2 VSPH 2183/2017
č. j. MSPH 90 INS 210/2014 2 VSPH 2183 /2017 B 338

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. ]iřího Karety a soudců Mgr. Martina Lišky a _jUDr. Petra Vaňouse ve věci dlužnice: SKEX, a. 3., IČO 28209036 Sídlem Opletalova 1683/41, 110 00 Praha 1 do níž vstoupilo státní zastupitelství o odvoláni věřitelů: a) HUTIRA .. BRNO, s. r. 0., IČO 25324870 sídlem Vintrovna 398/29, 664 41 Popůvky zastoupená advokátkou Mgr. Ivanou Rychnovskou, LL.M. Sídlem Dobrovského 824/50, 612 00 Brno b) INSERVICE AGENCY UK LIMITED, reg. č. 7059420 Sídlem Great Malborough Street 3 4, W1F7HH Londýn zastoupená advokátem Mgr. Lukášem Trojanem

Sídlem Hvězdova 1716 / 2b, 140 00 Praha 4 proti usnesení Městského soudu v Praze č. j MSPH 90 INS 210/2014 B 285 ze dne 18. září 2017 takto: Usneseni Městského soudu v Praze č. j. MSPH 90 INS 210 / 2014-B 285 ze dne 18. září 2017 se vbodě I. výroku potvrzuje a vbodě II. výroku se mění tak, že se usneseni schůze věřitelů o prodeji zahraničních pohledávek dlužníka evidovaných v soupise majetkové podstaty pod č. 95--107 společnosti s ručením omezeným SECURE WAY za kupní cenu 140.000 Kč zrušuje.

Odůvodnění:

Městský soud v Praze v insolvenčním řízení vedeném na majetek SKEX, a. S. (dále jen dlužnice) na schůzi věřitelů konané dne 1. 9. 2017 zamítl návrh věřitele HUTIRA -BRNO, S .r. 0. (dále jen věřitel č. 40) na zrušení usnesení, jímž si schůze věřitelů vyhradila do své působnosti dle ust. Š 46 odst. 2 insolvenčního zákona rozhodnutí o vynětí zahraničních pohledávek z majetkové podstaty dlužnice, které dle ust. $ 46 odst. 3 téhož zákona přísluší věřitelskému výboru (bod I. výroku), a zamítl návrh věřitele č. 40, k němuž se připojil věřitel INSERVICE AGENCY UK LIMITED (dále jen věřitel č. 27), na zrušení usnesení, jímž schůze věřitelů rozhodla o prodeji zahraničních pohledávek dlužnice evidovaných v soupisu majetkové podstaty pod č. 95 -107 společnosti s ručením omezeným SECURE WAY (dále jen věřitel č. 93) za kupní cenu 140.000 Kč (hod II.

Shodu S prvopisem potvrzuje ]ana Vlasáková. výroku). Usnesení soud písemně vyhotovil pod č. j. MSPH 90 INS 210/2014 B 285 dne 18. 9. 2017.

V odůvodnění usnesení soud zejména uvedl, že usnesením ze dne 20. 5. 2015 (č. d. A-178), jež nabylo právní moci dne 16. 9. 2015, byl zjištěn úpadek dlužnice, usnesením ze dne 14. 8. 2015 (č. d. B 31), jež nabylo právní moci dne 17. 12. 2015, prohlásil na majetek dlužnice konkurs a usnesením ze dne 13. 8. 2015 (č. d. B-30) ustanovil novým insolvenčním správcem Horizont ISPL, v. 0. S. (dále jen správce). Podáním ze dne 3. 8. 2017 (č. d. B 253) mu správce navrhl, aby svolal schůzi věřitelů. Uvedl přitom, že vzhledem k tomu, že výsledkem výběrového řízení na prodej zahraničních pohledávek dlužnice v nominální výši 1.809.627,21 Kč (jedná se o zřejmou písařskou vadu, nebot) nominální výše pohledávek činila - jak správce správně uvedl 1.809.327.221 Kč) zvítězil věřitel č. 93 S nabídkou kupní ceny 140.000 Kč odpovídající 0,08 % nominálu, navrhl dne 15. 7. 2017 podle ust. Š 227 insolvenčního zákona věřitelskému výboru vynětí zahraničních pohledávek z majetkové podstaty S tím, že dlužnice má o pohledávkách lepší informace a mohla by je úspěšně zpeněžit. Takto získané prostředky by pak správce opětovně pojal do majetkové podstaty. 2 členové věřitelského výboru věřitel č. 40 a Moravský Peněžní Ustav- spořitelní družstvo (dále jen věřitel č. 48) s tímto návrhem nesouhlasili. Věřitel č. 40 navrhoval zpeněžení mimo dražbu nejvyšší nabídce formou elektronické aukce, věřitel č. 48 navrhl schválení prodeje zahraničních pohledávek věřiteli č. 93. Další člen věřitelského výboru věřitel č. 27 se k návrhu nevyjádřil. Správce tvrdil, že podle ust. Š 294 insolvenčního zákona nemá povinnost vymáhat pohledávky, pokud jsou náklady na jejich uplatnění a vymáhání neúměrně vysoké nebo je nelze krýt z majetkové podstaty, přičemž počáteční náklady vymáhání pouze vAnglii, Bangladéši a Turecku odhaduje bez soudních poplatků na 9 až 11 miionů Kč. Tato tvrzení prokazoval notářským zápisem NZ 510/2017 JUDr. Josefa Kawuloka ze dne 30. 6. 2017, dle něhož nejvyšší nabídku na koupi zahraničních pohledávek dlužnice evidovaných v majetkové podstatě (částku 140.000 Kč) předložil věřitel č. 93. Pravdivost tvrzení ohledně stanoviska členů věřitelského výboru ověřil soud z předložené elektronické komunikace.

Usnesením ze dne 9. 8. 2017 (č. (1. 13 256) svolal soud schůzi věřitelů k rozhodnutí a) o vyhrazení si působnosti schůze věřitelů dle ust. $ 46 odst. 2 insolvenčního zákona, b) o vynětí zahraničních pohledávek evidovaných v soupisu majetkové podstaty pod ev. čísly 95 107 z majetkové podstaty dlužnice ze soupisu majetkové podstaty a c) o prodeji zahraničních pohledávek dlužníce věřiteli

č. 93 za 140.000 Kč.

Dne 29. 8. 2017 (č. d. 8273) navrhl věřitelský výbor zrušit výběrové řízení na prodej zahraničních pohledávek dlužnice s tím, že vzhledem k povinnému označení pohledávek na obálce nabídky, na níž se nabídka vztahuje, a Složení 10 % z nabídkové ceny na jeho bankovní účet, byl správce předem informován o výši jednotlivých nabídek. Členům věřitelského výboru __ věřitelům č. 40 a č. 27 správce neumožnil zúčastnit se otevírání obálek a dne 30. 6. 2017 v 16 hodin, kdy Skončilo výběrové řízení, přičemž mezitím mohla dojít další nabídka, nezkontroloval poštovní schránku a dostatečně neumožnil Mgr. Pergrovi nahlédnout do podkladů, čímž mu znemožnil účast ve výběrovém řízení. Tento návrh soud zamítl: vzhledem k vyjádření správce, že umožnil zájemci Mgr. Pergrovi nahlédnout do podkladů, měl za to, že se otevírání obálek měl zúčastnit věřitelský výbor jako celek. Tvrzení, že z bankovního účtu věděl, který zájemce podává jakou nabídku, správce uvedl, že se kaucemi začal zabývat až při otevírání fakticky došlých nabídek, přičemž kauce měla preventivní význam, aby se výběrového řízení zúčastnili jenom vážní zájemci disponující finančními prostředky. Vzhledem ktomu, že se nepřihlásili zájemci o jednotlivé pohledávky, ale pouze 0 celý balík, byla posuzována nabídka na odkoupení celého souboru pohledávek. Z podmínek na účast ve výběrovém řízení měl soud za prokázané, že výběrové řízení probíhalo od 1. 6. 2017 do 30. 6. 2017 na základě usnesení ze dne 19. 4. 2017 (č. d. B 236) o souhlasu spřírným prodejem pohledávek ve spojení se

Shodu s prvopisem potvrzuje Jana Vlasáková. souhlasem schůze věřitelů na základě hlasování, které proběhlo dne 6. 1. 2017. Účastníkům mělo být dle bodu II. umožněno seznámení s předměty prodeje a v bodě Ill. byly stanoveny podmínky účasti ve výběrovém řízení se zřetelným označením obálek S nabídkou, které končilo dne 30. 6. 2017 v 16 hodin S tím, že nabídka musí mimo jiné obsahovat nabídkovou cenu a musí dojít ke Složení kauce ve výši 10% ceny na účet správce. Vzhledem k tomu, že mohlo dojít k nabídce na koupi konkrétní pohledávky, případně souboru pohledávek, nemuselo být zřejmé, zda se konkrétní kauce týká souboru nebo jednotlivé nabidky pohledávek. Ve Skutečnosti však došly pouze nabídky na celý soubor pohledávek. l s ohledem na zmíněný notářský zápis neměl soud za to, že by výběrové řízení proběhlo nestandardně. Ani z obsahu spisu a přístupu dlužnice přitom neměl za to, že bylo na místě vyjmout soubor zahraničních pohledávek dlužnice

' . z majetkové podstaty a umožnit dlužníci jejich vymáhání, jež by jak uvedl správce vyžadovalo náklady převyšující 9 milionů Kč.

Na schůzi věřitelů konanou dne 1. 9. 2017 se dostavili věřitelé reprezentující 36,55 % přihlášených pohledávek. Pro návrh pod bodem a) hlasovali věřitelé č. 48 s 31,6 % hlasů a č. 96 S 0,01% hlasů, celkem tedy 31,61 % hlasů, proti věřitelé č. 27 s 0,15 % hlasů, č. 40 s 4,3% hlasů a Československá obchodní banka, a. 5. (dále jen věřitel č. 49) S 0,49 % hlasů, celkem tedy 4,94% hlasů. Proti tak hlasovalo méně než 15 % (přesně 13,5 %) hlasů přítomných). Protože podle ust. $ 49 odst. 1 a $ 46 odst. 2 insolvenčního zákona je k přijetí usnesení, jímž si schůze věřitelů vyhrazuje působnost jiných věřitelských orgánů, třeba hlasování většiny tvořené 2/ 3 hlasů přítomných nebo řádně zastoupených věřitelů vypočítaná podle výše jejich pohledávek, a protože proti hlasovalo pouze 13,5 % přítomných a pro více než 85 % (konkrétmě 86,5 % přítomných), dospěl soud k závěru, že usnesení bylo schůzí věřitelů přijato. Věřitel č. 40 navrhl, aby soud usnesení schůze věřitelů zrušil z důvodu, že odporuje společnému zájmu věřitelů, a správce navrhl, aby soud tento návrh zamítl. Městské Státní zastupitelství v Praze uvedlo, že do zjištění podkladů od dlužnice nelze rozhodnout, zda cena nabídnutá za zahraniční pohledávky byla přiměřená, či nikoliv. Soud návrh na zrušení tohoto usnesení schůze věřitelů zamítl. Proti jeho rozhodnutí se na schůzi odvolal věřitel č. 40, jenž jako odvolací důvod uvedl nesprávné právní posouzení věci a nesprávně. zjištěný Skutkový stav S tím, že odvolání doplní do 30 dnů od schůze věřitelů. Soud konstatoval, že usnesení o zamítnutí návrhu na zrušení usnesení schůze věřitelů bude vyhotoveno písemně a doručeno těm, kteří se odvolali.

Pro návrh pod bodem b) nehlasoval žádný z věřitelů a usnesení o něm přijato nebylo.

Pro přijetí návrhu pod bodem c) hlasoval věřitel č. 48, proti hlasovali věřitelé č. 40 a č. 27, zdrželi se věřitelé č. 49 a č. 93, pro návrh tedy bylo 31,6 % hlasů, proti 4,45 % hlasů, a soud konstatoval, že prostou většinou hlasů přítomných schůze věřitelů podle ust. Š 49 odst. 1 insolvenčního zákona toto usnesení přijala. Věřitel č. 40 navrhl, aby soud toto usnesení schůze věřitelů zrušil z důvodu, že odporuje společnému zájmu věřitelů, zejména namítal, že Si schůze věřitelů konaná dne 6. 1. 2017 nevymínila, že bude namísto věřitelského výboru rozhodovat o zpeněžení zahraničních pohledávek dlužnice zvláštním usnesením, ale o zpeněžení a způsobech zpeněžení zahraničních pohledávek dlužnice přímo rozhodla. Proto měl za to, že je celé výběrové řízení na prodej zahraničních pohledávek dlužnice zatíženo vadou, která se má zhojit tím, že bude zrušeno dosavadní výběrové řízení a bude vypsáno nové výběrové řízení dle usnesení věřitelského výboru sděleného soudu. Tvrdil, že správce nevyvinul dostatečné úsilí, aby od dlužnice získal zproštění mlčenlivosti advokátní kanceláře ROWAN LEGAL, s. r. 0. pro poskytnutí podkladů k těmto pohledávkám. Dále uvedl, že ví o subjektech, které by měly zájem odkoupit pohledávky za vyšší cenu, než byla zjištěna při výběrovém řízení, ale jejich jména nesdělil. Opětovně navrhl zrušit výběrové řízení a vypsat nové ve formě elektronické aukce S veřejnou licitaci, která bude mít alespoň 2 kola. S tím nesouhlasil věřitel č. 48, podle něhož žádný zájemce ve výběrovém řízení vyšší nabídku nepředložil. Věřitel č. 93 navrhl, že aby byl

Shodu S prvopisem potvrzuje jana Vlasáková.

10.

2 VSPH 2183/20i7 schválen prodej zahraničních pohledávek jemu, nebot, předložil nejvyšší nabídku a žádný jiný účastník výběrového řízení tuto možnost nevyužil. Soud vyjádřil nesouhlas s názorem správce, že by ponecháním zahraničních pohledávek dlužníci neměla majetková podstata co ztratit, návrh na zrušení usnesení schůze věřitelů zamítl, neboť výběrové řízení proběhlo řádně, notář potvrdil transparentnost podmínek a při zrušení výběrového řízení by neodůvodněné vznikly další náklady ve výši 100.000 Kč. Městské státní zastupitelství v Praze stejně jako věřitelé č. 40 a č. 27 doporučilo vyčkat podkladů od bývalého zástupce dlužnice advokátní kanceláře ROW/AN LEGAL, S. r. o., a až poté ve věci rozhodnout. Argumentuje tím, že je povinen rozhodnout o návrhu věřitele č. 40 na schůzi věřitelů, a poukazuje na to, že dle Sdělení věřitele c. 27 zrušil Slavomír Králik jednající za dlužníci schůzku, na níž se S obchodním partnerem dlužnice měla projednávat její pohledávka, a neměl tedy na vymáhání pohledávek zájem, soud návrh věřitele č. 40 zamítl. Proti tomuto rozhodnutí se odvolal věřitel č. 40, k němuž se připojil věřitel c. 27, již jako odvolací důvod uvedli nesprávné právní posouzení, a soud konstatoval, že usnesení o zamítnutí návrhu vyhotoví písemně a doručí je věřitelům, kteří se proti němu odvolali.

Cituje ust. $ 54 odst. 1 a 2, $ 55 odst. 1 a 2, $ 1 písm. a) a $ 2 písm. j) insolvenčního zákona, soud Shrnul, že proti rozhodnutím o jeho návrzích na zrušení usnesení schůze věřitelů ohledně bodů a) a c) podal na schůzi odvolání věřitel č. 40, k němuž se v případě zamítnutí návrhu na zrušení rozhodnutí schůze věřitelů o prodeji zahraničních pohledávek připojil věřitel č. 27, který však na schůzi věřitelů odvolání nepodal. Soud zopakoval, že neměl za to, že by usnesení schůze věřitelů ohledně bodu a) odporovalo společnému zájmu věřitelů, a to i vzhledem k tomu, že usnesením pod bodem b) nebylo schváleno vynětí zahraničních pohledávek z majetkové podstaty dlužnice. Naopak měl za to, že je v zájmu věřitelů, aby zahraniční pohledávky zůstaly v majetkové podstatě dlužnice, resp. aby byl realizován jejich prodej zájemci s nejvyšší nabídkou, jímž je věřitel č. 93, za 140.000 Kč, jak rozhodla schůze věřitelů hlasováním o bodě c). Ani v tomto případě přitom neměl za to, že by usnesení schůze věřitelů odporovalo jejich společnému zájmu.

Soud zdůraznil, že dlužnice své zahraniční pohledávky nevymáhala a osoba, jež za ni jednala, navíc zrušila schůzku S obchodním partnerem dlužnice, a prokázala tak nezájem o vymáhání aby zprostila mlčenlivosti advokátní kancelář ROWAN LEGAL, s. r. 0., aby mohla správci poskytnout podklady potřebné k vymáhání pohledávek, neučinila tak. Proto neměl soud za to, že by jejich vymáhání bylo účelné. Přihlédl současně k tomu, že se jedná o pohledávky v zahraničí a z obsahu spisu je mu známo, že dlužnice dluží milionové částky i svým zahraničním právním zástupcům a na soudních poplatcích by bylo třeba zaplatit 9 až 11 mililonů Kč, které by bylo nutné vzít z majetkové podstaty s nejistým výsledkem. K postupu správce soud uvedl, že řádně vypsal výběrové řízení a otevírání obálek probíhalo za přítomnosti notáře. Vzhledem k tomu, že byly nabízeny jak jednotlivé pohledávky, tak jejich soubor, nebylo při Složení 10% zálohy zjevné, zda se jedná o zálohu na jednotlivou pohledávku, či na soubor pohledávek. Až do otevírání obálek proto správce nevěděl, kdo podal nejvyšší nabídku. I vzhledem ktomu, že náklady na výběrové řízení, notáře, ochranku a inzerát činily 70.000 Kč a při jeho zrušení lze očekávat další náklady ve výši cca 100.000 Kč, je podle názoru soudu možné, že by zisk z dvoukolového výběrového řízení provedeného formou elektronické aukce, jak je navrhoval věřitel č. 40, nepokryl ani náklady na další a první výběrové řízení.

Soud poukázal na to, že insolvenční řízení probíhá od roku 2015, že správce převzal od dlužnice podklady k zahraničním pohledávkám a dlužnice neposkytla součinnost k jejich vymáhání v zahraničí, jež je vysoce finančně nákladné s problematickým výsledkem. Znovu zopakoval, že výběrové řízení proběhlo řádně za účasti notáře, který notářským zápisem potvrdil nejvyšší

Shodu S prvopisem potvrzujejana Vlasáková.

11.

D LTJ-Ulli IV ..a-vn..: ___-v, _w

2 VSPH 2183/201 nabídku. Vzhledem k tomu, že bylo třeba, aby o návrhu na zrušení usnesení schůze věřitelů rozhodl do skončení schůze, odmítl soud návrh Státního zastupitelství a věřitele č. 40, aby vyčkal předložení podkladů bývalým zástupcem dlužnice a aby až poté rozhodl o tom, zda usnesení schůze věřitelů zruší. Ohledně zájmů věřitelů soud vysvětlil, že je nepochybné, že se vinsolvenčnírn řízení ze strany věřitelů střetávají jejich zájmy podle výše jejich podílu, pohledávkách vůči dlužníkovi i toho, zda jsou zajištěnými věřiteli apod. Podle jeho názoru nelze v řízení v této rovině vztahů dosáhnout průsečíku společného pohledu věřitelů ani průniku jejich společného zájmu. Schůze věřitelů podle něj na rozdíl od věřitelského výboru vytvořila v mezích možného dostatečný prostor pro jejich vyjádření a prezentaci jejich stanovisek, proto shledal správným usnesení, jímž si schůze věřitelů vyhradila rozhodování o vynětí zahraničních pohledávek z majetkové podstaty. V usnesení, jímž byl potvrzen prodej zahraničních pohledávek, pak spatřoval řešení představující nestranný a konstruktivní postup k ukončení prodeje zahraničních pohledávek dlužnice dle insolvenčního zákona, když dosavadní vývoj řízení takový předpoklad potvrzuje a soud nezjistil nic, co by odůvodňovalo názor věřitelů č. 40 a č. 27. Z těchto důvodů rozhodl, jak uvedeno shora.

Proti tomuto usnesení Městského soudu v Praze podali věřitelé č. 40 a č. 27 na schůzi věřitelů včasné odvolání do protokolu, přičemž je věřitel č. 40 napadl v plném rozsahu a věřitel č. 27 v rozsahu bodu Il. výroku, a shodně požadovali, aby je odvolací soud změnil a zrušil usnesení schůze věřitelů (v případě věřitele č. 27 pouze vrozsahu bodu ll. výroku). Po doručení písemného vyhotovení napadeného usnesení svá odvolání písemně doplnili. Věřitel č. 40 namítal, že soud prvního stupně pochybil, neboť obě usnesení schůze věřitelů odporují společnému zájmu věřitelů, neboť jimi dojde k výraznému zásahu do majetkové podstaty dlužnice. Tvrdil, že správce a věřitel č. 48 obcházejí věřitelský výbor za účelem dosažení vlastních cílů. Poukázal na význam věřitelského výboru a věřiteli č. 48 vytkl, že poté, co byl ve věřitelském výboru přehlasován (v daném případě při rozhodování o způsobu zpeněžení zahraničních pohledávek), hodlá protlačit své záměry silou svých hlasů na schůzi věřitelů. Tak tomu bylo již v případě, kdy věřitelský výbor přijal stanovisko k zajištění dalších informací a vymáhání pohledávek správcem a na schůzi věřitelů prosadil věřitel č. 48 jejich přímý prodej mimo dražbu, přestože nebyly k dispozici informace umožňující učinit si o prodeji kvalifikovaný úsudek. Podle názoru věřitele č. 40 tím dochází nepřípustnému přesunu pravomocí věřitelského výboru a k obcházení mechanismu stanoveného na ochranu věřitelů a jejich oprávněného zájmu. Tvrdil přitom, že zájmy věřitele č. 48 jsou odlišné již proto, že se jedná o věřitele, jehož podstatná část pohledávek (až na 4,6 %) je kryta zajištěním, a na uspokojení nezajištěných pohledávek proto nemá zájem. Přímý prodej pohledávek mimo dražbu podle něj poškozuje společný zájem věřitelů na dosažení co nejvyššího uspokojení pohledávek a s tím související výběrové řízení nebylo vedeno transparentně. Zdůraznil, že podstatné Skutečnosti nastaly na schůzi věřitelů, kdy správce seznámil věřitele S tím, že jednal s dlužníci o vymáhání pohledávek, ale bývalý zástupce dlužnice mu nepředal relevantní podklady, a správce po dobu výkonu funkce neučinil úkony vedoucí ke zjištění Skutečné ceny pohledávek. Ostatně i Městské státní zastupitelství vPraze vyjádřilo názor, že místo vymáhání pohledávek navrhl správce, aby byly zpeněženy, ačkoliv nebyly využity všechny prostředky k získání potřebných podkladů ani nebyl učiněn hodnověrný úsudek o dosažitelném výtěžku zpeněžení pohledávek. Přímý prodej by navíc správce - jak zdůraznil věřitel č. 40-provedl bez souhlasu věřitelského výboru i schůze věřitelů. Soudu prvního stupně věřitel č. 40 dále vytkl, že nevyužil oprávnění rozhodnout o tom, že se o určitých bodech programu nebude na schůzi věřitelů konané dne 1. 9. 2017 hlasovat a hlasování se vyhrazuje na další schůzi, za Situace, kdy nebyl kdispozici dostatek podkladů ohledně zpeněžitelnosti zahraničních pohledávek, když jejich zpeněžení za 140.000 Kč přímým prodejem za shora popsaných podmínek nelze akceptovat. Věřitel č. 27 vdoplnění odvolání zdůraznil, že se

Shodu s prvopisem potvrzuje Jana Vlasáková.

12.

13.

14. na schůzi odvolal. Pokud jde o důvody, odkázal na odvolací argumentaci věřitele č. 40, resp. uvedl, že odvolání dodatečně podrobně odůvodní, leč neučinil tak.

Městské státní zastupitelství vPraze ve vyjádřeních kodvolánírn navrhlo, aby odvolací soud potvrdil napadené usnesení v bodě I. výroku a aby je zrušil v bodě II. výroku a v tomto rozsahu je vrátil k dalšímu řízení soudu prvního stupně. V případě bodu I. výroku S poukazem na ust. $ 46 odst. 2 a 5 54 odst. 1 insolvenčního zákona uvedlo, že neshledalo žádné Skutečnosti, které by mohly vést k závěru, že usnesení schůze věřitelů ohledně vyhrazení Si působnosti schůze věřitelů k rozhodnutí o vynětí zahraničních pohledávek z majetkové podstaty odporuje společnému zájmu věřitelů. K. tomu totiž insolvenční zákon schůzi věřitelů (od 1. 1. 2014 při splnění vyššího kvora 2/ 3 hlasů přítomných nebo řádně zastoupených věřitelů) výslovně zmocňuje, takže konstrukce, podle níž by vyhrazení Si rozhodování o určité otázce schůzí věřitelů mohlo být v rozporu se společným zájemem věřitelů, nemůže dle názoru státního zastupitelství obstát. Vpřípadě bodu II. výroku poukázalo státní zastupitelství na to, že před zahájením hlasování správce na schůzi věřitelů uvedl, že apeluje na věřitele, aby schválili vynětí zahraničních pohledávek z majetkové podstaty vzhledem k nepředání podkladů k jejich vymáhání S tím, že dlužnice bude mít možnost využít své znalosti těchto pohledávek a dosáhnout lepšího výtěžku zpeněžení, když advokátní kancelář, jež dlužníci dříve zastupovala, k předání podkladů marně vyzýval, a jeho požadavku, aby jí takovou povinnost uložil, soud nevyhověl. Na schůzi vyzval soud dlužníci, aby advokátní kancelář zprostila mlčenlivosti a poskytl jí k tomu lhůtu 30 dnů. Z toho je dle státního zastupitelství zřejmé, že by ke zpeněžení zahraničních pohledávek přímým prodejem místo jejich vymáhání došlo, aniž by byla zvážena adekvátnost nabídnuté kupní ceny za Situace, kdy nebyly využity všechny prostředky nezbytné kzískání relevantních podkladů kpohledávkám. Protože vdobě, kdy probíhala schůze věřitelů, nebyly kdispozici potřebné informace, vyjádřilo státní zastupitelství přesvědčení, že správce, věřitelské orgány ani insolvenční soud nebyli schopni kvalifikovaně a zodpovědně posoudit ani vymahatelnost pohledávek,

'jmem věřitelů, resp. není řešením spravedlivým a zajišťujícím z pohledu věřitelů maximální výnos. Bez poskytnutí součinnosti ze strany dlužnice a jejich výsledků, jak dlužníci uložil soud na schůzi věřitelů, nelze podle názoru státáního zastupitelství o zpeněžení zahraničních pohledávek zodpovědně rozhodnout, a proto bylo namístě, aby soud vyhověl návrhu věřitele č. 40 a usnesení schůze věřitelů, jež bylo předčasné, zrušil. Až po doplnění informací způsobem popsaným Shora bude

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Podle ust. $ 54 insolvenčního zákona může insolvenční soud zrušit usnesení schůze věřitelů, odporuje li společnému zájmu věřitelů; to neplatí vpřípadě uvedeném vust. $ 29 odst. 1, $ 51 odst. 1 insolvenčního zákona a pro usnesení schůze věřitelů o způsobu řešení dlužníkova úpadku, o reorganizačním plánu nebo o způsobu oddlužení (odst. 1). Rozhodnutí o zrušení usnesení schůze věřitelů může insolvenční soud vydat jen do Skončení schůze věřitelů, která usnesení přijala, a může tak učinit jen na návrh insolbenčního správce nebo věřitele, který hlasoval proti přijetí usnesení schůze věřitelů (odst. 2). Jinými slovy, insolvenční soud může zrušit usnesení schůze věřitelů pouze proto, že odporuje společnému zájmu věřitelů; i kdyby však určitá usnesení odporovala společnému zájmu věřitelů (usnesení, jímž se schůze věřitelů nejblíže následující po přezkumném jednání usnesla na odvolání insolvenčního správce z funkce

Shodu S prvopisem potvrzujejana Vlasáková.

15.

16.

17.

18.

19. a ustanovení nového správce podle ust. Š 29 odst. 1 insolvenčního zákona, usnesení, jímž bylo přiznáno hlasovací právo věřitelům, jejichž pohledávka byla popřena, podle ust. Š 51 odst. 1 téhož zákona, a zbývající tři usnesení typově popsaná v ust. Š 54 odst. 1 insolvenčního zákona), insolvenční soud je zrušit nemůže.

Podle ust. Š 55 insolvenčního zákona vyzve insolvenční soud po vyhlášení rozhodnutí, kterým zruší usnesení schůze věřitelů, každého z přítomných věřitelů, kteří hlasovali pro přijetí schůze věřitelů, aby uvedl, zda se vzdává odvolání; současně je poučí, že odvolání, které nebude podáno do Skončení schůze věřitelů, již nelze podat. Vyjádření věřitelů a jejich poučení se uvede vprotokolu o jednání. Rozhodnutí insolvenční soud doručí pouze osobám, které proti němu podaly odvolání (odst. 1). jestliže insolvenční soud návrh na zrušení usnesení schůze věřitelů zamítl, uplatní postup podle odstavce 1 přiměřeně ve vztahu k osobě, která návrh podala (odst. 2). Osobou oprávněnou k podání odvolání proti rozhodnutí je pouze věřitel, který hlasoval proti přijetí tohoto usnesení. K podání odvolání proti rozhodnutí o zamítnutí návrhu na zrušení usnesení schůze věřitelů je oprávněna pouze osoba, která návrh podala (odst. 3).

Podle ust. Š 46 odst. 2 insolvenčního zákona Si schůze věřitelů může vyhradit cokoli, co patří do působnosti věřitelských orgánů. Usnesení, jímž si schůze věřitelů vyhrazuje působnost jiných věřitelských orgánů, je přijato, jestliže pro ně hlasovala většina tvořená nejméně dvěma třetinami hlasů přítomných nebo řádně zastoupených věřitelů, počítaná podle výše jejich pohledávek.

Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že se dne 1. 9. 2017 konala schůze věřitelů, jež se usnesla na tom, že Si vyhradila do své působnosti rozhodnutí o vynětí zahraničních pohledávek z majetkové podstaty dlužnice, a na prodeji zahraničních pohledávek dlužnice evidovaných v soupisu majetkové podstaty pod č. 95 107 věřiteli č. 93 za kupní cenu 140.000 Kč. Z protokolu plyne, že věřitel č. 40 navrhl soudu, aby obě usnesení schůze věřitelů zrušil, přičemž se k němu v případě druhého návrhu připojil věřitel č. 27, a proti rozhodnutí o zamínutí návrhů se odvolali s tím, že je věřitel č. 40 napadl v celém rozsahu a věřitel č. 27 pouze v rozsahu bodu ll. výroku.

Co do posouzení důvodnosti odvolání se odvolací soud plně ztotožnil s názory a závěry obsaženými ve vyjádřeních státního zastupitelství. Co se týče bodu 1. výroku napadeného usnesení, považoval za nutné zdůraznit, že z toho, že si schůze věřitelů při dodržení požadavků ust. Š 46 odst. 2 insolvenčního zákona vyhradila rozhodnutí jinak náležející do působnosti věřitelského výboru (v daném případě rozhodnutí o vynětí zahraničních pohledávek dlužnice z majetkové podstaty), nelze dovozovat, že toto usnesení odporuje společnému zájmu věřitelů, neboť takový postup zákon výslovně umížňuje. K obavám věřitele č. 40 dlužno poznamenat, že rozhodování o této otázce mohlo být až předmětem další schůze věřitelů, přičemž věřitel č. 48, jehož postupu se obává, nemá nadpoloviční většinu hlasů, a výsledné usnesení bude proto záviset na postoji dalších věřitelů. Co se týče bodu ll. výroku, je odvolací soud přesvědčen o tom, že za situace, kdy soud prvního stupně na schůzi z přednesu správce zjistil, že dosud neopatřil věrohodné podklady umožňující posoudit bonitu a případnou vymahatelnost zahraničních pohledávek dlužnice, měl podle ust. Š 11 odst. 1 insolvenčního zákona v rámci výkonu dohlédací činnosti učinit opatření potřebné k zajištění účelu insolvenčního řízení: v daném případě by Sice okamžitým prodejem pohledávek v nominální hodnotě převyšující 1.800.000.000 Kč za 140.000 Kč dostál soud požadavku rychlého, zjevně však nikoli hospodárného a co nejvyššího uspokojení věřitelů vyjádřeného v ust. Š 5 písm. a) insolvenčního zákona a vrozporu S touto zásadou insolvenčního řízení by dopustil, že by byli nespravedlivě poškozeni. jinými Slovy, rozpor se společným zájmem věřitelů na co nejvyšším uspokojení je v tomto případě zjevný.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými Shora neshledal odvolací soud odvolání věřitele č. 40 proti bodu 1. výroku napadeného usnesení důvodným a podle ust. Š 219

Shodu s prvopisem potvrzuje jana Vlasáková.

20.

... __., _u-n I



Poučení:

Proti tomuto usnesení je dovolání přípustné, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Městského soudu v Praze.

Toto rozhodnutí se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; lhůta pro podání dovolání začíná běžet ode dne, kdy bylo rozhodnutí doručeno adresátu zvláštním způsobem.

Praha 13. února 2018

JUDr. Jiří Kareta v. r. předseda senátu



Shodu s prvopisem potvrzuje jana Vlasáková. !,