2 VSPH 281/2015-A-12
MSPH 95 INS 959/2015 2 VSPH 281/2015-A-12

USNESENÍ Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Tomáše Brauna a soudců Mgr. Martina Lišky a Mgr. Kláry Halové ve věci dlužníků a) Věry Abou anonymizovano , anonymizovano , a b) Mohameda Abou anonymizovano , nar. 23.2.1974, obou bytem Koněvova 1074/2, Praha 3, zast. advokátkou JUDr. Annou Žižkovou, sídlem Nerudova 239/35, Praha 1, zahájené na návrh dlužníků, o odvolání dlužníků proti usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 95 INS 959/2015-A-7 ze dne 22. ledna 2015,

takto:

Usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 95 INS 959/2015-A-7 ze dne 22. ledna 2015 se mění tak, že se insolvenční návrh dlužníků neodmítá.

Odůvodnění:

Městský soud v Praze ve výroku označeným usnesením odmítl insolvenční návrh, jímž se manželé Věra Abou anonymizovano a Mohamed Abou anonymizovano (dále jen dlužníci) domáhali vydání rozhodnutí o úpadku a povolení oddlužení plněním splátkového kalendáře, a současně rozhodl o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

V odůvodnění usnesení soud prvního stupně zejména zdůraznil, že insolvenční návrh dlužníka musí obsahovat obecné náležitosti stanovené v ust. § 42 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen OSŘ) a vyžadované ust. § 103 odst. 1 insolvenčního zákona (dále jen IZ) s tím, že mezi základní náležitosti podání náleží datum, bez něhož není podání způsobilé k tomu, aby se soud dále zabýval otázkou, zda podání obsahuje další obligatorní náležitosti určené pro ten který druh podání. Jelikož v daném případě nebyl insolvenční návrh dlužníků opatřen žádným datem a pro tento nedostatek nelze v řízení pokračovat, soud podle ust. § 128 odst. 1 IZ insolvenční návrh odmítl. Nad rámec výše uvedeného soud uvedl, že insolvenční návrh neobsahuje rovněž další nezbytné náležitosti, a to vylíčení úpadku dlužníků, návrh na jeho zjištění a nehledě na to, že dlužníci k návrhu dlužník nepřipojili řádné seznamy majetku a závazků dlužníka s náležitostmi dle ust. § 104 IZ.

Proti tomuto usnesení Městského soudu v Praze podali dlužníci včasné odvolání, v němž namítali, že soud postupoval příliš formalisticky, pokud uzavřel, že insolvenční návrh není opatřen žádným datem . Potud poukazovali na to, že datum podání návrhu je uvedeno v rámci ověření jejích podpisů, čímž vyhověli formulaci návrhového formuláře, jenž požaduje vyplnění údaje o datu podpisu návrhu. Dále brojili proti závěru, že insolvenční návrh neobsahuje další nezbytné náležitosti. Potud poukazovali na to, že okolnosti svého úpadku vylíčili v kolonce 7 formuláře návrhu na povolení oddlužení a že návrh na zjištění úpadku podali už samotným formulářem návrhu na povolení oddlužení, kde text formuláře obsahuje v kolonce 7 formulaci, že z důvodu zde uvedených navrhuji, aby soud rozhodl o úpadku a zároveň rozhodl o povolení oddlužení . Dlužníci-na rozdíl od soudu prvního stupně-měli dále za to, že v souladu s ust. § 104 IZ připojili k návrhu seznamy svého majetku, závazků a zaměstnanců. Zejména z těchto důvodů požadovali, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil.

Vrchní soud v Praze dle ust. § 212 a § 212a OSŘ přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející, a aniž dle ust. § 94 odst. 2 písm. c) IZ nařizoval jednání, dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Podle ust. § 128 odst. 1 IZ odmítne insolvenční soud insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do sedmi dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 OSŘ se nepoužije.

Náležitosti insolvenčního návrhu vymezuje ust. § 103 odst. 1 a 2 IZ. Kromě požadavku, aby obsahoval obecné náležitosti podání, kterými jsou dle § 42 odst. 4 OSŘ uvedení soudu, kterému je určeno, kdo je činí, které věci se týká, co sleduje, podpisu a datování, musí insolvenční návrh obsahovat označení insolvenčního navrhovatele a dlužníka, musí v něm být uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, musí být označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá.

Soud prvního stupně dlužníkův návrh odmítl, protože podle něj neobsahuje uvedení data jako základní náležitosti podání, jímž se zahajuje řízení, a jde podle něj povinnou náležitost iniciace insolvenčního řízení a její absence brání věcnému posouzení návrhu. V daném případě má odvolací soud stejně jako dlužníci za to, že soud prvého stupně postupoval v tomto směru formalisticky, neboť návrh sice v rubrice 22 formuláře datum neobsahuje, nicméně datum podpisu návrhu (12.1.2015) je zřejmý z ověřovacích doložek pro legalizaci podpisů dlužníků provedených Českou poštou, s. p.

Pokud jde o další náležitosti insolvenčního návrhu-vylíčení úpadku dlužníků, návrhu na jeho zjištění a připojení řádných seznamů majetku, závazků a zaměstnanců s náležitostmi podle ust. § 104 IZ, i zde se odvolací soud neztotožňuje se závěrem soudu prvého stupně, a to zejména z těchto důvodů:

Formulář návrhu na povolení oddlužení ve smyslu ust. § 390 odst. 1 IZ umožňuje, aby byl využit i k současnému podání insolvenčního návrhu, a to prostřednictvím kolonky 7, jež v souladu s náležitostmi insolvenčního návrhu vymezenými v ust. § 103 odst. 2 IZ předpokládá vyplnění údaje o tom, čeho se jím dlužník domáhá, a uvedení důvodů tohoto návrhu, tj. vylíčení rozhodujících skutečností, které úpadek či hrozící úpadek dlužníka osvědčují.

Z obsahu spisu je přitom zřejmé, že dlužníci v kolonce 7 formuláře navrhli, aby soud rozhodl o zjištění úpadku (podali návrh na zjištění svého úpadku) a zároveň rozhodl o povolení oddlužení.

Odvolací soud je rovněž toho názoru, že skutečnosti obsažené v insolvenčním návrhu ve spojení s údaji obsaženými v připojeném seznamu závazků úpadek dlužníků osvědčují, neboť je z nich zřejmé, že mají vůči 7 věřitelům (označeným jménem a příjmením, resp. firmou, bytem, resp. adresou sídla) 9 závazků (specifikovaných výší, důvodem vzniku a splatností), u nichž není pochyb o tom, že jsou splatné déle než tři měsíce. Jinými slovy, insolvenční návrh nepostrádá vylíčení konkrétních skutečností, z nichž by bylo možno dovodit, že dlužníci mají více věřitelů (ust. § 3 odst. 1 písm. a/ IZ), peněžité závazky po dobu delší třiceti dnů po lhůtě splatnosti (ust. § 3 odst. 1 písm. b/ IZ) a že je dána vyvratitelná právní domněnka, že dlužníci tyto závazky nejsou schopni plnit, neboť je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti (ust. § 3 odst. 1 písm. c) a odst. 2 písm. b/ IZ). Dlužníci tím insolvenčnímu soudu umožnili, aby v dalším řízení ověřil pravdivost jejích tvrzení o tom, že jsou v úpadku.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora dospěl odvolací soud k závěru, že odvolání je důvodné, napadené usnesení proto podle ust. § 220 odst. 1 OSŘ za použití ust. § 167 odst. 2 téhož zákona změnil způsobem ve výroku uvedeným.

Nad rámec výše uvedeného považoval odvolací soud za nutné upozornit soud prvního stupně na to, že jediným účastníkem řízení byli manželé (dlužníci), kteří podali společný návrh na povolení oddlužení a kteří se po dobu trvání insolvenčního řízení o tomto návrhu a po dobu trvání účinků oddlužení považují za jednoho dlužníka, proto bylo rozhodnutí o nákladech řízení nadbytečné.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Městského soudu v Praze.

V Praze dne 8. července 2015 Mgr. Tomáš B r a u n , v.r. předseda senátu Za správnost vyhotovení: Jana Berná