2 VSPH 2237/2013-B-23
KSHK 42 INS 21552/2012 2 VSPH 2237/2013-B-23

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Karety a ze soudců JUDr. Jiřího Goldsteina a Mgr. Tomáše Brauna ve věci dlužníků a) Ing. Josefa Haška a b) Evy Haškové, oba bytem Palackého 488, Opočno, o odvolání dosavadní insolvenční správkyně dlužníků Edl a partneři, v.o.s., sídlem Na Zahrádkách 268/18, Hradec Králové, proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové č.j. KSHK 42 INS 21552/2012-B-13 ze dne 11. listopadu 2013

takto:

Odvolání s e o d m í t á .

Odůvodnění:

Krajský soud v Hradci Králové v záhlaví označeným usnesením v insolvenčním řízení týkajícím se manželů Ing. Josefa Haška a Evy Haškové (dále jen dlužníci) odvolal Edl a partneři, v.o.s. (dále též jen dosavadní správkyně) z funkce insolvenční správkyně dlužníků a novou insolvenční správkyní ustanovil Mgr. Ing. Petru Hýskovou (dále též jen nová správkyně). Dosavadní správkyni současně uložil, aby novou správkyni bez zbytečného odkladu informovala o své dosavadní činnosti a předala jí všechny doklady související s výkonem funkce.

Podáním ze dne 12.11.2013, jež za dosavadní správkyni učinila její společnice Mgr. Ing. Petra Hýsková (dále též jen Společnice), se dosavadní správkyně vzdala práva odvolání proti tomuto usnesení.

Podáním ze dne 22.11.2013, jež za dosavadní správkyni učinil její (další) společník Dr. oec. Michal Edl, MBA (dále jen Společník), se dosavadní správkyně proti témuž usnesení odvolala a požadovala, aby je odvolací soud změnil tak, že se dosavadní správkyně z funkce insolvenční správkyně dlužníků neodvolává a nová správkyně se insolvenční správkyní neustanovuje. V odvolání snášela argumenty na podporu závěru, že (zdánlivý) zánik (jejího) práva vykonávat činnost insolvenčního správce není-přes prokazatelné materiální zachování všech atributů této činnosti-důvodem pro její odvolání z funkce insolvenční správkyně. Společník současně apeloval na odvolací soud, aby nepřihlížel k procesně neúčinnému podání, jímž se

Společnice vzdala práva podat odvolání proti napadenému usnesení, jelikož je podle něj bez dalšího zřejmé, že její zájmy jsou dle ust. § 21 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen OSŘ) v rozporu se zájmy dosavadní správkyně, a Společnice proto za ni nemůže činit žádné úkony ve vztahu k napadenému usnesení. Vyslovil přesvědčení, že za těchto okolností a v situaci, kdy má dosavadní správkyně jen dva společníky, kteří jsou současně jejími statutárními orgány, je jedinou osobou oprávněnou podat za dosavadní správkyni odvolání proti napadenému usnesení on, a nikoli Společnice.

Odvolací soud je na rozdíl od Společníka toho názoru, že Společnice byla dle ust. § 21 odst. 1 písm. a) OSŘ oprávněna učinit za dosavadní správkyni úkony včetně toho, jímž se vzdala odvolání proti napadenému usnesení. Vnitřní spor mezi společníky o obchodním vedení společnosti totiž nelze přenášet do roviny rozhodování insolvenčního soudu o tom, zda veřejná obchodní společnost bude vykonávat funkci insolvenčního správce, či nikoli. Dlužno zdůraznit, že výkon funkce insolvenčního správce není podnikáním ani na něj není právní nárok a insolvenční soud je povinen v každém okamžiku insolvenčního řízení sledovat, zda insolvenční správce (včetně veřejné obchodní společnosti) splňuje podmínky pro výkon funkce (srovnej ust. § 31 odst. 3 a 4 insolvenčního zákona).

Z ust. § 207 odst. 1 OSŘ vyplývá, že je možno vzdát se odvolání, a to (jedině) vůči soudu a až po vyhlášení, případně po vydání rozhodnutí, které soud prvního stupně nevyhlašuje; okolnost, kdy bylo doručeno písemné nebo elektronické vyhotovení rozhodnutí, je zde bezvýznamná. Jde o projev dispoziční zásady v občanském soudním řízení-účastník může odvolání nejen podat, ale může se tohoto práva také vzdát. Vzdání se odvolání může být přitom odvoláno jen za podmínek uvedených v ust. § 41a odst. 4 OSŘ, tzn. tehdy, jestliže jeho odvolání dojde soudu nejpozději současně se vzdáním se odvolání. Účinným vzdáním se odvolání zaniká subjektivní legitimace k odvolání toho, kdo se tohoto oprávnění vzdal. Kdyby přesto podal později odvolání, odvolací soud je podle ust. § 218 písm. b) OSŘ odmítne jako podané osobou k němu neoprávněnou (srovnej JUDr. Lubomír Drápal, JUDr. Jaroslav Bureš a kolektiv, Občanský soudní řád II., 1. vydání 2009, C. H. Beck, str. 1660).

Z insolvenčního rejstříku odvolací soud ověřil, že napadené usnesení č.j. KSHK 42 INS 21552/2012-B-13 bylo vydáno dne 11.11.2013 a téhož dne bylo zveřejněno v insolvenčním rejstříku (č.d. B-13), že se podáním ze dne 12.11.2013 (č.d. B-14) doručeným soudu prvního stupně téhož dne dosavadní správkyně jednající Společnicí vzdala práva odvolání proti napadenému usnesení a že podáním ze dne 22.11.2013 (č.d. B-15) doručeným soudu prvního stupně dne 25.11.2013 podala dosavadní správkyně jednající Společníkem proti tomuto usnesení odvolání.

Jelikož vzdání se práva odvolání bylo učiněno po vydání napadeného usnesení (a nebylo odvoláno) a odvolání bylo podáno až posléze, odvolací soud podle ust. § 218 písm. b) OSŘ odvolání odmítl, neboť dosavadní správkyně (již) nebyla legitimována je podat.

Pokud jde o odvolací výhrady, odkazuje Vrchní soud v Praze pro stručnost na své usnesení č.j. KSPL 54 INS 16244/2010, 3 VSPH 1463/2012-B-38 ze dne 21.6.2013, v němž vyložil, že funkci insolvenčního správce může vykonávat veřejná obchodní společnost zapsaná v seznamu insolvenčních správců jen prostřednictvím svých ohlášených společníků. Pokud v dané věci dosavadní správkyně (veřejná obchodní společnost) ukončila (na vlastní žádost) činnost insolvenční správkyně ke dni 31.8.2013, není již zapsána v seznamu správců a nemá ani ohlášeného společníka, jehož prostřednictvím by byla oprávněna vykonávat funkci insolvenční správkyně, nebylo by možné jejímu odvolání (bylo-li by vzdání se odvolání neúčinné) vyhovět. V daném případě přitom nejde a ani nemůže jít o kolizi zájmů (ust. § 21 odst. 4 OSŘ) mezi Společnicí a dosavadní správkyní, neboť ta, a opakovaně to budiž zdůrazněno, funkci insolvenční správkyně s ohledem na závěry plynoucí ze shora zmíněného rozhodnutí vykonávat nemůže.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí n e n í dovolání přípustné.

V Praze dne 19. prosince 2013

JUDr. Jiří K a r e t a, v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: I. Kratochvílová