2 VSPH 2044/2015-A-16
MSPH 79 INS 23368/2015 2 VSPH 2044/2015-A-16

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Karety a soudců Mgr. Martina Lišky a Mgr. Tomáše Brauna ve věci dlužníka Michala anonymizovano , anonymizovano , bytem Aubrechtové 3108/4, Praha 10, IČO 76355454, zast. advokátem JUDr. Miroslavem Ťupou, sídlem Jugoslávská 11, Praha 2, zahájené na návrh dlužníka, o odvolání dlužníka proti usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 79 INS 23368/2015-A-9 ze dne 8. října 2015

takto:

Usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 79 INS 23368/2015-

A-9 ze dne 8. října 2015 s e p o t v r z u j e.

Odůvodnění:

Městský soud v Praze ve výroku označeným usnesením odmítl insolvenční návrh, jímž se Michal Listík (dále jen dlužník) domáhal vydání rozhodnutí o svém úpadku.

V odůvodnění usnesení soud uvedl, že dlužník k insolvenčnímu návrhu podanému dne 16.9.2015 nepřipojil seznamy majetku, závazků a zaměstnanců, a byl proto usnesením ze dne 21.9.2015 (č.d. A-6) vyzván k jejich doplnění; současně byl poučen o následcích, pokud tak neučiní. Dále poukázal na to, že dlužník reagoval na výzvu podáním ze dne 24.9.2015 (č.d. A-7), v němž uvedl, že kromě vozidla Ford Galaxy nevlastní žádný majetek a nemá žádné zaměstnance a seznam závazků přiložil v originále v návrhu na prohlášení insolvence ; výslovně přitom prohlásil, že jím předložené doklady v originále jsou správné a úplné. Z toho soud dovodil, že dlužník přes výzvu seznamy nedoplnil a jeho insolvenční návrh je vzhledem k přetrvávající absenci zákonem požadovaných příloh vadný a neprojednatelný; proto jej dle ust. § 128 odst. 2 insolvenčního zákona (dále jen IZ) odmítl.

Proti tomuto usnesení se dlužník včas odvolal a požadoval, aby je odvolací soud zrušil a vrátil věc soudu prvého stupně k novému projednání. Namítal, že k návrhu připojil originály listin, jež osvědčují jeho úpadek, včetně daňových přiznání a zdůrazňoval, že podáním ze dne 24.9.2015 doplnil i tvrzení ve smyslu ust. § 104 odst. 2, 3 a 4 IZ. Připustil, že nepřipojil výslovné prohlášení o pravdivosti, správnosti a úplnosti listin , avšak vyjádřil přesvědčení, že tento nedostatek zhojil prohlášením učiněným v odvolací lhůtě dne 21.10.2015.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející dle ust. § 212 a 212a občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) a aniž dle ust. § 94 odst. 2 písm. c) IZ nařizoval jednání, dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Podle ust. § 128 odst. 1 IZ odmítne insolvenční soud insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do sedmi dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 o.s.ř. se nepoužije.

Náležitosti insolvenčního návrhu vymezuje ust. § 103 odst. 1 a 2 IZ. Kromě požadavku, aby obsahoval obecné náležitosti podání, musí insolvenční návrh obsahovat označení insolvenčního navrhovatele a dlužníka, musí v něm být uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, musí být označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá. Odvolací soud považuje v této souvislosti za nutné zdůraznit závěry soudní praxe (viz usnesení Nejvyššího soudu ČR č.j. KSBR 31 INS 1583/2008, 29 NSČR 7/2008-A-16 ze dne 26.2.2009), podle nichž-vzhledem k závažnosti dopadů, jež může i vadný insolvenční návrh vyvolat v poměrech dlužníka nebo třetích osob-na splnění zákonem předepsané povinnosti vylíčit (jako nutné obsahové náležitosti insolvenčního návrhu) rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, tj. mimo jiné uvést i konkrétní údaje o věřitelích, kteří mají za dlužníkem splatnou pohledávku, je nutno trvat i v případě návrhu podávaného dlužníkem, ledaže jde o řádný seznam majetku a závazků připojený k insolvenčnímu návrhu dlužníka.

Jinak řečeno, co do povinných rozhodných tvrzení o dlužníkově úpadku či hrozícím úpadku, jež jeho insolvenční návrh postrádá, lze vzít v potaz (jako součást tvrzení o úpadku akceptovat) údaje o věřitelích dlužníka a jejich pohledávkách a o majetkových poměrech dlužníka obsažené v seznamech majetku a závazků, které spolu s insolvenčním návrhem (co jeho obligatorní přílohu) předložil; to však jen za předpokladu, že tyto seznamy jsou řádné, tj. opatřené náležitostmi předepsanými v ust. § 104 odst. 2 až 4 IZ, a že tedy k nim lze (i v uvedeném směru) přihlížet.

Podle ust. § 3 odst. 1 IZ je dlužník v úpadku, jestliže má a) více věřitelů a b) peněžité závazky po dobu delší třicet dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit. K posledně uvedené podmínce ust. § 3 odst. 2 IZ stanoví, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo b) je neplní po dobu delší tří měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v ust. § 104 odst. 1 IZ, kterou mu uložil insolvenční soud.

Z obsahu spisu odvolací soud v dané věci ověřil, že dlužník podal dne 16.9.2015 insolvenční návrh, jímž se domáhal prohlášení insolvence na svůj majetek . V rámci popisu okolností osvědčujících úpadek uvedl, že je podnikatelem a jeho příjmy, jež v roce 2014 činily 196.281,-Kč, nestačí pokrýt rozhodnutí soudu a exekuce, jež vůči němu a jeho majetku směřují. Dále uvedl výčet svých věřitelů, jež však neoznačil zákonem požadovanými údaji (u většiny věřitelů neuvedl úplný název, sídlo uvedl toliko u PSSZ Praha 10 , u žádného věřitele neuvedl identifikační číslo, u dvou závazků, jež jsou vymáhány exekučně, označil toliko osobu exekutora), u závazků pak uvedl údaje o jejich výši a o tom, k jakému datu byla vyčíslena, avšak údaje o datech jejich splatnosti nikoli. Zákonem požadované přílohy-seznam závazků, majetku a zaměstnanců-k návrhu nepřipojil.

Dále odvolací soud zjistil, že soud prvého stupně usnesením ze dne 21.9.2015 (č.d. A-6), doručeným dne 22.9.2015 do datové schránky dlužníkova zástupce, vyzval dlužníka k doplnění seznamů ve smyslu ust. § 104 odst. 1 IZ. Dlužník reagoval podáním, v němž uvedl, že nemá žádné pohledávky vůči třetím osobám, nevlastní žádný movitý či nemovitý majetek vyjma automobilu Ford Galaxy, jejž používá k podnikání, a nemá žádné zaměstnance. K seznamu závazků uvedl, že jej přiložil v originále v návrhu na prohlášení insolvence , a závěrem výslovně prohlásil, že předložené doklady, které byly předloženy v originále a založeny do spisu spolu s insolvenčním návrhem, jsou správné a úplné . Řádný seznam závazků s označením věřitelů a jejich pohledávek a s prohlášením o jeho správnosti a úplnosti k podání nepřipojil.

Přestože soudu prvého stupně nelze za popsané situace vytknout pochybení v tom, že insolvenční návrh odmítl, je odvolací soud přesvědčen o tom, že tak měl učinit dle ust. § 128 odst. 1 IZ, a nikoli dle ust. § 128 odst. 2 téhož zákona. Pro případ neúplného či vadného návrhu totiž IZ předpokládá určitý sled úkonů soudu, jež jsou závislé právě na povaze nedostatků návrhu. Nedostojí-li totiž návrh požadavkům stanoveným v ust. § 128 odst. 1 IZ, a pro jeho nedostatky nelze pokračovat v řízení, pak jej soud-aniž dlužníka vyzve k doplnění-dle ust. § 128 odst. 1 IZ odmítne. K odmítnutí návrhu dle ust. § 128 odst. 2 téhož zákona pak přistoupí pouze tehdy, není-li vadný samotný návrh, avšak jeho zákonné přílohy zůstanou přes výzvu k jejich doplnění vadné či neúplné.

V daném případě z dlužníkových tvrzení obsažených (toliko) v návrhu nelze dovodit, že by ve smyslu ust. § 3 odst. 1 IZ měl více (v návrhu konkrétně a řádně označených) věřitelů, peněžité závazky po (konkrétně specifikovanou) dobu delší třiceti dnů po lhůtě splatnosti, a že by je nebyl schopen plnit. Jeho vylíčení rozhodujících skutečností postrádá rovněž taková tvrzení, na jejichž základě by bylo možno dospět k závěru, že je dána některá z vyvratitelných právních domněnek vymezených v ust. § 3 odst. 2 IZ, podle nichž se má za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky. Přitom povinnost vylíčit rozhodující skutečnosti nelze mít za splněnou ani na základě seznamů závazků a majetku, neboť je dlužník k návrhu nepřipojil (vady seznamů neodstranil ani na výzvu soudu v podání ze dne 24.9.2015).

Za této situace měl insolvenční soud postupovat podle ust. § 128 odst. 1 IZ a insolvenční návrh bez dalšího odmítnout.

Judikatura je přitom již ustálena v závěru, že vady insolvenčního návrhu může navrhovatel odstranit, jen dokud soud prvého stupně nevydá usnesení o odmítnutí návrhu podle ust. § 128 odst. 1 IZ, proto je z hlediska posouzení věcné správnosti napadeného usnesení bez významu, že se dlužník pokusil o odstranění vad návrhu v průběhu odvolací lhůty.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora neshledal odvolací soud odvolání dlužníka důvodným a napadené usnesení jako věcně správné podle ust. § 219 o.s.ř. potvrdil.

Pro úplnost považoval odvolací soud za vhodné připomenout, že pravomocné odmítnutí insolvenčního návrhu, jímž se insolvenční řízení končí, nebrání tomu, aby dlužník insolvenční návrh opatřený všemi předepsanými náležitostmi znovu podal.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí prostřednictvím Městského soudu v Praze k Nejvyššímu soudu ČR.

V Praze dne 27. dubna 2016

JUDr. Jiří K a r e t a, v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: I. Bedrníčková