2 VSPH 269/2011-A-19
KSUL 71 INS 13329/2010 2 VSPH 269/2011-A-19

Usnesení Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Karety a ze soudců JUDr. Jiřího Goldsteina a Mgr. Tomáše Brauna ve věci dlužnice Kristýny Toboříkové, bytem Mírové nám. 163, Štětí, adresa pro doručování: Hněvice 48, 411 08 Štětí, zahájené na návrh dlužnice, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. KSUL 71 INS 13329/2010-A-10 ze dne 4.února 2011

takto:

Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. KSUL 71 INS 13329/2010-A-10 ze dne 4.února 2011 se potvrzuje.

Odůvodnění:

Krajský soud v Ústí nad Labem usnesením č.j. KSUL 71 INS 13329/2010-A-10 ze dne 4.2.2011 odmítl insolvenční návrh Kristýny Toboříkové (dále jen dlužnice) spojený s návrhem na povolení oddlužení.

V odůvodnění usnesení soud uvedl, že mu byl dne 10.11.2010 doručen insolvenční návrh dlužnice spojený s návrhem na povolení oddlužení. Protože k insolvenčnímu návrhu dlužnice nepřipojila listiny dokládající právní existenci jednotlivých závazků, vyzval ji k doplnění příloh ve lhůtě 5 dnů a poučil ji o následcích, pokud tak neučiní. Protože dlužnice požadované listiny ve stanovené lhůtě nepředložila, postupoval soud podle ust. § 128 odst. 2 insolvenčního zákona a insolvenční návrh dlužnice odmítl.

Proti tomuto usnesení se dlužnice včas odvolala. Z obsahu jejího odvolání je zřejmé, že požaduje, aby odvolací soud napadené usnesení soudu změnil tak, aby bylo možné v řízení pokračovat. V odvolání uvedla, že požadované listiny nemohla soudu předložit, neboť smlouvy uzavírala v době, kdy byla drogově závislá, nemá je k dispozici a věřitelé jí odmítají vydat jejich kopie s tím, že své pohledávky postoupili vymahačským firmám.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Podle ust. § 128 odst. 1 insolvenčního zákona odmítne insolvenční soud insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 občanského soudního řádu se nepoužije.

Náležitosti insolvenčního návrhu vymezuje ust. § 103 odst. 1 a 2 insolvenčního zákona. Kromě požadavku, aby obsahoval obecné náležitosti podání, musí insolvenční návrh obsahovat označení insolvenčního navrhovatele a dlužníka, musí v něm být uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, musí být označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá.

Podle ust. § 128 odst. 2 insolvenčního zákona určí insolvenční soud navrhovateli lhůtu k doplnění insolvenčního návrhu, nejsou-li k insolvenčnímu návrhu připojeny zákonem požadované přílohy, nebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti. Tato lhůta nesmí být delší než 7 dnů; to neplatí, jde-li o insolvenční návrh podle § 98 odst. 1. Nebude-li insolvenční návrh ve stanovené lhůtě doplněn, insolvenční soud jej odmítne.

Ust. § 104 téhož zákona ukládá dlužníkovi, jenž podává insolvenční návrh, povinnost připojit k němu určité přílohy (seznamy majetku, závazků a zaměstnanců a listiny, které dokládají úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek), a v odstavcích 2 a 3 vymezuje obsah seznamu majetku a seznamu závazků. Odstavec 4 dlužníkovi ukládá, aby seznamy (týká se všech požadovaných seznamů) podepsal a aby v nich výslovně uvedl, že jsou správné a úplné, a ohledně seznamů majetku a seznamu zaměstnanců vyžaduje, aby skutečnost, že žádné dlužníky nebo zaměstnance nemá, v těchto seznamech uvedl.

Jak je zřejmé z toho, co uvedeno výše, v daném případě vyzval insolvenční soud dlužnici k předložení listin, které dokládají její úpadek. Ze spisu přitom odvolací soud zjistil, že ve výzvě ze dne 15.11.2010, jež byla dlužnici doručena dne 22.11.2010, poučil soud dlužnici o tom, jaké listiny je třeba předložit, i o následcích v podobě odmítnutí insolvenčního návrhu v případě, že tak neučiní a insolvenční návrh nedoplní. Na výzvu reagovala dlužnice podáním doručeným soudu dne 25.11.2010, v němž vysvětlila, že požadované listiny nemá k dispozici, a proto si jejich kopie vyžádá u svých věřitelů, a požadovala, aby jí soud prodloužil lhůtu k jejich předložení. Podáním doručeným soudu dne 17.12.2010 dlužnice sdělila, že své věřitele kontaktovala, ale potřebné listiny se jí nepodařilo získat. Přestože soud vyčkal ještě více než měsíc, dlužnice mu požadované listiny nepředložila. Soudu prvního stupně proto nelze vytknout žádné pochybení, když za této situace postupoval podle ust. § 128 odst. 2 insolvenčního zákona a insolvenční návrh odmítl.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora neshledal odvolací soud odvolání dlužnice důvodným a podle ust. § 219 občanského soudního řádu napadené usnesení potvrdil.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení lze podat dovolání do dvou měsíců od jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Ústí nad Labem.

V Praze dne 22.dubna 2011

JUDr. Jiří Kareta, v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Chalupová