2 VSPH 2092/2017
č. j. MSPH 78 INS 18554/2012 2 VSPH 2092 /2017 B-114

USNESENÍ

Vrchní soud V Praze jako soud odvolací rozhodl V senátě složeném z předsedy Mgr. Martina Lišky a soudců jUDr. Petra Vaňouse a Mgr. Tomáše Brauna V insolvenční věci dlužnice: Elena anonymizovano , anonymizovano , bytem Sinkulova 679/39, 147 00 Praha 4, o zrušení schváleného oddlužení, o odvolání dlužnice proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 7. listopadu 2017, č. j. MSPH 78 INS 18554/2012mB 105, takto:

I. Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 7. listopadu 2017, č. j. MSPH 78 INS 18554/2012 B 105 se v bodech I. a II. výroku potvrzuje.

II. Odvolání dlužnice proti bodu III. výroku usnesení Městského soudu v Praze ze dne 7. listopadu 2017, č. j. MSPH 78 INS 18554 / 2012 B-105 se odmítá.

Odůvodnění:

Městský soud v Praze (dále jen insolvenční soud ) usnesením č. j. MSPH 78 INS 18554/2012 B-105 ze dne 7. 11. 2017 zrušil pod bodem I. výroku schválené oddlužení Eleny anonymizovano (dále jen dlužnice ), pod bodem II. výroku zastavil insolvenční řízení a pod bodem III. výroku uložil insolvenčnírnu správci JUDr. Michalu Marešovi (dále jen správce ), aby mu ve lhůtě 10 dnů od právní moci tohoto usnesení podal zprávu o své činnosti, uvedl míru uspokojení věřitelů V řízení, vyčíslil své hotové výdaje a odměnu, kterou již obdržel v řízení, a případně odměnu, která mu ještě má být vyplacena.

Při rozhodování vyšel soud z toho, že:

[1] Usnesením ze dne 29. 10. 2013 (č. d. B-10) schválil oddlužení dlužníce plněním splátkového kalendáře.

[2] Podáním ze dne 20. 7. 2017 se věřitel Coca Cola HBC Česká republika, s. r. o., domáhal vydání rozhodnutí o zrušení oddlužení dlužníce a prohlášení konkursu na její majetek, neboť za 44 měsíců od schválení oddlužení obdržel pouze 12 152,43 Kč, což odpovídá 3,64 % jeho přihlášené pohledávky; poslední splátka ve Výši 1,59 Kč mu byla přitom zaplacena V měsíci březnu 2017.

[3] Správce sdělil, že poslední splátka byla zaplacena skutečně v březnu 2017, a od jednání s dlužníci, jež proběhlo 3. 4. 2017, mu nebyly předloženy doklady, které by prokazovaly příjmy dlužnice. Aby bylo všem nezajištěným věřitelům vyplaceno minimálně 30 % jejich pohledávek, musela by dlužníce dle správce platit již od listopadu 2017 měsíční splátku ve Výši 26 650 Kč. Navrhoval proto rovněž zrušení schváleného oddlužení a pokračování v řízení konkursem.

Shodu s prvopisem potvrzuje Jana Vlasáková.

L v 01 11 LU7Q1 mu.:

[4] Na jednání o zrušení oddlužení konaném dne 7. 11. 2017 dlužnice uvedla, že pracovala v Branickém divadle po dobu devíti měsíců, za tuto práci jí nebyla zaplacena odměna ve výši 115 000 Kč, divadlo opustila v prosinci 2016 a až do konce října 2017 byla vedena na úřadu práce. Nyní začala pracovat pro společnost llla Partners, s. r. o., s výdělkem 22 000 Kč čistého měsíčně, vedle toho na živnost provozuje krejčovství s výdělkem asi 5 000 Kč měsíčně. Dále uvedla, že nemá žádný majetek, bydlí v nájemním bytě a její náklady na bydlení představují 9 600 Kč měsíčně.

Na základě uvedeného soud cituje ust. Š 418 odst. 1 písm. b) a odst. 5 insolvenčního zákona (dále jen IZ)-V rovině právního hodnocení dovodil, že dlužnice neplní podstatné povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení a v řízení nebude možné splnit podstatnou část splátkového kalendáře, nebot, -aby došlo k uspokojení 30 % pohledávek nezajištěných věřitelů musela by měsíčně platit 26 650 Kč; její měsíční příjem však této částky nedosahuje. Proto oddlužení dlužníce zrušil a insolvenční řízení zastavil, nebot) dlužnice je prakticky nemajetná a nenavrhla, aby byl její úpadek řešen konkursem. V souvislosti s tím uložil správci, aby vyčíslil své hotové výdaje a odměnu za období insolvenčního řízení, aby bylo možné o nich rozhodnout.

Proti tomuto usnesení - a to výslovně proti všem bodům výroku-se dlužnice včas odvolala a navrhovala, aby je odvolací soud zrušil a vrátil věc insolvenčnímu soudu k novému projednání. V odvolání argumentovala zejména tím, že:

[1] V roce 2016 neplnila řádně splátkový kalendář jednak v důsledku toho, že byla po část roku 2016 v pracovní neschopnosti, jednak proto, že její zaměstnavatel Branické divadlo jí nezaplatil mzdu, čímž jí vznikla pohledávka ve výši 103 200 Kč. Soudu přitom vytýkala, že existenci této pohledávky nezohlednil V rámci hodnocení její schopnosti splnit podmínky oddlužení podle ust. Š 395, odst. 1 písm. b) IZ, neboť v případě jejího vymožení včetně příslušenství by mohla uhradit část pohledávek přihlášených věřitelů.

[2] V roce 2017 neměla žádný příjem ze závislé činnosti a byla vedena na úřadu práce.

[3] ]ejí současný čistý příjem ze závislé činnosti (zaměstnání u společnosti ILLA & Partners s. r. o.) činí 22 000 Kč měsíčně, přičemž od 1. 11. 2017 má další řádný příjem ze závislé činnosti ve výši 15 000 Kč měsíčně, nebot' od 1. 12. 2017 bude pracovat pro společnost GST Group, s. r. o. Očekává rovněž další příjmy, nebot) uzavřela dohodu se společností QUINTA analytica Praha, na základě níž podstoupí v době od března do června 2018 dobrovolné testování léčebných přípravků a bude jí uhrazena odměna ve výši 52 000 Kč. Měsíční příjem ze samostatné výdělečné činnosti krejčovství pak očekává v následujících měsících ve výši 10 000 Kč.

Správce k výzvě odvolacího soudu (č. d. B 110) sdělil podáním ze dne 23. 1. 2018 (č. d. B 111), že neobdržel od dlužnice žádné listiny, jež by osvědčovaly, že je schopna uhradit alespoň 30 % zjištěných nezajištěných pohledávek. Dále uvedl, že:

míra uspokojení nezajištěných věřitelů č. 1 3 a 515 činí 12,99 %,

-míra uspokojení nezajištěných věřitelů č. 4 a 16 doplněných do splátkového kalendáře

(č. d. B-78) činí 3,64 %,

' míra uspokojení nezajištěných věřitelů č. 18 a 19 doplněných do splátkového kalendáře

(č. d. B 80) činí 0,65 %, částka potřebná k dorovnání míry uspokojení všech věřitelů, tedy 12,99 %, činí 56 053 Kč, dluh na odměně správce a zálohách na hotové výdaje činí 7 925 Kč,

ke splnění splátkového kalendáře vminimálním rozsahu 30 % zjištěných nezajištěných pohledávek a k úhradě záloh na náklady včetně dlužných částek by dlužnice musela hradit minimální měsíční splátku 32 555,90 Kč.

Shodu s prvopisem potvrzuje Jana Vlasáková.

6.

10.

_... v _.. s v ...I.-II..! Luu 17, Uj k



Na výzvu odvolacího soudu (č. d. B 110) dlužnice podáním ze dne 2. 2. 2018 (č. d. B-112) sdělila, že listiny osvědčující její schopnost splnit alespoň 30% nezajištěných pohledávek již doložila a že úhrady správci není schopna plnit, neboť s ní správce nekomunikuje.

Vrchní soud vPraze dle ust. Š 212 a S 212a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř. přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející, a aniž nařizoval jednání, neboť jak dlužnice, tak správce souhlasili s rozhodnutím bez nařízení jednání, dospěl k těmto zjištěním a zaverum:

Podle ust. Š 418 IZ zruší insolvenční soud schválené oddlužení a současně rozhodne o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem, jestliže a) dlužník nepm podstatné povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení, nebo b) se ukáže, že podstatnou část splátkového kalendáře nebude možné splnit, nebo c) V důsledku zaviněného jednání vznikl dlužníku po schválení oddlužení peněžitý závazek po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, anebo d) to navrhne dlužník (odst. 1). Má se za to, že dlužník zavinil vznik peněžitého závazku podle odstavce 1 písm. c), byl li k jeho vymožení vůči dlužníku nařízen výkon rozhodnutí nebo exekuce (odst. 2). Insolvenční soud schválené oddlužení zruší a současně rozhodne o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem také tehdy, vyjdou li po schválení oddlužení najevo okolnosti, na jejichž základě lze důvodně předpokládat, že oddlužením je sledován nepoctivý záměr (odst. 3). Insolvenční soud nerozhodne spolu se zrušením oddlužení o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem, zjistí li, že majetek dlužníka, aniž se přihlíží k věcem, právům a jiným majetkovým hodnotám vyloučeným z majetkové podstaty, je pro uspokojení věřitelů zcela nepostačující, ledaže a) návrh na povolení oddlužení byl podán společně s insolvenčním návrhem, b) dlužník požádal, aby byl způsobem řešení jeho úpadku konkurs, a c) zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, stanovil li mu soud povinnost k její úhradě podle Š 108 odst. 2 a 3 (odst. 4). Jestliže insolvenční soud nerozhodne o způsobu dlužníkova úpadku konkursem podle odstavce 4, insolvenční řízení zastaví; současně rozhodne o odměně insolvenčního správce a jeho nákladech a zprostí insolvenčního správce jeho funkce. Nebyla li osobě podle Š 390a odst. 1 písm. a) dosud vyplacena odměna za sepis a podání návrhu na povolení oddlužení anebo také insolvenčního návrhu podle Š 390a odst. 3, insolvenční soud současně uloží dlužníkovi povinnost ji uhradit, byla-li uplatněna podle 5 390a odst. 5 (odst. 5). Na základě upraveného seznamu pohledávek lze po zastavení insolvenčního řízení zahájeného na základě insolvenčního návrhu podaného věřitelem podat návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuci pro zjištěnou neuspokojenou pohledávku, kterou dlužník nepopřel; toto právo se promlčí za 10 let od zastavení řízení podle odstavce 5 (odst. 6). Rozhodnutí podle odstavce 1 a 3 může insolvenční soud vydat, jen dokud nevezme na Vědomí splnění oddlužení. Učiní tak po jednání, ke kterému předvolá dlužníka, insolvenčního správce, věřitelský výbor a věřitele, který zrušení oddlužení navrhl. Rozhodnutí podle odstavce 1 písm. a) až c) může insolvenční soud vydat i bez návrhu (odst. 7). Proti rozhodnutí podle odstavce 1 a 3 mohou podat odvolání pouze osoby uvedené v odstavci 7. Proti rozhodnutí o zastavení řízení mohou podat odvolání osoby uvedené v odstavci 7 a přihlášení věřitelé; právní mocí rozhodnutí se insolvenční řízení končí (odst. 8).

V posuzované Věci zrušil insolvenční soud oddlužení dlužnice vycházeje ze závěru, že od března 2017 neplní podstatné povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení a podstatnou část splátkového kalendáře nebude možné splnit, přičemž dospěl též k závěru, že byly splněny předpoklady ust. Š 418 odst. 5 IZ pro zastavení insolvenčního řízení.

Z obsahu spisu odvolací soud zjistil tyto skutečnosti:

[1] Usnesením ze dne 29. 10. 2017 (č. d. B 10) byl schválen splátkový kalendář, dle něhož měla dlužnice uhradit první splátku nezajištěným věřitelům do 20. 12. 2013 a dále platit splátky vždy k 20. dni vměsíci z příjmů, jež získá po schválení oddlužení, po dobu následujících pěti let od zaplacení první splátky nebo do úplného uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů. Dále jí byly stanoveny zálohy na odměnu správce ve výši 750 Kč měsíčně a na náhradu hotových výdajů

Shodu s prvopisem potvrzuje jana Vlasáková.

11.

12.

13. z. v brn :..uval LULI správce ve výši 150 Kč měsíčně po dobu trvání oddlužení. Dlužnice byla současně poučena o svých povinnostech po schválení oddlužení ve smyslu ust. Š 412 IZ. Celková suma zjištěných pohledávek nezajištěných věřitelů zahrnutých do plánu oddlužení činila 1 037 561,24 Kč, z tohoto 30 % představuje částku 311 268,36 Kč.

[2] Do splátkového kalendáře byly následně doplněny pohledávky nezajištěných věřitelů č. 4 a 16 (č. d. B-78) nezajištěné pohledávky se tak navýšily na částku 1 575 244,48 Kč, z níž 30 % představuje 472 573,32 Kč a dále pohledávky věřitelů č. 18 a 19 (č. d. B 80); jelikož současně došlo ke zpětvzetí pohledávky věřitele č. 5, činila suma nezajištěných pohledávek 1 611 569,06 Kč, z čehož 30 % představuje 483 470,07 Kč.

[3] Ze zprávy správce (č. d. B 102) se podává, že za dobu od schválení oddlužení, tj. od prosince 2013 do října 2017, míra uspokojení nezajištěných věřitelů č. 1 3 a 5 15 činila 12,99%; dle výpočtu odvolacího soudu se jim tak dostalo uspokojení v částce 134 779,17 Kč. Míra uspokojení nezajištěných věřitelů č. 4 a 16 doplněných do splátkového kalendáře (č. d. B_78) činila 3,64 %; dle výpočtu odvolacího soudu se jim tak dostalo uspokojení v částce 19 571,67 Kč. Míra uspokojení nezajištěných věřitelů č. 18 a 19 doplněných do splátkového kalendáře (č. d. B-80) pak činila 0,65 % a dle výpočtu odvolacího soudu se jim dostalo uspokojení v částce 303,98 Kč; celkem tak nezajištění věřitelé byli upokojeni částkou 154 654,82 Kč. Dluh na odměně a náhradě hotových výdajů správce činil 5 747 Kč. Dlužnice na jednání o zrušení oddlužení konaném 7. 11. 2017 (č. d. B 104) výpočty uspokojení věřitelů provedené správcem výslovně odsouhlasila.

[4] Dle Zprávy správce (č. d. B 111) k datu 23. 1. 2018 dlužnice od dubna 2017 nezaplatila nic, rozsah uspokojení věřitelů se nezměnil a dluh na odměně a náhradě hotových výdajů správce vzrostl na 7 925 Kč.

Odvolací soud tak dospěl k závěru, že k tomu, aby byla splněna podmínka minimální výše uspokojení věřitelů ve smyslu ust. Š 395 odst. 1 písm. b) insolvenčního zákona, tj. alespoň 30 % pohledávek nezajištěných věřitelů (483 470,07 Kč), by musela dlužnice ve zbývající době 11 měsíců (počítaje V to únor 2018) trvání splátkového kalendáře zaplatit věřitelům částku 328 815,25 Kč, čemuž odpovídá měsíční splátka 29 892,30 Kč. Kní je ovšem třeba připočíst částku odpovídající odměně a náhradě hotových výdajů správce ve výši 1 089 Kč včetně DPH měsíčně, takže Výše minimální požadované měsíční splátky činí 30 981,30 Kč. ]ako pohledávku za majetkovou podstatou by ovšem dlužnice musela navíc přednostně uhradit dlužné platby na odměnu a výdaje správce ve výši 7 925 Kč.

Ze soupisu majetkové podstaty (č. d. B 1) odvolací soud zjistil, že kromě nemovitého majetku tvořícího předmět zajištění do něj správce nesepsal žádný další majetek dlužnice. Na jednání o zrušení oddlužení konaném 7. 11. 2017 (č. d. B 104) přitom správce výslovně uvedl, že majetek tvořící předmět zajištění byl prodán, pro nezajištěné věřitele žádné prostředky z prodeje nezůstaly a žádný majetek využitelný pro pokračování V insolvenčním řízení nalezen nebyl. Dlužnice jako uvedeno dále neosvědčila ani na výzvu odvolacího soudu existenci jakýchkoliv příjmů ani existenci tvrzené pohledávky vůči Branickému divadlu, takže zde není majetek, z něhož by mohly být v konkursu pohledávky věřitelů uspokojeny.

Za popsaného stavu insolvenční soud nepochybil, když dospěl k závěru, že dlužnice jednak neplní podstatné povinnosti podle schváleného splátkového kalendáře, neboť nepředkládala přehledy svých příjmů a nepředložila ani smlouvy, jež měly či mají její příjmy zajišťovat, jednak že podstatnou část splátkového kalendáře nebude schopna splnit. Dlužnice přitom ani v průběhu odvolacího řízení nijak nevyvrátila skutečnosti, jež vedly insolvenční soud ke zrušení schváleného oddlužení, když zejména neosvědčila existenci jakýchkoliv příjmů. Pokud tvrdila existenci pohledávky ve výši 103 200 Kč vůči Branickému divadlu, pak její existenci neprokázala; samotná výzva k úhradě dluhu existenci a výši této pohledávky prokázat nemůže. Pokud pak v rámci odvolání k prokázání tvrzení o existenci příjmů doložila pracovní smlouvu, jež měla být uzavřena

Shodu s prvopisem potvrzuje ]ana Vlasáková.

14.

15.

16.

17.

_.v v-n-.. l \: LL. "u Luu JT, ULL

2 VSPH 2092 / 2017 se společností ILLA & Partners s. r. o., je třeba uvést, že tato smlouva nebyla ani jednou ze smluvních stran podepsána, a existenci příjmu proto neprokazuje. Dlužnice dále nedoložila smlouvu se společností GST Group, s. r. o., ani dohodu se společností QUINTA analytica Praha. Nedoložila též žádnou výplatní pásku osvědčující realizovanou mzdu, popřípadě jiný doklad o realizovaných příjmech dle těchto smluv. Ze zprávy správce (č. d. B 111) přitom plyne, že žádné doklady osvědčující příjmy nedoložila ani jemu. Nelze proto než konstatovat, že dlužnice nedoložila příjem postačující k plnění oddlužení alespoň v minimálním zákonem požadovaném rozsahu.

Vzhledem ktomu, že výše popsané poměry dlužnice nenasvědčují reálné možnosti splnění zjištěných pohledávek nezajištěných věřitelů alespoň v rozsahu 30 %, ztotožnil se odvolací soud se závěrem insolvenčního soudu, že dlužnice není schopna splnit podstatnou část splátkového kalendáře. Zároveň se ztotožnil i se závěrem, že vprůběhu schváleného oddlužení neplní podstatné povinnosti, neboť nepředkládá přehledy příjmů ani smlouvy, o nichž tvrdí, že její příjmy zajišťují.

Insolvenční soud přitom nepochybil ani v tom, že současně se zrušením oddlužení insolvenční řízení zastavil, neboť nebyla osvědčena existence jakéhokoliv majetku dlužnice (viz skutková zjištění shora), jenž by mohl být použit alespoň k částečnému uspokojení pohledávek věřitelů v rámci konkursu.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora neshledal odvolací soud odvolání důvodným a napadené usnesení v bodech I. a II. výroku podle Š 219 o. s. ř. jako věcně správné potvrdil.

K odvolání dlužnice proti bodu III. výroku je třeba uvést, že dle ust. S 91 IZ proti rozhodnutím, která insolvenční soud učinil při výkonu dohlédací činnosti včetně předběžných opatření, není odvolání přípustné, pokud zákon nestanoví jinak. Jelikož bod III. výroku má bez pochyb povahu rozhodnutí vydaného při výkonu dohlédací činnosti, anelze je tudíž napadnout odvoláním, postupoval odvolací soud podle Š 218 písm. c) o. s. ř. a odvolání dlužnice proti tomuto bodu výroku odmítl.

Poučení:

Proti prvnímu výroku tohoto usnesení je dovolání přípustné, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která V rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí prostřednictvím Městského soudu V Praze.

Proti druhému výroku tohoto usnesení není dovolání přípustné.

Toto rozhodnutí se považuje za doručené okamžikem jeho zveřejnění v insolvenčním rejstříku; lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne, kdy bylo rozhodnutí doručeno adresáta zvláštním způsobem.

Praha 27. února 2018

Mgr. Martin Liška v. r. předseda senátu



Shodu s prvopisem potvrzuje jana Vlasáková.