2 VSPH 28/2011-P204-7
MSPH 77 INS 5255/2010 2 VSPH 28/2011-P204-7

Usnesení

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Karety a soudců JUDr. Jiřího Goldsteina a Mgr. Tomáše Brauna ve věci dlužníka I.C.L. Bohemia, s.r.o., sídlem Na Kozačce 1288/6, Praha 2, zast. advokátem JUDr. Milanem Veverkou, sídlem U Hřiště 470, Nový Jičín, o odvolání Ivana Petráše, místem podnikání Turčianske Kl ačany 109, Slovenská republika, proti usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 77 INS 5255/2010-P204-2 ze dne 16.listopadu 2010

takto:

Usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 77 INS 5255/2010-P204-2 ze dne 16.listopadu 2010 se mění tak, že se přihláška pohledávky Ivana Petráše neodmítá a jeho účast v insolvenčním řízení neukončuje.

Odůvodnění:

Městský soud v Praze usnesením č.j. MSPH 77 INS 5255/2010-P204-2 ze dne 16.11.2010 v insolvenčním řízení týkajícím se I.C.L. Bohemia, s.r.o. (dále jen dlužník) odmítl přihlášku pohledávky Ivana Petráše (dále jen odvolatel) a rozhodl o tom, že právní mocí usnesení jeho účast v insolvenčním řízení končí.

V odůvodnění rozhodnutí soud uvedl, že dne 17.5.2010 zveřejnil v insolvenčním rejstříku oznámení o zahájení insolvenčního řízení a vyzval věřitele dlužníka, aby do rozhodnutí o úpadku podali přihlášky, pokud v insolvenčním řízení chtějí uplatnit své pohledávky proti dlužníkovi, a že dne 14.6.2010 rozhodl o úpadku dlužníka a věřitele, kteří dosud nepřihlásili do insolvenčního řízení své pohledávky, vyzval, aby tak učinili do 30 dnů ode dne rozhodnutí o úpadku. Současně je poučil o tom, že k opožděně podaným přihláškám soud nepřihlíží a v insolvenčním řízení se neuspokojují. Lhůta k podání přihlášek uplynula dnem 14.7.2010. Soud zdůraznil, že splnil povinnost dle ust. § 430 insolvenčního zákona a známé zahraniční věřitele dlužníka, jejichž okruh byl vymezen seznamem závazků předloženým dlužníkem, o insolvenčním řízení vyrozuměl. Protože odvolatel mezi nimi uveden nebyl, vyjádřil soud prvního stupně přesvědčení, že v takovém případě na něj ve vztahu k odvolateli povinnost dle ust. § 430 insolvenčního zákona nedopadá. Vzhledem k tomu, že odvolatel podal přihlášku pohledávky ve výši 30.275,42 Kč prostřednictvím pošty až dne 13.10.2010, postupoval soud podle ust. § 185 insolvenčního zákona a rozhodl, jak uvedeno výše.

Proti tomuto usnesení Městského soudu v Praze se odvolatel včas odvolal a požadoval, aby je odvolací soud zrušil a aby jeho přihláška byla v insolvenčním

řízení přezkoumána a přihlášená pohledávka uspokojena. V odvolání namítal, že je známým zahraničním věřitelem dlužníka ve smyslu ust. § 430 insolvenčního zákona a že insolvenční soud nesplnil povinnost vyrozumět ho o zahájení insolvenčního řízení a o vydání rozhodnutí o úpadku a nedoručil mu výzvu k podávání přihlášek. Lhůta k přihlášení pohledávek mu tedy dosud nezačala běžet a jím podaná přihláška neměla být insolvenčním soudem odmítnuta. Tvrdil, že dlužníkovi, insolvenčnímu správci i insolvenčnímu soudu musela být jeho existence známa z účetnictví dlužníka, a upozorňoval na to, že v případě odmítnutí přihlášky odpovídá podle jeho názoru insolvenční správce i insolvenční soud za škodu, která mu tím vznikne. Kromě toho upozornil odvolatel na to, že přihlášku podal sám, a nikoli v zastoupení advokátem Petrem Belicou, jehož soud označil jako jeho zástupce v záhlaví napadeného usnesení a jemuž je doručil, ačkoliv zástupcem odvolatele není.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Podle ust. § 173 odst. 1 insolvenčního zákona podávají věřitelé přihlášky pohledávek u insolvenčního soudu od zahájení insolvenčního řízení až do uplynutí lhůty stanovené rozhodnutím o úpadku. K přihláškám, které jsou podány později, insolvenční soud nepřihlíží a takto uplatněné pohledávky se v insolvenčním řízení neuspokojují.

V rozhodnutí o úpadku insolvenční soud podle ust. § 136 odst. 2 písm. d) insolvenčního zákona vyzve věřitele, kteří dosud nepřihlásili své pohledávky, aby tak učinili ve stanovené lhůtě, a poučí je o následcích jejího zmeškání dle ust. § 173 odst. 1 téhož zákona. Stanovená lhůta k přihlášení pohledávek nesmí být kratší 30 dnů a delší 2 měsíců, a je-li s rozhodnutím o úpadku spojeno rozhodnutí o povolení oddlužení, činí tato lhůta 30 dnů.

Podle ust. § 173 odst. 4 insolvenčního zákona má přihláška pohledávky pro běh lhůty k promlčení nebo pro zánik práva stejné účinky jako žaloba či jiné uplatnění práva u soudu, a to ode dne, kdy došla insolvenčnímu soudu. Přihlášku pohledávky, která je podána u jiného soudu, postoupí tento soud neprodleně soudu insolvenčnímu, aniž o tom vydává rozhodnutí; účinky spojené s podáním takové přihlášky nastávají dnem, kdy přihláška dojde insolvenčnímu soudu.

Podle ust. § 185 insolvenčního zákona nastala-li v průběhu insolvenčního řízení skutečnost, na základě které se podle tohoto zákona k přihlášce pohledávky nebo k přihlášené pohledávce nepřihlíží, insolvenční soud odmítne přihlášku rozhodnutím, proti kterému je odvolání přípustné a které se doručuje zvlášť přihlášenému věřiteli, dlužníku a insolvenčnímu správci; odvolání proti němu může podat jen přihlášený věřitel. Právní mocí takového rozhodnutí účast tohoto věřitele v insolvenčním řízení končí; o tom insolvenční soud přihlášeného věřitele uvědomí ve výroku rozhodnutí.

Dále považoval odvolací soud za nutné uvést, že rozhodnutí o úpadku (obdobně jako vyhlášku o zahájení insolvenčního řízení) soud doručuje pouze postupem dle ust. § 71 odst. 1 insolvenčního zákona (vyvěšením na úřední desce insolvenčního soudu se současným zveřejněním v insolvenčním rejstříku), zvlášť se dle ust. § 138 téhož zákona doručuje pouze dlužníkovi, insolvenčnímu správci, předběžnému správci, insolvenčnímu navrhovateli a osobám, které přistoupily k řízení (dle úvahy soudu i věřitelům, kteří již své pohledávky přihlásili, a jsou tedy již účastníky řízení), a vyrozumění o něm insolvenční soud adresuje jen orgánům a institucím uvedeným v ust. § 139 insolvenčního zákona.

V hlavě II. společných ustanovení však insolvenční zákon zakotvuje speciální úpravu vztahu ke státům Evropské unie, jež vychází z přímo aplikovatelného Nařízení Rady (ES) č. 1346/2000 ze dne 29.5.2000 o úpadkovém řízení (dále jen Nařízení) a konkrétně řeší některé dílčí otázky, jež s použitím Nařízení souvisejí. V tomto rámci ust. § 430 insolvenčního zákona stanoví, že známé věřitele dlužníka, kteří mají své obvyklé místo pobytu, bydliště nebo sídlo v některém z členských států Evropské unie s výjimkou Dánska, vyrozumí insolvenční soud neprodleně o zahájení insolvenčního řízení a o vydání rozhodnutí o úpadku (odst. 1). Povinnost vyrozumět známé věřitele podle odstavce 1 splní insolvenční soud tím, že jim zvlášť doručí rozhodnutí, kterým se oznamuje zahájení insolvenčního řízení, a rozhodnutí o úpadku nebo jeho zkrácené znění (odst. 2). Známým věřitelům podle odstavce 1 insolvenční soud zvlášť doručí i výzvu k podávání přihlášek pohledávek (odst. 3).

V judikatuře Nejvyššího soudu České republiky (viz např. judikát publikovaný pod zn. R 25/2009) je kladen důraz na to, že známí věřitelé dlužníka, kteří mají své obvyklé místo pobytu, bydliště nebo sídlo v některém z členských států Evropské unie s výjimkou Dánska, musí být insolvenčním soudem vyrozuměni o zahájení insolvenčního řízení a o vydání rozhodnutí o úpadku zvláštním doručením těchto rozhodnutí a musí jim být zvlášť doručena výzva k podávání přihlášek. Podle ust. § 74 odst. 2 insolvenčního zákona jim pak začíná běžet lhůta k podání přihlášek až ode dne, kdy jim výzva byla zvlášť doručena. Nejvyšší soud přitom poukazoval na to, že tím byl insolvenční zákon přizpůsoben i jinak přímo aplikovatelnému Nařízení, aby došlo k odstranění jazykové bariéry, jež těmto věřitelům zpravidla brání v účinném využití insolvenčního rejstříku coby zdroje informací o insolvenčním řízení.

Vrchní soud v Praze si je vědom své dřívější rozhodovací praxe postavené na názoru, že i ve vztahu k těm zahraničním věřitelům, kteří nebyli postupem podle § 430 odst. 1 a 2 insolvenčního zákona vyrozuměni o zahájení insolvenčního řízení, zásadně platí, že své pohledávky mohou přihlásit nejpozději ve lhůtě stanovené v rozhodnutí o úpadku. Jestliže se však tento zásadní (tedy nikoliv bezvýjimečný) přístup ocitne v rozporu se zásadou spravedlivého insolvenčního řízení vyjádřenou v ust. § 5 písm. a) insolvenčního zákona, pak musí ustoupit ve prospěch prosazení principu, který prosazuje Nejvyšší soud, postavený na názoru, že dokud není známým zahraničním věřitelům doručena zvlášť výzva k podávání přihlášek, nepočne jim běžet lhůta k jejich přihlášení. Jen od tohoto kvalifikovaného vyrozumění se odvíjí počátek lhůty pro podání přihlášky; jiné okolnosti nejsou právně významné.

Z uvedeného pro daný případ plyne, že shora popsaná zvláštní povinnost soudu ve vztahu k odvolateli jakožto zahraničnímu věřiteli dlužníka oživla v okamžiku, jakmile se soudu stal známým, tj. v daném případě okamžikem doručení podání, jímž v insolvenčním řízení uplatnil pohledávku vůči dlužníkovi. Se zřetelem k tomu, co uvedeno výše, má odvolací soud zato, že je v rozporu se zásadou spravedlivého insolvenčního řízení založit odmítnutí přihlášky odvolatele jako opožděné na porušení povinnosti dlužníka, jenž odvolatele jako svého věřitele v seznamu závazků neuvedl, neboť její splnění je ve vztahu k zahraničním věřitelům zárukou, že i jim budou poskytnuty rovné možnosti, neboť s nimi bude zacházeno jako se známými věřiteli dlužníka. Nelze-li přijmout závěr, že známému zahraničnímu věřiteli počala běžet lhůta k podání přihlášky, pak logicky nemůže obstát závěr, že přihlášku podal opožděně.

Z těchto důvodů odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně podle ust. § 220 odst. 1 písm. a) občanského soudního řádu změnil tak, že se přihláška pohledávky odvolatele neodmítá a jeho účast v řízení neukončuje.

Pro úplnost považoval odvolací soud za nutné upozornit soud prvního stupně na to, že odvolatel, jenž o tom však nebyl z důvodů popsaných výše dosud poučen, v rozporu s ust. § 176 insolvenčního zákona nepodal přihlášku na předepsaném formuláři, a v dalším řízení bude proto třeba postupovat podle ust. § 188 odst. 2 téhož zákona.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.

V Praze dne 31.března 2011

JUDr. Jiří Kareta, v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: V. Chalupová