2 VSPH 241/2012-A-12
KSLB 76 INS 23343/2011 2 VSPH 241/2012-A-12

USNESENÍ Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Karety a soudců JUDr. Jiřího Goldsteina a Mgr. Tomáše Brauna ve věci dlužníka VITALMAX, s.r.o., sídlem Dětřichov 68, zahájené na návrh dlužníka, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočky v Liberci č.j. KSLB 76 INS 23343/2011-A-7 ze dne 23. ledna 2012

takto:

Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočky v Liberci č.j. KSLB 76 INS 23343/2011-A-7 ze dne 23. ledna 2012 se p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Krajský soud v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci usnesením č.j. KSLB 76 INS 23343/2011-A-7 ze dne 23.1.2012 odmítl insolvenční návrh, jímž se VITALMAX, s.r.o. (dále jen dlužník) domáhala vydání rozhodnutí o zjištění úpadku.

V odůvodnění usnesení soud uvedl, že dlužník v návrhu neuvedl rozhodující skutečnosti osvědčující jeho úpadek, neboť z návrhu nevyplývá, že má peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopen plnit. Dlužník v návrhu neuvádí ani dostatečně určitá tvrzení, z nichž by bylo možné dovodit, že je v úpadku z důvodu předlužení, tedy že souhrn jeho závazků převyšuje hodnotu jeho majetku. Přestože soudu předložil seznamy majetku, závazků a zaměstnanců, neobsahují zákonem požadované náležitosti jako je prohlášení o jejich správnosti a úplnosti a podpis dlužníka, v seznamu majetku nejsou specifikovány skladové zásoby a seznam je tak neurčitý a v seznamu zaměstnanců nejsou řádně označeny fyzické osoby (jméno, příjmení a bydliště). Protože insolvenční návrh vykazuje nedostatky, které brání v pokračování řízení, postupoval insolvenční soud podle ust. § 128 odst. 1 insolvenčního zákona a insolvenční návrh odmítl.

Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočky v Liberci se dlužník včas odvolal a požadoval, aby je odvolací soud zrušil. Namítal, že z dokumentů, které předložil, je zřejmé, že je v úpadku.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Podle ust. § 128 odst. 1 insolvenčního zákona odmítne insolvenční soud insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 občanského soudního řádu se nepoužije. Náležitosti insolvenčního návrhu vymezuje ust. § 103 odst. 1 a 2 insolvenčního zákona. Kromě požadavku, aby obsahoval obecné náležitosti podání, musí insolvenční návrh obsahovat označení insolvenčního navrhovatele a dlužníka, musí v něm být uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, musí být označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá. Ust. § 104 téhož zákona ukládá dlužníkovi, jenž podává insolvenční návrh, povinnost připojit k němu určité přílohy a současně vymezuje jejich obsah.

Podle ust. § 128 odst. 2 insolvenčního zákona určí insolvenční soud navrhovateli lhůtu k doplnění insolvenčního návrhu, nejsou-li k insolvenčnímu návrhu připojeny zákonem požadované přílohy, nebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti. Tato lhůta nesmí být delší než 7 dnů; to neplatí, jde-li o insolvenční návrh podle § 98 odst. 1. Nebude-li insolvenční návrh ve stanovené lhůtě doplněn, insolvenční soud jej odmítne.

Ust. § 104 téhož zákona ukládá dlužníkovi, jenž podává insolvenční návrh, povinnost připojit k němu určité přílohy (seznamy majetku, závazků a zaměstnanců a listiny, které dokládají úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek), a v odstavcích 2 a 3 vymezuje obsah seznamu majetku a seznamu závazků. Odstavec 4 dlužníkovi ukládá, aby seznamy (týká se všech požadovaných seznamů) podepsal a aby v nich výslovně uvedl, že jsou správné a úplné, a ohledně seznamů majetku a seznamu zaměstnanců vyžaduje, aby skutečnost, že žádné dlužníky nebo zaměstnance nemá, v těchto seznamech uvedl.

Pro rozhodnutí o odvolání je v daném případě podstatné, že dlužník v insolvenčním návrhu toliko zcela obecně tvrdil, že má více věřitelů a pohledávky vůči němu jsou déle než 30 dnů po lhůtě splatnosti. Pokud jde o podrobnosti, odkázal na seznam věřitelů, který k návrhu připojil. V předloženém seznamu sice označil své věřitele názvy a sídly a uvedl výši jejich pohledávek, neuvedl však nic o splatnosti jejich pohledávek, a tento nedostatek neodstranil ani dodatečným doplněním seznamu. Jinými slovy, dlužník nedostál povinnosti uvést v insolvenčním návrhu rozhodující skutečnosti osvědčující jeho úpadek, přičemž tyto skutečnosti nelze dovodit ani z předložených seznamů majetku a závazků, a absence zákonem požadovaných náležitostí brání pokračování v řízení.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora postupoval odvolací soud podle ust. § 219 občanského soudního řádu a napadené usnesení potvrdil.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení l z e podat dovolání do dvou měsíců od jeho doručení k Nejvyššímu soudu v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočky v Liberci.

V Praze dne 23. března 2012 JUDr. Jiří K a r e t a, v. r. předseda senátu Za správnost vyhotovení: Brožová Eva