2 VSPH 2246/2015-B-34
KSHK 42 INS 7696/2013 2 VSPH 2246/2015-B-34

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Tomáše Brauna a soudců JUDr. Jiřího Karety a Mgr. Martina Lišky ve věci dlužníka Romana anonymizovano , anonymizovano , bytem Husova 91, Železnice, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové č.j. KSHK 42 INS 7696/2013-B-25 ze dne 29. října 2015

takto:

Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové č.j. KSHK 42 INS 7696/2013-

B-25 ze dne 29. října 2015 se v bodech I. a II. výroku p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Krajský soud v Hradci Králové ve výroku označeným usnesením zrušil schválené oddlužení Romana anonymizovano (dále jen dlužník) a na jeho majetek prohlásil konkurs (body I. a II. výroku) s tím, že bude projednáván jako nepatrný a s tím, že účinky rozhodnutí o prohlášení konkursu nastávají okamžikem jeho zveřejnění v insolvenčním rejstříku.

V odůvodnění usnesení soud reprodukoval dosavadní průběh řízení zejména tak, že: 1) usnesením ze dne 21. 10. 2013 (č.d. A-13) zjistil úpadek dlužníka a insolvenčním správcem ustanovil JUDr. Leoše Maternu (dále jen Správce), 2) usnesením ze dne 9. 6. 2014 (č.d. B-8) povolil řešení úpadku dlužníka oddlužením, 3) usnesením ze dne 7. 7. 2014 (č.d. B-9) ve spojení s opravným usnesením ze dne 23. 7. 2014 (č.d. B-10) schválil oddlužení dlužníka plněním splátkového kalendáře (dále jen Usnesení o schválení oddlužení), 4) Správce mu ve zprávě o činnosti ze dne 19. 6. 2015 (č.d. B-17) sdělil, že: -dlužník, jehož se nepodařilo kontaktovat, je pravděpodobně zaměstnán, ale existenci pracovního poměru nedoložil (potud Správce poukazoval na to, že dlužník měl původně pracovní smlouvu sjednanou na dobu (určitou) do 31. 12. 2014 a poté byl v pracovní neschopnosti),

-dlužníka upozornil na to, že od měsíce ledna 2015 je třeba na splátkový kalendář plnit minimálně 5.500,-Kč měsíčně, -ke dni 19. 6. 2015 mělo být v 10 splátkách uhrazeno minimálně 5 % nezajištěných pohledávek, ve skutečnosti je ale procento jejich uspokojení nulové, 5) na jednání o zrušení oddlužení konaném dne 24. 8. 2015 (č.d. B-21) poté, co dlužník uvedl, že s ním předchozí zaměstnavatel skončil pracovní poměr, nicméně od 1. 9. 2015 nastoupí do zaměstnání u nového zaměstnavatele, dlužníkovi uložil, aby do 10. 9. 2015 předložil kopii (nové) pracovní smlouvy, k čemuž ho opětovně vyzval dne 16. 9. 2015 (č.d. B-22), 6) Správce mu v mimořádné zprávě o činnosti ze dne 30. 9. 2015 (č.d. B-23) sdělil, že: -dlužník od srpna 2015 nepoukázal na účet majetkové podstaty žádnou částku, -dlužník neplní podmínky oddlužení, neboť se věřitelům nedostalo žádné plnění a není hrazeno ani výživné (dlužníkovi bylo v Usnesení o schválení oddlužení uloženo, aby, na své nezletilé děti platil běžné výživné v měsíční výši 1.500,-Kč -poznámka odvolacího soudu), -ke dni 2. 10. 2015 mělo být v 14 splátkách uhrazeno minimálně 7 % nezajištěných pohledávek, ve skutečnosti je ale procento jejich uspokojení nulové, 7) dne 8. 10. 2015 mu dlužník sdělil (č.d. B-24), že dostal výpověď, neboť jeho zaměstnavateli nebyla prodloužena smlouva ve firmě, ve které pracoval.

S přihlédnutím k výše uvedenému a k tomu, že dlužník nepředložil smlouvu o pracovním poměru či jiném příjmu, insolvenční soud dle ust. § 418 odst. 1 písm. a) insolvenčního zákona (dále jen IZ) schválené oddlužení dlužníka zrušil a současně rozhodl o prohlášení konkursu na jeho majetek.

Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Hradci Králové podal dlužník včasné odvolání, jež podle svého obsahu směřovalo proti bodům I. a II. výroku, v němž namítal, že se po celou dobu oddlužení snažil dle (svých) možností závazky hradit, a že i přes nepříznivou situaci na trhu si hledal zaměstnání, přičemž v současnosti našel zaměstnání s příjmem postačujícím na úhradu 30 % pohledávek nezajištěných věřitelů a na náklady insolvenčního řízení. K odvolání přiložil pracovní smlouvu a smlouvu o mzdě ze dne 2. 11. 2015 uzavřenou se společností M. Preymesser logistika, s.r.o., podle níž mu byla základní mzda stanovena v měsíční výši 16.000,-Kč. Proto požadoval, aby odvolací soud napadení usnesení zrušil.

Správce v reakci na odvolání ve zprávě ze dne 23. 12. 2015 (č.d. B-31) konstatoval, že k tomu, aby dlužník dosáhl oddlužení, měl by počínaje splátkou v lednu 2016 měsíčně platit na splátkový kalendář 6.210,-Kč a měl by rovněž uhradit dluh na výživném ve výši 6.222,-Kč a na odměně a hotových výdajích Správce ve výši 4.356 Kč.

Vrchní soud v Praze dle ust. § 212 a 212a občanského soudního řádu (dále jen OSŘ) přezkoumal napadené usnesení v rozsahu napadeném odvoláním včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, a poté, co odvolání projednal na jednání konaném dne 8. 1. 2016 (č.d. B-32), jehož se dlužník, ač řádně obeslán, bez omluvy nezúčastnil, dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Podle ust. § 418 IZ zruší insolvenční soud schválené oddlužení a současně rozhodne o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem, jestliže a) dlužník neplní podstatné povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení, nebo b) se ukáže, že podstatnou část splátkového kalendáře nebude možné splnit, nebo c) v důsledku zaviněného jednání vznikl dlužníku po schválení oddlužení peněžitý závazek po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, anebo d) to navrhne dlužník (odst. 1). Má se za to, že dlužník zavinil vznik peněžitého závazku podle odst. 1 písm. c), byl-li k jeho vymožení vůči dlužníku nařízen výkon rozhodnutí nebo exekuce (odst. 2). Rozhodnutí podle odstavce 1 může insolvenční soud vydat, jen dokud nevezme na vědomí splnění oddlužení. Učiní tak po jednání, ke kterému předvolá dlužníka, insolvenčního správce, věřitelský výbor a věřitele, který zrušení oddlužení navrhl. Rozhodnutí podle odstavce 1 písm. a) až c) může insolvenční soud vydat i bez návrhu (odst. 3). Proti rozhodnutí podle odstavce 1 mohou podat odvolání pouze osoby uvedené v odstavci 3 (odst. 4).

Nutno zdůraznit, že oddlužení je způsobem řešení dlužníkova úpadku, který za zákonem stanovených podmínek vede k osvobození dlužníka od placení zbytku jeho dluhů dle ust. § 414 a násl. IZ. K tomu však může dojít, jen pokud dlužník všechny své povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení řádně a včas splnil. Při oddlužení formou splátkového kalendáře je přitom soud již v jeho průběhu povinen zohlednit zjištění, že dlužník s ním spojené povinnosti v podstatné míře neplní, a že z tohoto důvodu nelze očekávat završení oddlužení osvobozením dlužníka od placení zbytku jeho dluhů. Pak není důvodu vyčkávat splnění celého splátkového kalendáře a naopak je třeba proces oddlužení za podmínek stanovených v ust. § 418 IZ ukončit. K takovému rozhodnutí učiněnému ve prospěch všech věřitelů nepotřebuje insolvenční soud jako strážce jejich společného zájmu ani návrh žádného z věřitelů.

Při posouzení důvodnosti odvolání považoval odvolací soud za podstatné, že shora popsaná rozhodná zjištění, z nichž soud prvního stupně vycházel a jež dlužník v odvolání nijak nezpochybnil, a jež lze shrnout tak, že za téměř 14 měsíců trvání schváleného splátkového kalendáře neuhradil dlužník na pohledávky svých nezajištěných věřitelů ničeho, neuhradil ani odměnu a hotové výdaje Správce, a rovněž dluží na výživném, nedoznala zásadních změn ani v odvolacím řízení. Přesněji vyjádřeno, dlužníkovi se oproti jeho očekávání ani v odvolacím řízení nepodařilo prokázat, že bude schopen splnit podstatnou část splátkového kalendáře.

Z jeho čisté mzdy, jež činí 13.085,-Kč lze totiž srážet toliko 4.645,-Kč. Dlužník by tak během zbývajících 44 měsíců trvání účinků oddlužení byl schopen uhradit 204.380 Kč, což po odečtení dlužné odměny a náhrady hotových výdajů Správce ve výši 4.365,-Kč, dlužného výživného ve výši 6.222,-Kč, běžné (předpokládané) odměny a náhrady hotových výdajů Správce ve výši 47.916 Kč (44 X 1.089,-Kč) a běžného výživného ve výši 66.000,-Kč (44 X 1.500), činí toliko 79.877,-Kč, což je částka postačující k úhradě zjištěných pohledávek nezajištěných věřitelů, jejichž celková výše činí 518.723,80 Kč, toliko v rozsahu 15,4 %.

Za těchto okolností dospěl odvolací soud k závěru, že se dle ust. § 418 odst. 1 písm. b) IZ v řízení ukázalo, že podstatnou část splátkového kalendáře nebude možné splnit, resp. že dlužník není (nebude) schopen hradit měsíční splátky předpokládané podle schváleného způsobu oddlužení. Odvolání tudíž důvodným neshledal a napadené usnesení v rozsahu napadeném odvoláním proto podle ust. § 219 OSŘ jako věcně správné potvrdil.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Hradci Králové.

V Praze dne 8. ledna 2016

Mgr. Tomáš B r a u n , v. r. předseda senátu Za správnost vyhotovení: Mandáková