednávané věci přichází v úvahu řešení úpadku oddlužením formou splátkového kalendáře, je pro určení výše požadované zálohy významná. Soudní praxí je v těchto případech zpravidla považována za postačující záloha nižší než v případě konkursu či oddlužení formou zpeněžení majetkové podstaty; při tomto způsobu oddlužení totiž záloha neslouží ke krytí odměny či hotových výdajů insolvenčního správce za období po schválení oddlužení, neboť tyto nároky správce hradí dlužník z částky určené ke splátkám nezajištěným věřitelům.

Důvod pro uložení povinnosti dlužnici zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení je přesto dán. V první řadě proto, jak správně vystihl soud prvního stupně, že je nutné zajistit prostředky na odměnu a náhradu účelně vynaložených nákladů v souvislosti s řádným výkonem funkce insolvenčního správce za období od rozhodnutí o úpadku do posledního dne měsíce předcházejícího měsíci, v němž nastanou účinky schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře; ze zpeněžení zajištěného majetku totiž nelze přebytek (hyperochu) použitelný pro tyto účely očekávat a finanční majetek dlužnice nemá. Dalším důvodem pro složení zálohy je pak skutečnost, že v této fázi insolvenčního řízení není jisté, zda oddlužení bude povoleno, zda již povolené oddlužení insolvenční soud schválí, popř. zda schválené oddlužení později nezruší, přičemž ve všech případech by rozhodl též o prohlášení konkursu.

Soud prvního stupně proto nepochybil, když po dlužnici zaplacení zálohy požadoval; s přihlédnutím k počtu jejích věřitelů a rozsahu závazků je přitom odvolací soud přesvědčen, že je záloha ve výši 3.000,-Kč v daném případě přiměřená.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora postupoval odvolací soud podle ust. § 219 občanského soudního řádu a napadené usnesení potvrdil.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné, jestliže dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Ústí nad Labem.

V Praze dne 18.března 2013

JUDr. Jiří K a r e t a, v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: I. Kratochvílová