2 VSPH 2308/2015-A-16
KSPL 51 INS 17274/2015 2 VSPH 2308/2015-A-16

USNESENÍ Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Tomáše Brauna a ze soudců JUDr. Jiřího Karety a Mgr. Martina Lišky ve věci dlužníka Václava anonymizovano , anonymizovano , IČO: 45395128, sídlem Pěnkavova 394/17, Plzeň, zahájené na návrh Horizont marketing-finance-logistika, s.r.o., IČO: 25894749, sídlem Koněvova 177/61, Ostrava, o odvolání navrhovatelky proti usnesení Krajského soudu v Plzni č.j. KSPL 51 INS 17274/2015-A-8 ze dne 11. srpna 2015

takto:

Usnesení Krajského soudu v Plzni č.j. KSPL 51 INS 17274/2015-A-8 ze dne 11. srpna 2015 se m ě n í tak, že se insolvenční návrh neodmítá.

Odůvodnění:

Krajský soud v Plzni ve výroku označeným usnesením odmítl insolvenční návrh, jímž se Horizont marketing-finance-logistika, s.r.o. (dále jen Navrhovatelka) domáhala vydání rozhodnutí o zjištění úpadku Václava anonymizovano (dále jen dlužník) a prohlášení konkursu na jeho majetek.

V odůvodnění usnesení soud konstatoval, že Navrhovatelka v insolvenčním návrhu nedostatečně vylíčila rozhodující skutečnosti osvědčující úpadek dlužnice. Poukazuje na ust. § 3 odst. 1 a 2 insolvenčního zákona (dále jen IZ) a na usnesení Nejvyššího soudu ČR sen zn. 29 NSČR 14/2011-A ze dne 21. 12. 2011 uveřejněné pod č. 44/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen R 44/2012), soud zdůraznil, že Navrhovatelka sice označila další 4 věřitele dlužníka, nicméně neuvedla údaje o splatnosti pohledávek těchto věřitelů. U dvou z těchto pohledávek totiž uvedla pouze časové označení ze dne , z něhož nelze dovodit, jaký údaj je tímto datem označen; a u dalších dvou z těchto pohledávek neuvedla data jejich splatnosti, ale pouze údaj o právní moci, z čehož (ovšem) není zřejmé, k jakému dokumentu se právní moc vztahuje.

Taková tvrzení však podle názoru soudu neposkytují dostatečný podklad pro závěr, že se dlužník nachází v úpadku podle ust. § 3 odst. 1 IZ ve formě platební neschopnosti. Podle ust. § 128 odst. 1 IZ proto insolvenční návrh odmítl.

Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Plzni podala Navrhovatelka včasné odvolání, v němž vysvětlila, že u jí označeného dalšího věřitele dlužníka Finančního úřadu pro Plzeňský kraj správně uvedla údaj o důvodu jeho pohledávky (daň z převodu nemovitostí) a o její výši (84.049,96 Kč a příslušenství), nicméně pouze administrativní chybou namísto data splatnosti daně 30. 10. 2010 nesprávně uvedla právní moc 3. 10. 2011. Proto měla za to, že důvod a splatnost závazku dlužníka vůči jeho dalšímu věřiteli řádně specifikovala. Zejména z těchto důvodů požadovala, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil.

Vrchní soud v Praze dle ust. § 212 a § 212a občanského soudního řádu (dále jen OSŘ) přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející, a aniž dle ust. § 94 odst. 1 písm. c) IZ nařizoval jednání, dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

Podle ust. § 128 odst. 1 IZ odmítne insolvenční soud insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 OSŘ se nepoužije.

Náležitosti insolvenčního návrhu vymezuje ust. § 103 odst. 1 a 2 IZ. Kromě požadavku, aby obsahoval obecné náležitosti podání, musí insolvenční návrh obsahovat označení insolvenčního navrhovatele a dlužníka, musí v něm být uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, musí být označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá.

Podle ust. § 3 odst. 1 IZ je dlužník v úpadku, jestliže má a) více věřitelů a b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit. K posledně uvedené podmínce § 3 odst. 2 IZ stanoví vyvratitelné domněnky, podle nichž se má za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo b) je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v ust. § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud.

V R 44/2012, na nějž poukazoval soud prvního stupně, vyslovil Nejvyšší soud ČR závěr, že věřitelský insolvenční návrh musí ve smyslu ust. 103 odst. 2 IZ obsahovat jako součást vylíčení okolností, které osvědčují úpadek dlužníka, nejen konkrétní údaje o dalších věřitelích dlužníka, nýbrž i konkrétní údaje o pohledávkách takových věřitelů, včetně konkrétních údajů o splatnosti těchto pohledávek, a to v míře, která v případě, že tato tvrzení budou shledána pravdivými, dovolí insolvenčnímu soudu uzavřít, že dlužník je v úpadku. Takový požadavek nesplňuje insolvenční návrh, v němž jsou sice konkrétně označeni další věřitelé dlužníka, avšak konkrétní údaje o pohledávkách takových věřitelů a o jejich splatnosti jsou nahrazovány obecným tvrzením, že dlužník má peněžité závazky, které jsou po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, respektive neplní své peněžité závazky po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti. Na posouzení, zda insolvenční návrh má náležitosti předepsané IZ a zda není namístě jeho odmítnutí podle ust. § 128 odst. 1 IZ, přitom nemá vliv okolnost, že při zkoumání, zda dlužník je v úpadku, se v insolvenčním řízení prosazuje vyšetřovací zásada. Jinak řečeno, je-li tvrzen úpadek dlužníka ve formě insolvence, pak osoba či osoby dalšího věřitele dlužníka musí být v insolvenčním návrhu přesně označeny a jejich pohledávky musí být údajem o jejich výši a splatnosti náležitě identifikovány s tím, že současně se musí z konkrétních skutečností uvedených v návrhu podávat závěr o dlužníkově platební neschopnosti (objektivní či založené některou ze zákonných domněnek).

Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že Navrhovatelka v insolvenčním návrhu ze dne 30. 6. 2015 řádně označila své pohledávky za dlužníkem v celkové výši 484.317,50 Kč, dostatečně vylíčila okolnosti jejich vzniku, uvedla též konkrétní datum jejich splatnosti (splatnosti dodavatelských faktur) a připojila usnesení Okresního soudu Plzeň-město ze dne 14. 1. 2011, jímž byla k vymožení těchto pohledávek nařízena exekuce na majetek dlužníka. Vedle toho řádně označila dalšího dlužníkova věřitele uvedením jeho názvu (Finanční úřad pro Plzeňský kraj) a sídla (Hálkova 2790/14, Plzeň), specifikovala důvody vzniku (nedoplatek na dani z přidané hodnoty) a výši (406.907,-Kč) jeho pohledávky. Odvolací soud je přitom na rozdíl od soudu prvního stupně toho názoru, že-v situaci, kdy z připojeného výpisu z katastru nemovitostí, na nějž Navrhovatelka v návrhu odkázala, plyne, že pro (tuto) pohledávku tohoto věřitele bylo zřízeno zástavní právo rozhodnutím správce daně, jež nabylo právní moci dne 2. 9. 2010-bylo lze z insolvenčního návrhu dovodit, že údaj (tvrzení Navrhovatelky) o právní moci dne 2. 9. 2010 se vztahuje (právě) k rozhodnutí Finančního úřadu pro Plzeňský kraj ze dne 23. 7. 2010, jímž bylo k zajištění daňové pohledávky ve výši 406.907,-Kč zřízeno zástavní právo ke spoluvlastnickému podílu dlužníka na nemovitostech v k.ú. Doksy u Máchova Jezera. Vzhledem k tomu, že zástavní právo bylo zřízeno k vymožení splatné pohledávky, musela být tato pohledávka ke dni podání insolvenčního návrhu (30. 6. 2015) po lhůtě splatnosti déle než 3 měsíce. Navrhovatelka přitom současně tvrdila, že dlužník je v úpadku, neboť má více věřitelů, peněžité závazky po dobu delší než 30 dnů po lhůtě splatnosti, které není schopen plnit.

Na rozdíl od soudu prvního stupně je odvolací soud toho názoru, že za popsaného stavu insolvenční návrh nepostrádá žádnou z obecných náležitostí soudního podání dle ust. § 42 odst. 4 OSŘ ani ze zvláštních náležitostí insolvenčního návrhu dle ust. § 103 odst. 1 a 2 IZ, neboť obsahuje konkrétní označení důvodu, výše i splatnosti pohledávek Navrhovatelky i dalšího věřitele s tím, že budou-li tato tvrzení shledána pravdivými, dovolí insolvenčnímu soudu uzavřít, že dlužník je v úpadku formou insolvence dle ust. § 3 odst. 1 písm. a) a b) a § 3 odst. 2 písm. b) IZ.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora postupoval odvolací soud podle ust. § 220 odst. 1 za použití ust. § 167 odst. 1 OSŘ a napadené usnesení změnil způsobem ve výroku uvedeným.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Plzni.

V Praze dne 4. února 2016

Mgr. Tomáš B r a u n , v. r. předseda senátu Za správnost vyhotovení: Mandáková