2 VSPH 2427/2014-A-16
KSPH 65 INS 27923/2014 2 VSPH 2427/2014-A-16

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Tomáše Brauna a soudců Mgr. Martina Lišky a Mgr. Kláry Halové ve věci dlužníků a) Jana anonymizovano , anonymizovano , a b) Jiřiny anonymizovano , anonymizovano , obou bytem Kolešov 15, zahájené na návrh dlužníků, o odvolání dlužníků proti usnesení Krajského soudu v Praze č.j. KSPH 65 INS 27923/2014-A-9 ze dne 11. listopadu 2014

takto:

Usnesení Krajského soudu v Praze č.j. KSPH 65 INS 27923/2014-A-9 ze dne 11. listopadu 2014 se m ě n í tak, že se dlužníkům povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení neukládá.

Odůvodnění:

Krajský soud v Praze ve výroku označeným usnesením uložil manželům Janu a Jiřině anonymizovano (dále jen dlužník a dlužnice, popř. dlužníci), aby do 10 dnů od právní moci usnesení zaplatili společně a nerozdílně zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000,-Kč.

V odůvodnění usnesení uvedl, že dlužníci podali insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení, z něhož vyplývá, že mají nezajištěné závazky ve výši 1.359.923,-Kč a zajištěné závazky ve výši 482.247,-Kč, že vlastní zastavené nemovitosti v k.ú. Kolešov, běžné vybavení domácnosti a osobní věci, že dlužník pobírá měsíční mzdu ve výši 14.798,-Kč, má vyživovací povinnost ke dvěma dětem a soudně stanovené výživné ve výši 600,-Kč měsíčně, a že dlužnice pobírá měsíční mzdu ve výši 9.127,-Kč a má vyživovací povinnost ke třem dětem. Za účelem naplnění podmínky minimálního uspokojení věřitelů připojili dlužníci k insolvenčnímu návrhu darovací smlouvu, jíž se dárce David Kuciak zavázal poskytovat dlužnici po dobu oddlužení finanční dar ve výši 8.000,-Kč měsíčně.

Soud vysvětlil, že splácení nezajištěných závazků za této situace zcela závisí na plnění z darovací smlouvy (v předpokládaném rozsahu 480.000,-Kč za pět let), neboť ze mzdy dlužníka mohou být nezajištěné závazky uspokojeny pouze v rozsahu 134.640,-Kč a dlužnici nelze (ze mzdy) srazit ničeho. Jelikož ze sdělení dárce (Davida

Kuciaka) zjistil, že je veden na úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání, že si přivydělává pouze příležitostně a že dlužnici (své matce) finančně pomáhá (toliko) v rámci svých možností, posoudil soud darovací smlouvu jako nevěrohodnou a spekulativní.

Na základě výše uvedeného dospěl soud k závěru, že bude na majetek dlužníků prohlášen konkurs, a proto přistoupil k uložení povinnosti dlužníkům zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení ve shora uvedené výši, jež bude sloužit k pokrytí výdajů insolvenčního správce. Závěrem podotkl, že je mu sice známo, že dlužníci vlastní nemovitosti, nelze však zatím odhadnout, za jakou cenu budou prodány.

Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Praze podali dlužníci včasné odvolání, v němž tvrdili, že veškeré finance použijí na základní potřeby dětí a výdaje na bydlení. Poté zrekapitulovali své rodinné, sociální a výdělkové poměry, a namítali, že požadavek na zaplacení 50.000,-Kč za soudní náklady se jim zdá vůči rodině neetický . Uzavřeli na tom, že nemají dostatek financí na zaplacení zálohy a že trvají na splátkovém kalendáři, neboť jejich jedinou snahou je vyřešit situaci a nepoškodit ostatní věřitele. Závěrem dodali, že hodnotu jejich nemovitostí by měl odhadnout odborník.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející dle ust. § 212 a 212a občanského soudního řádu (dále jen OSŘ), a aniž v souladu s ust. § 214 odst. 2 písm. c) téhož zákona nařizoval jednání, dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Podle ust. § 108 odst. 1 insolvenčního zákona (dále jen IZ) může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, je-li to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak; to platí i tehdy, je-li zřejmé, že dlužník nemá žádný majetek. Tuto zálohu nelze uložit insolvenčnímu navrhovateli-zaměstnanci dlužníka, jehož pohledávka spočívá pouze v pracovněprávních nárocích. Povinnost zaplatit zálohu neuloží insolvenční soud dlužníku, o jehož insolvenčním návrhu může rozhodnout bez zbytečného odkladu tak, že vydá rozhodnutí o úpadku, s nímž spojí rozhodnutí o povolení oddlužení.

Podle ust. § 104 odst. 1 IZ podá-li insolvenční návrh dlužník, je povinen k němu připojit a) seznam svého majetku včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků, b) seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů, c) seznam svých zaměstnanců a d) listiny, které dokládají úpadek nebo hrozící úpadek.

Podle odstavce druhého téhož ustanovení je dlužník povinen v seznamu majetku označit jednotlivě svůj majetek, včetně pohledávek. U pohledávek stručně uvede skutečnosti, na kterých se zakládají, a uvede jejich výši; výslovně se dále vyjádří k jejich dobytnosti. U majetku, včetně pohledávek, o kterých probíhá soudní nebo jiné řízení, nebo ohledně nichž již bylo příslušným orgánem rozhodnuto, dlužník tato řízení (rozhodnutí) označí.

Podle odstavce třetího téhož ustanovení je dlužník povinen označit v seznamu závazků jako své věřitele všechny osoby, o kterých je mu známo, že vůči němu mají pohledávky nebo jiná majetková práva, nebo které vůči němu pohledávky nebo jiná majetková práva uplatňují. Jsou-li věřiteli dlužníka osoby dlužníkovi blízké nebo osoby, které tvoří s dlužníkem koncern, musí dlužník tyto skutečnosti výslovně uvést. Dlužník v seznamu závazků uvede údaj o výši a splatnosti jednotlivých závazků a stručně uvede, které z pohledávek svých věřitelů popírá co do důvodu nebo co do výše a proč. Má-li dlužník věřitele, o kterých je mu známo, že proti němu mají právo na uspokojení ze zajištění, nebo kteří toto právo proti němu uplatňují, uvede je odděleně. U pohledávek těchto věřitelů dále označí věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, u kterých se uplatňuje uspokojení ze zajištění, včetně údaje o tom, které movité věci se nacházejí v držení věřitele nebo třetí osoby, dále označení druhu zajištění a důvodu jeho vzniku. Dále dlužník uvede, zda a v jakém rozsahu právo na uspokojení ze zajištění popírá a proč.

Podle odstavce čtvrtého téhož ustanovení musí dlužník předložené seznamy podepsat a výslovně v nich uvést, že jsou správné a úplné. Pro označení osob v seznamech platí obdobně ust. § 103 odst. 1 IZ. Nemá-li dlužník žádné zaměstnance nebo žádné dlužníky, uvede to v seznamech výslovně.

Podle ust. § 128 odst. 2 IZ určí insolvenční soud navrhovateli lhůtu k doplnění insolvenčního návrhu, nejsou-li k insolvenčnímu návrhu připojeny zákonem požadované přílohy, nebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti. Tato lhůta nesmí být delší než 7 dnů; to neplatí, jde-li o insolvenční návrh podle ust. § 98 odst. 1. Nebude-li insolvenční návrh ve stanovené lhůtě doplněn, insolvenční soud jej odmítne.

Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že dlužníci podali na předepsaném formuláři společný insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení manželů, dosud však-což soud prvého stupně přehlédl-nesplnili povinnost stanovenou ust. § 104 IZ, neboť k návrhu nepřipojili řádné seznamy závazků a zaměstnanců. V seznamu závazků totiž u pohledávek zajištěných věřitelů (jež správně uvedli odděleně) neoznačili věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, u kterých se uplatňuje uspokojení ze zajištění, ani označení druhu zajištění a důvodu jeho vzniku, a nepřipojili ani údaj o tom, zda a v jakém rozsahu právo na uspokojení ze zajištění popírají a proč. Zároveň u seznamu závazků absentují podpisy obou dlužníků a jejich výslovné prohlášení, že je tento seznam správný a úplný. A konečně připojen nebyl ani seznam zaměstnanců, resp. výslovné prohlášení o tom, že dlužníci zaměstnance nemají.

Za této situace bylo povinností soudu prvého stupně dlužníky vyzvat dle ust. § 128 odst. 2 IZ k tomu, aby insolvenční návrh o jeho obligatorní přílohy dle ust. § 104 IZ-tj. řádný seznam závazků a seznam zaměstnanců, resp. prohlášení o tom, že zaměstnance nemají-doplnili, poskytnout jim poučení, jak mají doplnění provést a poučit je o následku spočívajícím v odmítnutí insolvenčního návrhu, nebude-li ve stanovené lhůtě požadovaným způsobem doplněn. To však soud neučinil, a místo toho dlužníkům napadeným usnesením uložil povinnost k zaplacení zálohy na náklady insolvenčního řízení.

Nemá-li insolvenční návrh všechny zákonem předepsané náležitosti, je pojmově vyloučeno činit vůči navrhovateli jiná opatření než ta, jež směřují k odstranění nedostatků jeho návrhu. V řízení tak dosud nebyly splněny zákonné podmínky k tomu, aby mohlo být po dlužnících zaplacení zálohy na náklady insolvenčního řízení požadováno, neboť jejich insolvenční návrh pro popsaný nedostatek, k jehož odstranění zatím dlužníci nebyli soudem vedeni, není způsobilý projednání. Teprve poté, co bude tímto postupem (výzvou k doplnění návrhu dle ust. § 128 odst. 2 IZ) insolvenční návrh potřebným způsobem doplněn a bude tak zajištěn řádný podklad pro další průběh insolvenčního řízení, může soud zvážit splnění zákonných podmínek pro uložení povinnosti zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení a posoudit přiměřenost její výše.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora postupoval odvolací soud podle ust. § 220 odst. 1 za použití ust. § 167 odst. 1 OSŘ a napadené usnesení změnil způsobem ve výroku uvedeným.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí n e n í dovolání přípustné.

V Praze dne 29. července 2015

Mgr. Tomáš B r a u n , v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Jana Berná