2 VSPH 240/2012-A-25
MSPH 78 INS 9986/2011 2 VSPH 240/2012-A-25

USNESENÍ Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Karety a ze soudců JUDr. Jiřího Goldsteina a Mgr. Tomáše Brauna ve věci dlužníka ALL CROWN, s.r.o., sídlem Úvoz 163/18, Praha 1, zahájené na návrh Kamily Chvojkové, bytem Jožky Jabůrkové 2463/7, Most, adresa pro doručování: Fügnerova 245, 418 01 Bílina, o odvolání dlužníka proti usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 78 INS 9986/2011-A-19 ze dne 16.prosince 2011

takto:

Usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 78 INS 9986/2011-A-19 ze dne 16.prosince 2011 se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Městský soud v Praze usnesením č.j. MSPH 78 INS 9986/2011-A-19 ze dne 16.12.2011 na návrh Kamily Chvojkové (dále jen navrhovatelka) rozhodl pod bodem I. výroku o tom, že se zjišťuje úpadek ALL CROWN, s.r.o. (dále jen dlužník), insolvenčním správcem ustanovil Advokátní kancelář Zrůstek, Lůdl a partneři, v.o.s. (bod II. výroku), rozhodl o tom, že účinky rozhodnutí o úpadku nastávají dnem 16.12.2011 (bod III. výroku), věřitele vyzval, aby do 30 dnů přihlásili své pohledávky do insolvenčního řízení, pokud tak dosud neučinili, a aby insolvenčnímu správci neprodleně sdělili, jaká zajišťovací práva uplatní (body IV. a V. výroku), na den 21.3.2012 nařídil přezkumné jednání a svolal schůzi věřitelů (body VI. a VII. výroku), insolvenčnímu správci uložil, aby mu do 12.3.2012 předložil seznam přihlášených pohledávek a aby ho informoval o zahraničních věřitelích (body VIII. a XI. výroku), dlužníkovi uložil, aby do 15 dnů sestavil a insolvenčnímu správci odevzdal seznamy svého majetku a závazků (bod IX. výroku), a rozhodl o tom, že svá rozhodnutí bude zveřejňovat v insolvenčním rejstříku (bod X. výroku).

V odůvodnění usnesení soud uvedl, že se navrhovatelka domáhala vydání rozhodnutí o úpadku dlužníka insolvenčním návrhem podaným dne 8.6.2011 u Krajského soudu v Praze. V návrhu uvedla, že vůči dlužníkovi má splatné pohledávky z titulu neproplacené mzdy za měsíce březen, duben, květen a červen 2011. Podle pracovní smlouvy jí měl dlužník platit mzdu ve výši 12.000,-Kč měsíčně. Existenci pohledávky dokládala navrhovatelka pracovní smlouvou a výplatní páskou za měsíc březen 2011. Jako dalšího věřitele dlužníka označila MobilKom, a.s. a tvrdila, že je dlužník v úpadku, neboť má více věřitelů a peněžité závazky déle než 3 měsíce po splatnosti.

Dlužník byl soudem vyzván k vyjádření k zaslanému návrhu a k předložení seznamu majetku a závazků, na výzvu však nereagoval, poštu nepřebíral a k nařízenému jednání se nedostavil. Soudní písemnosti mu byly doručovány do datové schránky a byly doručeny fikcí . Ke dni jednání se do insolvenčního řízení přihlásil další věřitel dlužníka a další dva subjekty k dotazu soudu uvedly, že jsou jeho věřiteli. Z předložené pracovní smlouvy soud zjistil, že dnem nástupu navrhovatelky do pracovního poměru byl 21.12.2010, pracovní poměr byl sjednán na dobu neurčitou a odměna za práci byla sjednána ve výši 16.000,-Kč měsíčně s 30 % z měsíčního zisku pobočky v Mostě. Dlužník neposkytl žádný důkaz o tom, že smluvně dohodnutou mzdu navrhovatelce zaplatil.

Z těchto zjištění soud dovodil, že dlužník je v úpadku ve formě platební neschopnosti, neboť bylo zjištěno, že vůči navrhovatelce má závazek splatný déle než 3 měsíce, má více věřitelů, neboť se do insolvenčního řízení přihlásil další věřitel, a není schopen své závazky plnit, neboť nesplnil povinnost předložit seznamy dle ust. § 104 odst. 1 insolvenčního zákona. Proto insolvenční soud rozhodl, jak uvedeno výše.

Proti tomuto usnesení Městského soudu v Praze se dlužník včas odvolal a z obsahu odvolání je zřejmé, že požadoval, aby je odvolací soud zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. V odvolání namítal, že s navrhovatelkou ani s MobilKom, a.s. nikdy žádnou smlouvu nepodepsal, a pokud tak někdo učinil, jednalo se o osobu, jež k tomu oprávněna nebyla. K odvolání připojil protokol o trestním oznámení sepsaný dne 6.1.2012 na místním oddělení Policie České republiky Malá Strana, Vlašská 3, Praha 1, v němž jeho jednatelka Kristýna Krbcová uvedla, že se spolu s matkou Ivou Krbcovou, jež pracuje u dlužníka jako výkonná ředitelka, náhodou dozvěděly od kamaráda, který tuto skutečnost objevil na internetu, že bylo rozhodnuto o úpadku dlužníka.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení včetně řízení jeho vydání předcházejícího a dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Podle ust. § 136 odst. 1 insolvenčního zákona vydá insolvenční soud rozhodnutí o úpadku, je-li osvědčením nebo dokazováním zjištěno, že dlužník je v úpadku nebo že mu úpadek hrozí.

Podle ust. § 7 odst. 1 insolvenčního zákona se pro insolvenční řízení a incidenční spory použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu, nestanoví-li insolvenční zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na nichž spočívá insolvenční řízení. Podle ust. § 5 téhož zákona spočívá insolvenční řízení zejména na zásadě, že a) musí být vedeno tak, aby žádný z účastníků nebyl nespravedlivě poškozen nebo nedovoleně zvýhodněn a aby se dosáhlo rychlého, hospodárného a co nejvyššího uspokojení věřitelů, b) věřitelé, kteří mají stejné nebo obdobné postavení, mají v insolvenčním řízení rovné možnosti, c) nestanoví-li tento zákon jinak, nelze práva věřitelů nabytá v dobré víře před zahájením insolvenčního řízení omezit rozhodnutím insolvenčního soudu ani postupem insolvenčního správce, d) věřitelé jsou povinni zdržet se jednání směřujícího k uspokojení jejich pohledávek mimo insolvenční řízení, ledaže to dovoluje zákon.

Protože i insolvenční soud je povinen respektovat ústavně zaručené právo účastníka soudního řízení na spravedlivý proces, je-byť zahájení insolvenčního řízení oznamuje vyhláškou, již zveřejňuje v insolvenčním rejstříku nejpozději do 2 hodin poté, kdy mu došel insolvenční návrh-podle ust. § 103 odst. 4 insolvenčního zákona povinen doručit dlužníkovi do vlastních rukou stejnopis insolvenčního návrhu věřitele a podle ust. § 133 odst. 3 téhož zákona umožnit dlužníkovi, aby se k němu vyjádřil, aby se proti tvrzením navrhovatele bránil a aby k doložení vlastních tvrzení předložil důkazy. Z téhož ustanovení plyne, že platná právní úprava je postavena na zásadě, že o insolvenčním návrhu jiné osoby než dlužníka zásadně nelze rozhodnout, aniž by soud nařídil jednání, s výjimkou případů zde uvedených.

V daném případě odvolací soud ze spisu zjistil, že soudní písemnosti (výzva k vyjádření se k insolvenčnímu návrhu a k předložení seznamu majetku, závazků a zaměstnanců, předvolání k jednání i napadené usnesení) byly dlužníkovi doručovány do datové schránky, aniž by se osoba oprávněná k přístupu do datové schránky přihlásila. Jde tedy jen k tíži dlužníka, že mu o doručení těchto písemností není fakticky nic známo. Protože však ani Krajský soud v Praze, ani Městský soud v Praze, jemuž byla věc postoupena a jenž vydal napadené usnesení, nedoručil dlužníkovi insolvenční návrh, nemohl odvolací soud dovodit z tohoto zjištění jiný závěr, než že bylo dotčeno právo dlužníka na spravedlivý proces, když mu insolvenční soud odňal možnost účinně se bránit proti insolvenčnímu návrhu navrhovatele, a nebyly tedy splněny všechny zákonem stanovené předpoklady pro vydání rozhodnutí o úpadku. Jinými slovy, v odvolacím řízení bylo zjištěno, že řízení před soudem prvního stupně bylo postiženo vadami, jež mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci a jejichž náprava je v odvolacím řízení vyloučena, neboť povaha těchto vad (jedná se o tzv. zmatečnostní vady) vylučuje, aby se odvolací soud zabýval věcnou správností napadeného rozhodnutí.

Současně považoval odvolací soud za nutné uvést, že napadené usnesení je co do důvodů nepřezkoumatelné, neboť v něm soud prvního stupně zcela opomněl uvést, který další věřitel podle jeho zjištění má pohledávku vůči dlužníkovi, o jakou pohledávku se jedná a kdy se stala splatnou.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora shledal odvolací soud odvolání dlužníka důvodným a podle ust. § 219a odst. 1 písm. a) a b) a § 221 odst. 1 písm. a) občanského soudního řádu napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.

V Praze dne 12.března 2012

JUDr. Jiří Kareta, v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Borodáčová