2 VSPH 2378/2015-B-59
KSPL 27 INS 9964/2010 2 VSPH 2378/2015-B-59

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Karety a ze soudců Mgr. Tomáše Brauna a Mgr. Martina Lišky ve věci dlužníka ELKO Šťovíček, a.s., sídlem Šťáhlavy 602, o odvolání Pavla Šťovíčka, bytem Guldenerova 7, Plzeň, proti usnesení Krajského soudu v Plzni č.j. KSPL 27 INS 9964/2010-B-54 ze dne 2. listopadu 2015

takto:

Odvolání se o d m í t á .

Odůvodnění:

Krajský soud v Plzni usnesením č.j. KSPL 27 INS 9964/2010-B-54 ze dne 2.11.2015 v insolvenčním řízení vedeném na majetek ELKO Šťovíček, a.s. (dále jen dlužník) rozhodl o tom, že insolvenční správce Mgr. František Bureš (dále jen správce) není vyloučen z výkonu funkce.

V odůvodnění usnesení soud uvedl, že usnesením ze dne 11.2.2011 (č.d. A-10) ustanovil správce do funkce. Podáním ze dne 10.8.2015 vznesl bývalý předseda představenstva dlužníka Pavel Šťovíček (dále jen odvolatel) vůči správci námitku podjatosti , již odůvodnil tím, že byl předsedou představenstva a jediným akcionářem dlužníka, že dlužník před zahájením insolvenčního řízení, jež odvolatel inicioval, vedl spor s MVE Bukovec-Mlýn, s.r.o. o neplatnost určení smlouvy a že správce v tomto sporu nepokračoval a pohledávku ve výši 7.123.910,-Kč, již MVE Bukovec-Mlýn, s.r.o. přihlásila do insolvenčního řízení, bez bližšího zkoumání účetnictví dlužníka uznal. Podle jeho názoru jedná správce podjatě ku prospěchu tohoto věřitele. Ve vyjádření k této námitce správce uvedl, že podle jeho informací nemohla být žaloba dlužníka úspěšná, a poukázal na to, že odvolateli nic nebránilo v tom, aby podle ust. § 264 insolvenčního zákona sám ve sporném řízení pokračoval.

Cituje ust. § 24 odst. 1 věty první před středníkem insolvenčního zákona, podle něhož je insolvenční správce vyloučen z insolvenčního řízení, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci nebo k osobám účastníků je tu důvod pochybovat o jeho nepodjatosti, vysvětlil soud, za jakých podmínek lze dovodit, že insolvenční správce je ve smyslu citovaného ustanovení podjatý. Uzavřel na tom, že námitka vznesená odvolatelem je natolik obecná, že z ní závěr o podjatosti správce nelze dovodit, přičemž to, jak správce v řízení postupoval, důvodem pochybností o jeho nepodjatosti není. isir.justi ce.cz

Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Plzni se odvolatel odvolal a požadoval, aby je odvolací soud zrušil. V odvolání soudu prvního stupně vytýkal, že v průběhu řízení nebral v potaz obsah jeho sdělení a námitek a správce nevyloučil z výkonu funkce, přestože-aniž by si u něj vyžádal účetní doklady-uznal pohledávky přihlášené do insolvenčního řízení MVE Bukovec-Mlýn, s.r.o. a do konkursní podstaty nezahrnul věci (technologické zařízení), které dlužník této společnosti dodal a ta je-jak odvolatel nedávno zjistil-používá k výrobní činnosti. Vyjádřil přesvědčení, že správce porušuje zásadu rovnosti účastníků v řízení a záruky správného a spravedlivého postupu v insolvenčním řízení.

Odvolací soud se v prvé řadě zabýval tím, zda je odvolatel osobou oprávněnou podat proti shora uvedenému usnesení odvolání, a dospěl k závěru, že tomu tak není.

Podle ust. § 201 občanského soudního řádu může účastník napadnout rozhodnutí okresního soudu nebo rozhodnutí krajského soudu vydané v řízení v prvním stupni odvoláním, pokud to zákon nevylučuje. Podle ust. § 14 odst. 1 insolvenčního zákona jsou účastníky insolvenčního řízení dlužník a věřitelé, kteří uplatňují své právo vůči dlužníku; nejde-li o přihlášené věřitele, jsou podle ust. § 15 téhož zákona jiné osoby uplatňující své právo v insolvenčním řízení účastníky tohoto řízení jen po dobu, po kterou insolvenční soud o tomto právu jedná a rozhoduje.

Z výpisu z oddílu B, vložky 709 obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v Plzni odvolací soud zjistil, že odvolatel byl od 28.7.1995 zapsán v obchodním rejstříku jako předseda představenstva dlužníka (zda byl či zda je akcionářem dlužníka nelze z výpisu zjistit, plyne z něj toliko to, že bylo emitováno 1.000 kusů akcií na jméno ve jmenovité hodnotě 1.000,-Kč), leč ke dni 29.12.2010 byl proveden výmaz tohoto údaje. Odvolatel tedy byl oprávněn jednat za dlužníka dne 1.9.2010, kdy za něj podal insolvenční návrh, leč od 30.12.2010 již za něj není oprávněn jednat. Protože není ani věřitelem, jenž uplatnil své právo vůči dlužníkovi, ani jinou osobou uplatňující své právo v insolvenčním řízení, nebyl oprávněn domáhat se změny v osobě insolvenčního správce (podle ust. § 31 a § 32 insolvenčního zákona může navrhnout, aby byl insolvenční správce odvolán z funkce či zproštěn funkce, dlužník nebo věřitelský orgán), a není proto ani osobou oprávněnou podat proti napadenému usnesení odvolání.

Protože odvolání proti napadenému usnesení podala osoba, jež k tomu není oprávněna, odvolací soud podle ust. § 218 písm. b) občanského soudního řádu odvolání odvolatele odmítl.

Poučení: Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

V Praze dne 1. prosince 2016

JUDr. Jiří K a r e t a , v.r. předseda senátu Za správnost: J. Vlasáková