2 VSPH 2269/2014-B-14
KSPL 54 INS 7902/2014 2 VSPH 2269/2014-B-14

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Martina Lišky a soudců JUDr. Jiřího Karety a Mgr. Tomáše Brauna ve věci dlužnice Marie anonymizovano , anonymizovano , bytem Staročeské náměstí 25, Nýřany, zast. advokátkou Mgr. Ivanou Palánovou, sídlem Bezručova 33, Plzeň, o odvolání GLORY DAZE ASSOCIATED S.A., reg.č. 584444, sídlem 33 Porter Road, P.O. Box 3169, PMB 103 Road Town, Tortola, British Virgin Islands, zast. advokátem JUDr. Petrem Voříškem, Ph.D., LL.M., sídlem Přístavní 321/14, Praha 7, proti usnesení Krajského soudu v Plzni č.j. KSPL 54 INS 7902/2014-B-6 ze dne 16. září 2014

takto:

Odvolání se o d m í t á .

Odůvodnění:

Krajský soud v Plzni shora označeným usnesením schválil oddlužení dlužnice Marie anonymizovano (dále jen dlužnice) zpeněžením majetkové podstaty (bod I. výroku), jako majetek náležející do její majetkové podstaty konkrétně označil nemovitosti v katastrálním území Nýřany zapsané na LV č. 1953 u Katastrálního úřadu pro Plzeňský kraj (bod II. výroku), určil, že odměna a náhrada hotových výdajů insolvenčního správce IKT INSOLVENCE, v.o.s. (dále jen správce) budou uspokojeny z výtěžku zpeněžení majetkové podstaty (bod III. výroku), a rozhodl o tom, že k námitkám proti oddlužení podaným věřitelem GLORY DAZE ASSOCIATED S.A. (dále jen Věřitel) se nepřihlíží.

V odůvodnění usnesení soud uvedl, že na jednání konaném dne 12.9.2014 dlužnice i správce navrhli, aby bylo schváleno oddlužení zpeněžením majetkové podstaty, a poukázal na to, že jediný do insolvenčního řízení přihlášený a na schůzi věřitelů přítomný Věřitel se vyslovil pro prohlášení konkursu, přičemž výslovně uvedl, že nehlasuje pro žádný ze způsobů oddlužení; zároveň vznesl námitky proti oddlužení, v nichž poukazoval na nepoctivý záměr dlužnice při podání návrhu na povolení oddlužení spočívající v tom, že v roce 2010 převedla na svého vnuka Martina Podaného konkrétně označené nemovitosti v úmyslu zkrátit uspokojení pohledávky Věřitele. Na to dovodil, že se Věřitel zdržel hlasování o způsobu oddlužení, a nebyl tak aktivně legitimován k podání námitek; proto postupoval podle ust. § 403 odst. 2 insolvenčního zákona (dále jen IZ) a rozhodl o tom, isir.justi ce.cz

že k se námitkám nepřihlíží. K obsahu námitek dodal, že dle jeho názoru nebylo možno s jistotou dovozovat, že zde jsou skutečnosti, které by odůvodňovaly zamítnutí návrhu na povolení oddlužení a jež by zakládaly důvod pro neschválení oddlužení. Při rozhodování o způsobu oddlužení vycházel z výše příjmu dlužnice a celkové výše přihlášených nezajištěných pohledávek a dospěl k závěru, že oddlužení zpeněžením majetkové podstaty je pro věřitele výhodnější.

Proti tomuto usnesení podal Věřitel včasné odvolání a požadoval, aby je odvolací soud zrušil a věc vrátil soudu prvého stupně k dalšímu řízení. Zdůrazňoval především, že je k podání odvolání aktivně legitimován, neboť se na schůzi věřitelů vyjádřil proti oběma způsobům oddlužení a výslovně požadoval řešení úpadku dlužnice formou konkursu. Dále setrval na svých tvrzeních, že dlužnice byla při podání insolvenčního návrhu spojeného s návrhem na povolení oddlužení vedena nepoctivým záměrem, když jednak převedla část nemovitého majetku na osobu blízkou, čímž došlo ke znehodnocení funkčního celku nemovitých věcí, jednak v návrhu označila další věřitele, jejichž pohledávky uspokojila v době, kdy měla zcela jednoznačně a přednostně uspokojit pohledávku Věřitele.

Odvolací soud se nejprve zabýval otázkou, zda jsou splněny procesní předpoklady pro projednání podaného odvolání.

Podle ust. § 406 odst. 4 IZ rozhodnutí o schválení oddlužení doručí insolvenční soud zvlášť dlužníku, insolvenčnímu správci a věřitelskému výboru. Odvolání proti tomuto rozhodnutí může podat pouze věřitel, který hlasoval proti přijetí schváleného způsobu oddlužení, nebo věřitel, jehož námitkám uplatněným podle § 403 odst. 2 insolvenční soud nevyhověl. Proti rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře může podat odvolání také dlužník, jehož žádosti o stanovení jiné výše měsíčních splátek insolvenční soud nevyhověl, nebo věřitel, který nesouhlasí se stanovením jiné výše měsíčních splátek a který proti tomu hlasoval.

Nejvyšší soud České republiky v rozhodnutí sp. zn. 29 ICdo 6/2014 ze dne 22. 12. 2015 na téma přípustnosti odvolání věřitele proti usnesení o schválení oddlužení uzavřel, že insolvenční věřitel, který nehlasoval na schůzi věřitelů o způsobu oddlužení, podat odvolání proti usnesení o schválení oddlužení oprávněn není. Věřitelem, který nehlasoval o způsobu oddlužení, se přitom rozumí jak věřitel, který nehlasoval ( zdržel se hlasování ) tím, že zůstal zcela nečinný (nevyužil možnosti hlasovat mimo schůzi věřitelů a na schůzi věřitelů se nedostavil), tak věřitel, který svou aktivitu navenek projevil jen tím, že se sice dostavil na schůzi věřitelů, ale přesto nehlasoval o způsobu oddlužení (výslovně prohlásil, že se hlasování zdržuje). Dle závěrů Nejvyššího soudu přitom insolvenční zákon ani občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.) nepředjímá potřebu poučit věřitele na schůzi věřitelů (nebo při jejím svolání) o tom, že nebudou-li hlasovat o způsobu oddlužení, vyloučí se tím z možnosti podat odvolání proti usnesení o schválení oddlužení.

Z obsahu spisu odvolací soud v dané věci zjistil, že insolvenční soud v usnesení ze dne 7.5.2014 (č.d. A-8), jímž mj. rozhodl o úpadku dlužnice a povolil jeho řešení oddlužením, rovněž svolal na 12.9.2014 schůzi věřitelů a jako jeden z bodů jejího program stanovil projednání a hlasování o způsobu oddlužení a případných námitek proti schválení oddlužení . Věřitel přitom na schůzi věřitelů výslovně do protokolu

(č.d. B-4) uvedl, že nehlasuje pro žádný ze způsobů oddlužení dlužnice a hlasuje pro to, aby způsobem řešení úpadku byl konkurs.

Odvolací soud je na základě takto popsaného skutkového stavu přesvědčen, že nebylo-li (a s ohledem na již povolené oddlužení ani nemohlo být) bodem programu schůze věřitelů hlasování o způsobu řešení úpadku dlužnice, je hlasování Věřitele pro to, aby byl její úpadek řešen konkursem, bez významu. Vyjádřil-li se pak Věřitel při hlasování o způsobu oddlužení (jež ohlášeným bodem programu schůze věřitelů bylo) tak, že pro žádný ze způsobů oddlužení nehlasuje, je zjevné, že na schůzi svého práva hlasovat o způsobu oddlužení dlužnice nevyužil. Závěr soudu prvého stupně je proto správný.

Soud prvého stupně přitom nepochybil ani tehdy, když vydal deklaratorní rozhodnutí o tom, že se k námitkám Věřitele proti oddlužení nepřihlíží, neboť je dle ust. § 403 odst. 2 může vznést toliko ten věřitel, jenž hlasoval o způsobu oddlužení; tím však Věřitel není, a proto osobou oprávněnou ke vznesení námitek nebyl.

Podle ust. § 218 písm. b) o.s.ř. odvolací soud odmítne odvolání, které bylo podáno někým, kdo k odvolání není oprávněn.

Protože Věřitel dle ust. § 406 odst. 4 IZ není osobou oprávněnou podat odvolání proti napadenému rozhodnutí, odvolací soud jeho odvolání podle ust. § 218 písm. b) o.s.ř. odmítl, aniž se věcně zabýval jeho obsahem.

Poučení: Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

V Praze dne 11. října 2016

Mgr. Martin L i š k a , v.r. předseda senátu

Za správnost: J. Vlasáková