2 VSPH 217/2013-A-15
MSPH 77 INS 18763/2012 2 VSPH 217/2013-A-15

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Karety a soudců JUDr. Jiřího Goldsteina a Mgr. Tomáše Brauna ve věci dlužníka NPLC, s.r.o., sídlem V Křovinách 624/4, Praha 4, zahájené na návrh navrhovatelek a) Andrey Vorlové, bytem Javorník 202E, pošta Čtyřkoly, b) Martiny Tatkové, bytem Řepčice 27, pošta Velké Popovice, c) Moniky Hornátové, bytem Listová 1149, Kamenice, d) Renáty Miklánkové, bytem Hrusice 167, pošta Senohraby, a e) Jany Mackové, bytem Drachkov 36, pošta Bystřice, o odvolání navrhovatelek proti usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 77 INS 18763/2012-A-9 ze dne 11.listopadu 2012

takto:

I. Usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 77 INS 18763/2012-A-9 ze dne 11.listopadu 2012 se potvrzuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Městský soud v Praze usnesením č.j. MSPH 77 INS 18763/2012-A-9 ze dne 11.11.2012 odmítl insolvenční návrh, jímž se Andrea Vorlová, Martina Tatková, Monika Hornátová, Renáta Miklánková a Jana Macková (dále jen navrhovatelky) domáhaly vydání rozhodnutí o úpadku NPLC, s.r.o. (dále jen dlužník), a rozhodl o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

V odůvodnění usnesení soud uvedl, že se navrhovatelky podáním došlým dne 6.7.2012 domáhaly zahájení insolvenčního řízení z důvodu, že jim nebyly uhrazeny jejich pracovně právní pohledávky, které představují neuhrazenou mzdu za měsíc duben 2012. Uvedly výši dlužné mzdy vůči každé z nich s tím, že celková výše činí 84.480,-Kč. Podle názoru soudu postrádá insolvenční návrh vylíčení rozhodujících skutečností osvědčujících úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, když především chybí uvedení data splatnosti jednotlivých pohledávek za dlužníkem. Vzhledem ke skutečnosti, že v návrhu absentují konkrétní data splatnosti, nelze bez dalšího dovodit, že pohledávky navrhovatelek jsou skutečně splatné, a pokud ano, že jsou minimálně 30 dnů po datu splatnosti. Návrh rovněž postrádá tvrzení ohledně platební neschopnosti dlužníka, která je další z podmínek jeho úpadku. Navrhovatelky měly rovněž tvrdit a náležitým způsobem doložit, v čem platební neschopnost spočívá (např. zda dlužník zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků-nutno uvést celkovou výši peněžitých závazků dlužníka a výši, v níž byly platby zastaveny, nebo zda neplní své závazky po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti). Dále soud konstatoval, že pracovní smlouvy všech navrhovatelek obsahují ustanovení, že mzda bude vyplácena bezhotovostním převodem na jejich účty, pokud nebude dohodnuto jinak. V případě, že jim byla dlužníkem vydána výplatní páska, aniž by však došlo ke skutečné výplatě mzdy, jak tvrdí, bylo by nezbytné takové tvrzení náležitým způsobem prokázat (např. výpisem z bankovního účtu).

Proti tomuto usnesení Městského soudu v Praze se navrhovatelky včas odvolaly. V odvolání uvedly, že nejsou povinny předkládat bankovní výpisy, ale pro usnadnění řízení je předkládají. V pracovních smlouvách je uvedeno, že mzdy budou odeslány nejpozději k 15. dni v měsíci, to se nestalo a mzda za duben 2012 na účet nepřišla. Vzhledem k tomu, že nejsou jediné komu dlužník dluží, věří, že jejich návrh nebude zamítnut.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Podle ust. § 128 odst. 1 insolvenčního zákona odmítne insolvenční soud insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 občanského soudního řádu se nepoužije.

Náležitosti insolvenčního návrhu vymezuje ust. § 103 odst. 1 a 2 insolvenčního zákona. Kromě požadavku, aby obsahoval obecné náležitosti podání, musí insolvenční návrh obsahovat označení insolvenčního navrhovatele a dlužníka, musí v něm být uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, musí být označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá.

Odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně je přesvědčen o tom, že insolvenční návrh neobsahuje zákonem požadované náležitosti. Navrhovatelky totiž v návrhu neuvedly rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka, a omezily se pouze na uvedení skutečností, z nichž vyplývá jejich oprávnění podat insolvenční návrh, tj. že mají vůči dlužníkovi pohledávky představující neuhrazenou mzdu. Dále sice uvedly výši dlužných částek, ale neuvedly, jak dlouho jsou jejich pohledávky po lhůtě splatnosti. Kromě toho neuvedly ani žádné konkrétní údaje, z nichž by vyplývalo, že dlužník zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků nebo že je neplní po dobu delší tří měsíců po lhůtě splatnosti. K odvolacím námitkám navrhovatelek, že nyní, kdy v odvolání uvedly všechny podstatné skutečnosti, z nichž úpadek dlužníka vyplývá, je možné v insolvenčním řízení pokračovat, nelze než poukázat na to, že navrhovatel může odstranit vady insolvenčního návrhu, jen dokud soud prvního stupně nevydá usnesení o odmítnutí návrhu podle ust. § 128 odst. 1 insolvenčního zákona. Z tohoto důvodu nemá z hlediska posouzení věcné správnosti napadeného usnesení žádný význam skutečnost, že se navrhovatelky pokusily v rámci odvolání odstranit vady insolvenčního návrhu.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora neshledal odvolací soud odvolání důvodným, postupoval proto podle ust. § 219 občanského soudního řádu a napadené usnesení potvrdil. O nákladech odvolacího řízení rozhodl podle ust. § 142 odst. 1 občanského soudního řádu s přihlédnutím k tomu, že úspěšný dlužník v něm žádné náklady nevynaložil.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu prostřednictvím Městského soudu v Praze.

V Praze dne 31.července 2013

JUDr. Jiří K a r e t a , v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Borodáčová