2 VSPH 209/2016-A-12
KSPL 52 INS 28477/2015 2 VSPH 209/2016-A-12

USNESENÍ Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Karety a soudců Mgr. Tomáše Brauna a Mgr. Martina Lišky ve věci dlužníka Jiřího anonymizovano , anonymizovano , bytem Lesov 128, pošta Karlovy Vary, zahájené na návrh dlužníka, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Plzni č.j. KSPL 52 INS 28477/2015-A-6 ze dne 24. listopadu 2015

takto:

Usnesení Krajského soudu v Plzni č.j. KSPL 52 INS 28477/2015-A-6 ze dne 24. listopadu 2015 se p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Městský soud v Praze ve výroku označeným usnesením uložil Jiřímu Šlechtovi (dále jen dlužník), aby do sedmi dnů od právní moci tohoto usnesení zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 45.000,-Kč.

V odůvodnění usnesení soud-cituje ust. § 108 odst. 1 insolvenčního zákona (dále jen IZ)-osvětlil význam a účel institutu zálohy na náklady insolvenčního řízení a konstatoval, že v daném případě z obsahu insolvenčního návrhu a jeho příloh vyplývá, že dlužník, jenž navrhuje řešit svůj úpadek konkursem, nemá žádný majetek. V souvislosti s tím vysvětlil, že při řešení úpadku konkursem činí odměna insolvenčního správce nejméně 45.000,-Kč, přičemž je třeba počítat s tím, že správci v souvislosti s výkonem funkce vzniknou též hotové výdaje (cestovné, poštovné apod.). Závěrem dodal, že dvě řízení vedená na základě předchozích insolvenčních návrhů dlužníka již byla pro nezaplacení zálohy pravomocně zastavena. S ohledem na uvedené určil výši zálohy na 45.000,-Kč.

Proti tomuto usnesení podal dlužník včasné odvolání a požadoval, aby je odvolací soud zrušil. Argumentoval toliko tím, že v současné době nemá k dispozici dostatek finančních prostředků na úhradu zálohy v požadované výši.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející dle ust. § 212 a 212a občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) a aniž v souladu s ust. § 214 odst. 2 písm. c) téhož zákona nařizoval jednání, dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Podle ust. § 108 odst. 1 IZ může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, je-li to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak; to platí i tehdy, je-li zřejmé, že dlužník nemá

žádný majetek. Tuto zálohu nelze uložit insolvenčnímu navrhovateli-zaměstnanci dlužníka, jehož pohledávka spočívá pouze v pracovněprávních nárocích. Povinnost zaplatit zálohu neuloží insolvenční soud dlužníku, o jehož insolvenčním návrhu může rozhodnout bez zbytečného odkladu tak, že vydá rozhodnutí o úpadku, s nímž spojí rozhodnutí o povolení oddlužení.

Podle § 108 odst. 2 IZ výši zálohy může insolvenční soud určit až do částky 50.000,-Kč. Je-li insolvenčních navrhovatelů více, jsou povinni zálohu zaplatit společně a nerozdílně.

Soud prvého stupně správně vycházel z toho, že záloha podle ust. § 108 IZ slouží jako zdroj placení prvotních nákladů insolvenčního řízení i jako záruka úhrady celkových nákladů insolvenčního řízení, včetně hotových výdajů a odměny insolvenčního správce, pro případ, že by je nebylo možno uhradit z majetkové podstaty (§ 38 odst. 2 IZ). Záloha je tudíž opodstatněna dokonce i v případě, kdy sice lze počítat s výtěžkem ze zpeněžení majetkové podstaty postačujícím k úhradě nákladů insolvenčního řízení, není tu však pro období následující po rozhodnutí o úpadku (do zpeněžení majetkové podstaty) dostatek volných finančních prostředků dlužníka, z nichž by bylo možné uhradit prvotní náklady, jež si insolvenční řízení (aby mohlo zákonem stanoveným způsobem pokračovat) nutně vyžádá.

V daném případě podal dlužník dne 13.11.2015 insolvenční návrh spojený s návrhem na prohlášení konkursu na svůj majetek. Z návrhu a jeho (řádných) příloh vyplývá, že nemá žádný nemovitý ani movitý majetek, pohledávky ani jiné majetkové hodnoty, přičemž své nezajištěné závazky vůči dvěma věřitelům (splatné 22.6.2012, resp. 15.10.2012) vyčíslil částkou 1.582.218,-Kč.

Z dosavadních výsledků insolvenčního řízení tak vyplývá, že v dlužníkově případě lze očekávat řešení jeho úpadku navrženým konkursem (popř. nepatrným konkursem podle § 314 a § 315 IZ). V něm budou náklady insolvenčního řízení tvořeny mimo jiné vždy i hotovými výdaji a odměnou insolvenčního správce, která dle ust. § 1 odst. 5 nebo § 2a vyhlášky č. 313/2007 Sb. bude činit nejméně 45.000,-Kč. Na základě dlužníkem poskytnutých údajů přitom nelze důvodně předpokládat, že zpeněžením jeho majetku (dlužník žádný nemá) mohou být získány finanční prostředky postačující k úhradě očekávaných nákladů insolvenčního řízení. Existenci jakýchkoliv svých volných finančních prostředků dlužník netvrdil, příjmy nedoložil, takže nelze ani předvídat, v jakém rozsahu (či zda vůbec) bude možno v průběhu konkursu jeho budoucí příjmy ve prospěch majetkové podstaty postihnout a do jaké míry tedy mohou být zdrojem placení nákladů insolvenčního řízení. Přitom nelze pominout, že již sám proces přezkoumávání přihlášených pohledávek, jakož i další činnosti insolvenčního správce spojené se zjišťováním či případným zpeněžováním majetku náležejícího do majetkové podstaty, si vyžádají náklady, jež musejí být průběžně placeny a jejichž úhradu při absenci k tomu dostatečných finančních prostředků dlužníka je nutno zajistit zálohou.

Soud prvého stupně tedy postupoval správně, když dlužníkovi povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení uložil, a nepochybil ani při stanovení její výše.

K tvrzením obsaženým v insolvenčním návrhu a v odvolání považoval odvolací soud za potřebné podotknout, že nemá-li dlužník (jak sám tvrdí) žádný majetek, lze jen stěží předpokládat, že z jeho zpeněžení dojde k-byť poměrnému-uspokojení pohledávek věřitelů a tím k naplnění účelu insolvenčního řízení.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora neshledal odvolací soud odvolání dlužníka důvodným a napadené usnesení jako správné podle ust. § 219 o.s.ř. potvrdil.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí n e n í dovolání přípustné.

V Praze dne 5. února 2016

JUDr. Jiří K a r e t a , v. r. předseda senátu Za správnost vyhotovení: Mandáková