2 VSPH 2238/2013-B-19
KSHK 42 INS 17710/2013 2 VSPH 2238/2013-B-19

USNESENÍ Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátČ složeném z p edsedy JUDr. Ji ího Karety a ze soudc JUDr. Ji ího Goldsteina a Mgr. Tomáše Brauna ve vČci dlužnice Daniely ýermákové, bytem SovČtice 21, pošta Nechanice, o odvolání dosavadní insolvenní správkynČ dlužnice Edl a partne i, v.o.s., sídlem Na Zahrádkách 268/18, Hradec Králové, proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové .j. KSHK 42 INS 17710/2013-B-10/celk.3 ze dne 19. listopadu 2013

takto:

Odvolání se o d m í t á .

Od vodnČní:

Krajský soud v Hradci Králové v záhlaví oznaeným usnesením v insolvenním ízení týkajícím se Daniely ýermákové (dále jen dlužnice) odvolal Edl a partne i, v.o.s. (dále též jen dosavadní správkynČ) z funkce insolvenní správkynČ dlužnice a novou insolvenní správkyní ustanovil Mgr. Ing. Petru Hýskovou (dále též jen nová správkynČ). Dosavadní správkyni souasnČ uložil, aby novou správkyni bez zbyteného odkladu informovala o své dosavadní innosti a p edala jí všechny doklady související s výkonem funkce.

Podáním ze dne 20.11.2013, jež za dosavadní správkyni uinila její spolenice Mgr. Ing. Petra Hýsková (dále též jen Spolenice), se dosavadní správkynČ vzdala práva odvolání proti tomuto usnesení.

Podáním ze dne 22.11.2013, jež za dosavadní správkyni uinil její (další) spoleník Dr. oec. Michal Edl, MBA (dále jen Spoleník), se dosavadní správkynČ proti témuž usnesení odvolala a požadovala, aby je odvolací soud zmČnil tak, že se dosavadní správkynČ z funkce insolvenní správkynČ dlužnice neodvolává a nová správkynČ se insolvenní správkyní neustanovuje. V odvolání snášela argumenty na podporu závČru, že (zdánlivý) zánik (jejího) práva vykonávat innost insolvenního správce není-p es prokazatelné materiální zachování všech atribut této innosti-d vodem pro její odvolání z funkce insolvenní správkynČ. Spoleník souasnČ apeloval na odvolací soud, aby nep ihlížel k procesnČ neúinnému podání, jímž se Spolenice vzdala práva podat odvolání proti napadenému usnesení, jelikož je podle nČj bez dalšího z ejmé, že její zájmy jsou dle ust. § 21 odst. 4 obanského soudního ádu (dále jen OSě) v rozporu se zájmy dosavadní správkynČ, a Spolenice proto za ni nem že init žádné úkony ve vztahu k napadenému usnesení. Vyslovil p esvČdení, že za tČchto okolností a v situaci, kdy má dosavadní správkynČ jen dva spoleníky, kte í jsou souasnČ jejími statutárními orgány, je jedinou osobou oprávnČnou podat za dosavadní správkyni odvolání proti napadenému usnesení on, a nikoli Spolenice.

Odvolací soud je na rozdíl od Spoleníka toho názoru, že Spolenice byla dle ust. § 21 odst. 1 písm. a) OSě oprávnČna uinit za dosavadní správkyni úkony vetnČ toho, jímž se vzdala odvolání proti napadenému usnesení. Vnit ní spor mezi spoleníky o obchodním vedení spolenosti totiž nelze p enášet do roviny rozhodování insolvenního soudu o tom, zda ve ejná obchodní spolenost bude vykonávat funkci insolvenního správce, i nikoli. Dlužno zd raznit, že výkon funkce insolvenního správce není podnikáním ani na nČj není právní nárok a insolvenní soud je povinen v každém okamžiku insolvenního ízení sledovat, zda insolvenní správce (vetnČ ve ejné obchodní spolenosti) spl uje podmínky pro výkon funkce (srovnej ust. § 31 odst. 3 a 4 insolvenního zákona).

Z ust. § 207 odst. 1 OSě vyplývá, že je možno vzdát se odvolání, a to (jedinČ) v i soudu a až po vyhlášení, p ípadnČ po vydání rozhodnutí, které soud prvního stupnČ nevyhlašuje; okolnost, kdy bylo dorueno písemné nebo elektronické vyhotovení rozhodnutí, je zde bezvýznamná. Jde o projev dispoziní zásady v obanském soudním ízení-úastník m že odvolání nejen podat, ale m že se tohoto práva také vzdát. Vzdání se odvolání m že být p itom odvoláno jen za podmínek uvedených v ust. § 41a odst. 4 OSě, tzn. tehdy, jestliže jeho odvolání dojde soudu nejpozdČji souasnČ se vzdáním se odvolání. Úinným vzdáním se odvolání zaniká subjektivní legitimace k odvolání toho, kdo se tohoto oprávnČní vzdal. Kdyby p esto podal pozdČji odvolání, odvolací soud je podle ust. § 218 písm. b) OSě odmítne jako podané osobou k nČmu neoprávnČnou (srovnej JUDr. Lubomír Drápal, JUDr. Jaroslav Bureš a kolektiv, Obanský soudní ád II., 1. vydání 2009, C. H. Beck, str. 1660).

Z insolvenního rejst íku odvolací soud ovČ il, že napadené usnesení .j. KSHK 42 INS 17710/2013-B-10/celk.3 bylo vydáno dne 19.11.2013 a téhož dne bylo zve ejnČno v insolvenním rejst íku (.l. B-10), že se podáním ze dne 20.11.2013 (.l. B-11) dorueným soudu prvního stupnČ téhož dne dosavadní správkynČ jednající Spolenicí vzdala práva odvolání proti napadenému usnesení a že podáním ze dne 22.11.2013 (.l. B-12) dorueným soudu prvního stupnČ dne 25.11.2013 podala dosavadní správkynČ jednající Spoleníkem proti tomuto usnesení odvolání.

Jelikož vzdání se práva odvolání bylo uinČno po vydání napadeného usnesení (a nebylo odvoláno) a odvolání bylo podáno až posléze, odvolací soud podle ust. § 218 písm. b) OSě odvolání odmítl, nebo dosavadní správkynČ (již) nebyla legitimována je podat.

Pokud jde o odvolací výhrady, odkazuje Vrchní soud v Praze pro strunost na své usnesení .j. KSPL 54 INS 16244/2010, 3 VSPH 1463/2012-B-38 ze dne 21.6.2013, v nČmž vyložil, že funkci insolvenního správce m že vykonávat ve ejná obchodní spolenost zapsaná v seznamu insolvenních správc jen prost ednictvím svých ohlášených spoleník . Pokud v dané vČci dosavadní správkynČ (ve ejná obchodní spolenost) ukonila (na vlastní žádost) innost insolvenní správkynČ ke dni 31.8.2013, není již zapsána v seznamu správc a nemá ani ohlášeného spoleníka, jehož prost ednictvím by byla oprávnČna vykonávat funkci insolvenní správkynČ, nebylo by možné jejímu odvolání (bylo-li by vzdání se odvolání neúinné) vyhovČt. V daném p ípadČ p itom nejde a ani nem že jít o kolizi zájm (ust. § 21 odst. 4 OSě) mezi Spolenicí a dosavadní správkyní, nebo ta, a opakovanČ to budiž zd raznČno, funkci insolvenní správkynČ s ohledem na závČry plynoucí ze shora zmínČného rozhodnutí vykonávat nem že.

P o u e n í : Proti tomuto rozhodnutí n e n í dovolání p ípustné.

V Praze dne 19. prosince 2013

JUDr. Ji í K a r e t a, v. r. p edseda senátu

Za správnost vyhotovení: Brožová Eva