2 VSPH 287/2013-A-14
KSUL 71 INS 25471/2012 2 VSPH 287/2013-A-14

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Karety a ze soudců Mgr. Tomáše Brauna a Mgr. Martina Lišky ve věci dlužnice Jiřiny Pečínkové, bytem Velké Žernoseky 60, zahájené na návrh dlužnice, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. KSUL 71 INS 25471/2012-A-8 ze dne 1.února 2013

takto:

Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. KSUL 71 INS 25471/2012-A-8 ze dne 1.února 2013 s e p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Krajský soud v Ústí nad Labem usnesením č.j. KSUL 71 INS 25471/2012-A-8 ze dne 1.2.2013 zastavil insolvenční řízení zahájené na návrh Jiřiny Pečínkové (dále jen dlužnice), jímž se domáhala vydání rozhodnutí o úpadku a povolení oddlužení.

V odůvodnění rozhodnutí soud zejména uvedl, že usnesením č.j. KSUL 71 INS 25471/2012-A-6 ze dne 24.10.2012 dlužnici uložil, aby do tří dnů od právní moci usnesení zaplatila zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 30.000,-Kč, přičemž ji současně poučil o následcích nesplnění uložené povinnosti včetně možnosti zastavení řízení. Jako důvod uložení zálohy označil skutečnost, že dlužnice byla podnikatelkou a převážná část jejích závazků vznikla v souvislosti s podnikatelskou činností. Usnesení bylo dlužnici doručeno dne 31.10.2012 a nabylo právní moci dne 16.11.2012; lhůta k zaplacení zálohy skončila dne 19.11.2012. Protože dlužnice zálohu nezaplatila, postupoval insolvenční soud podle ust. § 108 odst. 3 insolvenčního zákona a rozhodl, jak uvedeno výše.

Proti tomuto usnesení se dlužnice včas odvolala a požadovala, aby soud uhradil zálohu 30.000,-Kč z jejího (konkrétně označeného) účtu, který byl zablokován.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a odvolání důvodným neshledal.

Podle ust. § 108 odst. 1 až 3 insolvenčního zákona může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení až do částky 50.000,-Kč, je-li to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak. Nebude-li záloha na náklady insolvenčního řízení ve stanovené lhůtě zaplacena, může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu insolvenční řízení zastavit, a neučiní-li tak, může přikročit k jejímu vymáhání; o tom musí insolvenčního navrhovatele poučit.

V daném případě odvolací soud ze spisu zjistil, že insolvenční soud uložil dlužnici usnesením ze dne 24.10.2012, jež jí bylo doručeno dne 31.10.2012 vhozením do domovní schránky, aby do tří dnů od právní moci tohoto usnesení zaplatila zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 30.000,-Kč. Současně ji poučil o následku v případě nesplnění povinnosti zaplatit zálohu spočívajícím v možnosti soudu zastavit řízení. Protože povinnost, jež jí byla uložena pravomocným soudním rozhodnutím, dlužnice ve stanovené lhůtě nesplnila, nelze soudu prvního stupně, jenž za této situace postupoval podle ust. § 108 odst. 3 insolvenčního zákona a rozhodl o zastavení insolvenčního řízení pro nezaplacení zálohy, vytknout žádné pochybení.

Protože se tato situace nezměnila ani v průběhu odvolacího řízení, postupoval odvolací soud podle ust. § 219 občanského soudního řádu a napadené usnesení potvrdil.

Závěrem považoval odvolací soud za potřebné doplnit, že námitka týkající se zablokování účtu dlužnice, i pokud by dlužnice současně doložila zůstatek na něm a specifikovala důvod blokace, což však neučinila, by měla své místo v odvolání proti usnesení, jímž byla záloha na náklady insolvenčního řízení vyměřena; dlužnice však, ač byla o možnosti podat odvolání proti tomuto rozhodnutí řádně poučena, odvolání proti němu nepodala a omezila se pouze na žádost insolvenčnímu soudu o snížení zálohy. V odvolání proti usnesení o zastavení insolvenčního řízení pro nezaplacení zálohy však zmíněná námitka postrádá jakoukoli relevanci.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné, jestliže dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Ústí nad Labem.

V Praze dne 26.února 2013

JUDr. Jiří K a r e t a, v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: I. Kratochvílová