2 VSPH 2462/2015-A-58
KSHK 35 INS 9405/2014 2 VSPH 2462/2015-A-58

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Karety a soudců Mgr. Martina Lišky a Mgr. Hany Homolové ve věci dlužnice Ing. Evy Brožové, bytem Radňov 1, pošta Květinov, zahájené na návrh Pavla Petrlíka, bytem Sobíňov 217, zast. advokátem Mgr. Dušanem Petrlíkem, sídlem Mánesova 11/3b, České Budějovice, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové č.j. KSHK 35 INS 9405/2014-A-33 ze dne 5. října 2015

takto:

Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové č.j. KSHK 35 INS 9405/2014-A-33 ze dne 5. října 2015 se v bodě I. výroku p o t v r z u j e a v bodě II. výroku z r u š u j e a věc se v tomto rozsahu vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Krajský soud v Hradci Králové usnesením č.j. KSHK 35 INS 9405/2014-A-33 ze dne 5.10.2015 rozhodl o tom, že se zjišťuje úpadek Ing. Eva Brožová (dále jen dlužnice), a prohlásil na její majetek konkurs (body I. a II. výroku), insolvenční správkyní ustanovil JUDr. Evu Mlčochovou (bod III. výroku), rozhodl, že účinky rozhodnutí o úpadku a prohlášení konkursu nastávají zveřejněním rozhodnutí v insolvenčním rejstříku (bod IV. výroku) a konkurs bude projednáván jako nepatrný (bod V. výroku), Pavlu Petrlíkovi (dále jen navrhovatel) uložil, aby uhradil soudní poplatek ve výši 2.000,-Kč (bod VI. výroku), vyzval věřitele k přihlášení pohledávek za dlužnicí a ke sdělení zajišťovacích práv, jež uplatňují na jejích věcech, právech, pohledávkách nebo jiných majetkových hodnotách (body VII. a IX. výroku), osoby, které mají vůči dlužnici závazky vyzval, aby je neplnily dlužnici, ale insolvenční správkyni (bod VIII. výroku), na den 18.1.2016 nařídil přezkumné jednání, svolal schůzi věřitelů a stanovil její program (bod X. výroku), insolvenční správkyni uložil, aby mu do 28.12.2015 předložila seznam přihlášených pohledávek (bod XI. výroku), a rozhodl, že svá rozhodnutí bude zveřejňovat v insolvenčním rejstříku (bod XII. výroku). isir.justi ce.cz

V odůvodnění usnesení soud zejména uvedl, že dne 4.4.2014 zahájil na návrh dlužnice insolvenční řízení. Dlužnice v návrhu tvrdila, že je v úpadku, neboť vůči více věřitelům má závazky splatné déle než 30 dní, jež není schopna plnit. K návrhu připojila seznam závazků společných s jejím manželem Ing. Petrem Brožem v objemu 8.355.000,-Kč a seznam majetku společný s majetkem jejího manžela zahrnující vedle běžného vybavení domácnosti nemovitosti v k.ú. Květinov, Věž a Bezděkov u Krásné Hory. Podáním ze dne 20.1.2015 vzala dlužnice insolvenční návrh zpět s tím, že v insolvenčním řízení vedeném Krajským soudem v Hradci Králové pod sp. zn. KSHK 35 INS 8656/2014 bylo dne 12.9.2015 rozhodnuto o úpadku jejího manžela, na jeho majetek byl prohlášen konkurs a insolvenční správkyní byla ustanovena JUDr. Eva Mlčochová. Do soupisu majetkové podstaty zahrnula insolvenční správkyně veškerý majetek Ing. Petra Brože včetně majetku náležejícího do společného jmění manželů, přičemž dlužnice jiný majetek nemá.

Pozdějším insolvenčním návrhem doručeným soudu dne 22.1.2015 přistoupil k řízení navrhovatel s tím, že vůči dlužnici má pohledávku ve výši 805.000,-Kč ze směnky vystavené dne 28.3.2013, jež se stala splatnou dne 28.3.2014. Jako další věřitele dlužnice označil Ing. Radovana Rejlka s pohledávkou ve výši 3.220.000,-Kč splatnou od 31.12.2013 a Ing. Milana Karase s pohledávkou ve výši 3.220.000,-Kč splatnou od 31.12.2013, tvrdil, že dlužnice je v úpadku ve formě dlouhodobé platební neschopnosti, když dle jeho informací má celou řadu dalších věřitelů, vůči nimž neplní závazky převážně z půjček a úvěrů, zastavila platby všech svých závazků a je nekontaktní.

Usnesením ze dne 5.5.2015 (č.d. A-14) vzal soud na vědomí zpětvzetí insolvenčního návrhu dlužnice, ale současně konstatoval, že v řízení bude pokračováno na základě insolvenčního návrhu navrhovatele, jenž k řízení přistoupil podle ust. § 107 insolvenčního zákona.

Dlužnice ve vyjádření k návrhu navrhovatele nesouhlasila s vydáním rozhodnutí o svém úpadku a návrh označila za nedůvodný s tím, že za ní žádnou pohledávku nemá, neboť od něj žádné peníze nepřevzala a jím tvrzená pohledávka plyne ze smlouvy o půjčce, již uzavřel s jejím manželem, a ona je na vystavené směnce uvedena jen jako směnečné rukojmí. Stejnou pohledávku ostatně uplatnil v insolvenčním řízení vedeném na majetek jejího manžela, v němž bude uspokojena z výtěžku zpeněžení jejich společného majetku. Obdobně se vyjádřila k pohledávkám Ing. Radovana Rejlka a Ing. Milana Karase. K pohledávce ve výši 1.004.901,-Kč, již do insolvenčního řízení přihlásil Lubomír Maršík, dlužnice uvedla, že její manžel uzavřel s věřitelem bez jejího souhlasu smlouvu o půjčce, a jedná se o pohledávku výlučně vůči němu.

K dotazu soudu sdělili Ing. Radovan Rejlek a Ing. Milan Karas, že vůči dlužnici žádné pohledávky nemají.

Na jednání konaném dne 17.9.2015 sdělil navrhovatel soudu, že na insolvenčním návrhu trvá, a jako dalšího věřitele dlužnice označil Olgu Pachtovou s tím, že vůči dlužnici má pohledávku ze smlouvy o půjčce ze dne 25.5.2012 ve výši 1.080.000,-Kč, jež se stala splatnou dne 25.5.2013 a níž bylo zaplaceno jen 200.000,-Kč. Dlužnice sama uvedla tento závazek v seznamu, jenž připojila ke svému insolvenčnímu návrhu. Co se týče jeho podání, dlužnice uvedla, že insolvenční návrh podala proto, že jí bylo jejím tehdejším zástupcem sděleno, že jej podat, protože jej podal její manžel, ale později se dozvěděla, že podal-li insolvenční návrh její manžel, ona jej podat nemusí. Proto vzala insolvenční návrh zpět. Osoby označené jako věřitelé nezná, nepřišla s nimi do styku a neví, proč by jim měla cokoliv platit, když své pohledávky přihlásily do insolvenčního řízení vedeného na majetek jejího manžela. Zopakovala, že i veškerý majetek náležející do jejich společného jmění byl zahrnut do majetkové podstaty v insolvenčním řízení vedeném na majetek jejího manžela. Olgu Pachtovou, resp. manžele Pachtovi ani navrhovatele nezná, žádné peníze od nich nepřevzala a nic s nimi nepodepsala. Ing. Radovanu Rejlkovi ani Ing. Milanu Karasovi nic nedluží. Oproti tomu navrhovatel namítal, že podáním insolvenčního návrhu hodlala dlužnice dosáhnout zastavení exekučních řízení a ztížení postavení věřitelů, že by majetkovou podstatu měly tvořit i nemovitosti či spoluvlastnické podíly na nich, jež dlužnice darovala svému synovi, a na smlouvě o půjčce uzavřené s manželi Pachtovými je ověřený podpis dlužnice jako ručitelky. K přihlášené pohledávce Lubomíra Maršíka dlužnice uvedla, že od něj žádné peníze nepřevzala, a jedná-li se o pohledávku zajištěnou, zřejmě smlouvu podepsala jako zástavní dlužník, ale tuto skutečnost si nepamatuje. Z podání Olgy Pachtové doručeného dne 16.9.2015 a k němu připojené smlouvy soud zjistil, že jmenovaná eviduje pohledávku ve výši 1.080.000,-Kč ze smlouvy o půjčce ze dne 25.5.2012 splatnou dne 25.5.2013, na niž byla uhrazena pouze částka 200.000,-Kč, již přihlásila do insolvenčního řízení vedeného na majetek Ing. Petra Brože. Smlouva byla podepsána Ing. Petrem Brožem a dlužníka a podpisy na ní jsou úředně ověřeny.

Z provedeného dokazování soud dovodil, že je dlužnice v úpadku ve formě dlouhodobé platební neschopnosti ve smyslu ust. § 3 odst. 1 insolvenčního zákona, neboť vůči navrhovateli, Lubomíru Maršíkovi a Olze Pachtové má po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti peněžité závazky, jež není schopna plnit, neboť je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti. Současně stanovil způsob řešení úpadku dlužnice podle ust. § 148 insolvenčního zákona a prohlásil na její majetek konkurs s tím, že podle ust. § 314 téhož zákona bude projednáván jako nepatrný.

Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Hradci Králové, a to výslovně v rozsahu bodů I. a II. výroku, se dlužnice včas odvolala a požadovala, aby je odvolací soud změnil a insolvenční návrh zamítl, popřípadě aby je zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. V odvolání namítala, že Lubomíru Maršíkovi nic nedluží, žádnou smlouvu o půjčce s ním neuzavřela ani k jejímu uzavření nedala souhlas. Navrhovatel a Olga Pachtové přihlásili své pohledávky do insolvenčního řízení vedeného na majetek jejího manžela, kde budou uspokojeny. Na jednání před odvolacím soudem zdůraznila, že s věřiteli v žádném styku nebyla a peníze si vypůjčil její manžel za účelem svého podnikání, přičemž pohledávky budou uspokojeny v insolvenčním řízení vedeném na jeho majetek zahrnujícím i majetek náležející do jejich společného jmění. Poukazovala přitom na to, ž někteří věřitelé své pohledávky do tohoto insolvenčního řízení ani nepřihlásili (např. shora zmíněná Olga Pachtová), jiní již vzali své přihlášky zpět.

Pro úplnost dlužno dodat, že podáním ze dne 19.5.2016 sdělil odvolacímu soudu Ing. Jakub Fiala, že dne 14.4.2016 uzavřel s navrhovatelem smlouvu, jíž mu navrhovatel postoupil pohledávku vůči dlužnici. Přestože navrhovatele vyzval, aby podal návrh na jeho vstup do insolvenčního řízení na své místo dle ust. § 18 odst. 1 insolvenčního zákona, navrhovatel tak neučinil. S poukazem na to, že je jeho zástupkyně t.č. na dovolené v zahraniční, požádal jmenovaný o odročení jednání nařízeného u odvolacího soudu. Protože se nejednalo o podání účastníka řízení, odvolací soud k jeho podání nepřihlédl.

Vrchní soud v Praze přezkoumal usnesení soudu prvního stupně v bodech I. a II. výroku napadených odvoláním včetně řízení jeho vydání předcházejícího a po doplnění dokazování dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Podle ust. § 136 odst. 1 insolvenčního zákona vydá insolvenční soud rozhodnutí o úpadku, je-li osvědčením nebo dokazováním zjištěno, že dlužník je v úpadku nebo že mu úpadek hrozí.

Dlužník je podle ust. § 3 odst. 1 a 3 insolvenčního zákona v úpadku, jestliže má více věřitelů, peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopen plnit, a je-li právnickou osobou nebo fyzickou osobou-podnikatelem, je v úpadku i tehdy, je-li předlužen, tj. má-li více věřitelů a souhrn jeho závazků převyšuje hodnotu jeho majetku. Z uvedeného plyne, že pojem úpadku je vymezen dvojím způsobem jako úpadek projevující se platební neschopností (insolvencí) dlužníka a jako úpadek projevující se jeho předlužením, přičemž k vydání rozhodnutí o úpadku postačuje zjištění, že dlužník je buď insolventní, nebo že je předlužen, jinými slovy, zjištění úpadku v obou zákonem vymezených formách není nezbytné.

Ust. § 3 odst. 2 insolvenčního zákona vymezuje vyvratitelné právní domněnky, podle nichž se má zato, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníkovi výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo dlužník nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1 insolvenčního zákona, kterou mu uložil insolvenční soud. Pokud bude zjištěno naplnění některé z nich, resp. pokud se dlužníkovi nepodaří některou z nich vyvrátit, platí, že je platebně neschopným ve smyslu ust. § 3 odst. 1 insolvenčního zákona.

O předlužení jde pak podle ust. § 3 odst. 3 insolvenčního zákona tehdy, má-li dlužník více věřitelů a souhrn jeho závazků převyšuje hodnotu jeho majetku. Při stanovení hodnoty dlužníkova majetku se přihlíží také k další správě majetku, případně k dalšímu provozování podniku, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že dlužník bude moci ve správě majetku nebo v provozu podniku pokračovat.

Podle ust. § 141 insolvenčního zákona není proti rozhodnutí o úpadku vydanému na základě insolvenčního návrhu dlužníka odvolání přípustné. Proti rozhodnutí o úpadku vydanému na základě insolvenčního návrhu věřitele se může odvolat pouze dlužník; odvoláním však lze namítat pouze to, že rozhodnutí o úpadku nemělo být vydáno proto, že úpadek není osvědčen, nebo proto, že tomu brání překážka stanovená v tomto zákoně. Ke skutečnostem, které nastaly nebo vznikly po vydání rozhodnutí soudu prvního stupně, se v odvolacím řízení nepřihlíží (odst. 1). Je-li osvědčen úpadek dlužníka, není důvodem k tomu, aby odvolací soud zrušil nebo změnil rozhodnutí o úpadku, skutečnost, že insolvenční navrhovatel nedoložil, že má proti dlužníkovi splatnou pohledávku, ani skutečnost, že insolvenční navrhovatel v průběhu odvolacího řízení ztratil způsobilost být účastníkem řízení (odst. 2).

Dlužno poznamenat, že ust. § 143 insolvenčního zákona vymezuje podmínky, při jejichž splnění zamítne insolvenční soud insolvenční návrh. Podle jeho odstavce 2 takto rozhodne o insolvenčním návrhu podaném věřitelem, jestliže nebylo osvědčeno, že insolvenční navrhovatel a alespoň jedna další osoba má proti dlužníku splatnou pohledávku, přičemž se za další osobu nepovažuje osoba, na kterou byla převedena některá z pohledávek insolvenčního navrhovatele proti dlužníku nebo její část v době 6 měsíců před podáním insolvenčního návrhu nebo po zahájení insolvenčního řízení. Podle odstavce 3 není-li dlužník v úpadku pro předlužení, zamítne insolvenční soud insolvenční návrh podaný věřitelem i tehdy, osvědčí-li dlužník jednající v dobré víře, že jeho platební neschopnost vznikla v důsledku protiprávního jednání třetí osoby a že se zřetelem ke všem okolnostem lze důvodně předpokládat, že ji odvrátí v době do 3 měsíců po splatnosti svých peněžitých závazků.

Stejně jako soud prvního stupně dospěl i odvolací soud k závěru, že v řízení bylo prokázáno, že dlužnice je v úpadku ve formě insolvence, neboť vůči více věřitelům (navrhovateli a věřitelům jmenovitě uvedeným níže) má peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, jež není schopna plnit, neboť je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti. Vedle navrhovatele, jenž doložil existenci své splatné peněžité pohledávky vůči dlužnici směnkou vystavenou jejím manželem, již dlužnice podepsala co aval (směnečné rukojmí), zjistil odvolací soud, že splatné pohledávky vůči ní mají jak Lubomír Maršík ze smlouvy o půjčce uzavřené s Ing. Petrem Brožem zajištěné zástavním právem k nemovitostem ve vlastnictví dlužnice a jejího manžela v celkové výši 1.004.901,-Kč v části splatnou od 11.5.2012, manželé Radim a Olga Pachtovi ze smlouvy o půjčce uzavřené dne 9.11.2012 ve výši 880.000,-Kč splatnou od 25.5.2013, Komerční banka, a.s. ze smlouvy o hypotečním úvěru ze dne 25.2.2008 v celkové výši 2.305.207,17 Kč splatnou od 11.11.2013, Petr Levíček ze smlouvy o půjčce ve výši 3.639.733,-Kč zčásti splatné od 1.11.2012 a zčásti zajištěné zástavním právem ve vlastnictví dlužnice a jejího manžela, Ing. Jakub Fiala, jemuž své pohledávky postoupili Ing. Radovan Rejlek a Ing. Milan Karas, ve výši 2 x 720.000,-Kč ze smluv o půjčce splatné od 1.1.2014 a zajištěné zástavním právem k nemovitostem ve vlastnictví Marka Brože a Ing. Jan Langmajer ze smluv o půjčce ve výši 4.430.407,09 Kč, přičemž jistina ve výši 4.082.000,-Kč byla splatnou od 12.9.2014. K argumentaci dlužnice, že smlouvy o půjčce či úvěru vesměs uzavíral její manžel a ona toliko ručila za plnění jeho závazků, považoval odvolací soud za nutné uvést, že některé z těchto smluv uzavřela co spoludlužník (viz smlouvu uzavřenou s manželi Pachtovými) a v dalších vztazích založených smlouvami uzavřenými jejím manželem s věřiteli figurovala co ručitel, aval (směnečné rukojmí) nebo zástavní dlužník pro případ, že splatné závazky neuhradí včas její manžel-obligační dlužník. Jejímu názoru, že žádné splatné závazky vůči shora uvedeným věřitelům nemá, nebylo proto možné přisvědčit. To, že by disponovala finančními prostředky či snadno zpeněžitelným majetkem, jejichž využitím by mohly být bez obtíží uspokojeny pohledávky jejích věřitelů, dlužnice ničím nedoložila a správnost rozhodnutí o způsobu řešení úpadku ničím nezpochybnila.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora neshledal odvolací soud odvolání dlužnice proti bodu I. výroku napadeného usnesení důvodným, postupoval proto podle ust. § 219 občanského soudního řádu a usnesení insolvenčního soudu v této části jako věcně správné potvrdil.

Protože bod II. výroku, jímž rozhodl o způsobu řešení úpadku dlužnice, soud prvního stupně ničím neodůvodnil (viz obsah odůvodnění napadeného usnesení reprodukovaný v této části v plném rozsahu shora), odvolací soud jej podle ust. § 219a odst. 1 písm. b) a § 221 odst. 1 písm. a) občanského soudního řádu zrušil a věc v tomto rozsahu vrátil k dalšímu řízení soudu prvního stupně.

Poučení: Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Hradci Králové.

V Praze dne 20. května 2016

JUDr. Jiří K a r e t a , v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Jana Berná