2 VSPH 317/2013-A-10
KSCB 27 INS 811/2013 2 VSPH 317/2013-A-10

USNESENÍ Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátČ složeném z p edsedy JUDr. Ji ího Karety a ze soudc JUDr. Františka Kuery a JUDr. Ji ího Goldsteina ve vČci dlužníka Karla Platzera, bytem Poátecká 266, Žirovnice, zahájené na návrh dlužníka, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v ýeských BudČjovicích .j. KSCB 27 INS 811/2013-A-5 ze dne 14.ledna 2013

takto:

Usnesení Krajského soudu v ýeských BudČjovicích .j. KSCB 27 INS 811/2013-A-5 ze dne 14. ledna 2013 se p o t v r z u j e .

Od vodnČní:

Krajský soud v ýeských BudČjovicích usnesením .j. KSCB 27 INS 811/2013-A-5 ze dne 14.1.2013 odmítl insolvenní návrh, jímž se Karel Platzer (dále jen dlužník) domáhal vydání rozhodnutí o úpadku a povolení oddlužení.

V od vodnČní usnesení soud zejména uvedl, že mu byl dne 14.1.2013 doruen insolvenní návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení na p edepsaném formulá i. Dlužník v kolonce 06 formulá e nepopsal dostaujícím zp sobem rozhodující skutenosti, které by osvČdovaly jeho úpadek. Pouze uvedl konkrétnČ své vČ itele, ímž osvČdil mnohost vČ itel , a výši svých závazk v i nim, neuvedl však konkrétní údaje o jejich splatnosti. Dále uvedl, že je v prodlení se splácením závazk delším než 3 mČsíce. Z insolvenního návrhu dále vyplývá, že dlužník má jeden vykonatelný závazek. Úpadek nebyl osvČden ani z dlužníkem p edloženého seznamu závazk , který rovnČž neobsahoval konkrétní údaje o datu splatnosti jednotlivých závazk dlužníka. Soud má tedy zato, že p edložený návrh obsahuje vady, které brání jeho projednání, protože dlužník neuvedl žádné konkrétní skutenosti, které by osvČdovaly jeho úpadek. Insolvenní návrh proto podle ust. § 128 odst. 1 insolvenního zákona odmítl.

Proti tomuto usnesení Krajského soudu v ýeských BudČjovicích se dlužník vas odvolal a požadoval, aby je odvolací soud zmČnil tak, že zjistí jeho úpadek a povolí oddlužení. Argumentoval zejména tím, že v insolvenním návrhu uvedl rozhodující skutenosti, které osvČdují jeho úpadek, protože popsal t ináct svých závazk , z nichž dva jsou zajištČné, které není schopen splácet po dobu delší než t i mČsíce. Dále opČtovnČ vyjmenoval všechny závazky s tím, že uvedl, kdy nastala doba jejich splatnosti. Upozornil na to, že insolvenní návrh podala i jeho manželka, a navrhl, aby soud spojil oba návrhy ke spolenému projednání.

Vrchní soud v Praze p ezkoumal napadené usnesení i ízení jeho vydání p edcházející a dospČl k tČmto zjištČním a závČr m: Podle ust. § 128 odst. 1 insolvenního zákona odmítne insolvenní soud insolvenní návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neuritý, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokraovat v ízení; uiní tak neprodlenČ, nejpozdČji do 7 dn poté, co byl insolvenní návrh podán. Ustanovení § 43 obanského soudního ádu se nepoužije.

Podle ust. § 128 odst. 2 insolvenního zákona urí insolvenní soud navrhovateli lh tu k doplnČní insolvenního návrhu, nejsou-li k insolvennímu návrhu p ipojeny zákonem požadované p ílohy, nebo neobsahují-li tyto p ílohy stanovené náležitosti. Tato lh ta nesmí být delší než 7 dn ; to neplatí, jde-li o insolvenní návrh podle § 98 odst. 1. Nebude-li insolvenní návrh ve stanovené lh tČ doplnČn, insolvenní soud jej odmítne.

Náležitosti insolvenního návrhu vymezuje ust. § 103 odst. 1 a 2 insolvenního zákona. KromČ požadavku, aby obsahoval obecné náležitosti podání, musí insolvenní návrh obsahovat oznaení insolvenního navrhovatele a dlužníka, musí v nČm být uvedeny rozhodující skutenosti, které osvČdují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutenosti, ze kterých vyplývá oprávnČní podat návrh, není-li insolvenním navrhovatelem dlužník, musí být oznaeny d kazy, kterých se insolvenní navrhovatel dovolává, a musí z nČj být patrno, eho se jím insolvenní navrhovatel domáhá.

Ust. § 104 téhož zákona ukládá dlužníkovi, jenž podává insolvenní návrh, povinnost p ipojit k nČmu urité p ílohy (seznamy majetku, závazk a zamČstnanc a listiny, které dokládají úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek), a v odstavcích 2 a 3 vymezuje obsah seznamu majetku a seznamu závazk . Odstavec 4 dlužníkovi ukládá, aby seznamy (týká se všech požadovaných seznam ) podepsal a aby v nich výslovnČ uvedl, že jsou správné a úplné, a ohlednČ seznam majetku a seznamu zamČstnanc vyžaduje, aby skutenost, že žádné dlužníky nebo zamČstnance nemá, v tČchto seznamech uvedl.

Podle ust. § 106 odst. 1 insolvenního zákona musí dlužník, který hodlá ešit oddlužením sv j úpadek nebo hrozící úpadek, spojit s insolvenním návrhem i návrh na povolení oddlužení, a podle ust. § 390 odst. 1 téhož zákona musí návrh na povolení oddlužení podat spolu s insolvenním návrhem.

Z ust. § 391 insolvenního zákona se podává, že návrh na povolení oddlužení musí vedle obecných náležitostí podání obsahovat oznaení dlužníka a osob oprávnČných za nČj jednat, údaje o oekávaných p íjmech dlužníka v následujících 5 letech a údaje o p íjmech dlužníka za poslední 3 roky. Návrh na povolení oddlužení lze podat pouze na formulá i, jehož náležitosti stanoví provádČcí právní p edpis a podobu zve ejní Ministerstvo spravedlnosti zp sobem umož ujícím dálkový p ístup. Ust. § 393 insolvenního zákona stanoví, že insolvenní soud vyzve usnesením osobu, která podala návrh na povolení oddlužení, jenž neobsahuje všechny náležitosti nebo je nesrozumitelný anebo neuritý, k jeho opravČ nebo doplnČní v urené lh tČ, která nesmí být delší než 7 dn , a souasnČ ji pouí, jak má opravu nebo doplnČní provést. StejnČ postupuje insolvenní soud i tehdy, nejsou-li k návrhu na povolení oddlužení p ipojeny zákonem požadované p ílohy nebo neobsahují-li tyto p ílohy stanovené náležitosti. Není-li p es výzvu insolvenního soudu návrh na povolení oddlužení ádnČ doplnČn a v ízení o nČm nelze pro tento nedostatek pokraovat nebo nejsou-li p ipojeny zákonem požadované p ílohy anebo neobsahují-li tyto p ílohy stanovené náležitosti, insolvenní soud návrh na povolení oddlužení odmítne.

Z toho, co uvedeno výše, je z ejmé, že insolvenní návrh, jenž je v ust. § 2 písm. c) insolvenního zákona definován jako návrh na zahájení insolvenního ízení podaný u insolvenního soudu, a návrh na povolení oddlužení, jímž se dlužník domáhá rozhodnutí o zp sobu ešení svého úpadku nebo hrozícího úpadku oddlužením, jsou dvČma r znými procesními podáními, pro nČž insolvenní zákon p edepisuje r zné obsahové náležitosti a pro nČž uplat uje odlišná pravidla i co do požadavku na jejich formu (v podrobnostech viz usnesení Nejvyššího soudu ýR .j. KSBR 37 INS 294/2008, 29 NSCR 1/2008-A-15 ze dne 27.1.2010). Na rozdíl od návrhu na povolení oddlužení pro insolvenní návrh není insolvenním zákonem p edepsána (co do jeho podoby) žádná zvláštní forma. P estože, resp. právČ proto, že podoba formulá e návrhu na povolení oddlužení umož uje jeho použití jako insolvenního návrhu tím, že dlužník oznaí bod 6 a vyplní tam p edepsané údaje (rozhodující skutenosti, které osvČdují jeho úpadek nebo hrozící úpadek), je insolvenní soud povinen zabývat se samostatnČ tím, zda podání má všechny náležitosti insolvenního návrhu i návrhu na povolení oddlužení, a v závislosti na svých zjištČních zvolit odpovídající postup p edepsaný insolvenním zákonem, jak je ve strunosti popsán výše.

Pro rozhodnutí o odvolání je v daném p ípadČ podstatné, že dlužník podal insolvenní návrh s využitím formulá e návrhu na povolení oddlužení a ve dvou rámecích v bodČ 6 formulá e sice k ížkem vyznail, že návrh na povolení oddlužení podává souasnČ jako insolvenní návrh a že požaduje, aby soud rozhodl o jeho úpadku. V bodČ 6 uvedl, že má t ináct závazk v i sedmi vČ itel m, které ádnČ oznail a uvedl výši jednotlivých závazk . OhlednČ doby splatnosti jednotlivých závazk uvedl, že jsou více než t i mČsíce po splatnosti. Tyto závazky však blíže nespecifikoval v návrhu ani v seznamu závazk , v nČmž pouze vČ itele vyjmenoval, uvedl výši jednotlivých závazk a prohlásil, že jsou již splatné.

Z tČchto zjištČní vyplývá, že v návrhu ani v p íloze nejsou uvedeny lh ty splatnosti závazk , a chybí tak podklad, z nČhož by bylo lze posuzovat, zda je dlužník v úpadku. Pouhé obecné konstatování, že dlužník je v úpadku, nebo má závazky, z nichž je vČtšina 30 dn po splatnosti, a že tyto závazky není schopen plnit po dobu delší 3 mČsíc , není ve smyslu ust. § 103 odst. 2 insolvenního zákona uvedením okolností, které úpadek osvČdují (k tomu viz nap . usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. KSPL 27 INS 1784/2009, 29 NSýR 22/2009-A ze dne 20.5.2010 uve ejnČné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod . 26/2011).

Za této situace dospČl odvolací soud shodnČ jako soud prvního stupnČ k závČru, že insolvenní návrh dlužníka vykazuje nedostatky, pro nČž v ízení nelze pokraovat. Protože ust. § 128 odst. insolvenního zákona pro ten p ípad vyluuje aplikaci ust. § 43 odst. 2 o.s. ., soud prvního stupnČ postupoval správnČ, když ho napadeným usnesením bez dalšího odmítl. Vady insolvenního návrhu m že dlužník jako navrhovatel odstranit, jen dokud soud prvního stupnČ nevydá usnesení o odmítnutí návrhu. Proto je z hlediska posouzení vČcné správnosti napadeného usnesení bez významu, že se dlužník v rámci odvolání pokusil vady insolvenního návrhu odstranit. Na základČ tČchto zjištČní a veden názory vyjád enými shora neshledal odvolací soud odvolání dlužníka d vodným a podle ust. § 219 obanského soudního ádu napadené usnesení jako vČcnČ správné potvrdil.

Pro úplnost považoval odvolací soud za vhodné p ipomenout, že pravomocné odmítnutí insolvenního návrhu, jímž se insolvenní ízení koní, nebrání tomu, aby dlužník insolvenní návrh opat ený všemi p edepsanými náležitostmi znovu podal a aby spolu s ním podal na p edepsaném formulá i i ádný návrh na povolení oddlužení.

Pouení: Proti tomuto rozhodnutí je dovolání p ípustné, jestliže dovolací soud dospČje k závČru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vy ešení otázky hmotného nebo procesního práva, p i jejímž ešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vy ešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílnČ anebo má-li být dovolacím soudem vy ešená právní otázka posouzena jinak; dovolání lze podat do dvou mČsíc od doruení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ýR prost ednictvím Krajského soudu v ýeských BudČjovicích.

V Praze dne 5. srpna 2013

JUDr. Ji í K a r e t a, v. r. p edseda senátu

Za správnost vyhotovení: Brožová Eva