2 VSPH 2051/2016-B-12
KSPA 59 INS 8212/2016 2 VSPH 2051/2016-B-12

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Karety a ze soudců Mgr. Martina Lišky a JUDr. Hany Homolové ve věci dlužníka Michala Kavříka, bytem K. Hilberta 846/5, 286 01 Čáslav, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové, pobočky v Pardubicích č.j. KSPA 59 INS 8212/2016-B-7 ze dne 18. srpna 2016

takto:

Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové, pobočky v Pardubicích č.j. KSPA 59 INS 8212/2016-B-7 ze dne 18. srpna 2016 se z r u š u j e a věc se v r a c í soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Krajský soud v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích usnesením označeným shora neschválil oddlužení Michala Kavříka (dále jen dlužník), prohlásil na jeho majetek konkurs a rozhodl, že bude projednán jako nepatrný, s tím, že účinky prohlášení konkursu nastávají okamžikem zveřejnění usnesení o prohlášení konkursu v insolvenčním rejstříku.

V odůvodnění usnesení soud mimo jiné uvedl, že se dlužník podáním ze dne 8.4.2016 domáhal zjištění svého úpadku a povolení jeho řešení oddlužením formou splátkového kalendáře s tím, že má závazky v celkové výši 1.000.888,-Kč vůči 12 věřitelům, jež není schopen plnit, a počínaje 1.5.2016 nastoupí do zaměstnání s čistým měsíčním příjmem ve výši 16.000,-Kč. Usnesením č.j. KSPA 59 INS 8212/2016-A-8 ze dne 19.5.2016 zjistil soud úpadek dlužníka a povolil jeho řešení oddlužením. Ze zprávy insolvenčního správce kancelář správců, v.o.s.(dále jen správce) ze dne 8.7.2016 pak zjistil, že do insolvenčního řízení přihlásilo pohledávky 7 věřitelů, přičemž celková výše jejich nezajištěných pohledávek činí 726.171,98 Kč. Za této situace (při příjmech dlužníka ve výši 16.000,-Kč) by nezajištění věřitelé byli v rámci splátkového kalendáře uspokojeni do výše 46,62 %. K majetkovým poměrům dlužníka správce uvedl, že nevlastní žádný hodnotnější majetek, jenž by umožňoval oddlužení zpeněžením majetkové podstaty. Dále sdělil, že s ním dlužník nekomunikuje a neposkytuje mu potřebnou součinnost, je nekontaktní jak prostřednictvím pošty, tak prostřednictvím elektronické pošty a telefonu. isir.justi ce.cz

Na přezkumném jednání a schůzi věřitelů, jež se konaly dne 20.7.2016, upozornil správce na to, že dlužník tvrzené příjmy z pracovního poměru dosud nedoložil. Protože dlužník uvedl, že je zaměstnán na dohodu o provedení práce u Karla Buneše, kde dosahuje čistého příjmu ve výši 15.000,-Kč měsíčně, poskytl mu soud lhůtu 10 dnů, aby dohodu o provedení práce doložil, případně aby doložil zvýšení svých příjmů smlouvou o důchodu s tím, že pokud výzvě nevyhoví, soud oddlužení neschválí a prohlásí na jeho majetek konkurs. Ke dni rozhodnutí soudu prvního stupně dlužník požadované skutečnosti nedoložil.

Při rozhodování o způsobu řešení úpadku vyšel soud z toho, že dlužník nedoložil své příjmy a nelze tedy předpokládat, že je schopen zaplatit svým nezajištěným věřitelům za pět let alespoň 30 % jejich zjištěných nezajištěných pohledávek. Z těchto důvodů podle ust. § 405 odst. 1 a 2 insolvenčního zákona (dále též jen IZ) oddlužení dlužníka neschválil a rozhodl o řešení jeho úpadku konkursem, jenž bude podle ust. § 314 odst. 1 písm. a) téhož zákona projednáván jako nepatrný.

Proti tomuto rozhodnutí podal dlužník včasné odvolání a požadoval, aby je odvolací soud zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. V odvolání uvedl, že získal práci ve Špindlerově Mlýně, a proto není schopen adekvátně telefonicky a emailem komunikovat se správcem, neboť v místě pracoviště je špatný telefonní signál a nemá k dispozici připojení k internetu. Dále uvedl, že na výzvu soudu reagoval tím, že dne 1.8.2016 uzavřel se svými rodiči Ing. Josefem Kavříkem a Hanou Kavříkovou jako dárci darovací smlouvu, jejímž předmětem je peněžitý dar v celkové výši 330.000,-Kč, a požádal svého otce, aby ji zaslal soudu. Otec dlužníka zaslal písemnost omylem nikoli soudu, ale přímo soudci, a to na nesprávnou adresu; proto nebyla soudu včas doručena. K odvolání připojil darovací smlouvu ze dne 1.8.2016, kopie podacích lístků a kopii obálky, v níž byla darovací smlouva odeslána, kopii dohody o provedení práce ze dne 1.7.2016 uzavřené se společností s ručením omezeným NEMOVITOSTI KRKONOŠE. Tvrdil, že z příjmů z pracovní činnosti a z darovací smlouvy je schopen uhradit svým nezajištěným věřitelům nejméně 30% z hodnoty jejich pohledávek.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené rozhodnutí i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Podle ust. § 398 IZ lze oddlužení provést zpeněžením majetkové podstaty nebo plněním splátkového kalendáře.

Věcné podmínky, za nichž lze dlužníkovi umožnit řešení jeho úpadku či hrozícího úpadku oddlužením, vymezuje ust. § 395 IZ. Podle odstavce 1 tohoto ustanovení insolvenční soud návrh na povolení oddlužení zamítne, jestliže se zřetelem ke všem okolnostem lze důvodně předpokládat, že a) jím je sledován nepoctivý záměr nebo b) hodnota plnění, které by při oddlužení obdrželi nezajištění věřitelé, bude nižší než 30 % jejich pohledávek, ledaže tito věřitelé s nižším plněním souhlasí.

Oddlužení je z hlediska podmínky stanovené v ust. § 395 odst. 1 písm. b) IZ přípustné, pokud lze její splnění odůvodněně předpokládat alespoň u jednoho ze způsobů, jímž lze oddlužení dle ust. § 398 IZ provést (plněním splátkového kalendáře či zpeněžením majetkové podstaty). V tom směru není podstatné, jaký způsob oddlužení navrhl dlužník, neboť o něm rozhodují na schůzi svým hlasováním nezajištění věřitelé, popř. insolvenční soud (viz ust. § 402 odst. 3 a 5 IZ).

Podmínky přípustnosti oddlužení přitom soud zkoumá jak ve stadiu rozhodování o návrhu na povolení oddlužení, a to se zřetelem ke skutečnostem, které dlužník uvedl v návrhu na povolení oddlužení a insolvenčním návrhu, tak ve fázi následující po povolení oddlužení, a to na podkladě stávajícího skutkového stavu věci vyplývajícího z dosavadních výsledků insolvenčního řízení (k tomu viz např. závěry obsažené v usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 NSČR 6/2008 ze dne 29.9.2010 uveřejněném pod č. 61/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen R 61/2011). Z hlediska předpokladu naplnění ekonomické podmínky přípustnosti oddlužení je třeba v závislosti na výsledcích přezkumného jednání a schůze věřitelů zkoumat stávající ekonomickou nabídku dlužníka pro oddlužení v porovnání s celkovou výší nezajištěných pohledávek věřitelů, které by do oddlužení-v případě jeho schválení-měly být pojaty.

V daném případě neschválil soud prvního stupně oddlužení dlužníka vycházeje ze zjištění, že příjmy dlužníka nebyly nedoloženy, a nelze proto předpokládat, že z nich bude schopen uspokojit pohledávky nezajištěných věřitelů v minimálním 30 % rozsahu, jak vyžaduje ust. § 395 odst. 1 písm. b) IZ, přičemž dlužník nemá majetek, který by umožnil oddlužení zpeněžením majetkové podstaty.

Z obsahu insolvenčního spisu soud ověřil, že ačkoli byl dlužník na schůzi věřitelů konané dne 20.7.2016 (č.d.. B-6) seznámen s tím, že jsou jeho příjmy nedoložené, a byla mu poskytnuta lhůta 10 dnů k doložení dohody o provedení práce a potvrzení o výši čistého průměrného měsíčního příjmu, ke dni rozhodnutí soudu požadované údaje nesdělil a nedoložil. Za těchto okolností insolvenční soud nepochybil, když uzavřel na tom, že nelze důvodně předpokládat, že hodnota plnění, jíž při oddlužení dosáhnou nezajištění věřitelé, bude činit minimálně 30 % jejich pohledávek. Tento závěr je rovněž v souladu s R 61/2011, v němž dovolací soud kromě jiného konstatoval, že má-li být této hranice dosaženo až na základě události, jež má nastat v budoucnu (např. na základě zaměstnavatelem dlužníka přislíbeného zvýšení mzdy), je na dlužníkovi, aby takové skutečnosti tvrdil a v případě potřeby také osvědčil.

Nicméně v době rozhodování odvolacího soudu je situace odlišná potud, že k odvolání připojil dlužník dohodu o provedení práce, podle níž je zaměstnán od 1.7.2016 do 31.12.2016 jako barman se mzdou ve výši 80,-Kč za hodinu s předpokládaným rozsahem práce 300 hodin, a darovací smlouvu, podle níž budou jeho měsíční příjmy navýšeny o 5.500,-Kč měsíčně (330.000,-Kč celkem). Protože za této situace nelze postihnout příjmy dlužníka z dohody o provedení práce pro jejich nedostatečnou výši (odpovídají příjmu ve výši 4.000,-Kč měsíčně), lze pro účely oddlužení využít pouze poskytnutý dar. Celková výše zjištěných nezajištěných pohledávek věřitelů činí 726.171,98 Kč. Po odečtení částky určené na zálohy na odměnu a náhradu hotových výdajů správce (celkem za 60 měsíců trvání oddlužení 65.340,-Kč včetně DPH) zbývá pro účely oddlužení částka 264.660,-Kč. Za 60 měsíců tak lze předpokládat uspokojení nezajištěných věřitelů do výše 33,44 % jejich pohledávek. Tvrzení dlužníka, že ve světle nových okolností splňuje předpoklad minimálně 30 % uspokojení nezajištěných věřitelů, se proto její jako opodstatněné.

Na základě těchto zjištění a závěrů shledal odvolací soud odvolání dlužníka důvodným, a jelikož je z povahy věci vyloučeno, aby o tom, zda bude oddlužení v této věci schváleno, rozhodl odvolací soud, podle ust. § 219a odst. 2 a ust. § 221 odst. 1 písm. a) občanského soudního řádu napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Hradci Králové, pobočky v Pardubicích.

Toto rozhodnutí se považuje za doručené okamžikem jeho zveřejnění v insolvenčním rejstříku; lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne, kdy bylo rozhodnutí doručeno adresátu zvláštním způsobem.

V Praze dne 23. listopadu 2016

JUDr. Jiří K a r e t a , v . r . předseda senátu

Za správnost: J. Vlasáková