2 VSPH 2189/2015-A-21
KSPL 65 INS 24167/2015 2 VSPH 2189/2015-A-21

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Tomáše Brauna a ze soudců JUDr. Jiřího Karety a Mgr. Martina Lišky ve věci dlužníka Pavla anonymizovano , anonymizovano , bytem Jiráskova 388/10, Aš, zahájené na návrh dlužníka, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Plzni č.j. KSPL 65 INS 24167/2015-A-5 ze dne 14. října 2015,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Plzni č.j. KSPL 65 INS 24167/2015-A-5 ze dne 14. října 2015 se p o t v r z u j e.

Odůvodnění:

Krajský soud v Plzni ve výroku označeným usnesením odmítl insolvenční návrh Pavla anonymizovano (dále jen dlužník).

V odůvodnění usnesení soud poté, co konstatoval, že insolvenčním návrhem doručeným soudu dne 25.9.2015 se dlužník domáhal vydání rozhodnutí o svém úpadku, a poté, co citoval ust. § 3 odst. 1 a § 128 odst. 1 insolvenčního zákona (dále jen IZ), zdůraznil, že dlužník v návrhu toliko uvedl, že je v úpadku, jelikož má několik finančních závazků, jež není schopen déle než 3 měsíce splácet, že důvodem této situace je skutečnost, že byl téměř 3 roky bez práce, a že i když nyní pracuje, jeho plat již není postačující k úhradě jeho závazků. Jelikož dlužník netvrdil ani neprokázal mnohost věřitelů, ani se nevyjádřil ke splatnosti svých závazků, dospěl soud k závěru, že nejsou naplněny pojmové znaky úpadku ve smyslu insolvenčního zákona (dále jen IZ). Podle ust. § 128 odst. 1 IZ proto insolvenční návrh odmítl.

Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Plzni podal dlužník včasné odvolání, v němž vyjádřil přesvědčení, že (dostatečně) prokázal, že má více věřitelů s peněžitými závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti. Potud poukazoval na to, že má více věřitelů, jenž jsou uvedeni v insolvenčním návrhu, že byl téměř 3 roky bez práce, a řada závazků tak již přešla do exekučního řízení, a proto tyto závazky není schopen plnit po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti. Jelikož tím naplnil všechny 3 podmínky definice úpadku, požadoval, aby insolvenční řízení zrušeno nebylo a naopak, pokud soud potřebuje určité dokumenty, aby si je od něj vyžádal.

Vrchní soud v Praze dle ust. § 212 a § 212a občanského soudního řádu (dále jen OSŘ) přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející, a aniž dle ust. § 94 odst. 1 písm. c) IZ nařizoval jednání, dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Podle ust. § 128 odst. 1 IZ odmítne insolvenční soud insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do sedmi dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 OSŘ se nepoužije.

Náležitosti insolvenčního návrhu vymezuje ust. § 103 odst. 1 a 2 IZ. Kromě požadavku, aby obsahoval obecné náležitosti podání, musí insolvenční návrh obsahovat označení insolvenčního navrhovatele a dlužníka, musí v něm být uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, musí být označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá. Odvolací soud považuje v této souvislosti za nutné zdůraznit závěry soudní praxe (viz usnesení Nejvyššího soudu č.j. KSBR 31 INS 1583/2008, 29 NSČR 7/2008-A-16 ze dne 26.2.2009 uveřejněné pod č. 91/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), podle nichž-vzhledem k závažnosti dopadů, jež může i vadný insolvenční návrh vyvolat v poměrech dlužníka nebo třetích osob-na splnění zákonem předepsané povinnosti vylíčit (jako nutné obsahové náležitosti insolvenčního návrhu) rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, tj. mimo jiné uvést i konkrétní údaje o věřitelích, kteří mají za dlužníkem splatnou pohledávku, je nutno trvat i v případě návrhu podávaného dlužníkem.

Tuto povinnost ovšem nelze mít za splněnou tím (jak činí dlužník v odvolání), že insolvenční navrhovatel ohledně těchto skutečností odkáže na listinný důkaz, ledaže jde o řádný seznam majetku a závazků připojený k insolvenčnímu návrhu dlužníka. Jinak řečeno, co do povinných rozhodných tvrzení o dlužníkově úpadku či hrozícím úpadku, jež jeho insolvenční návrh postrádá, lze vzít v potaz (jako součást tvrzení o úpadku akceptovat) údaje o věřitelích dlužníka a jejich pohledávkách a o majetkových poměrech dlužníka obsažené v seznamech majetku a závazků, které spolu s insolvenčním návrhem (co jeho obligatorní přílohou) předložil; to však jen za předpokladu, že tyto seznamy jsou řádné, tj. opatřené náležitostmi předepsanými v ust. § 104 odst. 2 až 4 IZ, a že tedy k nim lze (i v uvedeném směru) přihlížet.

Podle ust. § 106 odst. 1 IZ musí dlužník, který hodlá řešit oddlužením svůj úpadek nebo hrozící úpadek, spojit s insolvenčním návrhem i návrh na povolení oddlužení, a podle ust. § 390 odst. 1 téhož zákona musí návrh na povolení oddlužení podat spolu s insolvenčním návrhem.

Z ust. § 391 IZ se podává, že návrh na povolení oddlužení musí vedle obecných náležitostí podání obsahovat označení dlužníka a osob oprávněných za něj jednat, údaje o očekávaných příjmech dlužníka v následujících 5 letech, údaje o příjmech dlužníka za poslední 3 roky, a návrh způsobu oddlužení nebo sdělení, že dlužník takový návrh nevznáší (odst. 1). Návrh na povolení oddlužení lze podat pouze na formuláři, jeho náležitosti stanoví prováděcí právní předpis a podobu zveřejní Ministerstvo spravedlnosti způsobem umožňujícím dálkový přístup; tato služba nesmí být zpoplatněna (odst. 3).

Z toho, co uvedeno výše, je zřejmé, že insolvenční návrh, jenž je v ust. § 2 písm. c) IZ definován jako návrh na zahájení insolvenčního řízení podaný u insolvenčního soudu, a návrh na povolení oddlužení, jímž se dlužník domáhá rozhodnutí o způsobu řešení svého úpadku nebo hrozícího úpadku oddlužením, jsou 2 různými procesními podáními, pro něž IZ předepisuje různé obsahové náležitosti a pro něž uplatňuje odlišná pravidla i co do požadavku na jejich formu (v podrobnostech viz usnesení Nejvyššího soudu č.j. KSBR 37 INS 294/2008, 29 NSČR 1/2008-A-15 ze dne 27. 1. 2010 uveřejněné pod č. 8/2010 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Formulář návrhu na povolení oddlužení ve smyslu ust. § 390 odst. 1 IZ však umožňuje, aby byl využit i k současnému podání insolvenčního návrhu, a to prostřednictvím kolonky 7, jež v souladu s náležitostmi insolvenčního návrhu vymezenými v ust. § 103 odst. 2 IZ předpokládá vyplnění údaje o tom, čeho se jím dlužník domáhá, a uvedení důvodů tohoto návrhu, tj. vylíčení rozhodujících skutečností, které úpadek či hrozící úpadek dlužníka osvědčují.

Podle ust. § 3 odst. 1 IZ je dlužník v úpadku, jestliže má a) více věřitelů a b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit. K posledně uvedené podmínce ust. § 3 odst. 2 IZ stanoví, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo b) je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v ust. § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud.

Z obsahu spisu plyne, že dlužník spojil insolvenční návrh s návrhem na povolení oddlužení podaným na neplatném (starším) typu formuláře, v němž se v kolonce 6 omezil toliko na tvrzení, že Mám několik finančních závazků, které nejsem schopen splácet, proto jsem v úpadku. Byl jsem téměř 3 roky bez práce a to zavinilo mojí dosavadní situaci. I když nyní pracuji, není můj plat takový jako předtím a nejsem schopen platit své závazky. Proto jsem v úpadku. Žádné konkrétní údaje o svých majetkových poměrech a o svých věřitelích a jejich pohledávkách v insolvenčním návrhu neuvedl, přičemž závěr o úpadku dlužníka nelze dovodit ani z kolonek 18 až 21 formuláře, jež neobsahují údaj o splatnosti žádného ze závazků.

Z těchto tvrzení a údajů tudíž nelze dovodit, že by dlužník ve smyslu ust. § 3 odst. 1 IZ měl více (konkrétně označených věřitelů), peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, a že by je nebyl schopen plnit. Tato tvrzení postrádají také vylíčení rozhodných skutečností, na jejichž základě by bylo možno dospět k závěru, že je dána některá z vyvratitelných právních domněnek vymezených v ust. § 3 odst. 2 IZ, podle nichž se má za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky. Pouhé obecné konstatování, že dlužník je v úpadku, neboť má několik finančních závazků, které není schopen splácet, není ve smyslu ust. § 103 odst. 2 IZ uvedením okolností, které úpadek osvědčují (k tomu viz např. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. KSPL 27 INS 1784/2009, 29 NSČR 22/2009-A ze dne 20.5.2010 uveřejněné pod č. 26/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Přitom závěr o úpadku nelze přijmout ani z řádného seznamu závazků, neboť je dlužník k návrhu nepřipojil.

Za této situace dospěl odvolací soud shodně jako soud prvního stupně k závěru, že insolvenční návrh dlužníka vykazuje nedostatky, pro něž nelze v řízení pokračovat, a protože ust. § 128 odst. 1 IZ pro ten případ vylučuje postup dle ust. § 43 OSŘ, soud prvního stupně nepochybil, když insolvenční návrh bez dalšího odmítl.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora postupoval odvolací soud podle ust. § 219 OSŘ a napadené usnesení jako věcně správné potvrdil.

Pro úplnost považoval odvolací soud za nutné uvést, že dlužníkovi nic nebrání v tom, aby insolvenčnímu soudu podal nový řádně zpracovaný insolvenční návrh vtělený do návrhu na povolení oddlužení. Dlužno dodat, že je k tomu třeba použít nikoli starý (dnes neplatný) typ formuláře, nýbrž jeho aktuální podobu dostupnou na webové adrese:https://isir.justice.cz/isir/common/stat.do?kodStranky=FORMULAR

P o u č e n : Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu prostřednictvím Krajského soudu v Plzni.

V Praze dne 3. února 2016

Mgr. Tomáš B r a u n , v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Jana Berná