2 VSPH 285/2011-P29-7
KSLB 57 INS 13345/2010 2 VSPH 285/2011-P29-7

Usnesení

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Karety a soudců JUDr. Jiřího Goldsteina a Mgr. Tomáše Brauna ve věci dlužníka EMU universal, s.r.o., sídlem Partyzánská 2992, Česká Lípa, o odvolání České pošty, s.p., sídlem Politických vězňů 909/4, Praha 1, proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočky v Liberci č.j. KSLB 57 INS 13345/2010-P29-2 ze dne 14.února 2011

takto:

Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočky v Liberci č.j. KSLB 57 INS 13345/2010-P29-2 ze dne 14.února 2011 se potvrzuje.

Odůvodnění:

Krajský soud v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci usnesením č.j. KSLB 57 INS 13345/2010-P29-2 ze dne 14.2.2011 odmítl přihlášku pohledávky České pošty, s.p. (dále jen odvolatel) do insolvenčního řízení týkajícího se EMU universal, s.r.o. (dále jen dlužník) a rozhodl o tom, že účast odvolatele v insolvenčním řízení končí právní mocí tohoto usnesení.

V odůvodnění usnesení soud uvedl, že dne 10.11.2010 bylo na návrh Československé obchodní banky, a.s. zahájeno insolvenční řízení ve věci dlužníka, že usnesením ze dne 14.12.2010 rozhodl o úpadku dlužníka a vyzval jeho věřitele, kteří dosud nepřihlásili pohledávky proti dlužníkovi do insolvenčního řízení, aby tak učinili do 30 dnů. Rozhodnutí o úpadku bylo zveřejněno v insolvenčním rejstříku dne 14.12.2010, lhůta k přihlašování pohledávek skončila dne 13.1.2011. Protože přihláška pohledávky ve výši 31.445,27 Kč do insolvenčního řízení byla soudu prostřednictvím pošty doručena až dne 9.2.2011, když ji odvolatel podal k poštovní přepravě dne 8.2.2011, postupoval soud podle ust. § 185 insolvenčního zákona a rozhodl, jak uvedeno výše. K vysvětlení odvolatele, že rozhodnutí o úpadku nebylo zveřejněno v obchodním rejstříku, z něhož čerpá program OVEL, jenž odvolatel vyžívá k získávání informací o insolvenčních řízeních, soud uvedl, že v daném případě sice došlo chybě spočívající v tom, že rozhodnutí o úpadku bylo obchodnímu rejstříku zasláno až dne 2.2.2011 a zápis v něm byl proveden až dne 4.2.2011, poukázal však na to, že ust. § 136 odst. 2 písm. d) a § 173 insolvenčního zákona váže počátek lhůty k přihlašování pohledávek do insolvenčního řízení na okamžik zveřejnění rozhodnutí o úpadku v insolvenčním rejstříku, a nikoli v rejstříku obchodním.

Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočky v Liberci se odvolatel včas odvolal a požadoval, aby je odvolací soud změnil a rozhodl o tom, že jeho přihláška se neodmítá. V odvolání namítal, že informace o vstupu svých dlužníků do insolvenčního řízení sleduje v programu OVEL, jenž čerpá informace z obchodního rejstříku a ze Sbírky listin Ministerstva vnitra České republiky. Protože v daném případě předal insolvenční soud informaci o vydání usnesení o úpadku dlužníka obchodnímu rejstříku opožděně, porušil ust. § 139 insolvenčního zákona, a znemožnil tím odvolateli, aby svou pohledávku přihlásil do insolvenčního řízení včas.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Podle ust. § 173 odst. 1 insolvenčního zákona podávají věřitelé přihlášky pohledávek u insolvenčního soudu od zahájení insolvenčního řízení až do uplynutí lhůty stanovené rozhodnutím o úpadku. K přihláškám, které jsou podány později, insolvenční soud nepřihlíží a takto uplatněné pohledávky se v insolvenčním řízení neuspokojují. Prominutí zmeškání lhůty není podle ust. § 83 insolvenčního zákona v insolvenčním řízení přípustné.

Rozhodnutí o úpadku musí podle ust. § 136 odst. 2 písm. d) insolvenčního zákona obsahovat výzvu, aby věřitelé, kteří dosud nepřihlásili své pohledávky, tak učinili ve stanovené lhůtě, a poučení o následcích jejího zmeškání podle ust. § 173 odst. 1 téhož zákona. Lhůta k přihlášení pohledávek nesmí být podle ust. § 136 odst. 3 insolvenčního zákona kratší 30 dnů a delší 2 měsíců; je-li s rozhodnutím o úpadku spojeno rozhodnutí o povolení oddlužení, činí tato lhůta dle ust. § 136 odst. 4 téhož zákona 30 dnů. Jestliže v průběhu insolvenčního řízení nastala skutečnost, na základě které se podle tohoto zákona k přihlášce pohledávky nebo k přihlášené pohledávce nepřihlíží, insolvenční soud podle ust. § 185 insolvenčního zákona odmítne přihlášku rozhodnutím, proti kterému je odvolání přípustné a které se doručuje zvlášť přihlášenému věřiteli, dlužníku a insolvenčnímu správci; odvolání proti němu může podat jen přihlášený věřitel. Právní mocí takového rozhodnutí účast tohoto věřitele v insolvenčním řízení končí; o tom insolvenční soud přihlášeného věřitele uvědomí ve výroku rozhodnutí.

Dále považoval odvolací soud za nutné uvést, že ust. § 71 a násl. insolvenčního zákona obsahuje zvláštní úpravu doručování soudních písemností v insolvenčním řízení (vyvěšení usnesení vydaných insolvenčním soudem na úřední desce okresního soudu, v jehož obvodu je dlužníkův podnik nebo jeho bydliště, jsou-li mimo sídlo soudu, jak to ukládalo ust. § 13 odst. 5 zákona o konkursu a vyrovnání v případě usnesení o prohlášení konkursu, insolvenční zákon nevyžaduje), a proto má pro insolvenční řízení klíčový význam insolvenční rejstřík, tj. veřejně přístupný informační systém obsahující údaje podle insolvenčního zákona (zejména seznam insolvenčních správců, seznam dlužníků a insolvenční spisy) spravovaný Ministerstvem spravedlnosti České republiky (blíže viz ust. § 2 písm. i) a § 419 až 425 insolvenčního zákona).

Z údajů obsažených v insolvenčním rejstříku odvolací soud zjistil, že dne 10.11.2010 ve 13 hod. 32 min. bylo u Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočky v Liberci pod sp. zn. KSLB 57 INS 13345/2010 zahájeno insolvenční řízení týkající se dlužníka, v jehož průběhu rozhodl insolvenční soud dne 14.12.2010 o úpadku dlužníka (tento údaj byl v insolvenčním rejstříku zveřejněn téhož dne v 8 hod. 37 min.). Co se týče usnesení č.j. KSLB 57 INS 13345/2010-A-18 ze dne 14.12.2010, jímž soud prvního stupně rozhodl o úpadku dlužníka, je třeba uvést, že nepostrádá žádnou ze zákonem předepsaných náležitostí, jinými slovy obsahuje vše, co podle ust. § 136 odst. 2 insolvenčního zákona obsahovat má, včetně lhůty k přihlášení pohledávek, jejíž délku stanovil insolvenční soud v souladu s ust. § 136 odst. 3 insolvenčního zákona, a poučení o následcích jejího zmeškání. Konec stanovené lhůty připadl na čtvrtek 13.1.2011.

V daném případě soud prvního stupně nepochybil, když o přihlášce odvolatele a o ukončení jeho účasti v insolvenčním řízení rozhodl podle ust. § 185 insolvenčního zákona, neboť odvolatel podal přihlášku do insolvenčního řízení prostřednictvím pošty opožděně dne 8.2.2011 po uplynutí lhůty stanovené k uplatnění pohledávek.

K odvolací argumentaci nelze než uvést, že insolvenční soud splnil povinnost dle ust. § 139 odst. 1 písm. a) insolvenčního zákona, neboť o vydání rozhodnutí o úpadku vyrozuměl orgán, který vede obchodní nebo jiný rejstřík, v němž je dlužník zapsán, byť tak z pohledu odvolatele učinil opožděně. Jde však toliko k tíži odvolatele, že ke zjišťování údajů týkajících se insolvenčního řízení nevyužívá program čerpající tyto informace z insolvenčního rejstříku, ale z rejstříků jiných.

Na základě těchto zjištění neshledal odvolací soud odvolání odvolatele důvodným a napadené usnesení podle ust. § 219 občanského soudního řádu jako ve výroku věcně správné potvrdil.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení lze podat dovolání do dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočky v Liberci.

V Praze dne 29.dubna 2011

JUDr. Jiří Kareta, v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: V. Chalupová