2 VSPH 2533/2014-P7-11
KSUL 77 INS 3097/2014 2 VSPH 2533/2014-P7-11

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Tomáše Brauna a ze soudců Mgr. Martina Lišky a Mgr. Kláry Halové ve věci dlužníka Jaroslava anonymizovano , anonymizovano , bytem Žižkova 16, Lenešice, o odvolání Jarmily anonymizovano , anonymizovano , IČO: 42202876, bytem a sídlem Psinice 8, pošta Libáň, adresa pro doručování: Petra Bezruče 362, Nymburk, zast. obecným zmocněncem Martinem anonymizovano , anonymizovano , bytem tamtéž, proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. KSUL 77 INS 3097/2014-P7-3 ze dne 25. září 2014,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. KSUL 77 INS 3097/2014-P7-3 ze dne 25. září 2014, se m ě n í tak, že se přihláška pohledávky Jarmily anonymizovano ve výši 12.680,-Kč neodmítá a její účast v insolvenčním řízení nekončí.

Odůvodnění:

Krajský soud v Ústí nad Labem v insolvenčním řízení Jaroslava anonymizovano (dále jen dlužník) v bodě I. výroku shora označeného usnesení rozhodl o tom, že se k přihlášce pohledávky ve výši 12.680,-Kč (dále jen Pohledávka) Jarmily anonymizovano (dále jen Odvolatelka) nepřihlíží, v bodě II. výroku přihlášku Pohledávky odmítl a v bodě III. výroku konstatoval, že právní mocí usnesení účast Odvolatelky v insolvenčním řízení končí.

V odůvodnění usnesení soud předeslal, že mu dne 17.7.2014 byla doručena přihláška Pohledávky. Poté, co insolvenční správkyně dlužníka JUDr. Ing. Helena Horová (dále jen Správkyně) na základě prvotního přezkoumání přihlášky Pohledávky zjistila, že ji nelze pro vady a neúplnost přezkoumat, dne 4.8.2014 Odvolatelku dle ust. § 188 odst. 2 zákona insolvenčního zákona (dále jen IZ), vyzvala (dále jen Výzva), aby ve stanovené lhůtě odstranila vady přihlášky a současně ji poučila, jak má opravu a doplnění provést, a upozornila na následky, pokud tak neučiní. Ačkoli Výzva byla Odvolatelce doručena dne 18.8.2014, vady přihlášky neodstranila. Správkyně proto podáním ze dne 9.9.2014 (dále jen Návrh) navrhla, aby soud rozhodl, že se k přihlášce Pohledávky nepřihlíží, neboť není zřejmé, kdy a jaké formě byla uzavřena smlouva o poskytnutí služeb , kdy a jakým způsobem byla s dlužníkem dohodnuta odměna za poskytnuté služby a jaké náklady s poskytnutím služby Odvolatelce vznikly . Soud proto s odkazem na ust. § 188 odst. 2 a § 185 IZ rozhodl tak, jak shora uvedeno.

Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem podala Odvolatelka včasné odvolání, v němž namítala, že podala žalobu na určení pravosti přihlášené Pohledávky s tím, že veškeré listinné důkazy byly předloženy v podané přihlášce, zejména pak listinný důkaz, který byl stvrzen podpisem dlužníka. Poukázala rovněž na to, že byla Pohledávka popřena pouze Správcem.

Vrchní soud v Praze, aniž nařizoval jednání (ust. § 94 odst. 2 písm. c/ IZ), přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející dle ust. § 212 a § 212a občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), a dospěl přitom k následujícím zjištěním a závěrům:

Z ust. § 173 odst. 1 IZ plyne, že věřitelé podávají přihlášky pohledávek u insolvenčního soudu od zahájení insolvenčního řízení až do uplynutí lhůty stanovené rozhodnutím o úpadku. K přihláškám, které jsou podány později, insolvenční soud nepřihlíží a takto uplatněné pohledávky se v insolvenčním řízení neuspokojují.

Přihlášku pohledávky lze podle ust. § 176 IZ podat pouze na formuláři, jehož náležitosti stanoví jednací řád pro insolvenční řízení a jehož podoba je bezplatně zveřejněna ministerstvem spravedlnosti na adrese www.insolvencni-zakon.cz. Kromě obecných náležitostí podání (vymezených v ust. § 42 odst. 4 o.s.ř. musí přihláška obsahovat důvod vzniku a výši přihlašované pohledávky (ust. § 174 odst. 2 IZ). K přihlášce pohledávky je nutné připojit listiny, kterých se přihláška dovolává (ust. § 177 IZ).

Insolvenční správce přezkoumá přihlášku pohledávky postupem podle ust. § 188 odst. 1 IZ. Nelze-li přihlášku přezkoumat pro její vady nebo neúplnost, vyzve insolvenční správce věřitele, aby ji opravil do patnácti dnů, nestanoví-li lhůtu delší. Současně jej poučí, jak je nutné opravu a doplnění provést. Přihlášky pohledávek, které nebyly včas a řádně doplněny nebo opraveny, předloží insolvenční správce insolvenčnímu soudu k rozhodnutí o tom, že se k přihlášce pohledávky nepřihlíží; o tomto následku musí být věřitel poučen (ust. § 188 odst. 2 IZ).

Podle ust. § 185 IZ nastala-li v průběhu insolvenčního řízení skutečnost, na základě které se podle tohoto zákona k přihlášce pohledávky nebo k přihlášené pohledávce nepřihlíží, insolvenční soud odmítne přihlášku rozhodnutím, proti kterému je odvolání přípustné a které se doručuje zvlášť přihlášenému věřiteli, dlužníku a insolvenčnímu správci; odvolání proti němu může podat jen přihlášený věřitel. Právní mocí takového rozhodnutí účast tohoto věřitele v insolvenčním řízení končí; o tom insolvenční soud přihlášeného věřitele uvědomí ve výroku rozhodnutí.

Pro odmítnutí přihlášky podle ust. § 185 IZ ovšem nepostačuje zjištění soudu, že věřitel přihlášku řádně a včas nedoplnil, nýbrž takové rozhodnutí soudu musí být založeno i na posouzení, zda přihláška je skutečně vadná či neúplná, zda insolvenční správce řádně věřitele vyzval k jejímu doplnění či odstranění vadnosti, zda jej poučil, jak při tom postupovat a zda přihlášku pro tyto vady nelze přezkoumat. Názorem insolvenčního správce přitom soud není vázán.

V posuzované věci je napadené usnesení (se zřetelem na obsah soudem akceptovaného Návrhu) postaveno na tom, že přihlášku Pohledávky nelze přezkoumat, jelikož přes Výzvu neobsahuje důvod vzniku Pohledávky.

Z přihlášky Pohledávky (č.d. P7-1) se podává, že Odvolatelka uvedla jako důvod jejího vzniku neuhrazenou cenu za poskytování služeb a zpracování insolvenčního návrhu.

Důvodem vzniku pohledávky se rozumí skutečnosti, na nichž se pohledávka zakládá, a nikoli například právní kvalifikace vztahu, z něhož pohledávka vznikla. Přihláška obsahuje důvod vzniku přihlašované pohledávky za předpokladu, že jsou v ní uvedeny či popsány skutečnosti (vylíčen skutkový děj), na jejichž základě pohledávka vznikla, a to natolik podrobně, aby bylo možné jednak přihlašovanou pohledávku odlišit od jiných pohledávek, jednak posoudit její pravost. Jinými slovy, požadavek, aby věřitel v přihlášce pohledávky uvedl (vedle výše) i důvod jejího vzniku, směřuje ke splnění jeho povinnosti tvrzení a je řádně naplněn uvedením skutečností, jež nezaměnitelným způsobem identifikují skutek (skutkový děj), na jehož základě svůj nárok přihlašuje. Co do vylíčení rozhodujících skutečností vzniku pohledávky se lze spokojit s odkazem na připojenou listinu, pokud z ní skutkový základ přihlašované pohledávky vyplývá a pokud na ni přihláška co do důvodu vzniku pohledávky výslovně odkazuje.

Pokud v daném případě Odvolatelka specifikovala Pohledávku jako pohledávku z titulu dluhu za poskytnuté služby a zpracování insolvenčního návrhu dlužníka, jedná se o pohledávku řádně přihlášenou a je namístě zařadit ji do seznamu přihlášených pohledávek. Pochybnosti Správkyně vznikající z obsahové stránky příloh přihlášky (v daném případě např. z kopie dokladu-podepsání se souhlasem nákladů vyřízení ), které mají (mohou) prokazovat (vyvrátit) existenci Pohledávky (kdy a v jaké formě byla uzavřena smlouva o poskytnutí služeb, kdy a jakým způsobem byla s dlužníkem dohodnuta odměna za poskytnuté služby a jaké náklady s poskytnutím služby Odvolatelce vskutku vznikly), jsou posuzovány v rámci přezkumného jednání a případného incidenčního sporu, ale nemohou bez dalšího vést k odmítnutí přihlášky Pohledávky.

Vrchní soud v Praze opakovaně vyložil, že postup podle ust. § 188 odst. 2 IZ se uplatní pouze tehdy, jestliže vadný je sám procesní úkon, tj. přihláška pohledávky. Nepřipojí-li věřitel požadované přílohy, nejde o vadu nebo o neúplnost přihlášky pohledávky a tato okolnost nemůže mít jiný následek, než že věřitel uplatněný nárok neprokáže-nesplní povinnost důkazní. Jestliže věřitel nedoplní zákonem požadované přílohy (kopie smluv, soudních nebo jiných rozhodnutí a dalších listin dokládajících údaje uvedené v přihlášce pohledávky), čili listinné důkazy ve smyslu ust. § 177 IZ, je na insolvenčním správci, zda uplatněnou pohledávku co do pravosti nebo obsahu zpochybní a podle ust. § 192 a násl. IZ ji popře.

Odvolatelka tak podle názoru odvolacího soudu dostatečně vylíčila rozhodující skutečnosti vzniku přihlášené Pohledávky a závěru soudu prvního stupně, že přihláška vykazuje vady, jež ji brání přezkoumat, tudíž přisvědčit nelze.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora shledal odvolací soud odvolání věřitelky důvodným, napadené usnesení proto podle ust. § 220 odst. 1 a § 167 odst. 2 o.s.ř. změnil způsobem ve výroku uvedeným.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Ústí nad Labem.

V Praze dne 9. července 2015

Mgr. Tomáš B r a u n , v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Kateřina Vaněčková