2 VSPH 326/2012-A-20
KSLB 57 INS 20636/2011 2 VSPH 326/2012-A-20

USNESENÍ Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Karety a ze soudců JUDr. Jiřího Goldsteina a Mgr. Tomáše Brauna ve věci dlužnice Mariji Neubauerové, bytem Husova 652, Frýdlant v Čechách, zahájené na návrh dlužnice, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočky v Liberci č.j. KSLB 57 INS 20636/2011-A-14 ze dne 14.února 2012

takto:

Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočky v Liberci č.j. KSLB 57 INS 20636/2011-A-14 ze dne 14.února 2012 se m ě n í tak, že se dlužnici Mariji Neubauerové ukládá zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 5.000,-Kč do deseti dnů od právní moci usnesení v hotovosti do pokladny nebo na účet Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočky v Liberci.

Odůvodnění:

Krajský soud v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci usnesením č.j. KSLB 57 INS 20636/2011-A-14 ze dne 14.2.2012 uložil Mariji Neubauerové (dále jen dlužnice), jež se insolvenčním návrhem ze dne 4.11.2011 domáhala vydání rozhodnutí o úpadku a povolení oddlužení, aby do sedmi dnů od právní moci tohoto usnesení zaplatila zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 10.000,-Kč.

V odůvodnění usnesení odkázal soud na ust. § 108 odst. 1 insolvenčního zákona, podle něhož může soud vyzvat insolvenčního navrhovatele k zaplacení zálohy na náklady insolvenčního řízení až do výše 50.000,-Kč. Z dosavadních výsledků insolvenčního řízení vyplývá, že dlužnice je vdaná a má vyživovací povinnost k manželovi. Příjem dlužnice tvoří starobní důchod ve výši 8.288,-Kč a příjem z dohody o provedení práce ve výši 1.500,-Kč, její závazky dosahují výše 83.134,-Kč. Dlužnice by při zohlednění příjmu z dohody o provedení práce jakožto příjmu mimořádného, který by byl v plné výši použit pro splátky v oddlužení, uhradila cca 77 % svých závazků. Z insolvenčního návrhu je však patrné, že mezi závazky dlužnice patří i závazky jejího manžela ve výši cca 880.000,-Kč, které tvoří společné jmění manželů. Dlužnice uvedla, že s manželem neuzavřela dohodu o zúžení společného jmění manželů. Vzhledem k tomu, že manžel dlužnice, který rovněž podal insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení, nesplňuje podmínky povolení oddlužení (manžel byl v předcházejících pěti letech pravomocně odsouzen za úvěrový podvod), nelze spojit insolvenční řízení dlužnice a jejího manžela. Jestliže by se do insolvenčního řízení dlužnice přihlásili i věřitelé, kteří uzavřeli úvěrové smlouvy s manželem, neuhradila by dlužnice 30 % z celkové výše závazků tvořících společné jmění manželů.

Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočky v Liberci se dlužnice včas odvolala a uvedla, že není v jejích možnostech tak vysokou zálohu uhradit.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k těmto zjištěním a závěrům: Podle ust. § 108 odst. 1 až 3 insolvenčního zákona může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení až do částky 50.000,-Kč, je-li to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak. Nebude-li záloha na náklady insolvenčního řízení ve stanovené lhůtě zaplacena může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu insolvenční řízení zastavit, a neučiní-li tak, může přikročit k jejímu vymáhání; o tom musí insolvenčního navrhovatele poučit.

Účelem institutu zálohy je především umožnit insolvenčnímu správci výkon jeho funkce, překlenout tak nedostatek finančních prostředků bezprostředně po rozhodnutí o úpadku a poskytnout záruku úhrady alespoň části nároků insolvenčního správce pro případ, že by je nebylo možno uhradit z majetkové podstaty.

Z insolvenčního návrhu a předložených příloh odvolací soud zjistil, že se dlužnice domáhala vydání rozhodnutí o úpadku a povolení oddlužení s tím, že vůči České republice a dalšímu věřiteli OHŘE MEDIA, s.r.o. má splatné závazky v celkové výši 83.134,-Kč, vlastní movité věci v hodnotě cca 7.000,-Kč a má vyživovací povinnost vůči svému manželovi. Její měsíční příjem tvoří starobní důchod ve výši 8.288,-Kč a příjem z dohody o provedení práce ve výši 1.500,-Kč. Kromě toho mezi její závazky náleží i závazky jejího manžela ve výši cca 880.000,-Kč, které tvoří společné jmění manželů.

Protože z těchto údajů je zřejmé, že úpadek dlužnice bude řešen pravděpodobně nepatrným konkursem, přičemž dlužnice nedisponuje žádnými likvidními prostředky, jež by insolvenční správce mohl použít na úhradu prvotních nákladů insolvenčního řízení po svém ustanovení do funkce, je odvolací soud stejně jako soud prvního stupně toho názoru, že složení zálohy je nezbytné. Vzhledem k tomu, že však způsob řešení úpadku přicházející v daném případě v úvahu nebude s přihlédnutím k počtu věřitelů dlužnice, souhrnné výši jejích závazků a rozsahu jejího majetku vyžadovat v prvotní fázi insolvenčního řízení vynaložení nijak značných výdajů spojených s výkonem funkce insolvenčního správce, je odvolací soud na rozdíl od soudu prvního stupně toho názoru, že přiměřenou je v daném případě záloha ve výši 5.000,-Kč.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora postupoval odvolací soud podle ust. § 220 odst. 1 za použití § 167 odst. 2 občanského soudního řádu a napadené usnesení změnil, jak uvedeno shora.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

V Praze dne 2. května 2012

JUDr. Jiří K a r e t a, v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Brožová Eva