2 VSPH 266/2013-A-31
KSPA 59 INS 25150/2012 2 VSPH 266/2013-A-31

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Karety a ze soudců JUDr. Jiřího Goldsteina a Mgr. Tomáše Brauna ve věci dlužnice Jany Zemanové, bytem Marka Marků 138, Lanškroun-Vnitřní Město, zahájené na návrh dlužnice, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové, pobočky v Pardubicích č.j. KSPA 59 INS 25150/2012-A-25 ze dne 18.ledna 2013

takto:

Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové, pobočky v Pardubicích č.j. KSPA 59 INS 25150/2012-A-25 ze dne 18.ledna 2013 se v bodech II. a III. výroku zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Krajský soud v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích usnesením č.j. KSPA 59 INS 25150/2012-A-25 ze dne 18.1.2013 rozhodl pod bodem I. výroku o úpadku Jany Zemanové (dále jen dlužnice), zamítl návrh na povolení oddlužení dlužnice a na její majetek prohlásil konkurs (body II. a III. výroku), insolvenční správkyní ustanovil JUDr. Jarmilu Cindrovou (bod IV. výroku), určil, že účinky rozhodnutí o úpadku a prohlášení konkursu nastávají 18.1.2013 (bod V. výroku), vyzval věřitele k přihlášení pohledávek a ke sdělení, jaká zajišťovací práva na majetku dlužnice uplatní (body VI. a VIII. výroku), vyzval osoby, které mají vůči dlužnici závazky, aby plnění napříště neposkytovaly jí, ale insolvenční správkyni (bod VII. výroku), na den 20.3.2013 nařídil přezkumné jednání a svolal schůzi věřitelů (bod IX. výroku), vyzval věřitele, kteří budou hlasovat mimo schůzi věřitelů, aby svůj hlas uplatnili na předepsaném formuláři označeném jako Hlasovací lístek , insolvenční správkyni uložil, aby mu předložila seznam přihlášených pohledávek a zprávu o hospodářské situaci dlužnice (body X., XI. a XII. výroku), a rozhodl o tom, že svá rozhodnutí bude zveřejňovat v insolvenčním rejstříku (bod XIII. výroku).

V odůvodnění usnesení soud uvedl, že se dlužnice domáhala vydání rozhodnutí o úpadku a povolení oddlužení návrhem, jenž byl soudu doručen dne 15.10.2012. Dále konstatoval, že insolvenční návrh trpí vadami způsobujícími jeho neprojednatelnost. Text uvedený v části 09 podrobný popis okolností, z nichž lze usuzovat na výši hodnoty plnění, které při oddlužení obdrží nezajištění věřitelé neobsahuje údaje o tom, jakou výši plnění obdrží nezajištění věřitelé dlužnice. V části 12 dlužnice označila, že nemá manžela, což vzhledem k informacím uváděným v části 06 a podpisu manžela v části 22 zjevně neodpovídá skutečnosti. V popisu závazků v části 21 závazky, ze kterých vyplývá právo na uspokojení ze zajištění-vykonatelné uvedla dlužnice závazky vůči věřitelům Profidebt, s.r.o. ve výši 42.970,29 Kč, CETELEM ČR, a.s. ve výši 24.893,-Kč a Renegate North LLC ve výši 75.000,-Kč. V přílohách, resp. v přiloženém, zcela nepřehledném seznamu jsou tyto závazky uvedeny pod č. 20 Profidebt, s.r.o. ve výši 42.970,29 Kč, pod č. 17

CETELEM ČR, a.s. ve výši 24.893,-Kč a pod č. 8 Renegate North LLC ve výši 75.000,-Kč, přičemž u každého z nich je uveden text: Právo na uspokojení ze zajištění: ne . Z toho vyplývá, že dlužnice uvedla zjevně rozporné a nesprávné údaje o stavu zajištěných a nezajištěných závazků, přičemž tyto údaje jsou podstatné pro posouzení její schopnosti zaplatit za dobu pěti let alespoň 30 % závazků nezajištěným věřitelům. Seznam závazků navíc neobsahuje údaje o jejich splatnosti. Dlužnice v přílohách předložila soudu listinu nazvanou Darovací smlouva , jedná se o formulářovou smlouvu, jejíž obsah je nepřehledný. Smlouva neobsahuje údaje o splatnosti ani prohlášení obdarovaného, že dar přijímá, což je podstatná náležitost příslušného smluvního typu. Tuto listinu nemůže proto soud akceptovat jako darovací smlouvu. Podaný insolvenční návrh tedy obsahuje takové vady a nedostatky, pro které nelze pokračovat v řízení. Proto insolvenční soud rozhodl bez nařízení jednání o úpadku dlužnice dle ust. § 136 insolvenčního zákona a současně dle ust. § 148 odst. 3 insolvenčního zákona spojil s rozhodnutím o úpadku rozhodnutí o prohlášení konkursu a zamítl návrh na povolení oddlužení podle ust. § 395 odst. 2 písm. b) insolvenčního zákona, neboť dosavadní výsledky řízení dokládají lehkomyslný či nedbalý přístup dlužnice k plnění povinností v insolvenčním řízení.

Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Hradci Králové, pobočky v Pardubicích se dlužnice včas odvolala, a to pouze proti bodům II. a III. výroku, a požadovala, aby je odvolací soud v této části zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Argumentovala zejména tím, že odůvodnění napadeného usnesení je vnitřně rozporné, když soud na jedné straně konstatuje, že insolvenční návrh má takové nedostatky, pro které nelze pokračovat v řízení, ale současně vydal usnesení o zjištění úpadku a zamítl návrh na povolení oddlužení. Za situace, kdy insolvenční návrh považoval za neprojednatelný, měl ho odmítnout, a nikoliv zjistit úpadek a zároveň zamítnout návrh na povolení oddlužení. Pokud však měl insolvenční návrh za řádný, což zřejmě měl, když rozhodl o úpadku, měl se zabývat i návrhem na povolení oddlužení a v případě jeho nedostatků byl povinen postupovat podle ust. § 393 insolvenčního zákona. Toto ustanovení však ignoroval a návrh na povolení oddlužení bezdůvodně zamítl. Protože dlužnice podala insolvenční návrh společně s manželem, navrhla, aby byly projednány společně. Zdůraznila, že insolvenční návrh nedokázala zpracovat sama, proto jeho zpracování zadala společnosti, která se touto činností zabývá a za zpracování zaplatila 15.000,-Kč.

Vrchní soud v Praze přezkoumal usnesení Krajského soudu v Hradci Králové, pobočky v Pardubicích v části napadené odvoláním i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Podle ust. § 128 odst. 1 insolvenčního zákona odmítne insolvenční soud insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 občanského soudního řádu se nepoužije.

Podle ust. § 128 odst. 2 insolvenčního zákona určí insolvenční soud navrhovateli lhůtu k doplnění insolvenčního návrhu, nejsou-li k insolvenčnímu návrhu připojeny zákonem požadované přílohy, nebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti. Tato lhůta nesmí být delší než 7 dnů; to neplatí, jde-li o insolvenční návrh podle § 98 odst. 1. Nebude-li insolvenční návrh ve stanovené lhůtě doplněn, insolvenční soud jej odmítne.

Náležitosti insolvenčního návrhu vymezuje ust. § 103 odst. 1 a 2 insolvenčního zákona. Kromě požadavku, aby obsahoval obecné náležitosti podání, musí obsahovat označení insolvenčního navrhovatele a dlužníka, musí v něm být uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, musí být označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá.

Ust. § 104 téhož zákona ukládá dlužníkovi, jenž podává insolvenční návrh, povinnost připojit k němu určité přílohy (seznamy majetku, závazků a zaměstnanců a listiny, které dokládají úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek), a v odstavcích 2 a 3 vymezuje obsah seznamu majetku a seznamu závazků. Odstavec 4 dlužníkovi ukládá, aby seznamy (týká se všech požadovaných seznamů) podepsal a aby v nich výslovně uvedl, že jsou správné a úplné, a ohledně seznamů majetku a seznamu zaměstnanců vyžaduje, aby skutečnost, že žádné dlužníky nebo zaměstnance nemá, v těchto seznamech uvedl.

Podle ust. § 106 odst. 1 insolvenčního zákona musí dlužník, který hodlá řešit oddlužením svůj úpadek nebo hrozící úpadek, spojit s insolvenčním návrhem i návrh na povolení oddlužení, a podle ust. § 390 odst. 1 téhož zákona musí návrh na povolení oddlužení podat spolu s insolvenčním návrhem.

Z ust. § 391 insolvenčního zákona se podává, že návrh na povolení oddlužení musí vedle obecných náležitostí podání obsahovat označení dlužníka a osob oprávněných za něj jednat, údaje o očekávaných příjmech dlužníka v následujících 5 letech a údaje o příjmech dlužníka za poslední 3 roky. Návrh na povolení oddlužení lze podat pouze na formuláři, jeho náležitosti stanoví prováděcí právní předpis a podobu zveřejní Ministerstvo spravedlnosti způsobem umožňujícím dálkový přístup. Ust. § 393 insolvenčního zákona stanoví, že insolvenční soud vyzve usnesením osobu, která podala návrh na povolení oddlužení, jenž neobsahuje všechny náležitosti nebo je nesrozumitelný anebo neurčitý, k jeho opravě nebo doplnění v určené lhůtě, která nesmí být delší než 7 dnů, a současně ji poučí, jak má opravu nebo doplnění provést. Stejně postupuje insolvenční soud i tehdy, nejsou-li k návrhu na povolení oddlužení připojeny zákonem požadované přílohy nebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti. Není-li přes výzvu insolvenčního soudu návrh na povolení oddlužení řádně doplněn a v řízení o něm nelze pro tento nedostatek pokračovat nebo nejsou-li připojeny zákonem požadované přílohy anebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti, insolvenční soud návrh na povolení oddlužení odmítne.

Z toho, co uvedeno výše, je zřejmé, že insolvenční návrh, jenž je v ust. § 2 písm. c) insolvenčního zákona definován jako návrh na zahájení insolvenčního řízení podaný u insolvenčního soudu, a návrh na povolení oddlužení, jímž se dlužník domáhá rozhodnutí o způsobu řešení svého úpadku nebo hrozícího úpadku oddlužením, jsou dvěma různými procesními podáními, pro něž insolvenční zákon předepisuje různé obsahové náležitosti a pro něž uplatňuje odlišná pravidla i co do požadavku na jejich formu (v podrobnostech viz usnesení Nejvyššího soudu ČR č.j. KSBR 37 INS 294/2008, 29 NSČR 1/2008-A-15 ze dne 27.1.2010). Na rozdíl od návrhu na povolení oddlužení pro insolvenční návrh není insolvenčním zákonem předepsána (co do jeho podoby) žádná zvláštní forma. Přestože, resp. právě proto, že podoba formuláře návrhu na povolení oddlužení umožňuje jeho použití jako insolvenčního návrhu tím, že dlužník označí bod 6 a vyplní tam předepsané údaje (rozhodující skutečnosti, které osvědčují jeho úpadek nebo hrozící úpadek), je insolvenční soud povinen zabývat se samostatně tím, zda podání má všechny náležitosti insolvenčního návrhu i návrhu na povolení oddlužení, a v závislosti na svých zjištěních zvolit odpovídající postup předepsaný insolvenčním zákonem, jak je ve stručnosti popsán výše.

Odvolací soud ze spisu zjistil, že se dlužnice insolvenčním návrhem doručeným soudu dne 15.10.2012 domáhala vydání rozhodnutí o úpadku a povolení oddlužení. V návrhu uvedla, že má dvacet jedna vykonatelných závazků v celkové výši 1.235.318,86 Kč, z nichž tři jsou zajištěné. Její příjem představuje důchod ve výši cca 8.000,-Kč a její dcera se jí zavázala přispívat částkou 3.000,-Kč měsíčně. Insolvenční návrh podepsal i její manžel.

Je třeba zdůraznit, že insolvenční zákon-jak je zřejmé z obsahu ustanovení citovaných shora-vyžaduje provedení určitého sledu úkonů. Insolvenční soud buď insolvenční návrh bez dalšího odmítne (neobsahuje-li všechny náležitosti, je-li nesrozumitelný nebo neurčitý), popř. je-li návrh neúplný, nejprve vyzve dlužníka, aby ho doplnil (ve lhůtě nepřesahující 7 dnů) o jeho obligatorní přílohy, a poskytne mu poučení, jak má doplnění provést, s tím, že když se tak nestane, bude návrh odmítnut. Teprve poté, jestliže v důsledku tohoto postupu bude podkladem pro další průběh insolvenčního řízení řádně doplněný návrh, uváží splnění zákonných podmínek pro zjištění úpadku a způsobu jeho řešení. Ze skutečnosti, že soud prvního stupně napadeným usnesením rozhodl v daném případě o tom, že se zjišťuje úpadek dlužnice, lze dovodit, že měl zato, že insolvenční návrh nemá takové vady, aby ho podle ust. § 128 odst. 1 insolvenčního zákona odmítl. Tím, že v odůvodnění uvádí, že insolvenční návrh má vady a nedostatky, pro které nelze pokračovat v řízení , měl zřejmě na mysli, že vady má návrh na povolení oddlužení, případně že nejsou úplné přílohy insolvenčního návrhu.

Za tohoto stavu byl ovšem povinen buď určit podle ust. § 128 odst. 2 insolvenčního zákona dlužnici lhůtu k doplnění insolvenčního návrhu o zákonem vyžadované přílohy nebo měl postupovat podle ust. § 393 odst. 1 insolvenčního zákona a měl ji vyzvat k doplnění návrhu na povolení oddlužení. Takto však nepostupoval a bez dalšího rozhodl o úpadku dlužnice, přičemž současně zamítl její návrh na povolení oddlužení a prohlásil na její majetek konkurs. Svým postupem tak zatížil řízení vadou, jež mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí o věci.

Odvolací soud dále konstatuje, že pod sp. zn. KSPA 59 INS 25146/2012 je projednáván u soudu insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení podaný manželem dlužnice Ferdinandem Zemanem. Vzhledem k tomu, že závazky zjevně spadají do společného jmění manželů, je odvolací soud toho názoru, že insolvenční soud měl insolvenční návrhy dlužnice a jejího manžela spojené s návrhem na povolení oddlužení posoudit a projednat společně.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora shledal odvolací soud odvolání dlužnice důvodným a podle ust. § 219a odst.1 písm. a) a § 221 odst. 1 písm. a) o.s.ř. napadené usnesení v bodech II. a III. zrušil a věc vrátil v tomto rozsahu soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu prostřednictvím Krajského soudu v Hradci Králové, pobočky v Pardubicích.

V Praze dne 31.července 2013

JUDr. Jiří K a r e t a , v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Borodáčová