2 VSPH 271/2016-B-42
KSHK 41 INS 13721/2014 2 VSPH 271/2016-B-42

USNESENÍ Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Karety a soudců Mgr. Martina Lišky a JUDr. Hany Homolové ve věci dlužnice Lucie anonymizovano , anonymizovano , bytem Tyršova 254, Jičín, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové č.j. KSHK 41 INS 13721/2014-B-19 ze dne 19. srpna 2015

takto:

Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové č.j. KSHK 41 INS

13721/2014-B-19 ze dne 19. srpna 2015 se v bodech I. a II. výroku potvrzuje.

Odůvodnění:

Krajský soud v Hradci Králové shora označeným usnesením v bodě I. výroku zrušil oddlužení Lucie anonymizovano (dále jen dlužnice) schválené ve formě splátkového kalendáře, v bodech II. a III. výroku prohlásil na její majetek konkurs a rozhodl, že bude projednán jako nepatrný, a v bodě IV. výroku deklaroval, že účinky prohlášení konkursu nastávají okamžikem zveřejnění rozhodnutí v insolvenčním rejstříku.

V odůvodnění usnesení soud uvedl, že usnesením ze dne 13.11.2014 (č.d. B-8) schválil oddlužení dlužnice plněním splátkového kalendáře s tím, že jej dlužnice bude plnit počínaje 25.12.2014 z odměny pobírané od Miloše Mráčka na základě dohody o provedení práce a z důchodu ve výši 2.800,-Kč pobíraného od téže osoby na základě smlouvy o důchodu ze dne 28.8.2014. Na to konstatoval, že mu dne 25.3.2015 oznámila věřitelka Jarmila Makovičková, že dosud neobdržela na úhradu své pohledávky žádnou platbu, ač jí měla být první platba poukázána již v prosinci 2014, a ČEZ Prodej, s.r.o. mu dne 30.3.2015 sdělila, že jí dlužnice přes výzvu neuhradila fakturu na částku 2.558,-Kč za elektřinu dodanou po rozhodnutí o úpadku a částku 95,-Kč za upomínku. Při jednání konaném dne 5.8.2015, jehož se dlužnice neúčastnila, soud ze zpráv Insolvency Project, v.o.s. (dále jen správce) zjistil, že dlužnice poskytla plnění ze smlouvy o důchodu pouze v lednu a březnu 2015 a od května 2015 již nebyla na plnění splátkového kalendáře poukázána žádná částka, přičemž veškeré plnění ve výši 11.200,-Kč poskytnuté ze strany dlužnice bylo použito na uspokojení nároků správce. Z toho soud cituje ust. § 418 odst. 1 písm. a) a c) a odst. 4 insolvenčního zákona (dále jen IZ) dovodil, že dlužnice neplní podstatné povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení, neboť nehradí stanovené splátky, a dále jí ve smyslu ust. § 418 odst. 1 písm. c) IZ vznikla po schválení oddlužení pohledávka se splatností ke dni 6.1.2015 vůči ČEZ Prodej, s.r.o. Dle ust. § 418 odst. 1 písm. a) a c) IZ proto oddlužení dlužnice zrušil, prohlásil na její majetek konkurs a dle ust. § 314 odst. 1 písm. a) rozhodl o tom, že bude projednán jako nepatrný.

Proti tomuto usnesení podala dlužnice včasné odvolání, jež směřuje proti bodům I. a II. výroku, a navrhovala, aby je odvolací soud zrušil a věc vrátil soudu prvého stupně k dalšímu řízení. V odvolání v prvé řadě potvrdila, že údaje, z nichž soud prvého stupně vycházel při rozhodování, jsou pravdivé a že od dubna 2015 řádně neplatila stanovené splátky. Zdůraznila však, že překážky, jež jí znemožňovaly platit, již pominuly. V souvislosti s tím vysvětlila, že výpadek v plnění splátkového kalendáře nezavinila, neboť jí byl Komerční bankou, a.s. na podzim 2014 protiprávně odepřen přístup k účtu, čímž se dostala do hmotné nouze; v této situaci musela přednostně zajistit základní životní potřeby nejen své, ale i nezletilého syna Sebastiána, jehož otec řádně neplatí výživné. S poukazem na to, že jí byla dispozice s účtem obnovena na základě rozhodnutí Okresního soudu v Jičíně, jež nabylo právní moci dne 7.8.2015, tvrdila, že je její situace plně konsolidována a je schopna dostát své povinnosti zaplatit ve zbývající době svým věřitelům nejméně 30 % jejich pohledávek, neboť je schopna platit po zbývající dobu trvání splátkového kalendáře částku 3.287,-Kč měsíčně.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Podle § 418 odst. 1 písm. a) až d) IZ zruší insolvenční soud schválené oddlužení a současně rozhodne o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem, jestliže dlužník neplní podstatné povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení, nebo se ukáže, že podstatnou část splátkového kalendáře nebude možné splnit, nebo v důsledku zaviněného jednání vznikl dlužníku po schválení oddlužení peněžitý závazek po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, anebo to navrhne dlužník.

V daném případě vycházel insolvenční soud při rozhodování ze zjištění, že dlužnice neplní splátky dle splátkového kalendáře a po schválení oddlužení jí vznikl závazek, jejž od 6.1.2015, kdy se stal splatným, neuhradila.

Z obsahu spisu odvolací soud ověřil, že usnesením ze dne 13.11.2014 byl schválen splátkový kalendář, dle něhož měla dlužnice uhradit první splátku nezajištěným věřitelům do 25.12.2014, a to jednak z odměny pobírané na základě dohody o provedení práce od Miloše Mráčka, jednak z důchodu ve výši 2.800,-Kč poskytovaného jí toutéž osobou na základě smlouvy o důchodu ze dne 28.8.2014. Dlužnice však za období od prosince 2014 do srpna 2015 neuhradila věřitelům nic, neboť veškeré plnění bylo použito na úhradu odměny a výdajů správce, a od května 2015 nepřišly na účet správce žádné prostředky. Za popsaného stavu soud prvého stupně nepochybil, když dospěl k závěru, že dlužnice neplní podstatné povinnosti podle schváleného splátkového kalendáře a podstatnou část splátkového kalendáře nebude schopna splnit.

Dlužnice přitom ani v průběhu odvolacího řízení nijak nezpochybňovala skutečnosti, jež vedly soud prvého stupně ke zrušení schváleného oddlužení. V odvolání pak-vedle okolností týkajících se nakládání s účtem-toliko obecně tvrdila, že je její situace plně konsolidována a že je schopna po zbývající dobu trvání splátkového kalendáře platit částku 3.287,-Kč, aniž však označila příjmy, z nichž by plnění poskytovala.

Při jednání před odvolacím soudem konaném dne 15.4.2016 dlužnice uvedla, že příjem ve výši 1.900,-Kč tak, jak je uvedeno ve zprávě správce ze dne 5.9.2014, již nepobírá a pobírá nadále pouze příspěvek na bydlení ve výši 6.000,-Kč a dávky hmotné nouze ve výši 4.000,-Kč měsíčně. Tvrdila sice, že by na konci dubna měla uzavřít pracovní smlouvu s panem Drusanem, provozovatelem zimního stadionu v Jičíně s tím, že by od května měla nastoupit na částečný pracovní úvazek s předpokládaným čistým výdělkem 5.000,-Kč měsíčně, a že má další příjmy z brigád prováděných na dohodu o provedení práce, avšak výši příjmů z těchto brigád nebyla schopna specifikovat a k doložení svých tvrzení nepředložila žádné listiny. K plnění z titulu smlouvy o důchodu dodala, že Miloš Mráček jí již žádné platby nezasílá a zasílat zřejmě nehodlá.

Správce při jednání uvedl, že po vydání napadeného rozhodnutí byla na jeho účet poukázána jedna platba, takže celková částka poukázaná dlužnicí od schválení oddlužení činí 14.000,-Kč; zároveň poukázal na to, že za uvedenou dobu činí toliko jeho nárok na odměnu a výdaje 17.424,-Kč, a dodal, že částka 3.424,-Kč mu dosud nebyla uhrazena.

Z obsahu insolvenčního spisu vyplývá, že celková suma zjištěných pohledávek nezajištěných věřitelů zahrnutých do plánu oddlužení (po zohlednění zpětvzetí pohledávky ve výši 26.543,-Kč Českou správou sociálního zabezpečení) činí 288.129,12 Kč. K tomu, aby byla splněna podmínka minimální výše uspokojení věřitelů ve smyslu ust. § 395 odst. 1 písm. b) IZ, tj. alespoň 30 % pohledávek nezajištěných věřitelů (86.438,70 Kč), by musela dlužnice ve zbývající době 44 měsíců trvání splátkového kalendáře zaplatit věřitelům částku 86.438,70 Kč, čemuž odpovídá měsíční splátka 1.964,50 Kč. K ní je ovšem třeba připočíst částku odpovídající odměně a náhradě hotových výdajů správce ve výši 1.089,-Kč včetně DPH měsíčně, takže výše minimální požadované měsíční splátky činí 3.053,50 Kč. Jako pohledávku za majetkovou podstatou by ovšem dlužnice musela navíc přednostně uhradit dlužné platby na odměnu a výdaje správce ve výši 3.424,-Kč. Dlužnice přitom za dobu dosavadního trvání splátkového kalendáře neuhradila nezajištěným věřitelům nic, a její prokázaný příjem tvoří toliko příspěvek na bydlení a dávky hmotné nouze, z nichž nelze pro účely plnění splátkového kalendáře postihnout nic. Protože ani v průběhu odvolacího řízení nepředložila žádný doklad, z něhož by bylo možno dovodit, že má ještě jiný příjem (a z něj odvodit výši postižitelné částky), nelze učinit jiný závěr, než že příjem postačující ke splnění splátkového kalendáře alespoň v minimálním zákonem požadovaném rozsahu nedoložila.

Za situace, kdy výše popsané poměry dlužnice nenasvědčují reálné možnosti splnění zjištěných pohledávek nezajištěných věřitelů alespoň ve výši 30 %, ztotožnil se odvolací soud se závěrem soudu prvého stupně, že dlužnice není schopna splnit podstatnou část splátkového kalendáře. Protože zároveň nijak nezpochybnila svůj závazek vůči ČEZ Prodej, s.r.o. a neprokázala, že zanikl zaplacením (či jinak), je též závěr o naplnění podmínek stanovených v ust. § 418 odst. 1 písm. c) IZ prost pochybení.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora neshledal odvolací soud odvolání dlužnice důvodným a usnesení soudu prvého stupně v odvoláním napadených bodech I. a II. výroku podle ust. § 219 občanského soudního řádu jako věcně správné potvrdil.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí prostřednictvím Krajského soudu v Hradci Králové k Nejvyššímu soudu ČR.

V Praze dne 15. dubna 2016

JUDr. Jiří K a r e t a, v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: I. Bedrníčková