2 VSPH 2191/2015-B-38
KSPH 36 INS 26229/2012 2 VSPH 2191/2015-B-38

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Tomáše Brauna a soudců JUDr. Jiřího Karety a Mgr. Martina Lišky ve věci dlužnice Evy anonymizovano , anonymizovano , bytem Vysoká 25, Kutná Hora, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Praze č.j. KSPH 36 INS 26229/2012-B-21 ze dne 14. října 2015,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Praze č.j. KSPH 36 INS 26229/2012-B-21 ze dne 14. října 2015 se m ě n í tak, že se schválené oddlužení dlužnice Evy anonymizovano nezrušuje a konkurs na její majetek se neprohlašuje.

Odůvodnění:

Krajský soud v Praze v bodě I. výroku shora označeného usnesení zrušil schválené oddlužení Evy anonymizovano (dále jen dlužnice), v bodě II. výroku prohlásil na její majetek konkurs s tím, že bude projednáván jako nepatrný (bod III. výroku), a v bodě IV. výroku deklaroval, že účinky prohlášení konkursu nastávají okamžikem zveřejnění usnesení v insolvenčním rejstříku.

V odůvodnění usnesení soud reprodukoval dosavadní průběh řízení zejména tak, že: 1) usnesením ze dne 30.11.2012 (č.d. A-12) zjistil úpadek dlužnice, povolil jeho řešení oddlužením a do funkce insolvenčního správce ustanovil JUDr. Ing. Ivana Rotta (dále jen Správce), 2) usnesením ze dne 22.7.2013 (č.d. B-7) schválil oddlužení dlužnice plněním splátkového kalendáře, 3) ze zprávy Správce o plnění oddlužení ze dne 9.7.2014 (č.d. B-13) plyne, že oddlužení není řádně plněno, neboť není řádně plněno z darovací smlouvy ze dne 22. 10. 2012, v níž se Miroslav Kacovský zavázal, že bude dlužnici poskytovat finanční dar v měsíční výši 3.100,-Kč, 4) na jednání o zrušení oddlužení konaném dne 6.3.2015 (č.d. B-16) dlužnice uvedla, že je bez práce, nicméně bude se ucházet o zaměstnání ve FOXCONN CZ, s.r.o., 5) ze zprávy Správce ze dne 30.7.2015 (č.d. B-19) plyne, že dlužnice: -sice zaměstnání získala, ale její příjmy jsou stále tak nízké, že neumožňují hradit oddlužení v dostatečné výši (zabavitelná částka dosahuje toliko 1.374,-Kč měsíčně), -za dobu 24 měsíců trvání splátkového kalendáře uhradila pohledávky nezajištěných věřitelů v celkové výši 361.365,71 Kč toliko ve výši 19.070,02 Kč, tedy toliko v rozsahu 5,28 %, přičemž její dluh na odměně a hotových výdajích Správce dosahoval 9.516,-Kč, -by měla splácet minimálně 3.834,-Kč měsíčně, aby splnila zákonem stanovené (ekonomické) podmínky oddlužení.

Na tomto základě-a s přihlédnutím k tomu, že zde není naděje na nárůst příjmů dlužnice-je podle názoru soudu zřejmé, že podstatnou část splátkového kalendáře nebude možné splnit. Proto dle ust. § 418 odst. 1 písm. b) insolvenčního zákona (dále jen IZ) rozhodl, jak výše uvedeno.

Proti bodům I. a II. výroku tohoto usnesení Krajského soudu v Praze, jímž bylo zrušeno její schválené oddlužení a prohlášen konkurs na její majetek, podala dlužnice včasné odvolání, v němž zejména uvedla, že soudu byla doručena částka 22.000,-Kč, z níž může být uhrazena část dosud neuspokojených pohledávek nezajištěných věřitelů, a že získala nové zaměstnání. Proto požadovala, aby odvolací soud napadení usnesení změnil tak, že se schválené oddlužení nezrušuje a konkurs na její majetek neprohlašuje.

Vrchní soud v Praze dle ust. § 212 a § 212a občanského soudního řádu (dále jen OSŘ) přezkoumal napadené usnesení v rozsahu napadeném odvoláním i řízení jeho vydání předcházející, a poté, co odvolání projednal na jednání konaném dne 15.1.2016 (č.d. B-32), dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Podle ust. § 418 odst. 1 IZ zruší insolvenční soud schválené oddlužení a současně rozhodne o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem, jestliže dlužník neplní podstatné povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení (písm. a), nebo se ukáže, že podstatnou část splátkového kalendáře nebude možné splnit (písm. b), nebo v důsledku zaviněného jednání vznikl dlužníku po schválení plánu oddlužení peněžitý závazek po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti (písm. c), anebo to navrhne dlužník (písm. d). Podle ust. § 418 odst. 3 téhož zákona může insolvenční soud vydat rozhodnutí podle odstavce 1, jen dokud nevezme na vědomí splnění oddlužení. Učiní tak po jednání, ke kterému předvolá dlužníka, insolvenčního správce, věřitelský výbor a věřitele, který zrušení oddlužení navrhl. Rozhodnutí podle odstavce 1 písm. a) až c) může insolvenční soud vydat i bez návrhu.

Ze spisu odvolací soud zjistil, že usnesením ze dne 23.7.2013 schválil insolvenční soud oddlužení dlužnice plněním splátkového kalendáře. S ohledem na to, že v insolvenčním řízení byly zjištěny pohledávky nezajištěných věřitelů v celkové výši 361.365,71,-Kč, k dosažení zákonné minimální 30 % míry uspokojení těchto pohledávek v rámci splátkového kalendáře by na ně dlužnice měla zaplatit celkem 108.409,61 Kč. V situaci, kdy dlužnice, jak vyplynulo ze zprávy Správce ze dne 30.7.2015, za 24 měsíců trvání účinků oddlužení uhradila pohledávky nezajištěných věřitelů toliko ve výši 19.070,02 Kč, tedy (jen) v rozsahu 5,28 % a Správci dlužila na odměně a náhradách hotových výdajů 9.516,-Kč, a kdy bylo třeba, aby ke splnění zákonných (ekonomických) podmínek oddlužení činila její měsíční splátka minimálně 3.834,-Kč, a kdy dlužnice získala zaměstnání, z něhož byla schopna platit do splátkového kalendáře jen 1.374,-Kč, nelze soudu prvního stupně vytknout pochybení při úvaze, že se ukázalo (ukazovalo), že podstatnou část splátkového kalendáře nebude možné splnit.

Pro posouzení důvodnosti odvolání ovšem je (bylo) rozhodující, že dlužnice v průběhu odvolacího řízení: 1) předložila pracovní smlouvu ze dne 1. 11. 2015 uzavřenou s Randstad, s.r.o. (na dobu určitou do 31.12.2015 a dodatkem ze dne 1. 1. 2016 prodlouženou do 31.3.2016), podle níž činí její čistý měsíční příjem cca 20.556,-Kč (č.d. B-33 a 35), 2) uhradila v listopadu 2015 na plnění splátkového kalendáře jako mimořádnou splátku 21.489,-Kč (jako pojistné plnění z pracovního úrazu) a v lednu 2016 poukázala na plnění splátkového kalendáře 5.230,-Kč (jako srážku ze mzdy), 3) ke dni 31.1.2016 (tj. za 30 měsíců trvání splátkového kalendáře) uhradila 32.476,02 Kč, což představuje uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů v rozsahu 8,99 % a již nedlužila na odměně a hotových výdajích Správce.

Ze mzdy dlužnice, která má 4 vyživovací povinnosti, lze měsíčně srážet 5.446,-Kč, tedy ve zbývajících 30 měsících trvání splátkového kalendáře 163.980,-Kč (30 X 5.466), což po odečtení přednostních nároků Správce ve výši 32.670,-Kč (30 X 1.089) činí plnění ve výši 131.310,-Kč určené na uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů. Je tudíž dán předpoklad, že pohledávky nezajištěných věřitelů budou uspokojeny v celkové výši 163.789,02 Kč (32.476,02 + 131.310), tedy v rozsahu 45,3 % (163.789,02/361.365,71).

Za této situace je odvolací soud toho názoru, že řešit úpadek dlužnice-za změněného skutkového stavu-již nyní konkursem není namístě. Nelze totiž přehlédnout, a opakovaně to budiž zdůrazněno, že řešení úpadku dlužnice oddlužením formou splátkového kalendáře může být stále ještě reálné. Veden těmito úvahami dospěl odvolací soud k závěru, že je namístě umožnit dlužnici, aby v blízkém budoucnu svým zodpovědným a seriózním přístupem přesvědčila insolvenční soud a zejména své věřitele o tom, že její snaha dostát v maximální možné míře svým závazkům je míněna skutečně upřímně, poctivě a se vší vážností. Ostatně kdyby se v průběhu dalšího řízení ukázalo, že odvolací soud se v tomto svém úsudku zmýlil a že dlužnice nepřistupuje k oddlužení dostatečně svědomitě nebo poctivě, může kdykoli později dojít ke změně způsobu řešení jejího úpadku a úpadek by pak byl již definitivně řešen konkursem.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora shledal odvolací soud odvolání dlužnice důvodným, napadené usnesení proto podle ust. § 220 odst. 1 za použití ust. § 167 odst. 1 OSŘ v napadených bodech I. a II. výroku, jakož i v ostatních na něm závislých bodů III. a IV. výroku, změnil shora uvedeným způsobem.

Pou čení : Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Praze.

V Praze dne 5. února 2016 Mgr. Tomáš B r a u n , v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Kateřina Vaněčková