2 VSPH 32/2010-67
69 ICm 368/2010 2 VSPH 32/2010-67 (KSUL 69 INS 526/2010)

/Z PJ 2354;/

5.32942; u s N E s E N l

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Karety a soudců JUDr. Jiřího Goldsteina a Mgr. Tomáše Brauna vprávni věci žalobkyně ESSOX, sro., sídlem Senovážné nám. 231/7, České Budějovice, proti žalované SVOBODA-VRŠANSKÝ, v.o.s., sídlem Husitská 692/3, Teplice, insolvenční správkyni dlužnice Jitky Rybářové, zast. advokátem JUDr. Janem Svobodou, sídlem Kolárova 18, Teplice, o určení pravosti pohledávky o odvolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. 69 lCm 368/2010-53 ze dne 15. října 2010 takto: l. Rozsudek Krajského soudu v Ústi nad Labem č.j. 69 lCm 368/2010-53 ze dne 15. října 2010 se vbodě ll. výroku mění tak, že se žalobkyni ukládá zaplatit žalovanému 1.820,-Kč na náhradu nákladů řízení do tři dnů od právní moci tohoto usneseni k rukám advokáta JUDr. Jana Svobody. ll. Zádný zúčastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Odůvodněnü

Krajský soud v Ústí nad Labem ve výroku označeným rozsudkem určil, že žalobkyni přihlášená pohledávka do insolvenčniho řízení vedeného na majetek dlužnice ve výši 41.97675 Kč je co do částky 14.80901 Kč po právu, ve zbývající Části žalobu co do částky 27.167,74 Kč zamítl (bod l. výroku). Současně rozhodl o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (bod ll. výroku).

Při posuzování žalobou uplatněného nároku vyšel z toho, že :

-dne 25.2.2009 uzavřela žalobkyně s dlužnicí smlouvu o spotřebitelském úvěru, již ji poskytla úvěr ve výši 40.000,-Kč s tim, že dlužnice se zavázala úvěr včetně nákladů s nim spojených uhradit v 80 měsíčních splátkách po 1.151,-Kč,

-dlužnice uhradila žalobkyni pouze 10 splátek,

-žalobkyně přihlásila do insolvenčniho řízení vedeného na majetek dlužnice pohledávku ve výší 80.855,-Kč sestávající z jistiny ve výši 80.570,-Kč a smluvní pokuty ve výši 285,-Kč (dále jen pohledávka),

-na přezkumném jednání popřela žalovaná pohledávku do výše 41.97675 Kč.

(KSPH 69 INS 526/2010)

Soud po provedeném dokazování dospěl kzávéru, že žaloba je důvodná pouze částečné, nebot' dle ust. § 170 písm. b) insolvenčního zákona (dále jen IZ) žalobkyni nesvědčí právo na uspokojení úroků přirostlých po rozhodnuti o úpadku v rozsahu 27.167,74 Kč. Proto žalobu vtéto části zamítl a ve zbývajícim rozsahu žalobě co do částky 14.80901 Kč vyhověl. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení aplikoval soud ust. § 142 odst. 2 občanského soudního řádu (dále jen OSŘ), když přihlédl k tomu, že každý z účastníků byl ve sporu úspěšný pouze částečně.

Proti tomuto rozsudku Krajského soudu v Ústi nad Labem se žalovaná vrozsahu bodu ||. výroku, jímž bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení, včas odvolala a požadovala, aby ho odvolací soud v napadeném rozsahu změnil tak, že jí přizná právo na poměrnou náhradu nákladů řízení před soudem prvniho stupně ve výši 3.834,-Kč, a rozhodne též o náhradě nákladů odvolacího řízení. Namítala, že soud prvního stupně dospěl k nesprávnému závěru, že má-li každý z účastníků ve sporu pouze částečný úspěch, nelze ani jednomu z nich přiznat náhradu nákladů řízení. Zdůraznila, že tak je tomu pouze v případě, je-li úSpěch i neúspěch zhruba ve stejné výši.

Žalobkyně ve vyjádření kodvolání navrhla, aby odvolací soud napadené rozhodnuti jako věcně správné potvrdil.

Odvolací soud přezkoumal rozhodnutí soudu prvního stupně v části napadené odvoláním včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, a to dle ust. § 212 a 212a OSŘ, a aniž nařizoval jednání, v souladu s ust. § 214 odst. 2 písm. e) OSŘ dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Zust. § 142 odst. 2 OSŘ plyne, že měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Odst. 3 téhož ustanovení pak určuje, že i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-Ii rozhodnuti o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu.

Z výše citovaných ustanovení plyne, že se nákladový výrok vyjadřující částečný úspěch ve věci liší podle toho, zda poměr úspěchu a neúspěchu byl u obou stran stejný nebo zda jedna strana měla větší úSpěch než neúspěch. Vprvnim případě soud vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, vdruhém případě (není-li zde rovnost úSpěchu a neúspěchu) musí být náhrada nákladů rozdělena. Výjimku při rozhodování o nákladech řízení při částečném úspěchu tvoří situace, kdy se účastnikův neúspěch týkal jen nepatrné částí-tehdy mu může být přiznána plná náhrada nákladů řízení.

V projednávané věci odůvodnil soud výrok o nákladech řízení tím, že každý z účastníků byl ve sporu úspěšný pouze částečně, aniž by vysvětlil, proč náhradu nákladů řízení nerozdělil, resp. aniž by určil poměr úspěchu účastníků sporu. Jinými slovy, soud prvního stupně při rozhodování o nákladech řízení postupoval nesprávně, nebot' vyšel jen z mechanického posouzení výsledku sporu bez komplexního zhodnocení rozhodnutí v meritu věci (v podrobnostech srovnej např. nález ústavního soudu sp. zn. IV. ús 1/04 ze dne 13.1.2005).

U2? lbul JÚÓ/ÁUI U

(KSPH 69 INS 526/2010)

Vtéto věci-posuzováno zhlediska významu sporu o pravost popřené pohledávky na míru uspokojení věřitelů vprobíhajícím oddlužení dlužnice formou sporu pro ni znamená, že dle ust. § 411 odst. 2 lZ jí žalovaná uhradí deponovanou částku toliko v rozsahu (poměru) 35 %, v němž byla pohledávka zjištěna. Naopak, vrozsahu 65%, vněmž pohledávka zjištěna nebyla, žalovaná rozdělí částku připadající podle splátkového kalendáře na uspokojení žalobkyně mezi ostatni věřitele jako mimořádnou splátku. Soud prvního stupně proto pochybil, pokud při posuzování míry úspěchu ve věcí nevzal vpotaz výši nezjištěné pohledávky (27.167.74 Kč) a zjištěné pohledávky (14.80901 Kč).

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora dospěl odvolací soud ve shodě se žalovanou k závěru, že pri rozhodování o náhradě nákladů řízení bylo namistě aplikovat ust. § 142 odst. 2 OSR a náhradu nákladů řízení úcastníků

Odvolání však přesto nelze zcela vyhovět. Především proto ne, že žalované vyjma cestovného nelze přiznat náhradu nákladů řízení vynaložených v souvislosti s poskytnutím právní služby spočívající v účasti jejího společníka Mgr. Marka jejím statutárním orgánem (srovnej ust. § 85 odst. 1 obchodního zákoníku)-zastupovat v řízení před soudem, tj. ani ve sporu o určení pravosti, výše či pořadí přihlášených pohledávek projednávaném vrámci insolvenčního řízení, jako jeji advokát na základě procesní plné moci nebo jako zástupce jejího advokáta. Okolnost, že jde o advokáta, který není ohlášeným společníkem společnosti, má význam toliko zhlediska posuzování oprávnění kvýkonu funkce insolvenčního správce. Z hledisek výše popsaných je však bez významu.

Odvolací soud proto postupoval podle ust. § 220 odst. 1 písm. a) OSŘ ve spojeni s ust= § 167 odst. 2 téhož zákona a napadený rozsudek v bodě ll. výroku změnil tak, že přiznal žalované právo na náhradu nákladů, které v řízení účelně vynaložila na bráněni svého práva, a to v rozsahu odměny za zastupování advokátem ve výši 4.500,-Kč podle ust. § 8 vyhlášky č. 484/2000 Sb. krácené podle ust. § 18 odst. 1 téže vyhlášky a jedné náhrady hotových výdajů ve výši 300,-Kč za jeden úkon právní služby (převzetí a příprava zastoupení) podle ust. § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., náhrady cestovných výdajů ve výši 255,-Kč za použití silničního motorového vozidla k soudnímu jednání dne 15.10.2010 na trase Teplice-Ústí nad Labem a Zpět a 20% DPH z částky 5.055,-Kč ve výši 1.011,-Kč, což činí celkem 6.066,-Kč. S ohledem na to, že žalovaná byla v tomto řízení úspěšná jen částečně (v rozsahu 65%), uložil soud žalobkyni povinnost nahradit žalované náklady řízení toliko v rozsahu 30%. Žalovaná má tudíž právo na náhradu nákladů řízení před soudem prvniho stupně ve výši 1.820,-Kč.

O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 224 odst. 1 a § 142 odst. 2 OSR s tím, že poměr úspěchu a neúspěchu byl u obou stran téměř

(KSPH 69 INS 526/2010) stejný a že žalobkyni podle obsahu spisu žádné náklady vodvolacim řízení nevznikly.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí není dovolání přípustné.

V Praze dne 12. dubna 2011

JUDr. Jiří K a re t a, v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Spinková