2 VSPH 317/2015-P14-7
MSPH 94 INS 30257/2014 2 VSPH 317/2015-P14-7

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Karety a soudců Mgr. Tomáše Brauna a Mgr. Martina Lišky ve věci dlužníků Radima Capoucha a Ilony Capouchové, bytem Pod Nuselskými schody 1721/3, Praha 2, o odvolání Hlavního města Prahy, sídlem Mariánské náměstí 2, Praha 1, proti usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 94 INS 30257/2014-P14-2 ze dne 29. ledna 2015

takto:

Usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 94 INS 30257/2014-P14-2 ze dne 29. ledna 2015 se m ě n í tak, že se přihláška pohledávky Hlavního města Prahy ve výši 1.000,-Kč z titulu nákladů přestupkového řízení neodmítá a jeho účast v insolvenčním řízení ohledně této pohledávky nekončí.

Odůvodnění:

Městský soud v Praze usnesením č.j. MSPH 94 INS 30257/2014-P14-2 ze dne 29.1.2015 v insolvenčním řízení vedeném na majetek Radima Capoucha a Ilony Capouchové (dále jen dlužníci) odmítl přihlášku pohledávky Hlavního města Prahy (dále jen odvolatel) ve výši 26.000,-Kč a uvědomil odvolatele o tom, že právní mocí usnesení jeho účast v insolvenčním řízení končí.

V odůvodnění usnesení soud uvedl, že přihláškou, jež mu byla doručena dne 8.1.2015, přihlásil odvolatel do insolvenčního řízení pohledávku ve výši 26.000,-Kč, přičemž mu insolvenční správce podáním ze dne 21.1.2015 sdělil, že pohledávka není zařazena do seznamu přihlášených pohledávek, neboť se jedná o pokutu, která se dle ust. § 170 písm. d) insolvenčního zákona v insolvenčním řízení neuspokojuje. Cituje ust. § 170 a § 185 insolvenčního zákona soud dovodil, že se k přihlášce pohledávky nepřihlíží, a rozhodl, jak uvedeno shora.

Proti tomuto usnesení Městského soudu v Praze se odvolatel včas odvolal a požadoval, aby odvolací soud uznal oprávněnost pohledávky ve výši 1.000,-Kč a aby soudu prvního stupně uložil zařadit ji do seznamu přihlášených pohledávek. V odvolání uvedl, že do insolvenčního řízení přihlásil pohledávku ve výši 25.000,-Kč, jež je mimosmluvní sankcí, která se dle ust. § 170 insolvenčního zákona v insolvenčním řízení neuspokojuje, kromě toho však přihlásil pohledávku-paušální poplatek ve výši 1.000,-Kč za přestupkové řízení, jenž není mimosmluvní sankcí, ale zákonným poplatkem dle ust. § 79 odst. 1 a 4 zákona č. 200/1990 Sb. S poukazem na znění ust. § 170 písm. d) insolvenčního zákona vyjádřil přesvědčení, že na úhradu tohoto poplatku má v insolvenčním řízení nárok.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení v rozsahu dotčeném odvoláním včetně řízení jeho vydání předcházejícího a dospěl k následujícím zjištěním a závěrům:

Ze spisu odvolací soud v prvé řadě ověřil, že odvolatel přihlásil do insolvenčního řízení pohledávku ve výši 25.000,-Kč (mimosmluvní sankci dle ust. § 125c odst. 1 písm. d) a k) zákona č. 361/200 Sb.) a jako její příslušenství pohledávku z titulu práva na náhradu nákladů přestupkového řízení dle ust. § 79 odst. 1 a 4 zákona č. 200/1990 Sb.

Podle ust. § 170 insolvenčního zákona se v insolvenčním řízení neuspokojují žádným ze způsobů řešení úpadku, není-li dále stanoveno jinak, a) úroky, úroky z prodlení a poplatek z prodlení z pohledávek přihlášených věřitelů, vzniklých před rozhodnutím o úpadku, pokud přirostly až v době po tomto rozhodnutí, b) úroky, úroky z prodlení a poplatek z prodlení z pohledávek věřitelů, které se staly splatné až po rozhodnutí o úpadku, c) pohledávky věřitelů z darovacích smluv, d) mimosmluvní sankce postihující majetek dlužníka, s výjimkou penále za nezaplacení daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění, pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného za veřejné zdravotní pojištění, pokud povinnost zaplatit toto penále vznikla před rozhodnutím o úpadku, e) smluvní pokuty, pokud právo na jejich uplatnění vzniklo až po rozhodnutí o úpadku, a f) náklady účastníků řízení vzniklé jim účastí v insolvenčním řízení.

Podle ust. § 189 odst. 1 insolvenčního zákona sestaví insolvenční správce seznam přihlášených pohledávek, do něhož se nezařazují pohledávky, ke kterým se nepřihlíží, pohledávky vyloučené z uspokojení a další pohledávky, u kterých to stanoví zákon.

Podle ust. § 185 insolvenčního zákona nastala-li v průběhu insolvenčního řízení skutečnost, na základě které se podle tohoto zákona k přihlášce pohledávky nebo k přihlášené pohledávce nepřihlíží, insolvenční soud odmítne přihlášku rozhodnutím, proti kterému je odvolání přípustné a které se doručuje zvlášť přihlášenému věřiteli, dlužníku a insolvenčnímu správci; odvolání proti němu může podat jen přihlášený věřitel. Právní mocí takového rozhodnutí účast tohoto věřitele v insolvenčním řízení končí; o tom insolvenční soud přihlášeného věřitele uvědomí ve výroku rozhodnutí.

Podle ust. § 203a téhož zákona v pochybnostech o tom, zda pohledávka uplatněná věřitelem podle § 203 je pohledávkou za majetkovou podstatou nebo pohledávkou postavenou jí na roveň anebo pohledávkou, která se v insolvenčním řízení neuspokojuje (§ 170), uloží insolvenční soud i bez návrhu věřiteli, který ji uplatnil, aby do 30 dnů podal u insolvenčního soudu žalobu na určení pořadí uplatněné pohledávky; na návrh insolvenčního správce tak učiní vždy. Žaloba musí být vždy podána proti insolvenčnímu správci. Nedojde-li žaloba o určení pořadí pohledávky uplatněné jako pohledávka za majetkovou podstatou nebo jako pohledávka postavená na roveň pohledávce za majetkovou podstatou ve stanovené lhůtě insolvenčnímu soudu nebo není-li žalobě vyhověno, považuje se podání, jímž věřitel takovou pohledávku uplatnil, za přihlášku pohledávky a uspokojení pohledávky jako pohledávky za majetkovou podstatou nebo pohledávky postavené jí na roveň je v insolvenčním řízení vyloučeno. Nedojde-li žaloba o určení pořadí pohledávky, která se v insolvenčním řízení neuspokojuje, ve stanovené lhůtě insolvenčnímu soudu nebo není-li žalobě vyhověno, je uspokojení takové pohledávky v insolvenčním řízení vyloučeno (odstavec 1). Řízení o žalobě podle odstavce 1 je incidenčním sporem podle § 159 odst. 1 písm. a); ustanovení o popření pořadí přihlášené pohledávky platí obdobně (odstavec 2).

Z ust. § 170 insolvenčního zákona plyne, že v něm taxativně uvedené přihlášené pohledávky nelze v insolvenčním řízení nikdy uspokojit; s tím koresponduje též ust. § 189 odst. 1 téhož zákona, dle něhož se do seznamu přihlášených pohledávek nezařazují pohledávky, ke kterým se nepřihlíží, pohledávky vyloučené z uspokojení a další pohledávky, u kterých to stanoví zákon. Nastanou-li pochybnosti o tom, zda se jedná o pohledávku, jež se v insolvenčním řízení neuspokojuje, je na místě postup soudu podle ust. § 203a insolvenčního zákona. S nepodáním žaloby o určení pořadí ve lhůtě nebo s neúspěchem věřitele v takovém incidenčním sporu pak insolvenční zákon spojuje ten důsledek, že je uspokojení pohledávky v insolvenčním řízení vyloučeno (nikoli, že se k přihlášené pohledávce nepřihlíží).

Jinými slovy, pokud zde není (jiný) důvod, s nímž insolvenční zákon spojuje následek, že se k pohledávce nepřihlíží, pak (ani opodstatněný) závěr, že se jedná o některou z pohledávek vyjmenovaných v ust. § 170 insolvenčního zákona, není sám o sobě důvodem k odmítnutí přihlášky, resp. pohledávky postupem podle ust. § 185 téhož zákona.

Jak je zřejmé z toho, co uvedeno shora, odmítl soud prvního stupně přihlášku pohledávek odvolatele v celém rozsahu (je přitom bez významu, že přihlášené pohledávky nahlížel co pohledávku jedinou) dle ust. § 185 insolvenčního zákona právě z toho důvodu, že se jedná o pohledávky vyloučené z uspokojení dle ust. § 170 písm. d) téhož zákona. Vzhledem k výše vysloveným názorům však k takovému postupu (bez ohledu na správnost posouzení charakteru přihlášených pohledávek) nebyl žádný zákonný důvod.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora shledal odvolací soud odvolání důvodným, postupoval proto podle ust. § 220 odst. 1 za použití § 167 odst. 2 občanského soudního řádu a napadené usnesení změnil v části napadené odvoláním způsobem ve výroku uvedeným.

V dalším průběhu řízení bude na místě, aby byl charakter pohledávky odvolatele ve výši 1.000,-Kč z titulu práva na náhradu nákladů přestupkového řízení vyjasněn postupem dle ust. § 203a insolvenčního zákona.

Poučení: Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Městského soudu v Praze.

V Praze dne 11. ledna 2016

JUDr. Jiří K a r e t a , v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Jana Berná