2 VSPH 2087/2014-B-67
MSPH 78 INS 4734/2008 2 VSPH 2087/2014-B-67

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Tomáše Brauna a soudců JUDr. Jiřího Karety a Mgr. Martina Lišky ve věci dlužníka Ing. Vladimíra Leitermanna, nar. 10.2.1962, bytem Ječná 548/7, Praha 2, o odvolání PaedDr. Richarda anonymizovano , anonymizovano , bytem Podivný Mlýn 759/21, Praha 9, zast. advokátem JUDr. Robertem Kučerou, sídlem Dukelských hrdinů 29/471, Praha 7, proti usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 78 INS 4734/2008-B-60 ze dne 17. září 2014

takto:

Odvolání se o d m í t á .

Odůvodnění:

Městský soud v Praze v záhlaví označeným usnesením zamítl návrh, jímž se PaedDr. Richard Pádivý (dále jen odvolatel) domáhal toho, aby byl insolvenční správce dlužníka Mgr. Michal Janík (dále též jen Správce) zproštěn funkce.

V odůvodnění usnesení soud uvedl, že odvolatel navrhl zproštění správce funkce proto, jakým způsobem vůči němu postupuje v řízení o neúčinnosti kupní smlouvy uzavřené mezi ním a dlužníkem dne 4.1.2008, jež je vedeno před Městským soudem v Praze pod sp. zn. 4 Cm 39/2010, v řízení o neúčinnosti kupní smlouvy uzavřené mezi ním a dlužníkem dne 18.4.2008, jež je vedeno před Městským soudem v Praze pod sp. zn. 28 Cm 38/2010 a v exekučním řízení vedeném pod sp. zn. 129 EX 9170/13.

Správce uvedl, že návrh na zproštění funkce je veden pouze snahou zvrátit výsledek shora označených soudních řízení.

Soud prvního stupně vyjádřil přesvědčení, že Správce si je vědom svých povinností v insolvenčním řízení a že již samotné projednání návrhu na zproštění funkce je pro něj dostatečnou výstrahou, jež povede ke zlepšení jeho činnosti v této oblasti. Proto rozhodl, jak výše uvedeno.

Proti tomuto usnesení Městského soudu v Praze se odvolatel odvolal a požadoval, aby je odvolací soud změnil tak, že Mgr. Michala Janíka zprostí funkce správce, nebo aby je zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Vrchní soud v Praze se v prvé řadě zabýval tím, zda je v daném případě odvolání proti napadenému usnesení přípustné, a dospěl k závěru, že tomu tak není.

Podle ust. § 32 odst. 1 insolvenčního zákona (dále jen IZ) může insolvenční soud zprostit insolvenčního správce funkce proto, že neplní řádně své povinnosti nebo nepostupuje při výkonu své funkce s odbornou péčí anebo závažně porušil důležitou povinnost uloženou mu zákonem nebo soudem. O odvolání z funkce i o zproštění funkce může insolvenční soud rozhodnout na návrh věřitelského orgánu nebo dlužníka anebo i bez návrhu.

V daném případě je třeba vycházet jednak z toho, že odvolatel, jenž navíc není účastníkem insolvenčního řízení (přihlášeným věřitelem), nemá (neměl) legitimaci k podání návrhu na zproštění Správce funkce. Napadené usnesení, jímž soud toliko deklaroval, že důvody pro zproštění Správce funkce neshledal, je tudíž rozhodnutím učiněným při výkonu dohlédací činnosti dle ust. § 11 odst. 1 IZ, jež dle ust. § 91 téhož zákona nelze napadnout odvoláním.

Protože odvolání do napadeného usnesení není přípustné, odvolací soud odvolání odvolatele odmítl podle ust. § 218 písm. c) občanského soudního řádu.

Poučení: Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

V Praze dne 23. října 2014

Mgr. Tomáš B r a u n , v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Jana Berná