2 VSPH 213/2014-A-13
MSPH 91 INS 29696/2013 2 VSPH 213/2014-A-13

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Tomáše Brauna a soudců JUDr. Jiřího Karety a Mgr. Martina Lišky ve věci dlužníka Jiřího anonymizovano , anonymizovano , bytem Verdunská 712/7, Praha 6, zahájené na návrh dlužníka, o odvolání dlužníka proti usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 91 INS 29696/2013-A-8 ze dne 28. listopadu 2013

takto:

Usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 91 INS 29696/2013-A-8 ze dne 28. listopadu 2013 se mění tak, že se insolvenční návrh dlužníka neodmítá.

Odůvodnění:

Městský soud v Praze ve výroku označeným usnesením odmítl insolvenční návrh, jímž se Jiří Blažek (dále jen dlužník) domáhal zjištění svého úpadku a povolení oddlužení formou splátkového kalendáře.

V odůvodnění usnesení soud zejména uvedl, že jelikož v přílohách k insolvenčnímu návrhu, jenž mu byl doručen dne 23.10.2013, absentovaly některé náležitosti stanovené v ust. § 104 odst. 2 a 3 insolvenčního zákona (dále jen IZ), usnesením (dále jen Výzva) ze dne 8.11.2013 (správně mělo být uvedeno dne 29.10.2013) dlužníka kromě jiného vyzval, aby do 7 dnů ode dne doručení Výzvy požadované náležitosti uvedeným způsobem doplnil a současně ho poučil o tom, že pokud tak neučiní, insolvenční návrh odmítne. Dlužník na Výzvu sice předložil doplněný seznam závazků, nicméně u závazků vůči některým věřitelům, konkrétně vůči Všeobecné zdravotní pojišťovně ČR, Pražské správě sociálního zabezpečení a Finančnímu úřadu pro hlavní město Prahu, neuvedl údaje o jejích splatnosti. Soud prvního stupně-poukazuje na usnesení Nejvyššího soudu ČR sen. zn. 29 NSČR 38/2010 ze dne 1.3.2012 uveřejněné pod č. 83/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen R 38/2010)-proto postupoval podle ust. § 128 odst. 2 IZ a rozhodl, jak uvedeno výše.

Proti tomuto usnesení Městského soudu v Praze podal dlužník včasné odvolání, v němž sice připustil, že v důsledku administrativní chyby neuvedl data splatnosti závazků vůči třem shora označeným věřitelům, nicméně s přihlédnutím k dosavadnímu průběhu řízení a k tomu, že chybějící údaje o splatnosti závazků doplnil v odvolání, označil napadené usnesení za nesprávné, resp. za nepřiměřeně tvrdé.

Vrchní soud v Praze dle ust. § 212 a § 212a občanského soudního řádu (dále jen OSŘ) přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející, a aniž dle ust. § 94 odst. 2 písm. c) IZ nařizoval jednání, dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Podle ust. § 104 odst. 1 IZ podá-li insolvenční návrh dlužník, je povinen k němu připojit a) seznam svého majetku včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků, b) seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů, c) seznam svých zaměstnanců a d) listiny, které dokládají úpadek nebo hrozící úpadek.

Podle odstavce třetího téhož ustanovení ve znění účinném ke dni vydání napadeného usnesení je (byl) dlužník povinen označit v seznamu závazků jako své věřitele všechny osoby, o kterých je mu známo, že vůči němu mají pohledávky nebo jiná majetková práva, nebo které vůči němu pohledávky nebo jiná majetková práva uplatňují. Jsou-li věřiteli dlužníka osoby dlužníkovi blízké nebo osoby, které tvoří s dlužníkem koncern, musí dlužník tyto skutečnosti výslovně uvést. Dlužník v seznamu závazků stručně uvede, které z pohledávek svých věřitelů popírá co do důvodu nebo co do výše a proč. Má-li dlužník věřitele, o kterých je mu známo, že proti němu mají právo na uspokojení ze zajištění, nebo kteří toto právo proti němu uplatňují, uvede je odděleně. U pohledávek těchto věřitelů dále označí věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, u kterých se uplatňuje uspokojení ze zajištění, včetně údaje o tom, které movité věci se nacházejí v držení věřitele nebo třetí osoby, dále označení druhu zajištění a důvodu jeho vzniku. Dále dlužník uvede, zda a v jakém rozsahu právo na uspokojení ze zajištění popírá a proč.

Podle ust. § 128 odst. 2 IZ určí insolvenční soud navrhovateli lhůtu k doplnění insolvenčního návrhu, nejsou-li k insolvenčnímu návrhu připojeny zákonem požadované přílohy, nebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti. Tato lhůta nesmí být delší než 7 dnů; to neplatí, jde-li o insolvenční návrh podle ust. § 98 odst. 1. Nebude-li insolvenční návrh ve stanovené lhůtě doplněn, insolvenční soud jej odmítne.

V daném případě odvolací soud z insolvenčního spisu zjistil, že dlužník na Výzvu reagoval tak, že vskutku neuvedl údaje o splatnosti tří závazků vůči třem shora označeným věřitelům. Z hlediska posouzení věcné správnosti napadeného usnesení přitom nemá žádný význam, že se dlužník v rámci odvolacího řízení pokusil tyto chybějící náležitosti seznamu závazků doplnit; vady insolvenčního návrhu může totiž insolvenční navrhovatel odstranit, jen dokud insolvenční soud nerozhodne o odmítnutí insolvenčního návrhu (k tomu viz např. usnesení Vrchní soud v Praze sp. zn. KSPL 20 INS 437/2008, 1 VSPH 5/2008-A ze dne 17.3.2008 uveřejněné pod č. 11/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Odvolací soud konstatuje, že soud prvního stupně správně poukázal na R 83/2010, v němž Nejvyšší soud ČR vysvětlil, že seznam závazků dlužníka ve smyslu ust. § 104 odst. 1 písm. b) IZ musí obsahovat i údaj o výši a splatnosti jednotlivých závazků v něm uvedených. Nicméně s přihlédnutím k tomu, že dlužník popsal, že závazek vůči Pražské správě sociálního zabezpečení vznikl dle platebního výměru č. 907A/2013 ze dne 12.8.2013 a závazek vůči Finančnímu úřadu pro hlavní město Prahu je zajištěn rozhodnutím o zřízení zástavního práva ze dne 27.8.2013 a zejména k tomu, že údaje o splatnosti zbylých 12 závazků vůči 6 věřitelům v seznamu závazků uvedl, a takový seznam je schopen plnit svou základní funkci-osvědčit úpadek dlužníka, je odvolací soud toho názoru, že podmínky pro odmítnutí insolvenčního návrhu dány nebyly. Proto podle ust. § 220 odst. 1 ve spojení s ust. § 167 odst. 2 OSŘ napadené usnesení změnil způsobem ve výroku uvedeným.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Městského soudu v Praze.

V Praze dne 28. srpna 2014

Mgr. Tomáš B r a u n , v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Kateřina Vaněčková