2 VSPH 311/2011-B-67
MSPH 76 INS 5321/2009 2 VSPH 311/2011-B-67

Usnesení

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Karety a soudců JUDr. Jiřího Goldsteina a Mgr. Tomáše Brauna ve věci dlužnice NONCHALANCE, s.r.o., sídlem Vojtěšská 212/8, Praha 1, o odvolání Ing. Romany Novákové, sídlem Václavské nám. 807/64, Praha 1, insolvenční správkyně dlužnice, proti usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 76 INS 5321/2009-B-56 ze dne 26.ledna 2011

takto:

Usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 76 INS 5321/2009-B-56 ze dne 26.ledna 2011 se v bodě I. výroku mění tak, že se Ing. Romaně Novákové pořádková pokuta neukládá.

Odůvodnění:

Městský soud v Praze ve výroku označeným usnesením uložil Ing. Romaně Novákové (dále jen správkyně), insolvenční správkyni NONCHALANCE, s.r.o. (dále jen dlužnice), pořádkovou pokutu ve výši 5.000,-Kč (bod I. výroku), správkyni uložil, aby do deseti dnů od doručení usnesení provedla výplatu zapodstatových pohledávek, již dosud neučinila v souladu s insolvenčním zákonem (dále jen IZ), a aby ho o splnění této povinnosti informovala do tří dnů od provedení výplaty (bod II. výroku), a rozhodl, že se správkyni po právní moci usnesení vrací částka 273,35 Kč složená do úschovy u tamního soudu (bod III. výroku).

V odůvodnění usnesení uvedl, že usnesením ze dne 19.11.2010, jež nabylo právní moci dne 25.11.2010, schválil konečnou zprávu a vyúčtování odměny a výdajů správkyně. Současně rozhodl o poměrné úhradě pohledávek za majetkovou podstatou a pohledávek jim na roveň postavených (dále též jen usnesení o uspokojení pohledávek za podstatou), v němž správkyni uložil, aby provedla výplatu pohledávek do pěti dnů od právní moci usnesení a aby mu o provedené výplatě podala písemnou zprávu do tří dnů od právní moci usnesení.

Soud cituje ust. § 307 odst. 3 IZ a § 15 odst. 2 vyhlášky č. 311/2007 Sb. (dále jen vyhláška), dle něhož insolvenční správce skládá peněžní částky do úschovy u okresního soudu, v jehož obvodu je místo plnění, konstatoval, že správkyně nesplnila své povinnosti uložené jí zákonem a soudem, neboť peněžité částky v celkové výši 273,35 Kč určené k výplatě Evě Mixtajové a Pavlu Silberhornovi složila do úschovy insolvenčního a nikoli okresního soudu, přičemž ho o provedení výplat informovala s téměř měsíčním prodlením až dne 22.12.2010. Proto postupoval podle ust. § 81 odst. 2 IZ a uložil jí pořádkovou pokutu ve výši 5.000,-Kč.

Proti bodu I. výroku tohoto usnesení Městského soudu v Praze se správkyně včas odvolala a požadovala, aby je odvolací soud v této části zrušil. V odvolání uvedla, že usnesení o uspokojení pohledávek za podstatou jí bylo doručeno dne 6.12.2010 a nabylo právní moci (marným uplynutím patnáctidenní odvolací lhůty) dne

22.12.2010. Z toho dovozovala, že lhůta k provedení výplat věřitelům jí uplynula až dne 27.12.2010, přičemž již v podání ze dne 21.12.2010 podala soudu zprávu o tom, že věřitelům vyplatila částky určené v usnesení o uspokojení pohledávek za podstatou převodem na jejich bankovní účty s tím, že částky určené k uspokojení Evy Mixtajové a Pavla Silberhorna, kteří nesdělili svá bankovní spojení, složila na účet insolvenčního soudu. Upřesnila, že číslo účtu jí telefonicky sdělila pracovnice soudu, přičemž s odstupem času již není schopna určit, zda se jednalo o pracovnici insolvenčního soudu či Obvodního soudu pro Prahu 2.

Vrchní soud v Praze přezkoumal usnesení soudu prvního stupně v napadeném rozsahu i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Podle ust. § 297 odst. 1 IZ platí, že nestačí-li výtěžek zpeněžení ke krytí pohledávek a nákladů podle ust. § 296 odst. 1 (pohledávek za majetkovou podstatou, pohledávek jim na roveň postavených a nákladů spojených se správou majetkové podstaty), lze použít prostředků získaných zálohou na náklady insolvenčního řízení nebo zálohou poskytnutou věřitelským výborem. Z odst. 2 téhož ustanovení vyplývá, že pokud nepostačují ani prostředky podle odst. 1, rozhodne o pořadí úhrady pohledávky nebo o její poměrné úhradě insolvenční soud na základě návrhu insolvenčního správce podle ust. § 305 odst. 2.

Ust. § 81 odst. 2 IZ pak určuje, že insolvenčnímu správci, který nesplnil povinnost uloženou mu soudem nebo řádně neplní jiné své povinnosti, může insolvenční soud uložit pořádkovou pokutu, a to i opakovaně, nejvýše však do úhrnné částky 200.000,-Kč.

Smyslem uložení pořádkové pokuty je výchovně působit na toho, komu je ukládána s cílem, aby se činnost, jednání nebo opomenutí, která jí byla sankcionována, v budoucnu neopakovala.

Ze spisu odvolací soud zjistil, že:

-dne 19.11.2010 vydal insolvenční soud usnesení o uspokojení pohledávek za podstatou, v němž správkyni uložil, aby provedla výplatu nároků věřitelů do pěti dnů od právní moci usnesení a aby mu o provedené výplatě podala písemnou zprávu do tří dnů od právní moci usnesení, -dne 22.12.2010 oznámila správkyně insolvenčnímu soudu, že částky určené k uspokojení označených věřitelů byly dne 13.12.2010 uhrazeny na jejich bankovní účty a že částky určené k uspokojení Evy Mixtajové a Pavla Silberhorna v celkové výši 273,35 Kč byly dne 21.12.2010 složeny do úschovy na účet tamního soudu, -dne 11.2.2011 poukázal insolvenční soud složenou částku na účet správkyně, -dne 25.2.2011 oznámila správkyně insolvenčnímu soudu, že částku určenou k uspokojení Evy Mixtajové a Pavla Silberhorna uhradila převodem na účet a poštovní poukázkou.

V posuzované věci je napadené usnesení postaveno na tom, že správkyně porušila své povinnosti, jelikož insolvenční soud včas neinformovala o realizaci usnesení o uspokojení pohledávek za podstatou a částky určené k výplatě Evě

Mixtajové a Pavlu Silberhornovi složila do úschovy insolvenčního, nikoli okresního soudu.

K prvnímu z vytýkaných pochybení odvolací soud konstatuje, že insolvenční soud nepostupoval správně, pokud v usnesení o uspokojení pohledávek za podstatou stanovil správkyni kratší lhůtu k oznámení o provedení výplaty (tří dnů od právní moci usnesení) než byla lhůta stanovená k provedení výplaty (pět dnů od právní moci usnesení). Z logiky věci je totiž zřejmé, že oznámení o provedení úkonu nemůže být učiněno dříve, než je úkon proveden.

Odvolací soud se ztotožňuje i s tou částí odvolací argumentace, z níž plyne, že správkyně podala insolvenčnímu soudu včas písemnou zprávu o provedené výplatě pohledávek. IZ ve vztahu k rozhodnutí o uspokojení pohledávek za podstatou při nedostatečnosti výtěžku dle ust. § 305 ve spojení s ust. § 297 IZ neobsahuje úpravu týkající se doručování a opravných prostředků. S ohledem na to, že po vydání tohoto rozhodnutí již nepřichází v úvahu vydání rozvrhového usnesení, ale zrušení konkursu pro nedostatek majetku, a že toto rozhodnutí je fakticky rozhodnutím o úplném rozdělení výtěžku ze zpeněžení majetkové podstaty (byť jen mezi pohledávky za podstatou), je odvolací soud toho názoru, že ohledně jeho doručování a opravných prostředků proti němu je třeba přiměřeně aplikovat ustanovení o rozvrhu, konkrétně ust. § 307 odst. 1 IZ, dle něhož rozvrhové usnesení doručí insolvenční soud insolvenčnímu správci, dlužníku a věřitelům, jejichž pohledávek se toto usnesení týká, s tím, že tyto osoby mohou proti němu podat odvolání.

Z obsahu spisu je přitom zřejmé, že usnesení o uspokojení pohledávek za podstatou bylo doručeno správkyni dne 6.12.2010 a Evě Mixtajové a Pavlu Siberhornovi dne 7.12.2010, a proto v souladu s ust. § 74 odst. 2 IZ nemohlo nabýt právní moci dříve než 23.12.2010. Podala-li správkyně soudu zprávu o provedené výplatě dne 22.12.2010, učinila tak včas.

Za popsaného stavu věci odvolací soud konstatuje, že správkyně pochybila toliko v tom, že v rozporu s ust. § 15 odst. 2 vyhlášky složila částky do úschovy insolvenčního namísto okresního soudu, v jehož obvodu bylo místo plnění. Vzhledem k charakteru a intenzitě porušení povinnosti správkyně a s ohledem na to, že nedošlo k porušení práv dotčených věřitelů, má odvolací soud zato, že postih správkyně pořádkovou pokutou nebyl namístě.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora postupoval odvolací soud podle ust. § 220 odst. 1 ve spojení s ust. § 167 odst. 2 občanského soudního řádu a usnesení soudu prvního stupně v napadeném rozsahu změnil.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.

V Praze dne 13.května 2011

JUDr. Jiří K a r e t a , v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: V. Chalupová