2 VSPH 2117/2017-A
č. j. KSUL 71 INS 5587/2017 2 VSPH 2117 /2017-A 65

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr Tomáše Brauna a ze soudců ]UDr Petra Vaňouse a Mgr Martina Lišky v insolvenční věcí dlužníka: Ing. Miloslav anonymizovano , anonymizovano , bytem Koldúm 1581, 436 01 Litvínov, zastoupen), advokátem ]UDr. Jiřím Císařem, sídlem Hrnčířská 55/14, 400 01 Ústí nad Labem, o insolvenčním návrhu věřitele: Gustav Kovařík, narozený 16 dubna 1980, bytem Žítenická 1530, 286 01 Čáslav, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 1. záH 2017, č. j. KSUL 71 INS me?/20111152 takto:

I. Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 1. září 2017, č. j. KSUL 71 INS 5587/ 2017-11-32, se v bodě I. výroku mění tak, že se zamítá návrh na vydání předběžného opatření, jimž by soudnímu exekutorovi Mgr. Tomáši Pospíchalovi bylo umožněno provést již nařízenou exekuci, vedenou u Exekutorského úřadu Nymburk pod sp. zn. 070 Ex 4451/14, prodejem nemovitých věcí ve vlastnictví dlužníka, konkrétně pozemků p. č. 275/4 (589011112 ostatní plocha-dobývací prostor), p. č. 275/5 (17292 m2 ostatní plocha-jiná plocha), p. č. 290 / 3 (8446 m2 ostatní plocha-jiná plocha), vše zapsáno vkatastru nemovitostí vedeném u Katastrálního úřadu pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště Most na LV 231 pro obec a katastrální území Mariánské Radčice a pozemků p.č. 512/1 (3009 m2 ostatní plocha-dráha), p. č. 539/2 (30509 rn2 ostatní plocha-manipulační plocha), vše zapsáno vkatastru nemovitostí vedeném u Katastrálního úřadu pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště Most na LV

2867 pro obec a katastrální území Růžodol. 11. Usnesení Krajského soudu vÚsti nad Labem ze dne 1. září 2017,

č. ] KSUL 71 INS 5587/2017-A-32, se vbodč III. výroku mění tak,

že se nevydává.

Shodu s prvopisem potvrzuje Tereza láulštrunková.

::PUMHUUVHHI" 2. Kč U L. 71 IN 5 5587 / 2017

Odůvodnění:

Ve výroku označeným usnesením Krajský soud v Ústí nad Labem (dále jen insolvenční soud ) v insolvenčním řízení dlužníka Ing. Miloslava anonymizovano (dále jen dlužník ):

[l] Nařídil předběžné opatření, jímž soudnímu exekutorovi Mgr. Tomáši Pospíchalovi (dále jen soudní exekutor ) umožnil provést již nařízenou exekuci vedenou u Exekutorského úřadu vNymburku pod sp. zn. 070 Ex 4451/14 s omezením, aby výtěžek dosažený zpeněžením ve výroku specifikovaných nemovitostí byl po dobu probíhajícího insolvenčního řízení k dispozici v tomto řízení. (bod 1. výroku).

[2] Uložil soudnímu exekutorovi zaplatit do 3 dnů od právní moci usnesení Ceské republice Krajskému soudu sttí nad Labem soudní poplatek za návrh na nařízení předběžného opatření ve výši 1.000, Kč (bod 11. výroku).

[3] Rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. (bod Ill. výroku).

V odůvodnění usnesení insolvenční soud zejména uvedl, že mu byly dne 16. 3. 2017 doručeny insolvenční návrhy věřitelů JUDr. Ivana Dunovského, BANKOVNI STAVBY, a. s., IMPOWER FINANCE, a. 5. (dále též jen věřitel l ), a Gustava Kovaříka. První tři navrhovatelé vzali své insolvenční návrhy dne 27. 3. 2017 bez uvedení důvodu zpět. Dne 29. 11. 2017 podal soudní exekutor návrh na nařízení předběžného opatření, jež odůvodnil tím, že dlužník v průběhu exekuce soustavně podává návrhy na odklad exekuce, přičemž s ohledem na obsah těchto návrhů se ze strany povinného (dlužníka) jedná o zřejmě bezúspěšně uplatňování práva . Vzhledem k hodnotě dražených nemovitostí lze očekávat uspokojení věřitelů či alespoň rezervování výtěžku dražby k vyplacení do majetkové podstaty v případě zjištění úpadku dlužníka vrámci probíhajícího insolvenčního řízení. Dlužník jedná vrámci exekučního řízení účelově s úmyslem zmařit konání plánované dražby. Dražební jednání, které se mělo konat elektronicky aZahájeno mělo být dne 10. 12. 2015, bylo několikrát odročeno, naposledy dne 1. 8. 2017. Ze spisů se dále podává, že proti dlužníkovi bylo již dříve vedeno řízení pod sp. zn. KSUL 71 INS 15292/ 2015 na základě insolvenčního návrhu věřitele I, který vzal svůj návrh zpět, a Ing. Petra Bicence, jehož insolvenční návrh byl pro vady odmítnut.

Insolvenční soud proto s odkazem na $ 82 odst. 1 a odst. 2 písm. b) a 5 109 odst. 1 písm. c) zákona č. 182 / 2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), dospěl k závěru, že jsou zde dány důvody pro nařízení předběžného opatření, nebot? Věřitelé podávají insolvenční návrhy, které pak berou bez udání důvodu zpět, či podávají insolvenční návrhy nezpůsobilé kprojednání, Dlužník pak mařil provádění exekuce svými žádostmi na odklad exekuceíí.

Proti bodu 1. výroku usnesení insolvenčního soudu podal dlužník včasné odvolání, v němž požadoval, aby je odvolací soud změnil tak, že návrh na nařízení předběžného opatření zamítne, a soudnímu exekutorovi uložil povinnost zaplatit dlužníku náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.

Vrchní soud vPraze podle 5 212 a 212a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen o. s. ř. ), přezkoumal napadené usnesení včetně řízení jeho vydání předcházejícího, a aniž by podle $ 94 odst. 2 písm. c) insolvenčního zákona nařizoval jednání, dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

Shodu s prvopisem potvrzuje Tereza Kulštrunková.

6.

9.

10.

.c. v zu 11. auf; nun:

Podle Š 82 odst. 1 insolvenčního zákona může insolvenční soud nařídit předběžné opatření v insolvenčním řízení i bez návrhu, nestanoví-li zákon jinak. Podle písm. b) druhého odstavce tohoto ustanovení může insolvenční soud předběžným opatřením v době do rozhodnutí oinsolvenčním návrhu omezit z důvodů hodných zvláštního zřetele způsobem stanoveným v předběžném opatření některý z účinků spojených se zahájením insolvenčního řízení uvedeným v Š 109 odst. 1 písm. b) a c) téhož zákona, neodporuje-li to společnému zájmu věřitelů. Podle Š 109 odst. 1 písm, c) insolvenčního zákona jsou se zahájením insolvenčního řízení mimo jiné spojeny takové účinky, že výkon rozhodnutí či exekuci, která by postihovala majetek ve vlastnictví dlužníka, jakož i jiný majetek, který náleží do majetkové podstaty, lze nařídit nebo zahájit, nelze jej však provést; k úkonům a rozhodnutím, které tomu odporují, se nepřihlíží.

Smyslem ustanovení (c) 82 odst. 2 písm. b) insolvenčního zákona je eliminovat účinky vyvolané nepoctivými insolvenčními návrhy, tedy omezit účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení uvedené v 5 109 odst. 1 písm. b) a c) insolvenčního zákona potud, aby bylo zabráněno pokusům o zneužití insolvenčního řízení a účinků spojených s jeho zahájením k poškozování zájmu třetích osob nebo dlužníka. Jinými slovy, tato úprava má především zabránit pokusům o zneužití insolvenčního řízení podáváním insolvenčních návrhů, jež nejsou míněny vážně, jejichž účelem není řešení dlužníkova úpadku, ale snaha zablokovat provedení výkonu rozhodnutí nebo exekuce nastolením účinků spojených se zahájením insolvenčního řízení dle Š 109 odst. 1 písm. c) insolvenčního zákona.

Odvolací soud konstatuje, že usnesením ze dne 21. 12. 2017, sp. zn. ?) VSPI l 2119/2017, vydaným v tomto insolvenčním řízení, rozhodl o odvolání dlužníka proti usnesení, jímž insolvenční soud na základě typově shodného návrhu soudního exekutora nařídil typově shodné předběžné opatření umožňující soudníinu exekutorovi provést tutéž exekuci jako v této věci zpeněžením (dražbou) jiných nemovitostí, tak, že předběžné opatření zamítl.

V odůvodnění usnesení (jež je účastníkům řízení známo) odvolací soud Mo jiné uvedl, že z obsahu spisu neplyne, že by podání insolvenčního návrhu bylo vskutku motivováno nepřípustnou snahou dlužníka či navrhovatele (věřitele) paralyzovat předmětné exekuční řízení a znemožnit provedení dražby nemovitostí, jak soudní exekutor tvrdí. Závěr o zneužití insolvenčního řízení přitom nelze bez dalšího stavět na nedoložených tvrzeních, že dlužník podává opakované návrhy na odklad exekuce, které jsou s ohledem na jejich obsah zřejmě bezúspěšnéíí, když z napadeného usnesení ani samotného návrhu soudního exekutora nijak nevyplývá, v čem konkrétně mělo spočívat maření exekuce podáváním těchto návrhů na její odklad. Odůvodnění rozhodnutí insolvenčního soudu tím, že věřitelé podávají insolvenční návrhy, které bez uvedení důvodu berou zpět nebo které jsou nezpůsobilé kprojednání, pak rovněž není postačující, neboť o maření exekuce vedené na majetek dlužníka bez dalšího nesvědčí. Nadto insolvenční soud ve svých úvahách zcela rezignoval na posouzení společného zájmu věřitelů, jak mu zákon ukládá.. Obsah spisu tedy závěr o nepřípustném účelovém postupu dlužníka či navrhovatele s cílem mařit nařízenou exekuci nepodporuje a nemůže proto být důvodem pro nařízení předběžného opatření, kterým by došlo kprolomení zásady priority insolvenčního řízení před individuálním vymáháním pohledávek jednotlivých věřitelů v exekuci či výkonem rozhodnutí.

Na těchto závěrech nemá odvolací soud důvod cokoli měnit ani vpoměrech této věci. Zbývá dodat, že žádné opodstatnění nemá ani rozhodnutí insolvenčního soudu o náhradě nákladů řízení. O předběžných opatřeních dle 5 82 odst. 2 insolvenčního řízení totiž neprobíhá žádné samostatné řízení, ale insolvenční soud o nich at již na návrh nebo bez návrhu _ rozhoduje v rámci daného insolvenčního řízení usnesením, jehož vydání v tomto řízení zákon

Shodu s prvopisem potvrzuje Tereza Kulštrunková.

11.

Hmmm-507mm" 4 neon 71 nws sram/2017

(za podmínek k tomu stanovených) předpokládá ($ 10 písm. a/ insolvenčního zákona) a jímž se ovšem insolvenční řízení nekončí. Odvolací soud proto podle Š 220 odst 1 písm. a) o. s. ř. ve spojení s Š 167 odst. 2 o. s. ř. změnil usnesení insolvenčního soudu v napadeném bodu I. výroku a na něm závislém bodu Ill. výroku způsobem ve výroku uvedeným.

Poučení:

Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; soudnímu exekutorovi a dlužníku se však doručuje i zvláštním způsobem.

Praha 10. ledna 2018

Mgr. Tomáš Braun v. r. předseda senátu



Shodus tvo isem otvrzuie'liereza Kulštrunková. % 13 P 19 1 ÁM/ af