2 VSPH 2095/2013-B-72
MSPH 94 INS 13812/2013 2 VSPH 2095/2013-B-72

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Karety a soudců JUDr. Jiřího Goldsteina a Mgr. Tomáše Brauna ve věci dlužnice KIT digital Prague, a.s., sídlem Na Hřebenech II 1718/10, Praha 4, o odvolání Stransky Consulting, s.r.o., sídlem nám. 14. října 1307/2, Praha 5, zast. advokátem JUDr. Tomášem Novákem, sídlem Verdunská 819/37, Praha 6, proti usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 94 INS 13812/2013-B-22 ze dne 26.září 2013

takto:

Usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 94 INS 13812/2013-B-22 ze dne 26.září 2013 se mění tak, že se neodmítá popěrný úkon, jímž věřitelka č. 1 Stransky Consulting, s.r.o. popřela pohledávku věřitelky č. 35 MEGAHERTZ BROADCAST SYSTEMS LIMITED ve výši 45.297.086,23 Kč.

Odůvodnění:

Městský soud v Praze ve výroku označeným usnesením v insolvenčním řízení vedeném na majetek KIT digital Prague, a.s. (dále jen dlužnice) odmítl popěrný úkon věřitelky č. 1 Stransky Consulting, s.r.o. (dále jen odvolatelka), jímž popřela co do pravosti a výše pohledávku věřitelky č. 35 MEGAHERTZ BROADCAST SYSTEMS LIMITED (dále jen Věřitelka) ve výši 45.297.086,23 Kč (dále jen Pohledávka).

V odůvodnění usnesení soud konstatoval, že usnesením ze dne 28.6.2013 rozhodl o zjištění úpadku dlužnice a (kromě jiného) o nařízení přezkumného jednání na den 27.9.2013 a že podáním, jež mu bylo doručeno 24.9.2013 ve 14 hodin 48 minut, popřela odvolatelka Pohledávku Věřitelky.

Na tomto základě insolvenční soud cituje ust. § 200 odst. 2 a 3 a § 7 odst. 1 insolvenčního zákona (dále jen IZ) a ust. § 57 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen OSŘ) konstatoval, že jelikož se do běhu lhůty k popření Pohledávky nezapočítává den 24.9.2013, kdy mu byl popěrný úkon doručen, bylo mu popření Pohledávky doručeno nikoli 3, ale toliko 2 pracovní dny před přezkumným jednáním, jež se konalo 27.9.2013. Uzavřel proto na tom, že posledním dnem, kdy mu mohlo (mělo) být doručeno popření Pohledávky tak, aby byla splněna lhůta 3 pracovních dnů přede dnem konání přezkumného jednání (před 27.9.2013), byl den 23.9.2013. Jelikož tento požadavek nebyl v daném případě splněn, rozhodl soud, jak výše uvedeno.

Proti tomuto usnesení Městského soudu v Praze podala odvolatelka včasné odvolání, v němž namítala, že napadené usnesení spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Podle jejího názoru je totiž lhůta k popření pohledávky přihlášeným věřitelem podle ust. § 200 odst. 2 IZ lhůtou počítanou zpětně ode dne konání přezkumného jednání, který se do běhu lhůty nezapočítává. Na podporu své argumentace poukazovala na usnesení Nejvyššího soudu ČR sen. zn. 29 ICdo 17/2012 ze dne 29.11.2012 uveřejněné pod č. 21/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen R 21/2013), v němž dovolací soud zformuloval a odůvodnil závěr, podle něhož je podání obsahující popěrný úkon přihlášeného věřitele doručeno insolvenčnímu soudu nejpozději 3 pracovní dny přede dnem konání přezkumného jednání o popřené pohledávce v případě, že jde o podání doručené insolvenčnímu soudu nejpozději v průběhu třetího pracovního dne počítaného zpětně ode dne konání přezkumného jednání o popřené pohledávce . Odvolatelka zdůraznila, že s ohledem na výše uvedené uplatnila popření Pohledávky včas, když je doručila insolvenčnímu soudu v úterý 24.9.2013 ve 14 hodin 48 minut, tedy v průběhu třetího pracovního dne počítaného zpětně ode dne konání přezkumného jednání o popřené pohledávce (od pátku 27.9.2013). Proto požadovala, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Věřitelka ve vyjádření k odvolání obsáhle argumentovala na podporu závěru, že popření Pohledávky nebylo učiněno včas. Zdůraznila, že ust. § 200 odst. 2 IZ, jež stanoví, že popření pohledávky musí být insolvenčnímu soudu doručeno nejpozději 3 pracovní dny přede dnem konání přezkumného jednání, by mělo být vykládáno tak, že se jedná (má jednat) o celé 3 pracovní dny, což plyne nejen z důvodové zprávy k tomuto ustanovení, ale také z aplikační praxe krajských soudů a Vrchního soudu v Praze (potud poukazovala na usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. 2 VSPH 215/2012-B ze dne 6.8.2012). Opačný výklad by podle ní fakticky vedl k degradaci zákonné lhůty 3 pracovních dnů na pouhé 2 pracovní dny a k neúměrnému zvýšení zátěže a časového tlaku na insolvenční soudy, jimž musí být zachován alespoň minimální prostor k prověření náležitostí popěrného úkonu a posouzení jeho obsahu. Zejména z těchto důvodů navrhla, aby odvolací soud napadené usnesení jako věcně správné potvrdil.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Odvolací soud je stejně jako odvolatelka toho názoru, že insolvenční soud při výkladu ust. § 200 odst. 2 IZ pochybil již v tom, že za den, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek běhu lhůty k popření Pohledávky, jenž se dle ust. § 57 odst. 1 OSŘ do běhu lhůty nezapočítává, nepovažoval den konání přezkumného jednání, nýbrž den, kdy mu byl popěrný úkon odvolatelky doručen.

Odvolací soud je s odvolatelkou zajedno i potud, že Nejvyšší soud ČR v R 21/2013 ke lhůtě k uplatnění popěrného úkonu uvedl, že podání obsahující popěrný úkon přihlášeného věřitele je doručeno insolvenčnímu soudu nejpozději 3 pracovní dny přede dnem konání přezkumného jednání o popřené pohledávce v případě, že jde o podání doručené insolvenčnímu soudu nejpozději v průběhu třetího pracovního dne počítaného zpětně ode dne konání přezkumného jednání o popřené pohledávce. Jde o lhůtu počítanou zpětně ode dne konání přezkumného jednání, přičemž platí, že den konání přezkumného jednání je dnem, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty, a do běhu lhůty se nezapočítává. Prvním pracovním dnem přede dnem konání přezkumného jednání o popřené pohledávce je tudíž pracovní den nejblíže předcházející dni konání přezkumného jednání o popřené pohledávce.

V poměrech této věci to znamená, že konalo-li se přezkumné jednání o popřené Pohledávce v pátek dne 27.9.2013 (č.d. B-28), pak prvním pracovním dnem přede dnem konání přezkumného jednání o popřené Pohledávce byl čtvrtek dne 26.9.2013, druhým pracovním dnem přede dnem konání přezkumného jednání byla středa dne 25.9.2013 a třetím pracovním dnem přede dnem konání přezkumného jednání o popřené pohledávce bylo úterý dne 24.9.2013. Jelikož odvolatelka doručila podání obsahující popěrný úkon insolvenčnímu soudu v úterý dne 24.9.2013 (č.d. B-17), uplatnila popření Pohledávky včas.

K argumentaci Věřitelky obsažené ve vyjádření k odvolání je třeba uvést, že Nejvyšší soud ČR v R 21/2013, jímž sjednotil rozhodovací praxi soudů nižších stupňů, zdůraznil, že názor, podle něhož mezi dnem, kdy insolvenčnímu soudu dojde podání obsahující popěrný úkon a dnem konání přezkumného jednání o popřené pohledávce, musí uběhnout celé 3 dny (72 hodin), není správný.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora shledal odvolací soud odvolání důvodným a napadené usnesení podle ust. § 220 odst. 1 za použití ust. § 167 odst. 2 OSŘ změnil způsobem ve výroku uvedeným.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu prostřednictvím Městského soudu v Praze.

V Praze dne 17.prosince 2013

JUDr. Jiří Kareta, v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Borodáčová