2 VSPH 2175/2014-B-44
KSLB 54 INS 29334/2012 2 VSPH 2175/2014-B-44

USNESENÍ Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Martina Lišky a soudců JUDr. Jiřího Karety a Mgr. Tomáše Brauna ve věci dlužnice Gabriely anonymizovano , anonymizovano , bytem Jižní 268, Stráž pod Ralskem, o odvolání insolvenční správkyně Mgr. Jany Luštíkové, sídlem Střelecká 574/13, Hradec Králové, proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočky v Liberci č.j. KSLB 54 INS 29334/2012-B-39 ze dne 15. října 2014

takto:

Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočky v Liberci č.j. KSLB 54 INS 29334/2012-B-39 ze dne 15. října 2014 se v bodech I. a II. výroku p o t v r z u j e s tím, že se v bodě II. výroku v části týkající se výše odměny insolvenční správkyně potvrzuje ve znění, že se určuje odměna insolvenční správkyně Mgr. Jany Luštíkové ve výši 20.605,50 Kč vč. DPH.

Odůvodnění:

Krajský soud v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci shora označeným usnesením v insolvenčním řízení ve věci dlužnice Gabriely anonymizovano (dále jen dlužnice) v bodě I. výroku schválil dle ust. § 304 odst. 4 písm. a) insolvenčního zákona (dále jen IZ) konečnou zprávu ze dne 28.8.2014, dle níž činí: -příjmy majetkové podstaty za trvání oddlužení 914,-Kč, -příjmy majetkové podstaty za trvání konkursu 0,-Kč, -pohledávky za majetkovou podstatou 23.432,54 Kč, z toho odměna insolvenční správkyně Mgr. Jany Luštíkové (dále jen správkyně) 20.605,50 Kč a její hotové výdaje 2.827,04 Kč, -pohledávky postavené na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou 0,-Kč, a čistý výtěžek určený k rozdělení mezi věřitele 0,-Kč.

V bodě II. výroku rozhodl, že: -schvaluje vyúčtování hotových výdajů správkyně ve výši 2.827,04 Kč, -snižuje dle ust. § 38 IZ odměnu správkyně na 20.605,50 Kč (vč. DPH), -část odměny ve výši 914,-Kč bude uhrazena ze záloh získaných na odměnu a hotové výdaje správkyně v době trvání účinků schválení oddlužení ze srážek z příjmů dlužnice, -zbývající část odměny a hotových výdajů správkyně bude v části 3.000,-Kč uspokojena ze zálohy složené dlužnicí na náklady insolvenčního řízení a v části isir.justi ce.cz

19.518,54 Kč bude zaplacena soudem ze státního rozpočtu po právní moci tohoto usnesení.

V bodě III. výroku zrušil konkurs na majetek dlužnice dle ust. § 308 odst. 1 písm. d) IZ, neboť její majetek je pro uspokojení věřitelů zcela nepostačující, a v bodě IV. výroku uložil správkyni povinnosti v souvislosti se zrušením konkursu.

V odůvodnění soud zrekapituloval dosavadní průběh řízení tak, že usnesením ze dne 28.1.2013 (č.d. A-11) zjistil úpadek dlužnice a ustanovil insolvenčním správcem Mgr. Janu Luštíkovou, usnesením ze dne 8.7.2013 (č.d. B-14) rozhodl o schválení oddlužení dlužnice plněním splátkového kalendáře, usnesením ze dne 8.7.2014 (č.d. B-28) schválené oddlužení dle ust. § 418 odst. 1 písm. b) a c) IZ zrušil, na majetek dlužnice prohlásil konkurs a rozhodl o tom, že bude projednán jako nepatrný. Dále uvedl, že mu správkyně dne 2.9.2014 předložila konečnou zprávu (č.d. B-34) s vyúčtováním své odměny a hotových výdajů a že v insolvenčním rejstříku byly zveřejněny tato zpráva s vyúčtováním dne 3.9.2014 a vyhláška o vyrozumění o konečné zprávě (č.d. B-37) dne 26.9.2014. S poukazem na to, že žádný z účastníků řízení nepodal v zákonné lhůtě námitky, bez nařízení jednání dle ust. § 304 odst. 5 IZ přezkoumal konečnou zprávu a vyúčtování výdajů správkyně a v uveřejněném znění je jako správéné schválil.

Při určení výše odměny správkyně soud vyšel z toho, že : -oddlužení plněním splátkového kalendáře trvalo 12 měsíců (od srpna 2013 do července 2014), -za dobu trvání oddlužení byly na účet správkyně poukázány srážky z příjmů dlužnice ve výši 914,-Kč, jež byly použity na úhradu záloh na odměnu a hotové výdaje správkyně, -věřitelům nebylo dosud vyplaceno nic, -správkyni by náležela odměna za 17 měsíců (12 měsíců trvání účinků schváleného oddlužení a 5 měsíců od ustanovení do funkce do schválení oddlužení) a náhrada hotových výdajů za 12 měsíců (trvání účinků schváleného oddlužení), a s odkazem na ust. § 4 odst. 2 vyhlášky č. 313/2007 Sb. (dále jen Vyhláška) a usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. 3 VSPH 1681/2012 (KSPL 29 INS 9586/2010) konstatoval, že by správkyně měla nárok na odměnu ve výši 45.000,-Kč plus DPH, tj. celkem 54.450,-Kč. Zdůraznil však, že taková odměna neodpovídá rozsahu správkyní vykonané činnosti, neboť nespravovala ani nezpeněžovala žádný majetek a toliko přijala srážky z příjmů, jež s ohledem na jejich nedostatečnou výši ani nerozvrhovala mezi věřitele; tato činnost nebyla nijak odborně, administrativně ani časově náročná, přičemž s ohledem na nulový zůstatek výtěžku odpadne i povinnost sestavit rozvrhové usnesení. Soud proto využil možnosti dle § 38 odst. 3 IZ a odměnu správkyně přiměřeně snížil na částku 20.605,50 Kč, jež odpovídá odměně a paušální náhradě hotových výdajů ve výši 17.605,50 Kč, na niž by měla nárok za dobu trvání oddlužení, již ovšem navýšil o 3.000,-Kč. Taková odměna je dle jeho názoru přiměřená délce insolvenčního řízení (12 měsíců trvání oddlužení a 3 měsíce trvání konkursu) a rozsahu a náročnosti správkyní vykonané činnosti.

Zároveň schválil vyúčtování hotových výdajů správkyně spočívajících v cestovném ve výši 2.827,04 Kč a určil, že neuhrazená část odměny a hotových výdajů bude v části 3.000,-Kč uspokojena ze zálohy složené dlužnicí na náklady insolvenčního řízení a v části 19.518,54 Kč bude zaplacena ze státního rozpočtu dle ust. § 8 Vyhlášky.

Proti tomuto usnesení, a to v rozsahu bodů I. a II. výroku, se správkyně včas odvolala a navrhovala, aby je odvolací soud změnil tak, že jí přizná odměnu ve výši 56.671,67 Kč včetně DPH a odpovídajícím způsobem změní navazující části obou výroků. Namítala zejména, že pro snížení její odměny dle ust. § 38 odst. 3 IZ nebylo žádného důvodu, neboť z demonstrativního výčtu důvodů ke snížení odměny je zřejmé, že mají být spatřovány toliko v porušení povinností insolvenčního správce, a zdůrazňovala, že v jejím případě soud žádné pochybení při postupu v řízení neshledal. V souvislosti s tím dovozovala, že důvodem pro snížení odměny správce nemůže být úvaha insolvenčního soudu o nepřiměřenosti odměny, a to zejména za situace, kdy v insolvenčním řízení došlo ke zpeněžení. Pokazovala přitom na skutečnost, že v průběhu řízení bylo za trvání účinků schváleného oddlužení z příjmů dlužnice sraženo 914,-Kč, a citujíc usnesení Vrchního soudu v Praze č.j. 3 VSPH 1681/2012-B-37 konstatovala, že tyto příjmy je nutno považovat za výtěžek zpeněžení. Na základě toho uzavřela, že bylo dosaženo výtěžku zpeněžení jednak ve formě příjmů dlužnice vyplacených do majetkové podstaty v rozsahu vymezeném v § 207 odst. 2 IZ a dále ve formě zálohy na náklady insolvenčního řízení složené dlužnicí, a proto situace, kdy by nebylo dosaženo žádného výtěžku nenastala, a nenastala ani situace, kdy odměnu insolvenčního správce nemohl soud určit dle ust. § 1 Vyhlášky a musel by tak přistoupit k určení výše odměny na základě úvahy dle ust. § 5 Vyhlášky. Závěrem uvedla, že minimální výše odměny správce zakotvená v ust. § 38 odst. 1 větě druhé ve spojení s ust. § 1 odst. 5 Vyhlášky nezohledňuje individuální náročnost či složitost řízení, naopak ipso facto vychází z obvyklé náročnosti takového řízení, a na takto stanovenou odměnu má insolvenční správce-za splnění podmínek shora rozebraných-zásadně právo vždy a není ji možno podkročit argumentací opírající se toliko o ust. § 38 odst. 3 IZ.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející, a dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Podle ust. § 38 odst. 1 IZ ve znění účinném do 31.12.2013, jež je třeba dle přechodných ustanovení k zákonu č. 294/2013 Sb. a vyhlášce 389/2013 Sb. aplikovat, má insolvenční správce právo na odměnu a náhradu hotových výdajů. V případě konkursu se výše odměny určí z výtěžku zpeněžení určeného k rozdělení mezi věřitele. Je-li insolvenční správce plátcem daně z přidané hodnoty, náleží mu k odměně a k náhradě hotových výdajů částka odpovídající této dani, kterou je insolvenční správce povinen z odměny a náhrady hotových výdajů odvést podle zvláštního právního předpisu.

Podle ust. § 38 odst. 3 IZ vyúčtování odměny a hotových výdajů provede insolvenční správce v konečné zprávě a není-li jí, ve zprávě o své činnosti. Insolvenční soud může podle okolností případu po projednání s věřitelským výborem odměnu insolvenčního správce přiměřeně zvýšit nebo snížit. Důvodem ke snížení odměny je zejména skutečnost, že insolvenční správce porušil některou ze svých povinností nebo že nenavrhl provedení částečného rozvrhu, ačkoliv to stav zpeněžení majetkové podstaty umožňoval.

Podle ust. § 38 odst. 5 IZ způsob určení odměny a některých hotových výdajů insolvenčního správce, jejich nejvyšší přípustnou výši a podmínky a rozsah hrazení odměny a hotových výdajů státem stanoví prováděcí právní předpis (Vyhláška).

Podle ust. § 1 Vyhlášky (ve znění účinném do 31.12.2013, jež je v dané věci rozhodné) pokud je způsobem řešení dlužníkova úpadku konkurs, činí odměnu insolvenčního správce součet odměny určené z výtěžku zpeněžení připadajícího na zajištěného věřitele a odměny určené z výtěžku zpeněžení určeného k rozdělení mezi nezajištěné věřitele (odst. 1). Odměna insolvenčního správce určená z výtěžku zpeněžení připadajícího na zajištěného věřitele činí 2 % z částky určené k vydání zajištěnému věřiteli (odst. 2). Odměna určená z výtěžku zpeněžení určeného k rozdělení mezi nezajištěné věřitele činí při výtěžku od 0 do 10 mil. Kč 15 % (odst. 3). Pro účely této Vyhlášky se výtěžkem zpeněžení určeným k rozdělení mezi nezajištěné věřitele rozumí výtěžek zpeněžení určený k rozdělení mezi nezajištěné věřitele zahrnuté do rozvrhu a výtěžek zpeněžení určený k uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů postavených na roveň pohledávkám za podstatou (odst. 4). Pokud je způsobem řešení dlužníkova úpadku konkurs, činí odměna insolvenčního správce nejméně 45.000,-Kč (odst. 5).

Dle ust. § 3 písm. b) Vyhlášky pokud je způsobem řešení dlužníkova úpadku oddlužení, činí odměna insolvenčního správce při oddlužení plněním splátkového kalendáře 750,-Kč za každý započatý kalendářní měsíc trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře.

Dle ust. § 4 odst. 2 Vyhlášky pokud dojde ke zrušení schváleného oddlužení a k rozhodnutí o řešení dlužníkova úpadku konkursem, činí odměna insolvenčního správce částku určenou podle § 1, nejméně však částku určenou podle § 3.

Jak Vrchní soud v Praze vyložil např. v usnesení č.j. 3 VSPH 1681/2012-B-37, KSPL 29 INS 9586/2010 ze dne 2.7.2013, z citovaných ustanovení Vyhlášky vyplývá, že pokud je způsobem řešení dlužníkova úpadku konkurs, odměna insolvenčního správce se určí (vypočte) postupem podle ust. § 1 Vyhlášky za předpokladu, že v insolvenčním řízení bylo dosaženo alespoň jednoho z výtěžků, z nichž se odměna podle tohoto ustanovení vypočítává, tedy že byl dosažen výtěžek zpeněžení připadající na zajištěného věřitele dle ust. § 1 odst. 2 Vyhlášky, anebo výtěžek určený k rozdělení mezi nezajištěné věřitele dle ust. § 1 odst. 3 a 4 Vyhlášky-výtěžek určený k uspokojení nezajištěných věřitelů (kromě věřitelů pohledávek za majetkovou podstatou dle ust. § 168 IZ), tj. výtěžek určený k uspokojení pohledávek postavených na roveň pohledávkám za podstatou dle ust. § 169 IZ a pohledávek ostatních nezajištěných věřitelů zahrnutých do rozvrhu. Jestliže součet odměn příslušejících správci z uvedených rozhodných výtěžků, anebo výtěžek z jednoho z nich, pokud druhý rozhodný výtěžek k dispozici není, činí méně než 45.000,-Kč, náleží insolvenčnímu správci podle ust. § 1 odst. 5 Vyhlášky odměna v této výši.

O situaci, kdy nelze odměnu insolvenčního správce určit dle ust. § 1 Vyhlášky a kdy ji proto určí insolvenční soud úvahou podle § 5 Vyhlášky (dle kriterií v tomto ustanovení uvedených), jde v případě, že v insolvenčním řízení nebylo žádného z výše uvedených rozhodných výtěžků dosaženo (protože tu nebylo zpeněženého majetku sloužícího k zajištění a nejsou tu finanční prostředky podstaty, ať již získané zpeněžením majetku podstaty či představované dlužníkovými finančními prostředky na hotovosti nebo na jeho účtech, anebo tyto prostředky postačují toliko k uspokojování pohledávek za podstatou dle § 168 IZ).

Výtěžkem zpeněžení se přitom, rozumí též finanční prostředky dlužníka v hotovosti nebo na jeho účtech, včetně jím složené zálohy na náklady insolvenčního řízení, a ovšem také příjmy dlužníka vyplacené do majetkové podstaty v rozsahu vymezeném v ust. § 207 odst. 2 IZ, ve kterém do majetkové podstaty náleží (tedy v rozsahu, v jakém z nich mohou být při výkonu rozhodnutí nebo exekuci uspokojeny přednostní pohledávky).

Popsaná východiska se při určení odměny správce obdobně uplatní i v případě, že konkurs není prvotním, nýbrž následným (konečným) způsobem řešení dlužníkova úpadku, tedy (podle ust. § 4 odst. 2 Vyhlášky) i v případě, že dle ust. § 418 IZ došlo k přeměně schváleného oddlužení prováděného splátkovým kalendářem v konkurs. Pak je ve smyslu výše uvedeného rozhodné, zda v insolvenčním řízení (v rámci oddlužení nebo v následném konkursu) byl zpeněžen majetek sloužící k zajištění, z jehož výtěžku generujícího odměnu dle ust. § 1 odst. 2 Vyhlášky byl uspokojen zajištěný věřitel, anebo zda bylo dosaženo výtěžku ze zpeněžení majetku či jiného příjmu podstaty nesloužícího k zajištění, který při zapravení pohledávek za podstatou dle ust. § 168 IZ postačuje i k uspokojování pohledávek nezajištěných věřitelů (včetně pohledávek postavených na roveň pohledávkám za podstatou dle ust. § 169 IZ), a který tak generuje odměnu správce dle ust. § 1 odst. 3 a 4 Vyhlášky.

Z obsahu spisu odvolací soud v dané věci zjistil, že usnesením ze dne 8.7.2013 (č.d. B-14) insolvenční soud schválil oddlužení dlužnice plněním splátkového kalendáře a usnesením ze dne 8.7.2014 (č.d. B-28) jej zrušil a prohlásil na její majetek konkurs. Dle obsahu konečné zprávy a vyúčtování odměny a výdajů správkyně ze dne 28.8.2014, o nichž insolvenční soud napadeným usnesením rozhodl, dosáhly příjmy majetkové podstaty celkové výše 914,-Kč (srážka z příjmu dlužnice), oproti tomu dosavadní výdaje (pohledávky za majetkovou podstatou dle § 168 odst. 2 IZ vzniklé po rozhodnutí o úpadku) tvoří hotové výdaje správkyně ve výši 2.827,04 Kč. Žádné pohledávky postavené na roveň pohledávkám za podstatou (§ 169 IZ) v insolvenčním řízení uplatněny (správcem zjištěny) nebyly. V konečné zprávě správkyně provedla vyúčtování své odměny (pohledávky za majetkovou podstatou dle ust. § 168 odst. 2 IZ), a to dle ust. § 1 Vyhlášky ve výši 45.000,-Kč, tj. s DPH ve výši 9.450,-Kč celkem 54.450,-Kč.

Výsledek insolvenčního řízení vyplývající z konečné zprávy a vyúčtování je tedy takový, že příjmy podstaty (i při započtení zálohy na náklady řízení ve výši 3.000,-Kč, již správkyně nesprávně do položky příjmů v konečné zprávě neuvedla) zjevně nepostačují ani k uspokojení všech pohledávek za majetkovou podstatou dle ust. § 168 IZ včetně odměny insolvenčního správce.

Z uvedeného je zřejmé, že vyúčtování odměny správkyně podle ust. § 1 odst. 5 Vyhlášky nebylo správné, neboť nebylo dosaženo žádného z rozhodných výtěžků, na jejichž základě by bylo možno její odměnu dle § 1 Vyhlášky určit. Soud prvého stupně měl proto určit odměnu správkyně dle ust. § 5 Vyhlášky-úvahou vycházející z délky doby, rozsahu a náročnosti správkyní vykonávané činnosti. Při takovém postupu je samozřejmě z povahy věci vyloučeno užití moderačního práva dle ust. § 38 odst. 3 IZ (moderace se může uplatnit jen v případě odměny určené podle § 1 vyhlášky).

Z obsahu spisu přitom vyplývá, že správkyně, jež vykonávala funkci od 28.1.2013, před předložením konečné zprávy zpracovala seznam přihlášených pohledávek šesti věřitelů, zúčastnila se přezkumného jednání (na němž pohledávky přezkoumala) a schůze věřitelů, provedla soupis majetkové podstaty, podala soudu v průběhu trvání oddlužení čtyři zprávy a v průběhu konkursu dvě zprávy o své činnosti, zúčastnila se jednání o zrušení oddlužení a oznámila, že postupem dle ust. § 315 odst. 1 písm. b) IZ ve spojení s ust. § 227 IZ vyňala z majetkové podstaty dlužnice movitý majetek (televizor, hi-fi věž, DVD přehrávač a PC sestavu). K výkonu její funkce neměli soud, věřitelé ani dlužnice žádných připomínek, námitky proti výsledkům řízení vyjádřeným v konečné zprávě nikdo nepodal.

Po zhodnocení všech uvedených okolností věci je odvolací soud přesvědčen o tom, že rozsahu a náročnosti činnosti insolvenční správkyně v daném insolvenčním řízení odpovídá odměna (byť nesprávným postupem) přiznaná soudem prvého stupně, tj. včetně DPH ve výši 21 % (jíž je správkyně plátcem) odměna v celkové výši 20.605,50 Kč. Takto stanovená odměna odpovídá též požadavkům ust. § 4 odst. 2 Vyhlášky, neboť je vyšší než odměna, jež by správkyni náležela za 12 měsíců trvání oddlužení plněním splátkového kalendáře (12x750 + DPH, tj. 10.890,-Kč).

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora postupoval odvolací soud podle ust. § 219 o.s.ř. a usnesení v napadených bodech I. a II. výroku potvrdil s tím, že namísto snížení odměny správkyně určil její odměnu postupem dle ust. § 5 Vyhlášky.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočky v Liberci.

Toto rozhodnutí se považuje za doručené okamžikem jeho zveřejnění v insolvenčním rejstříku; lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne, kdy bylo rozhodnutí doručeno adresátu zvláštním způsobem.

V Praze dne 30. listopadu 2016

Mgr. Martin L i š k a , v.r. předseda senátu Za správnost: J. Vlasáková