2 VSPH 257/2013-B-40
KSHK 40 INS 6493/2010 2 VSPH 257/2013-B-40

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Karety a soudců JUDr. Jiřího Goldsteina a Mgr. Tomáše Brauna ve věci dlužníka JUDr. Ladislava Beňadika, bytem tř. Edvarda Beneše 1747/1, Hradec Králové, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové č.j. KSHK 40 INS 6493/2010-B-32/celk.2 ze dne 2.listopadu 2012

takto:

Odvolání se odmítá.

Odůvodnění:

Krajský soud v Hradci Králové ve výroku označeným usnesením zrušil konkurs vedený na majetek JUDr. Ladislava Beňadika (dále jen dlužník) z důvodu, že pro uspokojení věřitelů je majetek dlužníka zcela nepostačující, a insolvenčnímu správci JUDr. Ing. Tomáši Matouškovi (dále jen správce) uložil, aby mu do 30 dnů od právní moci usnesení oznámil, zda uzavřel účetní knihy a sestavil účetní závěrku dlužníka.

Z odůvodnění usnesení kromě jiného vyplývá, že k jeho vydání přistoupil soud poté, co usnesením ze dne 23.3.2012 (č.d. B-26) schválil konečnou zprávu o zpeněžování majetkové podstaty včetně vyúčtování odměny a výdajů správce (dále jen konečná zpráva), dle níž činí výtěžek zpeněžení podstaty 36.713,17 Kč, náklady na udržování a správu podstaty 680,-Kč, hotové výdaje správce 130,-Kč, odměna správce 54.000,-Kč a zůstatek k rozdělení mezi (přihlášené) věřitele 0,-Kč.

Proti tomuto usnesení podal dlužník včasné odvolání, v němž namítal, že vzhledem k tomu, že má stabilní měsíční příjem ve formě invalidního důchodu, nejsou (nebyly) splněny zákonné podmínky k vydání rozhodnutí o zrušení konkursu. Proto požadoval, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil.

Odvolací soud se v prvé řadě zabýval tím, zda je dlužník oprávněn podat proti uvedenému usnesení odvolání, a dospěl k závěru, že tomu tak není.

Z ust. § 308 odst. 1 písm. d) insolvenčního zákona (dále též jen IZ) vyplývá, že insolvenční soud rozhodne i bez návrhu o zrušení konkursu, zjistí-li, že pro uspokojení věřitelů je majetek dlužníka zcela nepostačující; přitom se nepřihlíží k věcem, právům a jiným majetkovým hodnotám vyloučeným z majetkové podstaty.

Ust. § 309 odst. 2 IZ určuje, že proti rozhodnutí podle ust. § 308 odst. 1 téhož zákona mohou podat odvolání pouze insolvenční správce a přihlášení věřitelé.

Z citovaných ustanovení je zřejmé, že dlužník není osobou legitimovanou k podání odvolání proti napadenému usnesení. Odvolací soud proto postupoval podle ust. § 218 písm. b) občanského soudního řádu (dále jen OSŘ) a jeho odvolání jako subjektivně nepřípustné odmítl.

K odvolací argumentaci považoval odvolací soud za nutné zdůraznit, že dlužníkova představa, že srážky z jeho starobního (invalidního) důchodu je třeba inkasovat do majetkové podstaty i po schválení konečné zprávy, by fakticky vedla k tomu, že konkurs, v němž již není žádný nezpeněžený majetek, by nemohl být skončen, pokud by dlužník dosahoval nějakých (třeba i zanedbatelných) postižitelných příjmů nebo dokud by z nich nebyly uspokojeny všechny pohledávky insolvenčních věřitelů. Při tomto postupu by konkurs-ačkoli jde o způsob řešení úpadku založený na zpeněžení majetkové podstaty a poměrném uspokojení zjištěných pohledávek věřitelů-byl veden nepřiměřeně dlouhou dobu, v jejímž průběhu by byl dlužník neopodstatněně podroben účinkům konkursu. Nelze totiž přehlížet, že po skončení konkursu mohou věřitelé pro své zjištěné a v konkursu neuspokojené pohledávky, které dlužník nepopřel, vést výkon rozhodnutí (exekuci) na jeho majetek (viz ust. § 312 odst. 4 IZ), tedy i na jeho budoucí postižitelné příjmy (viz ust. § 276 a násl. OSŘ).

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.

V Praze dne 21.února 2013

JUDr. Jiří K a r e t a , v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Borodáčová