2 VSPH 202/2011-A-12
KSUL 70 INS 778/2011 2 VSPH 202/2011-A-12

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Karety a ze soudců JUDr. Jiřího Goldsteina a Mgr. Tomáše Brauna ve věci dlužníků-manželů a) Milana Moravce a b) Gabriely Moravcové, obou bytem U Schodů 2477/4, Teplice, zahájené na návrh dlužníků, o odvolání dlužníků proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. KSUL 70 INS 778/2011-A-7 ze dne 27.ledna 2011

takto:

Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. KSUL 70 INS 778/2011-A-7 ze dne 27.ledna 2011 se potvrzuje.

Odůvodnění:

Krajský soud v Ústí nad Labem ve výroku označeným usnesením uložil manželům Milanu Moravcovi a Gabriele Moravcové (dále též jen dlužník a) a dlužník b), popřípadě dlužníci), již se insolvenčními návrhy ze dne 19.1.2011 domáhali vydání rozhodnutí o úpadku a povolení oddlužení, aby do tří dnů od právní moci usnesení zaplatili zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 3.000,-Kč.

V odůvodnění usnesení soud v první řadě konstatoval, že usnesením ze dne 24.1.2011 spojil ke společnému řízení původně samostatná řízení o insolvenčních návrzích dlužníků s tím, že po jejich přezkoumání dospěl k závěru, že obsahují veškeré náležitosti stanovené insolvenčním zákonem (dále jen IZ) a že u nich přichází v úvahu oddlužení formou splátkového kalendáře. Vyšel z toho, že dlužníci jsou nemajetní, že jejich měsíční příjmy tvoří mzda dlužníka a) ve výši 14.500,-Kč a podpora v nezaměstnanosti dlužníka b) ve výši 2.324,-Kč. Se zřetelem k tomu, že dlužníci nejsou podnikatelé, že mají vyživovací povinnost ke třem dětem a že jejich společné závazky činí 124.359,-Kč, dospěl soud k závěru, že budou schopni nabídnout za 5 let splátkového kalendáře nezajištěným věřitelům plnění v minimálním rozsahu 30% jejich pohledávek.

K účelu zálohy uvedl, že v případě oddlužení formou splátkového kalendáře by z ní měly být hrazeny odměna a účelně vynaložené hotové výdaje insolvenčního správce v souvislosti s řádným výkonem funkce za období od rozhodnutí o úpadku do rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře, jelikož tyto správcovy nároky nebudou kryty splátkovým kalendářem. Proto soud považoval za přiměřené požadovat po dlužnících zálohu ve výši 3.000,-Kč, již stanovil na dolní hranici zákonného rozpětí.

Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem se dlužníci včas odvolali a požadovali, aby je odvolací soud od placení zálohy na náklady insolvenčního řízení osvobodil, neboť ji s ohledem na jejich tíživé majetkové poměry a počet vyživovaných osob nejsou schopni uhradit. Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Podle ust. § 108 odst. 1 až 3 IZ může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení až do částky 50.000,-Kč, je-li to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak. Nebude-li záloha na náklady insolvenčního řízení ve stanovené lhůtě zaplacena, může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu insolvenční řízení zastavit, a neučiní-li tak, může přikročit k jejímu vymáhání; o tom musí insolvenčního navrhovatele poučit.

Účelem institutu zálohy je především překlenout nedostatek finančních prostředků po rozhodnutí o úpadku a umožnit tak insolvenčnímu správci výkon jeho funkce, a rovněž poskytnout záruku úhrady odměny a hotových výdajů insolvenčního správce pro případ, že by je nebylo možno uhradit z majetkové podstaty (viz ust. § 38 odst. 2 IZ). Zálohu na náklady insolvenčního řízení soud nepožaduje po insolvenčním navrhovateli, který je zaměstnancem dlužníka (viz ust. § 108 odst. 1 věta druhá IZ).

Odvolací soud je se soudem prvního stupně zajedno v tom, že je tu odůvodněný předpoklad, že úpadek dlužníků bude možno s ohledem na jejich očekávané příjmy ze zaměstnání, podpory v nezaměstnanosti a přídavků na děti řešit oddlužením formou splátkového kalendáře, tzn. že dlužníci z těchto příjmů budou schopni splatit nezajištěným věřitelům částku, která nebude nižší než 30% jejich pohledávek.

Okolnost, že v projednávané věci přichází v úvahu řešení úpadku dlužníků oddlužením formou splátkového kalendáře, má samozřejmě význam při určení výše požadované zálohy. Soudní praxí je v těchto případech zpravidla považována za postačující nižší záloha než v případě konkursu či oddlužení formou zpeněžení majetkové podstaty; při takto uvažovaném způsobu oddlužení totiž záloha neslouží ke krytí odměny či hotových výdajů insolvenčního správce za dobu od schválení oddlužení, jelikož tyto správcovy nároky hradí v průběhu oddlužení dlužník z částky určené pro splátky nezajištěným věřitelům.

Důvod pro uložení povinnosti zaplatit zálohu i v tomto případě je přesto dán, a to jednak k úhradě případných nároků insolvenčního správce za období od rozhodnutí o úpadku do rozhodnutí o schválení oddlužení, jak správně vystihl soud prvního stupně, jednak proto, že v této fázi insolvenčního řízení je nejisté, zda oddlužení bude povoleno (srov. ust. § 397 odst. 1 IZ) a zda v důsledku toho nedojde k prohlášení konkursu (srov. ust. § 396 odst. 1 IZ), nebo zda již povolené oddlužení insolvenční soud schválí a rozhodne o prohlášení konkursu (srov. ust. § 405 IZ) anebo zda již schválené oddlužení insolvenční soud zruší a rozhodne o prohlášení konkursu (srov. ust. § 418 odst. 1 IZ).

Soud prvního stupně proto nepochybil, když po dlužnících zaplacení zálohy požadoval. S přihlédnutím k rozsahu insolvenčního řízení je i odvolací soud přesvědčen o tom, že v daném případě je přiměřenou záloha ve výši 3.000,-Kč. K odvolacímu návrhu nelze než uvést, že zálohu na náklady insolvenčního řízení nelze zaměňovat se soudním poplatkem, proto zákon o soudních poplatcích ani občanský soudní řád nelze při ukládání povinnosti zaplatit zálohu nebo při osvobození (prominutí) od placení zálohy aplikovat ani přiměřeně.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora postupoval odvolací soud podle ust. § 219 občanského soudního řádu a napadené usnesení potvrdil.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.

V Praze dne 24.května 2011

JUDr. Jiří Kareta, v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Borodáčová