2 VSPH 316/2013
KSCB 27 INS 26658/2012 2 VSPH 316/2013 A 12 U S N E S E N Í Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senát' složeném z piedsedy JUDr. Jiiího Karety a soudc JUDr. Františka Kuery a JUDr. Jiiího Goldsteina ve v'ci dlužníka Martina Bednáie, bytem Sadová 297, V'tiní, zahájené na návrh dlužníka, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v +eských Bud'jovicích .j. KSCB 27 INS 26658/2012 A 7 ze dne 3. ledna 2013 t a k t o : Usnesení Krajského soudu v +eských Bud'jovicích .j. KSCB 27 INS 26658/2012 A 7 ze dne 3. ledna 2013 se m'ní tak, že se dlužníkovi Martinu Bednáiovi ukládá zaplatit zálohu na náklady insolvenního iízení ve výši 5.000, K do deseti dn od právní moci usnesení v hotovosti do pokladny nebo na úet Krajského soudu v +eských Bud'jovicích. O d v o d n ' n í : Krajský soud v +eských Bud'jovicích usnesením .j. KSCB 27 INS 26658/2012 A 7 ze dne 3.1.2013 uložil Martinu Bednáiovi (dále jen dlužník), jenž se insolvenním návrhem dorueným soudu dne 30.10.2012 domáhal vydání rozhodnutí o úpadku a povolení oddlužení, aby do sedmi dn od právní moci tohoto usnesení zaplatil zálohu na náklady insolvenního iízení ve výši 10.000, K. V odvodn'ní usnesení soud uvedl, že povinnost zaplatit zálohu ukládá dlužníkovi proto, že je nutné zajistit prostiedky na náklady insolvenního iízení. V návrhu dlužník uvedl, že v souasné dob' je zam'stnán, v roce 2007 ukonil podnikání - pierušil živnost, ze kterého mu však zstaly dluhy. Z dlužníkem piedloženého seznamu závazk plyne, že má p't závazk v celkové výši 877.947, K, z toho 4 závazky ve výši 839.835, K jsou závazky z podnikání. Proto existuje piedpoklad, že návrh na povolení oddlužení bude odmítnut podle ust. § 390 odst. 3 insolvenního zákona, protože dlužník, a v souasnosti již zam'stnaný, má z diív'jšího podnikání závazky ve výši 839.835, K, což piedstavuje 95,6% jeho závazk. Proti tomuto usnesení Krajského soudu v +eských Bud'jovicích se dlužník vas odvolal a požadoval, aby je odvolací soud zrušil a v'c vrátil soudu prvního stupn' k dalšímu iízení. Argumentoval zejména tím, že splÜuje podmínky pro povolení oddlužení a jeho majetkové a výd'lené pom'ry sv'dí tomu, že soud bude moci rozhodnout o oddlužení formou splátkového kalendáie. Soud prvního stupn' m'l piihlédnout k jeho momentálním majetkovým pom'rm, vetn' toho, že nemá prostiedky na složení zálohy. Vrchní soud v Praze piezkoumal napadené usnesení i iízení jeho vydání piedcházející a dosp'l k t'mto zjišt'ním a záv'rm: Podle ust. § 108 odst. 1 až 3 insolvenního zákona mže insolvenní soud pied rozhodnutím o insolvenním návrhu uložit insolvennímu navrhovateli, aby ve stanovené lht' zaplatil zálohu na náklady insolvenního iízení až do ástky 50.000, K, je li to nutné ke krytí náklad iízení a prostiedky k tomu nelze zajistit jinak. Nebude li záloha na náklady insolvenního iízení ve stanovené lht' zaplacena, mže insolvenní soud pied rozhodnutím o insolvenním návrhu insolvenní iízení zastavit, a neuiní li tak, mže piikroit k jejímu vymáhání; o tom musí insolvenního navrhovatele pouit. Úelem institutu zálohy je piedevším umožnit insolvennímu správci výkon jeho funkce, pieklenout tak nedostatek finanních prostiedk bezprostiedn' po rozhodnutí o úpadku a poskytnout záruku úhrady alespoÜ ásti nárok insolvenního správce pro piípad, že by je nebylo možno uhradit z majetkové podstaty. Z insolvenního návrhu a piedložených piíloh odvolací soud zjistil, že se dlužník domáhal vydání rozhodnutí o úpadku a povolení oddlužení s tím, že vi p'ti v'iitelm má splatné závazky v celkové výši 877.947, K, nemá žádný majetek, jeho m'síní piíjem iní 14.123, K a má jednu vyživovací povinnost. Lenka Schieszlová se zavázala piispívat mu v piípad' povolení oddlužení ástkou 1.500, K m'sín'. Protože z t'chto údaj je ziejmé, že úpadek dlužníka bude v závislosti na pvodu jeho závazk, jejichž charakter nelze z jím piedložených listin jednoznan' dovodit, iešen buu oddlužením, nebo nepatrným konkursem, piiemž dlužník ziejm' nedisponuje žádnými likvidními prostiedky, jež by insolvenní správce mohl použít na úhradu prvotních náklad insolvenního iízení po svém ustanovení do funkce, je odvolací soud stejn' jako soud prvního stupn' toho názoru, že složení zálohy je v daném piípad' nezbytné. Vzhledem k potu v'iitel dlužníka, souhrnné výši jeho závazk a rozsahu jeho majetku je však odvolací soud toho názoru, že žádný ze zpsob iešení úpadku piicházejících v úvahu nebude v prvotní fázi insolvenního iízení vyžadovat vynaložení nijak znaných výdaj spojených s výkonem funkce insolvenního správce, a piim'ienou je proto v daném piípad' záloha ve výši 5.000, K. Na základ' t'chto zjišt'ní a veden názory vyjádienými shora postupoval odvolací soud podle ust. § 220 odst. 1 za použití § 167 odst. 2 obanského soudního iádu a napadené usnesení zm'nil, jak uvedeno shora. P o u e n í : Proti tomuto rozhodnutí je dovolání piípustné, jestliže dovolací soud dosp'je k záv'ru, že napadené rozhodnutí závisí na vyiešení otázky hmotného nebo procesního práva, pii jejímž iešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyiešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdíln' anebo má li být dovolacím soudem vyiešená právní otázka posouzena jinak; dovolání lze podat do dvou m'síc od doruení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu +R prostiednictvím Krajského soudu v +eských Bud'jovicích. V Praze dne 5. srpna 2013 JUDr. Jiií K a r e t a, v. r. piedseda senátu Za správnost vyhotovení: Brožová Eva