2 VSPH 269/2015-A-9
KSHK 42 INS 30398/2014 2 VSPH 269/2015-A-9

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Karety a soudců Mgr. Ivany Mlejnkové a Mgr. Tomáše Brauna ve věci dlužníka Jiřího Novotného, bytem Dukelská 169, Doudleby nad Orlicí, zahájené na návrh dlužníka, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové č.j. KSHK 42 INS 30398/2014-A-4 ze dne 5. ledna 2015

takto:

Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové č.j. KSHK 42 INS 30398/2014-A-4 ze dne 5. ledna 2015 se p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Krajský soud v Hradci Králové usnesením č.j. KSHK 42 INS 30398/2014-A-4 ze dne 5.1.2015 odmítl insolvenční návrh, jímž se Jiří Novotný (dále jen dlužník) domáhal vydání rozhodnutí o úpadku a povolení oddlužení.

V odůvodnění usnesení soud uvedl, že dlužník podal dne 11.11.2014 návrh na zahájení insolvenčního řízení spojený s návrhem na povolení oddlužení. Protože k návrhu nepřipojil zákonem vyžadované seznamy majetku, závazků a zaměstnanců a listiny, které dokládají jeho úpadek, vyzval ho soud usnesením ze dne 27.11.2014 (č.d. A-3), insolvenční návrh o tyto přílohy a poučil ho náležitostech seznamů a jak je má zpracovat i o následku spočívajícím v odmítnutí návrhu, pokud tak neučiní. Výzva byla dlužníkovi doručena podle ust. § 50 odst. 1 občanského soudního řádu dne 2.12.2014. Protože na ni dlužník nereagoval, soud dle ust. § 128 odst. 2 insolvenčního zákona insolvenční návrh odmítl.

Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Hradci Králové se dlužník včas odvolal a z odvolání plyne, že jím požadoval, aby je odvolací soud zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. V odvolání uvedl, že důvodem odmítnutí povolení oddlužení je nedostatek uvedení rozhodujících skutečností, ze kterých vyplývá úpadek dlužníka , a namítal, že v položce 6 návrhu uvedl věřitele s pohledávkami, které jsou déle než 30 dnů po splatnosti a které není schopen plnit.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Podle ust. § 128 odst. 1 insolvenčního zákona odmítne insolvenční soud insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 občanského soudního řádu se nepoužije.

Podle ust. § 128 odst. 2 insolvenčního zákona určí insolvenční soud navrhovateli lhůtu k doplnění insolvenčního návrhu, nejsou-li k insolvenčnímu návrhu připojeny zákonem požadované přílohy, nebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti. Tato lhůta nesmí být delší než 7 dnů; to neplatí, jde-li o insolvenční návrh podle § 98 odst. 1. Nebude-li insolvenční návrh ve stanovené lhůtě doplněn, insolvenční soud jej odmítne.

Náležitosti insolvenčního návrhu vymezuje ust. § 103 odst. 1 a 2 insolvenčního zákona. Kromě požadavku, aby obsahoval obecné náležitosti podání, musí insolvenční návrh obsahovat označení insolvenčního navrhovatele a dlužníka, musí v něm být uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, musí být označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá.

Ust. § 104 téhož zákona totiž ukládá dlužníkovi, jenž podává insolvenční návrh, povinnost připojit k němu určité přílohy (seznamy majetku, závazků a zaměstnanců a listiny, které dokládají úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek). Dle odst. 2 je dlužník povinen označit jednotlivě svůj majetek, včetně pohledávek. U pohledávek stručně uvede skutečnosti, na kterých se zakládají, a uvede jejich výši; výslovně se dále vyjádří k jejich dobytnosti. U majetku, včetně pohledávek, o kterých probíhá soudní nebo jiné řízení, nebo ohledně nichž již bylo příslušným orgánem rozhodnuto, dlužník tato řízení (rozhodnutí) označí. V odstavci 3 je vymezen obsah seznamu závazků, přičemž výslovně vyžaduje, aby dlužník uvedl v seznamu údaj o výši a splatnosti jednotlivých závazků. Odstavec 4 dlužníkovi ukládá, aby seznamy (týká se všech požadovaných seznamů) podepsal a aby v nich výslovně uvedl, že jsou správné a úplné, a ohledně seznamů majetku a seznamu zaměstnanců vyžaduje, aby skutečnost, že žádné dlužníky nebo zaměstnance nemá, v těchto seznamech uvedl.

Ze spisu odvolací soud zjistil, že dlužník podal dne 11.11.2014 ke Krajskému soudu v Hradci Králové insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení plněním splátkového kalendáře. V položce 7 vyznačil, že se jedná o insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení, jenž podává z důvodu úpadku. Pokud jde o vylíčení rozhodujících skutečnosti osvědčujících jeho úpadek, uvedl, že vůči více věřitelům má závazky v celkové výši 554.000,-Kč déle než 30 dnů po splatnosti, jež není schopen splácet po dobu delší 3 měsíců. Jak je zřejmé z odůvodnění napadeného usnesení, jehož obsah reprodukoval odvolací soud shora, shledal soud prvního stupně popis rozhodujících skutečností osvědčujících úpadek dlužníka dostatečným, bez povšimnutí však neponechal skutečnost, že dlužník nepřipojil k návrhu žádnou ze zákonem vyžadovaných příloh. Protože na výzvu soudu ze dne 27.11.2014 (č.d. A-3), jež mu byla doručena dne 2.12.2014 vložením do domovní schránky a v níž ho soud poučil o jeho povinnosti přílohy předložit, o tom, jaké musí mít náležitosti, i o následku spočívajícím v odmítnutí návrhu, pokud je ve stanovené lhůtě nepředloží, dlužník nereagoval a vytčenou vadu insolvenčního návrhu spočívající v nepředložení zákonem vyžadovaných příloh neodstranil, soud prvního stupně nepochybil, když podle ust. § 128 odst. 2 insolvenčního zákona jeho insolvenční návrh odmítl.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora neshledal odvolací soud odvolání dlužníka důvodným a napadené usnesení jako věcně správné podle ust. § 219 občanského soudního řádu potvrdil.

Pro úplnost považoval odvolací soud za vhodné upozornit dlužníka na to, že mu po pravomocném skončení tohoto řízení nic nebrání v tom, aby podal nový, řádný insolvenční návrh.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí prostřednictvím Krajského soudu v Hradci Králové k Nejvyššímu soudu ČR.

V Praze dne 20. srpna 2015

JUDr. Jiří K a r e t a , v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Kateřina Vaněčková