2 VSPH 322/2011-A-31
KSPH 40 INS 12976/2010 2 VSPH 322/2011-A-31

Usnesení

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Karety a ze soudců JUDr. Jiřího Goldsteina a Mgr. Tomáše Brauna ve věci dlužníka KAMAX Strašice, s.r.o., sídlem Na Jeřábu 284, Davle, zahájené na návrh CHLUP, s.r.o., sídlem Dašická 491, Praha 9, o odvolání navrhovatele proti usnesení Krajského soudu v Praze č.j. KSPH 40 INS 12976/2010-A-19 ze dne 3.března 2011

takto:

Usnesení Krajského soudu v Praze č.j. KSPH 40 INS 12976/2010-A-19 ze dne 3.března 2011 se potvrzuje.

Odůvodnění:

Krajský soud v Praze usnesením č.j. KSPH 40 INS 12976/2010-A-19 ze dne 3.3.2011 uložil CHLUP, s.r.o. (dále jen navrhovatel), jež se insolvenčním návrhem ze dne 3.11.2010 domáhala vydání rozhodnutí o úpadku a prohlášení konkursu na majetek KAMAX Strašice, s.r.o. (dále jen dlužník), aby do 7 dnů od právní moci tohoto usnesení zaplatila zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 45.000,-Kč.

V odůvodnění usnesení odkázal soud na ust. § 108 odst. 1 insolvenčního zákona, podle něhož může soud vyzvat insolvenčního navrhovatele k zaplacení zálohy na náklady insolvenčního řízení až do výše 50.000,-Kč, a vysvětlil, že záloha je nutná k tomu, aby insolvenční správce měl bezprostředně po rozhodnutí o úpadku a po ustanovení do funkce k dispozici finanční prostředky nezbytné k jejímu výkonu. Potřeba úhrady zálohy vyplývá podle soudu z toho, že navrhovatel neuvedl žádné informace o majetkových poměrech dlužníka a soudu o něm z vlastní činnosti není nic známo, a tak při vyměřování výše zálohy na náklady insolvenčního řízení vyšel z minimálních nákladů na insolvenční řízení, protože na základě návrhu nelze předpokládat žádné příjmy do majetkové podstaty.

Proti tomuto usnesení se navrhovatel včas odvolal a požadoval, aby je odvolací soud změnil a povinnost uhradit zálohu mu neuložil. V odvolání namítal, že soud ničím nezdůvodnil, že složení zálohy je nutné ke krytí nákladů řízení a že potřebné prostředky nelze zajistit jinak.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Podle ust. § 108 odst. 1 až 3 insolvenčního zákona může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení až do částky

50.000,-Kč, je-li to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak. Nebude-li záloha na náklady insolvenčního řízení ve stanovené lhůtě zaplacena, může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu insolvenční řízení zastavit, a neučiní-li tak, může přikročit k jejímu vymáhání; o tom musí insolvenčního navrhovatele poučit. Povinnost zaplatit zálohu nelze uložit insolvenčnímu navrhovateli, který je zaměstnancem dlužníka a jehož pohledávka spočívá pouze v pracovních nárocích.

Účelem institutu zálohy je především umožnit insolvenčnímu správci výkon jeho funkce, předejít hrozbě nedostatku finančních prostředků bezprostředně po rozhodnutí o úpadku a poskytnout záruku úhrady alespoň části nároků insolvenčního správce pro případ, že by je nebylo možno uhradit z majetkové podstaty.

Ze spisu odvolací soud zjistil, že navrhovatel v insolvenčním návrhu tvrdil, že dlužník je v úpadku ve formě insolvence, neboť dlouhodobě neplní své splatné závazky vůči němu ani vůči nejméně jednomu dalšímu věřiteli (jmenovitě označil Vladana Rychtáře s pohledávkami v celkové výši 545.648,-Kč, jež se staly splatnými dne 19.1.2009 a 29.9.2009).

Vzhledem k odvolací argumentaci považoval odvolací soud za nutné uvést, že o finančních prostředcích dlužníka bezprostředně použitelných na úhradu nákladů insolvenčního řízení navrhovatel v insolvenčním návrhu ani v odvolání nic neuvedl a soudu o nich z vlastní činnosti není nic známo. Je proto toho názoru, že insolvenčnímu soudu nelze vytknout žádné pochybení, když za této situace uložil navrhovateli zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení v zákonem přípustné výši 45.000,-Kč.

Protože odvolání navrhovatele neshledal důvodným, postupoval odvolací soud podle ust. § 219 občanského soudního řádu a napadené usnesení potvrdil.

Pouze pro úplnost považoval odvolací soud za nutné zmínit, že dle záznamu založeného ve spise uhradil navrhovatel zálohu ve výši 45.000,-Kč dne 11.3.2011.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.

V Praze dne 31.března 2011

JUDr. Jiří Kareta, v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: V. Chalupová