2 VSPH 2301/2015-A-14
MSPH 95 INS 28689/2015 2 VSPH 2301/2015-A-14

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Ivany Mlejnkové a soudců Mgr. Tomáše Brauna a Mgr. Martina Lišky v insolvenčním řízení dlužníka Ľuboše anonymizovano , anonymizovano , bytem Bohdalecká 94, 101 00 Praha 10, IČO: 88029506, zahájeném na návrh věřitelky Věry anonymizovano , anonymizovano , bytem 277 44, Hostín u Vojkovic 59, zastoupené JUDr. Jiřím Stránským, advokátem se sídlem Riegrova 172, 278 01 Kralupy nad Vltavou, o odvolání na anonymizovano proti usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 95 INS 28689/2015-A-8 ze dne 18. listopadu 2015

takto:

Usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 95 INS 28689/2015-A-8 ze dne 18. listopadu 2015 se m ě n í tak, že se insolvenční návrh neodmítá.

Odůvodnění:

Městský soud v Praze usnesením č.j. MSPH 95 INS 28689/2015-A-8 ze dne 18.11.2015 odmítl insolvenční návrh věřitelky Věry anonymizovano (dále jen na anonymizovano ) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

V odůvodnění svého usnesení soud prvního stupně uvedl, že se na anonymizovano podáním ze dne 13.11.2015 domáhala zjištění úpadku dlužníka Ľuboše anonymizovano (dále jen dlužník ) a prohlášení konkursu na jeho majetek. V návrhu uvedla, že za dlužníkem eviduje jednak splatnou pohledávku ze smlouvy o půjčce ze dne 11.10.2013, dle které poskytla dlužníku finanční prostředky ve výši 1.300.000,-Kč a ten se je zavázal v dohodnutých splátkách vrátit, a dále pohledávku z kupní smlouvy ze dne 11.10.2013, na jejímž základě na dlužníka převedla v návrhu specifikované nemovité věci a dlužník se zavázal v dohodnutých splátkách uhradit kupní cenu 249.600,-Kč. Dlužník uvedené splátky řádně nehradil a celková výše jeho závazků vůči na anonymizovano činí 948.872,-Kč s příslušenstvím. Jako další věřitele dlužníka na anonymizovano označila Ivana Glembu, který má za dlužníkem-dle dražební vyhlášky -pohledávku sestávající z jistiny ve výši 1.150.000,-Kč, pevného jednorázového úroku ve výši 150.000,-Kč a smluvní pokuty ve výši 0,1% denně z dlužné jistiny 1.300.000,-Kč za dobu od 16.12.2014 do zaplacení, Finanční úřad pro Prahu 10, blíže nespecifikovanou zdravotní pojišťovnu a správu sociálního zabezpečení. Na anonymizovano dovozuje dlužníkův úpadek z plurality jeho věřitelů a existence peněžitých závazků po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, které není schopen plnit, neboť je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti a zřejmě též zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků. K návrhu připojila smlouvu o půjčce, kupní smlouvu, výpis z katastru nemovitostí a doklady o platbě ze dne 11.10.2013 a 9.9.2014, jakož i přihlášku své pohledávky za dlužníkem dle § 105 insolvenčního zákona (dále jen IZ ) .

Soud prvního stupně vycházel z toho, že insolvenční návrh podaný věřitelem dlužníka musí ob anonymizovano jak obecné náležitosti stanovené v § 42 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ) a v § 103 odst. 1 IZ, tak i další obligatorní náležitosti předepsané v § 103 odst. 2 IZ. Věřitel musí v insolvenčním návrhu vždy konkrétním a dostačujícím způsobem vylíčit veškeré rozhodující skutečnosti, z nichž logicky vyplývá závěr o existenci na anonymizovano splatné pohledávky za dlužníkem a o úpadku dlužníka ve smyslu § 3 IZ (o jeho úpadku ve formě insolvence dle § 3 odst. 1 nebo ve formě předlužení dle § 3 odst. 3). Podmínkou stavu dlužníkova úpadku (v obou jeho formách) je existence vícerých (alespoň dvou) dlužníkových věřitelů. Tyto tvrzené další věřitele musí na anonymizovano řádně označit, konkretizovat jejich pohledávku za dlužníkem a současně vylíčit skutečnosti svědčící o tom, že dlužník své závazky vůči vícerým věřitelům, které jsou déle než 40 dnů po splatnosti, není schopen plnit (nebo že je dána domněnka jeho platební neschopnosti dle § 3 odst. 2 IZ). Teprve na základě řádných tvrzení na anonymizovano o hodnotě dlužníkova majetku, výši a termínech splatnosti jeho závazků, může soud existenci úpadku dlužníka posoudit a o insolvenčním návrhu rozhodnout. Důkazy, které je na anonymizovano povinen označit k prokázání svých tvrzení, a listiny, které musí k návrhu přiložit, mají soudu umožnit ověření pravdivosti tvrzení obsažených v návrhu (vylíčených skutkových okolností); nemohou však tato tvrzení (uváděné skutečnosti) nahrazovat (viz usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 26.2.2009 sp.zn. KSBR 31 INS 1583/2008, 29 NSČR 7/2008 A). Věřitel-na anonymizovano nese břemeno tvrzení a břemeno důkazní ohledně všech skutečností rozhodných pro závěr, že je doložena existence jeho splatné pohledávky za dlužníkem a že je osvědčen (prokázán) též úpadek dlužníka.

V daném případě však na anonymizovano požadavkům kladeným na ob anonymizovano náležitosti insolvenčního návrhu ne anonymizovano , neboť nevylíčila dostačujícím způsobem skutečnosti, které osvědčují dlužníkův úpadek. V návrhu totiž tvrzené další věřitele dlužníka neidentifikovala způsobem předepsaným v § 103 odst. 1 IZ ani nespecifikovala jejich pohledávky za dlužníkem co do důvodu, výše a splatnosti. V tom směru je nedostatečný pouhý odkaz na dražební vyhlášku, když z té není patrný důvodu vzniku předmětného dlužníkova závazku, přičemž u věřitelů, jimiž mají být správce daně, zdravotní pojišťovna a správa sociálního zabezpečení na anonymizovano vůbec žádné jejich pohledávky za dlužníkem netvrdila. Na anonymizovano neuvedla ani konkrétní údaje, ze kterých by plynulo, že dlužník úhrady svých splatných závazků vůči vícerým věřitelům objektivně není schopen; pouhá neochota dlužníka k plnění takových závazků nemůže naplnit tvrzený stav jeho úpadku insolvencí dle § 3 odst. 1 IZ, ledaže by bylo na anonymizovano tvrzeno (a následně osvědčeno) například dlužníkovo zastavení plateb či neplacení jeho závazků po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti (viz např. usnesení Nejvyššího soudu sen.zn. 29 NSCR 14/2011). Sama citace skutkové podstaty úpadku insolvencí nemůže nahradit povinnost insolvenčního na anonymizovano uvést konkrétní okolnosti, z nichž naplnění stavu jeho úpadku vyplývá.

Soud prvního stupně uzavřel, že na anonymizovano insolvenční návrh postrádá dostatečná tvrzení o úpadku dlužníka, jež jsou obligatorní náležitostí tohoto návrhu, a protože pro tyto zásadní nedostatky nelze v řízení pokračovat, postupoval soud podle § 128 odst. 1 IZ a insolvenční návrh-aniž by na anonymizovano vyzýval k jeho doplnění-bez dalšího odmítl. O nákladech řízení rozhodl dle § 146 odst. 3 o.s.ř. s přihlédnutím k tomu, že dlužníku dosud žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení se na anonymizovano včas odvolala a požadovala, aby je odvolací soud zrušil, neboť výtky soudu prvního stupně ohledně ob anonymizovano nedostatků jejího insolvenčního návrhu považuje za neopodstatněné, přepjatě formalistické. Ohledně svých vlastních pohledávek za dlužníkem na anonymizovano nabídla skutková tvrzení, z nichž se podává, že ze smlouvy o půjčce jí dlužník neuhradil dvě splátky po 434.000,-Kč splatné 31.12.2013 a 31.12.2014, a že z kupní smlouvy jí dluží ke dni 31.10.2015 celkem částku 80.872,-Kč představující měsíční splátky ve výši 6.746,-Kč za předcházejících 12 měsíců (tj. splátky od 31.10.2014 a za další měsíce až ke datu 31.10.2015). Také u dalšího řádně označeného věřitele Ivana Glemby se ze skutkových tvrzení uvedených v návrhu jednoznačně podává dluh na jistině ve výši 1.150.000,-Kč a prodlení s platbou jistiny od 16.12.2014. Jakkoli na anonymizovano u tohoto věřitele výslovně neuvedla jako právní titul jeho pohledávky závazkový vztah popsaný v notářském zápisu, který byl podkladem pro vydání předložené dražební vyhlášky, údaje o pohledávce označeného dalšího věřitele v návrhu uvedla, a tudíž nejde o situaci, kdy by namísto těchto tvrzení jen odkázala na připojený listinný důkaz (dražební vyhlášku), jak soud v napadeném usnesení naznačuje. Žádné další věřitele pak na anonymizovano již nebyla povinna uvádět. Tři ostatní věřitele tak zmínila pouze informativně; nemá o nich bližších informací a předpokládala, že soud tato tvrzení sám prověří. Na anonymizovano je přesvědčena o tom, že její návrh je důvodný i řádný, neboť ze skutkových tvrzení v něm uvedených vyplývá, že dlužník nejméně dvěma věřitelům neuhradí závazky splatné déle než 3 měsíce, jež na anonymizovano řádně označila co do jejich výše a splatnosti.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl přitom k závěru, že odvolání je opodstatněno.

Podle § 128 odst. 1 IZ insolvenční soud odmítne insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 o.s.ř. se nepoužije.

Podle § 103 odst. 2 IZ musí být v insolvenčním návrhu vždy uvedeny i rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek (§ 3 IZ), skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním na anonymizovano dlužník, označeny důkazy, kterých se insolvenční na anonymizovano dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční na anonymizovano domáhá.

Podle § 3 odst. 1 IZ je dlužník v úpadku, jestliže má a) více věřitelů a b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (platební neschopnost). K posledně uvedené podmínce § 3 odst. 2 IZ stanoví vyvratitelné domněnky, podle nichž se má za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo b) je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1 IZ, kterou mu uložil insolvenční soud.

Podle § 3 odst. 3 IZ dlužník, který je právnickou osobou nebo fyzickou osobou -podnikatelem, je v úpadku i tehdy, je-li předlužen. O předlužení jde tehdy, má-li dlužník více věřitelů a souhrn jeho závazků převyšuje hodnotu jeho majetku. Při stanovení hodnoty dlužníkova majetku se přihlíží také k další správě jeho majetku, případně k dalšímu provozování jeho podniku, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že dlužník bude moci ve správě majetku nebo v provozu podniku pokračovat.

Vzhledem k závažnosti dopadů, jež může i vadný insolvenční návrh vyvolat v poměrech dlužníka nebo třetích osob, soudní praxe důsledně trvá na tom, aby insolvenční na anonymizovano -lhostejno, zda je jím dlužník či věřitel-řádně splnil zákonem předepsanou povinnost skutkových tvrzení, jež jsou dle § 103 odst. 2 IZ povinnými ob anonymizovano náležitostmi insolvenčního návrhu, tj. aby vylíčil rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek. Jde-li o návrh podaný věřitelem, musí tento na anonymizovano navíc řádně vylíčit skutečnosti, ze kterých vyplývá jeho oprávnění podat návrh, tj. skutečnosti svědčící o tom, že má proti dlužníku splatnou pohledávku (§ 105 IZ). Doložení aktivní legitimace navrhujícího věřitele je primárním předpokladem projednání dlužníkova úpadku (je průkazem na anonymizovano oprávnění požadovat, aby soud na podkladě jeho insolvenčního návrhu tvrzený úpadek dlužníka zjišťoval). Procesní povinnost tvrzení dle § 103 odst. 2 IZ není možno mít za splněnou (nelze ji nahradit) tím, že insolvenční na anonymizovano ohledně příslušných rozhodných skutečností odkáže na listinný důkaz, který připojí k insolvenčnímu návrhu jako přílohu (viz usnesení Nejvyššího soudu sen. zn. 29 NSČR 7/2008-A ze dne 26.2.2009, uveřejněné pod č. 91/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Požadavky stran povinnosti insolvenčního na anonymizovano vylíčit v insolvenčním návrhu skutečnosti osvědčující úpadek nebo hrozící úpadek dlužníka jsou ustáleny judikaturou Nejvyššího soudu uveřejněnou ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek-viz jeho usnesení sen. zn. 29 NSČR 7/2008 ze dne 26.2.2009 (91/2009), usnesení sen. zn. 29 NSČR 1/2008 ze dne 27.1.2010 (R 88/2010), usnesení sen. zn. 29 NSČR 22/2009 ze dne 20.5.2010 (R 26/2011) a usnesení sen. zn. 29 NSČR 14/2011 ze dne 21.12.2011 (R 44/2012). Z této judikatury plyne, že v insolvenčním návrhu musí být tvrzeny takové okolnosti, z nichž závěr o úpadku dlužníka nebo o jeho hrozícím úpadku logicky vzato vyplývá. Rozhodujícími skutečnostmi, které osvědčují úpadek dlužníka ve formě insolvence, se rozumí vylíčení konkrétních okolností, z nichž insolvenční soud (shledá-li je pravdivými) bude moci uzavřít, že dlužník má více věřitelů (nejméně dva), kteří vůči němu mají pohledávky (vůči nimž má peněžité závazky), jež jsou po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, a tyto závazky není schopen plnit. Součástí vylíčení takových rozhodujících skutečností tedy musí být nejen konkrétní údaje o věřitelích dlužníka, nýbrž i konkrétní údaje o pohledávkách takových věřitelů, včetně konkrétních údajů o splatnosti těchto pohledávek, a to v míře, která v případě, že tato tvrzení budou shledána pravdivými, dovolí insolvenčnímu soudu uzavřít, že dlužník je v úpadku. Takový požadavek nesplňuje insolvenční návrh, v němž jsou sice konkrétně označeni další věřitelé dlužníka, avšak konkrétní údaje o pohledávkách takových věřitelů a o jejich splatnosti jsou nahrazovány obecným tvrzením, že dlužník má peněžité závazky, které jsou po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, respektive že neplní své peněžité závazky po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti. Na posouzení, zda insolvenční návrh má náležitosti předepsané insolvenčním zákonem a zda není namístě jeho odmítnutí podle § 128 odst. 1, přitom nemá vliv okolnost, že při zkoumání, zda dlužník je v úpadku, se v insolvenčním řízení prosazuje vyšetřovací zásada.

Lze tedy shrnout, že navrhující věřitel dle § 103 odst. 2 IZ musí v insolvenčním návrhu náležitě vymezit svoji pohledávku za dlužníkem co do její výše, splatnosti a důvodu jejího vzniku (rozhodných okolností, na nichž se zakládá, v případě vykonatelné pohledávky označením pravomocného přísudku či jiného exekučního titulu), a současně obdobně identifikovat další věřitele dlužníka a jejich pohledávky (v případě tvrzeného úpadku insolvencí i co do splatnosti) a nabídnout též potřebná další konkrétní skutková tvrzení, z nichž se podává závěr o dlužníkově platební neschopnosti (objektivní či založené některou ze zákonných domněnek), nebo o jeho předlužení (je-li podnikatelem).

Soud prvního stupně sice v dané věci z popsaných judikatorních závěrů vycházel, nesprávně však dovodil, že na anonymizovano svoji povinnost konkrétních tvrzení svědčících o úpadku dlužníka nesplnila.

V insolvenčním návrhu doručeném soudu dne 18.1.2015 se na anonymizovano dovolávala úpadku dlužníka, a to ve formě insolvence. Předně v návrhu popsala svoje neuhrazené splatné pohledávky za dlužníkem vyčíslené v celkové výši 948.872,-Kč s příslušenstvím. Uvedla, že dlužníku půjčila finanční prostředky ve výši 1.300.000,-Kč na základě smlouvy o půjčce, již spolu uzavřeli dne 11.10.2013 a v níž se dlužník zavázal vrátit půjčku v ročních splátkách ve výši 434 tis. Kč splatných vždy k 31.12. příslušného roku počínaje podpisem smlouvy. Na základě zástavní smlouvy z téhož dne byly pohledávky ze smlouvy o půjčce zajištěny zřízením zástavního práva k nemovitostem dlužníka. Tyto pohledávky dlužnice uplatnila v nalézacím řízení, ve kterém Obvodní soud pro Prahu 10 pod sp.zn. 25 C 457/2015 vydal dne 12.11.2015 rozsudek pro uznání, zatím nepravomocný, kterým byl dlužník zavázán zaplatit na anonymizovano částku 868.000,-Kč s úrokem z prodlení z částky 434.000,-Kč za dobu od 1.1.2014 do zaplacení a z téže částky za dobu od 1.1.2015 do zaplacení, jakož i nahradit na anonymizovano náklady řízení ve výši 51.340,-Kč a státu zaplatit na soudním poplatku 43.400,-Kč (když na anonymizovano byla od poplatkové povinnosti osvobozena). Dále na anonymizovano popsala svoji pohledávku za dlužníkem pocházející z kupní smlouvy ze dne 11.10.2013, na základě které převedla na dlužníka nemovitosti v k.ú. Dřínov (s právními účinky vkladu ke dni 14.11.2013) za kupní cenu 249.600,-Kč, již měl dlužník na anonymizovano zaplatit za 3 roky-počínaje březnem 2013 a konče březnem 2016-měsíčními splátkami ve výši 6.746,-Kč. Ke dni 31.10.2015 tak mělo být zaplaceno 32 splátek v celkové výši 215.872,-Kč. Dlužník však na anonymizovano dosud poskytl jen dvě jednorázové platby, a to dne 11.10.2013 částku 35.000,-Kč a dne 9.9.2014 částku 100.000,-Kč (celkem 135.000,-Kč), takže jí ke dni 31.10.2015 dluží splátky v celkové výši 80.872,-Kč s příslušenstvím. Současně na anonymizovano řádně označila dalšího věřitele dlužníka Ivana Glembu s tím, že podle dražební vyhlášky, jež jí byla doručena dražebníkem NAXOS, a.s., má být konána dražba nedobrovolná dle zákona č. 26/2000 Sb. pro pohledávku uvedeného věřitele vůči dlužníku sestávající z jistiny ve výši 1.150.000,-Kč, pevného jednorázového úroku ve výši 150.000,-Kč a smluvní pokuty ve výši 0,1% denně z dlužné jistiny 1.300.000,-Kč za dobu od 16.12.2014 do zaplacení (čl. 16.2. dražební vyhlášky). Dodala, že podle informací od dlužníka samého má tento neuhrazené dluhy také u Finančního úřadu pro Prahu 10, zdravotní pojišťovny a správy sociálního zabezpečení.

Z uvedeného je zřejmé, že na anonymizovano v insolvenčním návrhu řádně vymezila svoje pohledávky za dlužníkem, jež v té době byly splatné déle než 30 dnů, dokonce déle než 3 měsíce. Stejně tak dostatečně specifikovala pohledávky dalšího označeného dlužníkova věřitele Ivana Glemby. Vyčíslila jeho pohledávky, pro které (dle oznámení dražebníka ze dne 22.9.2015) má být konána nedobrovolná dražba, a tudíž jde o pohledávky vykonatelné-podložené exekučním titulem dle § 36 odst. 1 zák. č. 26/2000 Sb., který dostatečně dokládá existenci vymáhaných pohledávek věřitele i to, že jsou již po splatnosti, a to nepochybně déle než 30 dnů, přičemž minimálně u vymáhané smluvní pokuty požadované od 16.12.2014 do zaplacení je to zjevně déle než 3 měsíce. Taková tvrzení nastolují dle § 3 odst. 2 písm. b) IZ domněnku, že dlužník úhrady předmětných závazků není schopen (§ 3 odst. 1 písm. c/ IZ), kterou ostatní tvrzení obsažená v insolvenčním návrhu nijak nevyvrací.

Na anonymizovano tedy v insolvenčním návrhu nabídla skutková tvrzení dostatečná pro závěr, že se dlužník nachází v úpadku ve formě insolvence dle § 3 odst. 1 a 2 IZ, a protože tento návrh nepostrádá ani jiné předepsané ob anonymizovano náležitosti, nebylo žádného důvodu k tomu, aby soud prvního stupně tento návrh dle § 128 odst. 1 IZ odmítl. Jinou věcí je, zda se na anonymizovano skutková tvrzení, jimiž splnila povinnost tvrzení podle § 103 odst. 2 IZ, ukáží být po projednání věci pravdivými (zda její legitimace k podání insolvenčního návrhu i úpadek dlužníka budou prokázány); takové zkoumání ale náleží meritornímu rozhodnutí o insolvenčním návrhu, jež je pak ohledně skutečností rozhodných z hlediska naplnění stavu úpadku dlužníka ovládáno vyšetřovací zásadou dle § 86 IZ.

Odvolací soud proto napadené usnesení podle § 220 odst. 1 ve spojení s § 167 odst. 2 o.s.ř. změnil tak, že se insolvenční návrh neodmítá.

Poučení: Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné, jestliže napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.). Dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu, prostřednictvím Městského soudu v Praze.

V Praze dne 14. prosince 2015

Mgr. Ivana M l e j n k o v á , v. r. předsedkyně senátu Za správnost vyhotovení: Mandáková