2 VSPH 2104/2017-A-9
KSHK 35 INS 16757 /2017 č. j. 2 VSPH 2104/2017-A-9

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senáté složeném z předsedy JUDr. _jiřího Karety a soudců Mgr. Martina Lišky a ]UDr. Petra Vaňouse ve véci dlužníka Zdeňka Vávry, bytem Prasek 112, zast. advokátem Mgr. ]anem Nedomou, sídlem Nový Malín 426, zahájené na návrh dlužníka, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové čj KSHK 35 INS 16757/2017-A-4 ze dne 6. září 2017 takto:

Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové č.j. KSHK 35 INS 16757/2017-A 4 ze dne 6. září 2017 se rn & n i tak, že se insolvenční návrh neodmítá.

Odůvodnění:

Krajský soud v Hradci Králové usnesením čj. KSI IK 35 INS 16757f2017wA 4 ze dne 6.9.2017 odmítl insolvenční návrh, jímž se Zdeněk Vávra (dále jen dlužník) domáhal vydání rozhodnutí o svém úpadku a povolení oddlužení, a rozhodl o tom, že Mgr. ]an Nedoma nemá právo na odměnu za sepsání a podání insolvenčního návrhu dlužníka.

V odůvodnění usnesení soud uvedl, že dlužník podal insolvenční návrh spojeny s návrhem na povolení oddlužení, jenž neobsahuje vylíčení rozhodných skutečností, jež by osvédčovaly jeho úpadek. S ohledem na uvedené podle ust. Š 128 odst, 1 insolvenčního zákona insolvenční návrh odmitl, aniž by dlužníka vyzival k jeho doplnění.

Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Hradci Králové se dlužník včas odvolal a požadoval, aby je odvolací soud zrušil a vrátil véc soudu prvního stupnč k dalšírnu projednání. V odvolání uvedl, že návrh považuje za srozumitelný a prokazující veškeré skutečnosti a okolnosti vedoucí k prokázání úpadku, a poukázal na to, že řádné doložil všechny listiny potřebné k posouzení návrhu na povolení oddlužení. Důvody uvedené v odůvodnční napadeného usnesení označil za malicherné a namítal, že nikterak nekonkretizují jeho pochybení při podání insolvenčního návrhu, naopak jde o obecné důvody, znichž nelze jednoznačně a srozumitelné dovodit, v čem soud spatřuje nesprávnost návrhu.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospčl k následujícím zjištčnírn a závěrům:

Podle ust. Š 128 odst, 1 insolvenčního zákona odmítne insolvenční soud insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodlené, nejpozdéji do sedmi dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení Š 431 občanského soudního řádu se nepoužije.

::POKraeovanl" & noi 11x JD 1m a in : o : ; nur !

2 VSPH 2104 / 2017

Náležitosti insolvenčního návrhu vymezuje ust. Š 103 odst. 1 a 2 insolvenčního zákona. Kromě požadavku, aby obsahoval obecné náležitosti podání, musí insolvenční návrh obsahovat označení insolvenčního navrhovatele a dlužníka, musí v něm být uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není li insolvenčním navrhovatelem dlužník, musí být označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá. Odvolací soud považuje v této souvislosti za nutné zdůraznit závěry soudní praxe (viz usneseni Nejvyššího soudu č..j KSBR 51 INS 1583/2008, 29 NSČR 7/2008 A-16 ze dne 26.2.2009), podle nichž vzhledem k závažnosti dopadů, jež může i vadný insolvenční návrh vyvolat v poměrech dlužníka nebo třetích osob ... na splnění zákonem předepsané povinnosti vylíčit (jako nutně obsahově náležitosti insolvenčního návrhu) rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, tj. mimo jiné uvést i konkrétní údaje o věřiteHch, kteří mají za dlužníkem splatnou pohledávku, je nutno trvat i v případě návrhu podávaněho dlužníkem, ledaže jde o řádný seznam majetku a závazků připojený k insolvenčnímu návrhu dlužníka. jinak řečeno, co do povinných rozhodných tvrzení o úpadku či hrozícím úpadku dlužníka, jež jeho insolvenční návrh postrádá, lže vzít v potaz (jako součást tvrzení o úpadku akceptovat) údaje ověřitelích dlužníka a jejich pohledávkách a o majetkových poměrech dlužníka obsažené v seznamech majetku a závazků, které spolu s insolvenčním návrhem (co jeho obligatorní přílohu) předložil; to však jen za předpokladu, že tyto seznamy jsou řádné, tj. opatřené náležitostmi předepsanými vust. Š 104 odst. 2 až 4 insolvenčního zákona, a že tedy k nim lze (i v uvedeném směru) přihHžet.

Podle ust. Š 106 odst. 1 insolvenčního zákona musí dlužník, který hodlá řešit oddlužením svůj úpadek nebo hrozící úpadek, spojit s insolvenčním návrhem i návrh na povolení oddlužení, a podle ust. Š 590 odst. 1 téhož zákona musí návrh na povolení oddlužení podat spolu s insolvenčním návrhem.

Podle ust. Š 391 insolvenčního zákona musí návrh na povolení oddlužení vedle obecných náležitostí podání obsahovat označení dlužníka a osob oprávněných za něj jednat, údaje o očekávaných příjmech dlužníka v následujících pěti letech a údaje o příjmech dlužníka za poslední tři roky. Návrh na povolení oddlužení lze podat pouze na formuláři, jeho náležitosti stanoví prováděcí právní předpis.

Z toho, co uvedeno výše, je zřejmé, že insolvenční návrh, jenž je vust. $ 2 písm. c) insolvenčního zákona definován jako návrh na zahájení insolvenčního řízení podaný u insolvenčního soudu, a návrh na povolení oddlužení, jímž se dlužník domáhá rozhodnutí o způsobu řešení svého úpadku nebo hrozícího úpadku oddlužením, jsou dvěma různými procesními podáními, pro něž insolvenční zákon předepisuje různé obsahové náležitosti a pro něž uplatňuje odlišná pravidla i co do požadavku na jejich formu (v podrobnostech viz usnesení Nejvyššího soudu ČR č.j. KSBR 37 ms 294/2008, 29 NSČR 1/2008_A-15 ze dne 27.1.2010 publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 8/2010).

Formulář návrhu na povolení oddlužení ve smyslu ust. Š 390 odst. 1 insolvenčního zákona však umožňuje, aby byl využit i k současnému podání insolvenčního návrhu, a to prostřednictvím kolonky č. ?, jež v souladu s náležitostmi insolvenčního návrhu vymezenými v ust. Š 103 odst. 2 téhož zákona předpokládá vyplnění údaje o tom, čeho se jím dlužník domáhá, a uvedení důvodů tohoto návrhu, tj. vylíčení rozhodujících skutečnosti, které úpadek či hrozící úpadek dlužníka osvědčují.

::.. v earn LLUH'f LULJ

Podle ust. $ 3 odst. 1 insolvenčního zákona je dlužník v úpadku, jestliže má a) více věřitelů a b) peněžité závazky po dobu delší třicet dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit. K posledně uvedené podmínce ust. $ 3 odst. 2 téhož zákona stanoví, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo b) je neplní po dobu delší tří měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v ust. $ 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud.

Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že dlužník podal dne 29.8.2017 insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení na předepsaném formuláři. V návrhu (kolonce č. 7) toliko uvedl, že má přibližně 17 peněžitých závazků, které není schopen splácet déle než 3 měsíce. K. návrhu připojil všechny obligatorní přílohy včetně seznamu závazků, vněmž řádně označil jednotlivé věřitele (názvem, sídlem a identifikačním číslem), u jednotlivých závazků uvedl důvod jejich vzniku, výši, datum splatnosti a exekuční titul, a prohlásil, že je nepopírá; seznam závazků obsahuje prohlášeni dlužníka, že je úplný a správný, a jeho vlastnoruční podpis.

Odvolací soud na rozdíl od soudu prvního stupně dospěl k závěru, že v daném případě z tvrzení dlužníka obsažených v návrhu ve spojení sřádným seznamem závazků lze dovodit, že ve smyslu ust. $ 3 odst. 1 insolvenčního zákona má více (konkrétně označených) věřitelů, peněžité závazky v určité (konkrétni) výši po (konkrétně specifikovanou) dobu delší třiceti dnů po lhůtě splatnosti a že je není schopen plnit. Insolvenční návrh tak nevykazuje žádné nedostatky bránící pokračování v řízení, pro něž by bylo namístě jej dle ust. Š 128 odst. 1 insolvenčního zákona odmítnout.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora shledal odvolací soud odvolání dlužníka důvodným a podle ust. Š 220 odst. 1 za použití ust. $ 16? odst. 2 občanského soudního řádu změnil napadené usnesení způsobem ve výroku uvedeným.

P 0 uče ní: Proti tomuto usnesení j a dovolání přípustné, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praze dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššírnu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Hradci Králové.

Toto rozhodnutí se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; lhůta pro podání dovolání začíná běžet ode dne, kdy bylo rozhodnutí doručeno adresáta zvláštním způsobem.

V Praze dne 20. prosince 2017

JUDr. Jiří K a r e t a, v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení:

T. Kalřrmnféaad óMWÍ/