2 VSPH 2128/2014-A-14
MSPH 91 INS 12476/2014 2 VSPH 2128/2014-A-14

USNESENÍ Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Karety a soudců Mgr. Tomáše Brauna a Mgr. Martina Lišky ve věci dlužnice Heleny Huclové, bytem Benediktská 722/11, Praha 1, zahájené na návrh dlužnice, o odvolání dlužnice proti usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 91 INS 12476/2014-A-9 ze dne 7. října 2014

takto:

Usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 91 INS 12476/2014-A-9 ze dne 7. října 2014 s e p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Městský soud v Praze usnesením č.j. MSPH 91 INS 12476/2014-A-9 ze dne 7.10.2014 zastavil insolvenční řízení zahájené na návrh Heleny Huclové (dále jen dlužnice), jež se domáhala vydání rozhodnutí o úpadku a povolení oddlužení.

V odůvodnění usnesení soud zejména uvedl, že usnesením ze dne 1.9.2014 (č.d. A-8) uložil dlužnici, aby do tří dnů od právní moci tohoto usnesení zaplatila zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000,-Kč, přičemž ji současně poučil o následcích v případě nezaplacení zálohy. Usnesení bylo dlužnici doručeno dne 5.9.2014, právní moci nabylo dne 23.9.2014 a lhůta k zaplacení zálohy marně uplynula dne 26.9.2014. Soud proto podle ust. § 108 odst. 3 insolvenčního zákona insolvenční řízení zastavil.

Proti tomuto usnesení Městského soudu v Praze se dlužnice včas odvolala a požadoval, aby je odvolací soud zrušil a aby řízení pokračovalo. V odvolání uvedla, že se rozhodla řešit svou nelehkou situaci návrhem na povolení oddlužení, neboť její příjem tvoří pouze starobní důchod a má majetek nepatrné hodnoty. Tvrdila, že po obdržení výzvy požádala soud o snížení či o osvobození od placení zálohy, neboť ani při nejlepší vůli nebylo v jejích silách zaplatit vyměřenou zálohu, a vyjádřila názor, že jakožto osoba s pravidelným příjmem garantovaným státní výplatou důchodů, jenž jí umožní hradit cca 3.000,-Kč měsíčně a jenž se průběžně zvyšuje, bude v oddlužení schopna uhradit nejméně 30 % pohledávek nezajištěných věřitelů.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení včetně řízení jeho vydání předcházejícího a dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Podle ust. § 108 odst. 1 až 3 insolvenčního zákona může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení až do částky 50.000,-Kč, je-li to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak; to platí i tehdy, je-li zřejmé, že dlužník nemá žádný majetek. Nebude-li záloha na náklady insolvenčního řízení ve stanovené lhůtě zaplacena, může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu insolvenční řízení zastavit, a neučiní-li tak, může přikročit k jejímu vymáhání; o tom musí insolvenčního navrhovatele poučit.

V daném případě odvolací soud ze spisu zjistil, že usnesením ze dne 1.9.2014 (č.d. A-8) uložil insolvenční soud dlužnici, aby do tří dnů od právní moci tohoto usnesení zaplatila zálohu na náklady insolvenčního řízení 50.000,-Kč, přičemž ji poučil o následcích v případě nesplnění uložené povinnosti. Usnesení bylo dlužnici doručeno dne 5.5.2014 vložením do domovní schránky a právní moci nabylo dne 22.9.2014, když je dlužnice nenapadla odvoláním a oproti jejímu tvrzení v odvolání, ze spisu neplyne, že by na ně vůbec reagovala. Dlužnice, ač řádně poučena o možných následcích, povinnost uloženou pravomocným soudním rozhodnutím do okamžiku vydání napadeného rozhodnutí nesplnila. Dlužno přitom poznamenat, že ji dle obsahu spisu neuhradila ani dodatečně po jeho vydání.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora neshledal odvolací soud odvolání dlužnice důvodným a napadené usnesení podle ust. § 219 občanského soudního řádu jako věcně správné potvrdil.

Pro úplnost považoval odvolací soud za vhodné upozornit dlužnici na to, že jí po ukončení tohoto řízení nic nebrání v tom, aby podala nový insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení, pokud jí její příjem umožní splnění zákonem stanovených podmínek oddlužení.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné, jestliže dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Městského soudu v Praze.

V Praze dne 30. října 2014

JUDr. Jiří K a r e t a, v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: I. Kratochvílová