2 VSPH 2360/2014-A-13
KSPL 65 INS 25841/2014 2 VSPH 2360/2014-A-13

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Karety a soudců Mgr. Tomáše Brauna a Mgr. Martina Lišky ve věci dlužníka Víta anonymizovano , anonymizovano , bytem Moskevská 2035/21, Karlovy Vary, zahájené na návrh dlužníka, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Plzni č.j. KSPL 65 INS 25841/2014-A-8 ze dne 6. listopadu 2014

takto:

Usnesení Krajského soudu v Plzni č.j. KSPL 65 INS 25841/2014-A-8 ze dne 6. listopadu 2014 se mění tak, že se insolvenční návrh dlužníka neodmítá.

Odůvodnění:

Krajský soud v Plzni ve výroku označeným usnesením odmítl insolvenční návrh, jímž se Vít Dimitrov (dále jen dlužník) domáhal vydání rozhodnutí o svém úpadku a povolení oddlužení.

V odůvodnění usnesení soud uvedl, že usnesením ze dne 7.10.2014 (č.d. A-6) dlužníka vyzval, aby do 7 dnů od doručení tohoto usnesení předložil listiny, jež dokládají jeho úpadek nebo hrozící úpadek. Současně jej poučil o následcích nesplnění této výzvy, jež spočívají v odmítnutí insolvenčního návrhu. Dlužník na výzvu reagoval podáním ze dne 21.10.2014 (č.d. A-7), v němž pouze sdělil, že veškeré listiny prokazující úpadek odevzdal spolu s návrhem na povolení oddlužení a jedinou listinou, jež tuto skutečnost potvrzuje a již vlastní, je opis exekucí vyhotovený soudem. S ohledem na výše uvedené postupoval insolvenční soud podle ust. § 128 odst. 2 insolvenčního zákona (dále jen IZ) a insolvenční návrh dlužníka v důsledku nedoplnění požadovaných listin odmítl.

Proti tomuto usnesení se dlužník včas odvolal a požadoval, aby je odvolací soud zrušil. Namítal, že na výzvu reagoval včas, soudu sdělil, že veškeré listiny, jež má k dispozici, předložil již s návrhem na povolení oddlužení, a že nemá jinou možnost, jak prokázat existenci svých závazků, než předloženým opisem exekucí. Zdůraznil přitom, že v opisu jsou zobrazeny veškeré jeho závazky, což je potvrzené přímo soudem , takže i stav závazků je zcela reálný a skutečný. Vyjádřil proto přesvědčení, že nijak nepochybil a nic neporušil, jelikož prokázal existenci svých závazků.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k následujícím zjištěním a závěrům:

Podle ust. § 128 odst. 2 IZ určí insolvenční soud navrhovateli lhůtu k doplnění insolvenčního návrhu, nejsou-li k insolvenčnímu návrhu připojeny zákonem požadované přílohy, nebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti. Tato lhůta nesmí být delší než 7 dnů; to neplatí, jde-li o insolvenční návrh podle ust. § 98 odst. 1. Nebude-li insolvenční návrh ve stanovené lhůtě doplněn, insolvenční soud jej odmítne.

Podle ust. § 104 odst. 1 IZ podá-li insolvenční návrh dlužník, je povinen k němu připojit a) seznam svého majetku včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků, b) seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů, c) seznam svých zaměstnanců a d) listiny, které dokládají úpadek nebo hrozící úpadek.

Podle § 3 odst. 1 IZ je dlužník v úpadku, jestliže má a) více věřitelů a b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (platební neschopnost). K posledně uvedené podmínce § 3 odst. 2 IZ stanoví vyvratitelné domněnky, podle nichž se má za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo b) je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1 IZ, kterou mu uložil insolvenční soud.

Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že dlužník podal dne 23.9.2014 insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení na předepsaném formuláři, v jehož kolonce č. 7 uvedl, že vůči 8 věřitelům má 15 vykonatelných nezajištěných závazků, jež jsou nejméně 30 dnů po lhůtě splatnosti. Dále označil jednotlivé věřitele všemi zákonem požadovanými údaji (názvem, sídlem a identifikačním číslem), u každého z nich uvedl počet měsíců po lhůtě splatnosti jeho pohledávky a v kolonce č. 19 specifikoval výši svých závazků a spisové značky, pod nimiž je proti němu vedena exekuce. K návrhu připojil i všechny zákonem požadované přílohy (seznamy závazků, majetku a zaměstnanců), jež opatřil všemi požadovanými náležitostmi (včetně konkrétního data splatnosti jednotlivých závazků v seznamu závazků), a listiny dokládající jeho úpadek (opis seznamu řízení vedených proti němu vyhotovený Okresním soudem v Karlových Varech podle stavu ke dni 22.9.2014).

Odvolací soud dospěl za popsaného stavu k závěru, že dlužník v insolvenčním návrhu ve spojení s řádnými seznamy závazků a majetku nabídl dostatečná skutková tvrzení pro závěr, že se nachází v úpadku ve formě insolvence, neboť z nich vyplývá, že má více věřitelů (ust. § 3 odst. 1 písm. a/ IZ), peněžité závazky po dobu delší třiceti dnů po lhůtě splatnosti (ust. § 3 odst. 1 písm. b/ IZ) a že je dána vyvratitelná právní domněnka, že tyto závazky není schopen plnit (ust. § 3 odst. 2 písm. b/ IZ).

Vzhledem k tomu, že návrh dlužníka nepostrádá ani jiné předepsané obsahové náležitosti, nebyl žádný důvod k tomu, aby soud prvého stupně dlužníka vyzýval postupem dle § 128 odst. 2 IZ k doložení listin dokládajících jeho úpadek a následně jeho návrh dle téhož ustanovení odmítl. Je totiž třeba rozlišovat mezi povinností připojit k návrhu předepsané přílohy a povinností předložit listinné důkazy, neboť pouze nesplnění povinnosti připojit povinné přílohy, jejichž taxativní výčet včetně náležitostí je uveden v ust. § 104 IZ, může vést k odmítnutí insolvenčního návrhu dle ust. § 128 odst. 2 IZ. Proto pokud insolvenční soud požadoval po dlužníkovi předložení listin dokládajících jeho úpadek, pak skutečnost, že tyto listiny nepředložil, nemůže vést k odmítnutí jeho insolvenčního návrhu, neboť takové listiny jsou toliko listinnými důkazy, a nikoliv povinnými přílohami (coby náležitost) insolvenčního návrhu ve smyslu ust. § 104 IZ.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora postupoval odvolací soud podle ust. § 220 odst. 1 za použití ust. § 167 odst. 2 o.s.ř. a napadené usnesení změnil způsobem ve výroku uvedeným.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí prostřednictvím Krajského soudu v Plzni k Nejvyššímu soudu ČR.

V Praze dne 29. června 2015

JUDr. Jiří K a r e t a, v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Borodáčová